41 A 87/2025 – Krajský soud v Praze

41 A 87/2025- 40 - text 20 41 A 87/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Lenky Oulíkové a soudců Miroslava Makajeva a Richarda Galise ve věci navrhovatelky: J. B. bytem X zastoupená advokátem Mgr. Tomášem Hanusem sídlem Washingtonova 1624/5, Praha 1 proti odpůrkyni: obec Svinařov sídlem U Výboru 176, Svinařov zastoupená advokátkou JUDr. Eliškou Vláčilovou sídlem Hlavní 241, Svinařov o návrhu na zrušení části opatření obecné povahy č. 1/2024 – územního plánu Svinařov – schváleného usnesením Zastupitelstva obce Svinařov ze dne 18. 12. 2024, č. j. OUSVIN85/2024, takto: I. Opatření obecné povahy – územní plán Svinařov – schválené usnesením Zastupitelstva obce Svinařov ze dne 18. 12. 2024, č. j. OUSVIN85/2024, se dnem právní moci tohoto rozsudku ruší v textové a grafické části ve vztahu k celým pozemkům p. č. X1 a X2 v k. ú. X a k části pozemku p. č. X3 v k. ú. X, která odpovídá území, na němž je vymezena plocha zemědělská – pole (AP.p). II. Odpůrkyně je povinna zaplatit navrhovatelce na náhradě nákladů řízení částku 15 140 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího zástupce Mgr. Tomáše Hanuse, advokáta. Odůvodnění: Vymezení věci a obsah podání účastníků 1. Navrhovatelka se návrhem podle části třetí, hlavy druhé, dílu sedmého zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) dodaným do datové schránky soudu dne 30. 9. 2025 domáhá, aby soud zrušil textovou i grafickou část opatření obecné povahy označeného v záhlaví (dále jen „napadené OOP“) v rozsahu zrušení zastavitelné plochy pozemků p. č. X1, X2 a X3 v k. ú. X (dále též „pozemky navrhovatelky“; všechny dále uváděné pozemky se nachází v tomto katastrálním území). 2. Navrhovatelka uvedla, že je vlastníkem výše uvedených pozemků, které se podle předchozího územního plánu v celém rozsahu nacházely v zastavitelných plochách, a to v jihovýchodní části v ploše drobné výroby a služeb, v severní části v ploše nízkopodlažního bydlení a v jihozápadní části v ploše smíšeného venkovského bydlení. Napadeným OOP bylo jejich využití změněno tak, že podstatná část je „nezastavitelnou plochou“. To zasahuje do vlastnického práva navrhovatelky, zejména do práva umístit na pozemcích stavební záměry v souladu s jejich původním účelovým určením. Navrhovatelka též poukázala na to, že učinila řadu kroků a vynaložila finanční prostředky za účelem přípravy záměru, zejména na pořízení územní studie – urbanistického řešení a na polohopisné a výškopisné zaměření pozemků a zpracování návrhu parcelace pro výstavbu rodinných domů v plochách nízkopodlažního bydlení a smíšeného venkovského bydlení. Dále namítla, že ve vztahu k jejím pozemkům vydal Městský úřad Slaný dne 20. 6. 2002 rozhodnutí č. 19/2002, kterým rozhodl o umístění stavby Svinařov – T. stráň – výstavba rodinných domů, inženýrské sítě a komunikace na pozemku parc. č. X3 v k. ú. X. Záměr byl umístěn i na části pozemku, která je napadeným OOP vymezena jako nezastavitelná. 3. Navrhovatelka poukázala na to, že předchozí územní plán vymezil zastavitelné plochy na jejích pozemcích s cílem zajistit územní souvislost (pozemky navazují na zastavěné území) a vytvořit podmínky pro další výstavbu. Cílem předchozího územního plánu bylo vytvořit předpoklady pro zlepšení všech pilířů udržitelného rozvoje s preferencí rozvoje bydlení, též s navržením ploch pro rozvoj podnikání. Přitom nebylo shledáno narušení organizace zemědělského půdního fondu. 4. Napadené OOP na podstatné části pozemků navrhovatelky vymezilo plochu AP.p využitelnou pouze jako pole. Napadené OOP zdůrazňuje, že při koncepci jednotlivých ploch není narušována celistvost zemědělských půd uprostřed souvislých zemědělských honů a nejsou tak vytvářeny těžko obdělávatelné enklávy mezi zastavěným územím a nové navrhovanými plochami budoucí výstavby. Dle navrhovatelky je však plocha AP.p na jejích pozemcích obklíčena zástavbou a jinými terénními útvary, a navíc se nachází ve svažitém terénu. Využití této plochy jakožto orné půdy je tak nerealizovatelné. Oproti předchozímu funkčnímu využití však znamená pro navrhovatelku značné omezení. Plocha přitom již byla jednou vyhodnocena dle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu (dále jen „zákon o ochraně ZPF“), a schválena k zastavění orgánem ochrany ZPF, pořizovatelem a zastupitelstvem odpůrkyně. 5. Navrhovatelka namítla nepřezkoumatelnost napadeného OOP. Zdůraznila, že v případě, kdy dochází k vypuštění původně zastavitelných ploch, klade judikatura na odůvodnění takové změny zvýšené nároky, neboť narušuje legitimní očekávání a právní jistotu dotčených vlastníků. K požadavkům na odůvodnění citovala rozsudek Nejvyššího správního soudu (NSS) ze dne 16. 11. 2010, č. j. 1 Ao 2/2010-11. Navrhovatelka má za to, že napadené OOP nedostálo požadavkům judikatury na přesvědčivé věcné zdůvodnění změny účelového určení jejích pozemků. Odpůrkyně odůvodnila změnu způsobu využití pouhým odkazem na stanovisko Krajského úřadu Středočeského kraje ze dne 9. 8. 2024, č. j. 084412/2024/KUSK (dále jen „stanovisko ze dne 9. 8. 2024“). Tyto důvody považuje navrhovatelka za vágní, neurčité, zástupné a účelové. Odůvodnění napadeného OOP a stanoviska ze dne 9. 8. 2024 dle navrhovatelky neobstojí zejména v kontextu vývoje územně plánovací dokumentace, neboť v nich nebylo vysvětleno, k jakým konkrétním změnám v území došlo oproti výchozím skutečnostem, jimiž bylo odůvodněno funkční využití ploch v předchozím územním plánu. Pořizovatel se měl vypořádat s historií a vývojem důvodů, které vedly k vymezení zastavitelné plochy. Nedostatek argumentace ve vztahu k původní podobě územního plánu a požadavku kontinuity územního plánování zakládá nepřezkoumatelnost napadeného OOP pro nedostatek důvodů. Navrhovatelka současně považuje napadené OOP za nepřezkoumatelné a překvapivé, neboť neměla možnost se před vydáním napadeného OOP ke stanovisku ze dne 9. 8. 2024 vyjádřit a vymezit se vůči němu. 6. Navrhovatelka též namítla, že napadené OOP neobsahuje řádné zdůvodnění, na základě jakého klíče bylo v kontextu celého území obce stanoveno, které plochy byly ponechány jako zastavitelné a které byly ze zastavitelnosti vyjmuty, a proč je k jednotlivým plochám přistupováno odlišně, což také způsobuje jeho nepřezkoumatelnost. 7. Navrhovatelka dále namítla, že napadené OOP zasáhlo do jejího legitimního očekávání, které založil předchozí územní plán, a do její právní jistoty. Navrhovatelka důvodně předpokládala, že její pozemky budou využitelné shodným způsobem, jak o tom bylo již jednou příslušným orgánem rozhodnuto. Z judikatury plyne, že územní plánování není činností nahodilou, nepředvídatelnou a svévolnou. Jednou vymezené zastavitelné plochy je proto možné redukovat jen na základě racionálních, podložených a přesvědčivých důvodů, a to v nezbytných případech a v nezbytné míře a rozsahu. K tomu citovala rozsudky NSS ze dne 9. 1. 2020, č. j. 1 As 177/2019-18, a ze dne 29. 1. 2020, č. j. 9 As 171/2018-50. Odpůrkyně nedoložila, že by plocha vymezená jako zastavitelná předchozím územním plánem byla naddimenzovaná, neadekvátní či z jiných důvodů nezpůsobilá pro původně stanovený způsob využití. Pokud se pořizovatel zamýšlel odchýlit od předchozího řešení, měl vysvětlit, k jakým konkrétním změnám došlo a proč původní důvody zařazení pozemků navrhovatelky do zastavitelných ploch pominuly. Pořizovatel v územním plánu ani dotčený orgán ve stanovisku ze dne 9. 8. 2024 neuvedli žádné nové skutečnosti, které by odůvodňovaly změnu koncepce. Stanovisko považuje navrhovatelka za zástupné, rozporné se zásadou kontinuity územního plánování a postrádající věcné opodstatnění. Dle navrhovatelky nejsou dány legitimní objektivní věcné důvody pro vypuštění jejích pozemků ze zastavitelných ploch (například chybějící infrastruktura nebo nemožnost realizace původního využití z veřejnoprávních či technických důvodů). Textová část územního plánu naopak počítá s vybudováním potřebné infrastruktury i na jejích pozemcích. 8. Podle navrhovatelky nebyl respektován princip kontinuity stanovisek. Dotčené orgány jsou vázány svým stanoviskem vydaným v předchozích etapách a mohou je měnit pouze v případě, že se změnily podmínky nebo poměry v území. K tomu poukázala na rozsudek NSS ze dne 24. 10. 2013, č. j. 2 As 40/2013-32. 9. Napadené OOP porušuje zásadu proporcionality a je v rozporu s cíli a úkoly územního plánování [§ 18 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“)], neboť vymezení nezastavitelné plochy na pozemcích navrhovatelky není opřeno o ochranu veřejného zájmu a v kontextu celého územního plánu představuje nekoncepční a nepřiměřené řešení. Navrhovatelka poukázala na to, že řada zastavitelných ploch nedoznala žádných změn. Pokud pořizovatel a potažmo odpůrkyně zamýšleli krátit zastavitelné plochy pro obytnou výstavbu, měli tak učinit proporcionálně. Napadené OOP je bez ospravedlnitelného d