47 Ad 24/2024 – Krajský soud v Praze

47 Ad 24/2024- 35 - text 7 47 Ad 24/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl samosoudkyní Martinou Kotouček Mikoláškovou ve věci žalobkyně: I. B. bytem X zastoupená advokátem Mgr. Pavlem Kosařem sídlem Francouzská 299/98, 101 00 Praha 10 proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 13. 8. 2024, č. j. X, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci a dosavadní průběh řízení 1. Žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), se žalobkyně domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalované (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým potvrdila své rozhodnutí o povinnosti žalobkyně vrátit přeplatek na sirotčím a vdovském důchodu ze dne 4. 3. 2024, č. j. X (dále jen „rozhodnutí ze dne 4. 3. 2024“), s tím, že určenou výši přeplatku „12 431 Kč“ opravila jako písařskou chybu na částku „124 231 Kč“. 2. Žalobkyně v žalobě namítá, že jí žalovaná rozhodnutím ze dne 4. 3. 2024 uložila povinnost vrátit přeplatek na synově sirotčím důchodu a svém vdovském důchodu, ačkoliv pro takový postup nebyly splněny zákonné předpoklady. Toto pochybení žalovaná nenapravila ani v napadeném rozhodnutí na základě jejích námitek. Uvedenou povinnost jí uložila s odůvodněním, že ve smyslu § 118a odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení ve znění pozdějších předpisů (dále jen „organizační zákon“), zavinila vznik přeplatku, když přijala sirotčí důchod za období od 2. 9. 2022 do 1. 9. 2023 a vdovský důchod za období od 2. 12. 2022 do 30. 4. 2023, ačkoliv musela z okolností předpokládat, že jí byly vyplaceny neprávem. Žalobkyně však vznik přeplatku nezavinila. V souladu se svou oznamovací povinností dne 12. 9. 2022 žalované oznámila a doložila ukončení studia svého syna ke dni 31. 8. 2022. Žalovaná na oznámení ukončení studia žádným způsobem nereagovala a nadále jí vyplácela sirotčí i vdovský důchod. Vedena vírou v naplnění principu dobré správy ze strany žalované se žalobkyně na základě pokračujícího vyplácení důchodů legitimně domnívala, že zákonné podmínky pro jejich přiznání i nadále splňuje. Žalobkyně nemá odborné právní vzdělání a její orientace v právních předpisech je navíc ztížena v důsledku invalidity třetího stupně. Vzhledem k uvedeným okolnostem neměla a nemohla mít povědomí o zániku podmínek pro výplatu důchodů a neoprávněné přijímání důchodů jí proto nelze klást k tíži. 3. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout jako nedůvodnou. Setrvala na závěru vysloveném v napadeném rozhodnutí, podle kterého žalobkyně vznik přeplatku zavinila, a povinnost jeho vrácení jí proto uložil v souladu se zákonem. Přiznání sirotčího důchodu je podmíněno trvajícím vzděláváním nezaopatřeného dítěte a přiznání vdovského důchodu je úzce navázáno na péči o nezaopatřené dítě. Syn žalobkyně ukončil své další vzdělávání ke dni 31. 8. 2022, o čemž žalobkyně informovala žalovanou začátkem září 2022. Ode dne 19. 9. 2022 do dne 24. 10. 2022 byl syn žalobkyně prokazatelně veden v evidenci Úřadu práce České republiky a ode dne 25. 10. 2022 nastoupil do zaměstnání. I bez znalosti zákonné definice pojmu „nezaopatřené dítě“ nebo významu tohoto pojmu vůbec muselo být žalobkyni zřejmé, že ukončení vzdělávání syna a jeho nástup do zaměstnání bude mít nutně vliv na další pobírání sirotčího a s ním úzce spjatého vdovského důchodu. Nemohla oprávněně očekávat, že dané důchody budou poskytovány jednou pro vždy, bez ohledu na to, zda syn žalobkyně nadále studuje a je závislý na finanční pomoci rodičů či má vlastní příjem ze zaměstnání. Žalobkyně žádným způsobem nekonkretizovala, jakým způsobem jí její nepříznivý zdravotní stav zabránil v plnění povinností v souvislosti s poskytovanými důchody. Skutečnost, že má přiznán status invalidy přitom sama o sobě (bez uvedení konkrétních omezení ve vztahu k dotčeným povinnostem) nevylučuje její zavinění za vznik přeplatku ve formě nevědomé nedbalosti. Žalobkyně i přes proklamovaný nedostatek odborného právního vzdělání u žalované bez zjevných obtíží uplatňuje svá práva, např. v říjnu a listopadu 2023 požádala o změnu výše invalidního důchodu a o opětovné přiznání vdovského důchodu. Ústní jednání 4. Během ústního jednání účastníci řízení setrvali na svých procesních stanoviscích. Obsah správního spisu 5. Ze správního spisu vyplývá, že žalobkyně dne 22. 10. 2018 požádala o přiznání vdovského důchodu pro sebe a sirotčího důchodu pro svého syna. K žádosti připojila též potvrzení o synově trvající povinné školní docházce. 6. Rozhodnutím ze dne 13. 11. 2018 žalovaná přiznala žalobkyni ode dne 11. 10. 2018 vdovský důchod a pro jejího syna sirotčí důchod. V odůvodnění rozhodnutí žalovaná odkázala na příslušná ustanovení zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“), dle kterých jí byly důchody přiznány. K rozhodnutí doručenému žalobkyni 16. 11. 2018 žalovaná připojila také informační listinu, ve které žalobkyni poučila o její povinnosti ohlásit jakékoliv skutečnosti rozhodné pro trvání nároku na poskytované dávky do 8 dnů. 7. Dne 12. 9. 2022 žalobkyně předložila žalované potvrzení o vzdělání z 1. 9. 2022 vydané střední školou, podle kterého syn žalobkyně byl žákem školy od 1. 9. 2020 do 31. 8. 2022. 8. Žalovaná přípisem ze dne 3. 5. 2023 žalobkyni informovala, že jí bude odejmut sirotčí i vdovský důchod, jelikož není prokázáno, že její syn je nadále nezaopatřeným dítětem, tj. že je splněna jedna ze zákonných podmínek pro přiznání uvedených důchodů. 9. Rozhodnutím ze dne 24. 8. 2023, č. j. X, žalovaná odejmula žalobkyni vdovský i sirotčí důchod. V odůvodnění s odkazem na příslušná ustanovení zákona o důchodovém pojištění uvedla, že syn žalobkyně od ukončení soustavného vzdělávání dne 31. 8. 2022 není nezaopatřeným dítětem, a proto žalobkyně od uvedeného data pozbyla nárok na přiznání vdovského i sirotčího důchodu. Současně žalobkyni upozornila, že o případné povinnosti vrátit přeplatek na důchodech bude rozhodnuto samostatným usnesením. 10. Rozhodnutím ze dne 4. 3. 2024 žalovaná uložila žalobkyni povinnost vrátit jí přeplatky na sirotčím a vdovském důchodu v celkové výši 12 431 Kč. Povinnost uložila žalobkyni dle § 118a odst. 1 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení s tím, že zavinila vznik přeplatku, když přijala sirotčí důchod za období od 2. 9. 2022 do 1. 9. 2023 a vdovský důchod za období od 2. 12. 2022 do 30. 4. 2023, ačkoliv musela z okolností předpokládat, že jí byly vyplaceny neoprávněně. Nárok na sirotčí důchod zanikl dne 31. 8. 2022, jelikož syn žalobkyně ukončil soustavnou přípravu na budoucí povolání na střední škole. Nárok na vdovský důchod zanikl, protože v daném období žalobkyně nebyla invalidní ve třetím stupni, ani nepečovala o nezaopatřené dítě. Žalobkyni muselo být v souvislosti s ukončením studia jejího syna zřejmé, že již není nezaopatřeným dítětem, a tedy už nejsou splněny podmínky pro přiznání sirotčího a vdovského důchodu. I přesto nadále po výše konkretizovaná období důchody pobírala, namísto toho, aby je vrátila žalované. 11. Žalobkyně podala proti rozhodnutí ze dne 4. 3. 2024 námitky. V nich namítala, že vznik přeplatku nezavinila. Vůči žalované splnila všechny své povinnosti, když jí oznámila ukončení synova studia. Žalovaná jí i přesto sirotčí a vdovský důchod nadále vyplácela, aniž by na informaci o ukončení studia jakkoliv zareagovala. Žalobkyně proto v dobré víře v princip dobré zprávy důchody nadále přijímala. Vzhledem k uvedeným okolnostem a absenci odborného právního vzdělání neměla a ani nemohla mít tušení o nesplnění podmínek pro přiznání důchodů. 12. Napadeným rozhodnutím žalovaná potvrdila své rozhodnutí ze dne 4. 3. 2024 s tím, že výši přeplatku „12 431 Kč“ opravila jako písařskou chybu na částku „124 231 Kč“. V odůvodnění uvedla, že žalobkyně sirotčí a vdovský důchod pobírala dlouhodobě, a proto mohla a měla vědět, že ukončení synova studia má za následek zánik nároku na důchody. Z judikatury Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) současně vyplývá, že legitimní očekávání žalobkyně ohledně oprávněnosti přijímání důchodů nemohl způsobit ani liknavý přístup žalované s vydáním rozhodnutí o odejmutí důchodů. Jelikož žalobkyně důchody nadále přijímala a žalované je obratem nevrátila, ačkoliv za daných okolností musela předpokládat, že už jí nenáleží, zavinila vznik přeplatku. V souladu s § 118a zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení je proto povinna přeplatek vrátit. 13. Podle lustrace nacházející se ve správním spisu byl syn žalobkyně ode dne 19. 9. 2022 do dne 24. 10. 2022 veden v evidenci úřadu práce České republiky a ode dne 25. 10. 2022 nastoupil do zaměstnání. Splnění procesních podmínek 14. Žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou a proti rozhodnutí, proti kterému je žaloba přípustná. Soud vycházel při přezkumu žalobou napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního