47 Ad 32/2024 – Krajský soud v Praze

ECLI: ECLI:CZ:KSPH:2025:47.Ad.32.2024.65
Datum: 2025-07-15
Z rozhodnutí: II. Žalovaná je povinna do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce JUDr. Luboše Hejcmana na náhradě nákladů řízení částku 7 670 Kč.…
47 Ad 32/2024- 65 - text 8 47 Ad 32/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl soudkyní Martinou Kotouček Mikoláškovou ve věci žalobkyně: L. N., narozený X bytem X zastoupená advokátem JUDr. Lubošem Hejcmanem sídlem Konviktská 12, 110 00 Praha 1 proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 4. 10. 2024, č. j. X, takto: I. Rozhodnutí žalované ze dne 4. 10. 2024, č. j. X, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná je povinna do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce JUDr. Luboše Hejcmana na náhradě nákladů řízení částku 7 670 Kč. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) podanou do datové schránky soudu dne 3. 12. 2024, domáhá zrušení rozhodnutí žalované označeného shora (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaná zamítla její námitky a potvrdila své rozhodnutí ze dne 16. 7. 2024, č. j. X (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím žalovaná žalobkyni zamítla podle § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“) žádost o invalidní důchod, neboť podle posudku Institutu posuzování zdravotního stavu (dále jen „IPZS“) ze dne 9. 7. 2024 poklesla pracovní schopnost žalobkyně o 30 %. 2. Žalobkyně namítala, že je napadené rozhodnutí nesprávné. Podle posudku posudkového lékaře odpovídá její zdravotní stav zdravotnímu postižení uvedenému v kapitole VI (postižení nervové soustavy), položce 4b (epilepsie – forma částečně kompenzovaná). Toto hodnocení je podle žalobkyně v rozporu s lékařskými nálezy odborných lékařů, zejména lékařské zprávy ze dne 7. 11. 2024. Žalobkyně napadenému rozhodnutí vytkla, že vycházelo posouzení zdravotního stavu žalobkyně, které přitom proběhlo v její nepřítomnosti. Posudkový lékař učinil své závěry, aniž by podrobněji zkoumal zdravotní stav žalobkyně. Žalobkyně nesouhlasila ani s vypořádáním námitek. Posudkový lékař se měl podle žalobkyně hlouběji zabývat celkovou kvalitou života žalobkyně, tj. s ohledem na její možné pracovní zařazení a i stav po pracovním výkonu (únava, neschopnost věnovat se volnočasovým aktivitám). Žalovaná nevzala podle žalobkyně v potaz, zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav a zda se žalobkyně na své postižení adaptovala. Žalobkyně poukázala na to, že jí zaměstnavatel nenastavil vhodná režimová opatření ani pracovní úlevy. Z finančních důvodů pracuje nyní 40 hodin týdně, minimalizuje být osamocena na pracovišti, ale někdy to nejde. 3. Žalobkyně poukázala na to, že jen od 1. 7. 2023 do 31. 7. 2024 utrpěla deset velkých záchvatů a několik myoklonických záškubů. Zdravotní stav byl beze změny i po hospitalizaci a úpravě léků; další záchvaty prodělala 26. 10. 2024 a 1. 11. 2024. Záchvaty se přitom dostavují nekontrolovatelně, jak po zátěži i mírné, tak po relaxaci. Skutečný zdravotní stav žalobkyně tak rozhodně neodpovídá tomu, co vyčetl posudkový lékař bez řádného vyšetření žalobkyně. V lékařské zprávě ze dne 7. 11. 2024 má žalobkyně jako diagnózu uvedenou epilepsii nekompenzovanou. Pokud by byla hodnocena podle kapitoly VI, položky 4c (forma nekompenzovaná) vyhlášky o posuzování invalidity, byl by konstatován pokles pracovní schopnosti v rozpětí 50-60 %, což odpovídá invaliditě druhého stupně. 4. Žalovaná s ohledem na námitky žalobkyně navrhla provést důkaz posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“) ve smyslu § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „organizační zákon“). 5. V průběhu jednání, jež byl soud povinen nařídit, neboť ve věci prováděl nad rámec správního spisu dokazování posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věci (dále jen „MPSV“) v Praze, setrvali účastníci na svých procesních stanoviscích. Soud neprováděl při jednání dokazování lékařskými zprávami ze dne 7. 11. 2024, 15. 1. 2025 (MUDr. M. N., Nemocnice Na Homolce), neboť se s jejich obsahem seznámil prostřednictvím posudku posudkové komise, která tuto lékařskou zprávu zohlednila a má odborné znalosti ke zhodnocení oborných informací obsažených v této lékařské zprávě. Soud neprováděl dokazování listinami, které jsou součástí správního spisu (jejich součástí jsou i žalobkyní navržená lékařská zpráva z nemocnice na Homolce ze dne 12. 9. 2024 (MUDr. M. N.). Soud ze správního spisu bez dalšího vychází. Soud neprováděl důkaz fotografií žalobkyně se zaznamenanou modřinou, neboť zdravotní stav žalobkyně je dostatečně zřejmý z lékařských zpráv, navržený důkaz je proto nadbytečný. A nakonec soud neprováděl k důkazu záznam zdravotnické záchranné služby Libereckého kraje o výjezdu ze dne 31. 5. 2025, který dokladuje toliko skutečnost nastalou po vydání napadeného rozhodnutí, není proto pro posouzení věci relevantní. 6. Soud ze správního (zdravotního) spisu zjistil, že dne 9. 4. 2024 podala žalobkyně žádost o invalidní důchod, na základě kterého byl Institutem posuzování zdravotního stavu (IPZS)zpracován posudek o invaliditě ze dne 9. 7. 2024, č. j. LPS/2024/1107-KO_CSSZ, ve kterém dospěla posudková lékařka k závěru, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je genetická generalizovaná epilepsie, kompenzace neúplná, tedy zdravotní postižení uvedené v kapitole VI, položce 4b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 30 % s tím, že procentní míra poklesu pracovní schopnosti nebyla ve smyslu § 3 a 4 vyhlášky dále měněna. 7. S odkazem na závěr posudku posudkové lékařky IPZS vydala žalovaná prvostupňové rozhodnutí ze dne 16. 7. 2024, kterým podle § 38 zákona o důchodovém pojištění zamítla žádost žalobkyně o invalidní důchod. 8. Žalobkyně prvostupňové rozhodnutí napadla námitkami, ve kterých poukázala na to, že byl nesprávně a neúplně zjištěn zdravotní stav žalobkyně. Má velké záchvaty, které se opakují, byla jí i navýšena medikace. Pokles pracovní schopnosti o 30 % je v rozporu se skutečností. Žalobkyně má trvale obtíže, záchvaty přichází nečekaně, po záchvatu je celkově dezorientovaná cca 20 minut, následuje velká únava a bolesti svalu na rukou a nohou po křečích. Mívá pokousaný jazyk, nastává zhoršení paměti. K námitkám přiložila lékařskou zprávu z vyšetření ze dne 6. 3. 2024, která obsahuje přímo doporučení na invalidní důchod. 9. Posudková lékařka žalované zpracovala posudek ze dne 24. 9. 2024, a to na základě totožných lékařských zpráv, ze kterých vycházela posudková lékařka IPZS v prvostupňovém řízení a lékařských zpráv, které k námitkám doložila žalobkyně. Uzavřel shodně jako posudková lékařka v prvostupňovém řízení, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti žalobkyně je genetická generalizovaná epilepsie, kompenzace neúplná, tedy zdravotní postižení uvedené v kapitole VI, položce 4b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 30 % s tím, že se procentní míra poklesu pracovní schopnosti ve smyslu § 3 a 4 vyhlášky již neměnila. 10. Na základě tohoto posudku žalovaná napadeným rozhodnutím ze dne 4. 10. 2024, námitky žalobkyně zamítla a v odůvodnění odcitovala posudkové závěry s tím, že s ohledem na zjištěný pokles pracovní schopnosti nejsou splněny podmínky pro vznik nároku na invalidní důchod. 11. Soud poté, co ověřil, že žaloba byla podána včas, že je věcně i místně příslušným soudem a že napadené rozhodnutí je rozhodnutím ve smyslu § 65 s. ř. s., přezkoumal napadené rozhodnutí v žalobou vymezeném rozsahu. Dospěl přitom k závěru, že žaloba je důvodná. 12. Soud s ohledem na argumentaci žalobkyně provedl důkaz posudkem posudkové komise MPSV v Praze ze dne 26. 5. 2025. Žalobkyně byla jednání posudkové komise přítomna dne 23. 4. 2025. Jednání bylo odročeno z důvodu, že žalobkyně měla doručit posudkové komisi psychiatrické vyšetření. Posudková komise MPSV shrnula, že za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti žalobkyně je částečně kompenzovaná až hraničně léčebně neovlivnitelná až dekompenzovaná epilepsie, tedy zdravotní postižení uvedené v kapitole VI, položce 4b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 40 % z rozpětí 25 – 40 %. Posudková komise poukázala na zvyšující se frekvenci epileptických záchvatů od roku 2023 většinou v souvislosti s hormonálními změnami – menstruačním cyklem, i po navýšení léčby (která byla opakovaně pozměňována), a také na zhoršení psychických potíží navozených záchvatovitým onemocněním – apatie střídavě s méně frekventovanou mánií, depresivní ladění, ale i zhoršuj

Citovaná ustanovení

§ 103 (150/2002 Sb.)§ 35 (150/2002 Sb.)§ 54 (150/2002 Sb.)§ 60 (150/2002 Sb.)§ 64 (150/2002 Sb.)§ 65 (150/2002 Sb.)§ 77 (150/2002 Sb.)§ 78 (150/2002 Sb.)§ 38 (155/1995 Sb.)§ 4 (582/1991 Sb.)§ 149 (99/1963 Sb.)