47 Ad 8/2024 – Krajský soud v Praze

47 Ad 8/2024- 70 - text 7 47 Ad 8/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl soudkyní Martinou Kotouček Mikoláškovou ve věci žalobce: P. I., narozený X bytem X zastoupený advokátkou Mgr. Monikou Jiráskovou sídlem Dlouhá 39, 110 00 Praha 1 proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne ze dne 17. 7. 2024, č. j. X, takto: I. Rozhodnutí žalované ze dne 17. 7. 2024, č. j. X, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná je povinna do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci k rukám jeho zástupkyně Mgr. Moniky Jiráskové, na náhradě nákladů řízení částku 15 415,40 Kč. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) podanou do datové schránky zdejšího soudu dne 22. 4. 2024 domáhal zrušení rozhodnutí žalované ze dne 21. 2. 2024, č. j. X (dále jen „první napadené rozhodnutí“), jímž žalovaná zamítla jeho námitky a potvrdila své rozhodnutí ze dne 15. 9. 2023, č. j. X (dále jen „první prvostupňové rozhodnutí“). Prvním prvostupňovým rozhodnutím žalovaná podle § 56 odst. 1 písm. e) ve spojení s písm. c) a § 41 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, snížila žalobci od 18. 11. 2023 invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně na invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně. 2. Žalobce se dále žalobou podle § 65 a násl. s. ř. s. podanou do datové schránky zdejšího soudu dne 11. 9. 2024, kterou soud usnesením ze dne 17. 9. 2024, č. j. 47 Ad 8/2024-30, spojil k projednání k řízení vedeném pod sp. zn. 47 Ad 8/2024, domáhal zrušení rozhodnutí žalované ze dne 17. 7. 2024, č. j. X (dále jen „druhé napadené rozhodnutí“), jímž žalovaná zamítla námitky žalobce a potvrdila své rozhodnutí ze dne 11. 3. 2024, č. j. X (dále „druhé prvostupňové rozhodnutí“). Druhým prvostupňovým rozhodnutím žalovaná podle § 56 odst. 1 písm. e) ve spojení s písm. c) a § 41 odst. 3 zákona o důchodovém pojištění snížila žalobci od 18. 4. 2024 výši invalidního důchodu pro invaliditu druhého stupně na invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně. 3. Žalobce namítal, že jsou napadená rozhodnutí nezákonná, neboť žalovaná nesprávně hodnotila zdravotní stav žalobce a pokles jeho pracovní schopnosti. Žalobce poukázal na to, že je jeho zdravotní stav nepříznivý a potýká se s řadou zdravotních obtíží. Podle žalobce posudek posudkového lékaře žalované ze dne 8. 2. 2024 nepřevzalo celou zjištěnou diagnózu žalobce, jak byla například uvedena v lékařské zprávě z neurologického vyšetření ze dne 22. 9. 2023. Žalobce poukázal na to, že není schopen zvládat běžné činnosti, kdy mu činí obtíže chůze. Žalobce se musí kromě zvedání těžkých břemen vyvarovat také průvanu či delšího sezení. Není proto schopen práce fyzicky náročné v předklonu, spojené se zvedáním a přenášením břemen, v náročných klimatických podmínkách, ale také s delším sezením. Žalobce má také neustálé velké bolesti. Dále má omezenou pohyblivost končetin, porušenou krční lordózu s naznačenou kyfotizací a byl u něj zjištěn mimo jiné objektivní nález zúžení páteřního kanálu v úrovni C3/4 na 8-9 mm. Žalobce je přesvědčen o tom, že se u něj jedná o těžké funkční a nervové postižení a snížení jeho pracovní schopnosti odpovídá 70 %. 4. Žalovaná s ohledem na námitky žalobce navrhla provést důkaz posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“) ve smyslu § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „organizační zákon“). 5. Před zahájením jednání ve věci samé při ústním jednání konaném dne 24. 6. 2025 vzal žalobce žalobu proti prvnímu napadenému rozhodnutí žalované zpět. Soud na základě tohoto zpětvzetí žaloby zastavil řízení o žalobě proti prvnímu napadenému rozhodnutí žalované a pokračoval v řízení toliko o žalobě proti druhému napadenému rozhodnutí žalované. 6. V průběhu jednání, jež byl soud povinen nařídit, neboť ve věci prováděl nad rámec správního spisu dokazování posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věci (dále jen „MPSV“) v Praze, setrvali účastníci na svých procesních stanoviscích. Zástupkyně žalobce nad rámec argumentace uplatněné v žalobě navrhla, aby soud zrušil i druhé prvostupňové rozhodnutí. Soud neprováděl při jednání dokazování lékařskými zprávami z neurologického vyšetření ze dne 5. 4. 2024 a ze dne 5. 3. 2024 vypracovanými MUDr. E. V. a dále lékařskou zprávou z Fakultní nemocnice v Motole ze dne 20. 2. 2024 vypracovanou MUDr. R. P., neboť jsou součástí správního spisu a správním spisem se dokazování neprovádí, ze správního spisu soud bez dalšího vychází. 7. Soud ze správního spisu zjistil, že obsahuje posudek posudkového lékaře Institutu posuzování zdravotního stavu (dále „IPZS“) ze dne 7. 2. 2024, který byl zpracován v řízení o námitkách žalobce proti prvnímu prvostupňovému rozhodnutí žalované, a ve kterém posudkový lékař dospěl k závěru, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti žalobce je onemocnění páteře, vleklý bolestivý páteřní syndrom polytopní s maximem v oblasti LS a C páteře, tedy zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII, oddílu E, položce 1c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro které se po zohlednění profese stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti na horní hranici 40 % (z rozpětí 30 – 40 %) s tím, že pro navýšení ve smyslu § 3 vyhlášky neshledal posudkový lékař medicínské odůvodnění. K prvostupňovému posouzení uvedl, že bylo nadhodnocené. Objektivní nález popisovaný neurology odpovídá středně těžkému funkčnímu postižení. Subjektivní potíže žalobce neodpovídají objektivně prokázané patologii. 8. S odkazem na závěr posudku posudkového lékaře vypracovaný v námitkovém řízení dne 7. 2. 2024 vydala žalovaná druhé prvostupňové rozhodnutí ze dne 11. 3. 2024, kterým podle § 56 odst. 1 písm. e) a c) a § 41 odst. 3 zákona o důchodovém pojištění a s přihlédnutím k článku 46 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 snížila od 18. 4. 2024 výši invalidního důchodu pro invaliditu druhého stupně na invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně. 9. Žalobce druhé prvostupňové rozhodnutí napadl námitkami ze dne 22. 4. 2024, ve kterých vyjádřil přesvědčení, že je rozhodnutí nezákonné a že je invalidním ve třetím stupni. Měl za to, že posudek nepřevzal celou zjištěnou diagnózu. Pro stanovení míry poklesu pracovní schopnosti poukázal hodnotící kritéria uvedená pro kapitolu XIII, oddíl E, položku 1. Žalobce uvedl, že není schopen zvládat běžné činnosti, obtíže mu činí i chůze. Žalobce podrobně popsal konkrétní projevy svého onemocnění a zdravotní komplikace, které jsou s tím spojené. K námitkám doložil lékařskou zprávu ze dne 202. 2. 2024 a zprávy z neurologického vyšetření ze dne 5. 3. 2024 a ze dne 5. 4. 2024. 10. Posudková lékařka žalované zpracovala posudek ze dne 8. 7. 2024, a to na základě totožných lékařských zpráv, ze kterých vycházel posudkový lékař v řízení o námitkách před vydáním prvního napadeného rozhodnutí a dále z lékařských zpráv doložených žalobcem k námitkám ze dne 22. 4. 2024. Posudková lékařka se ztotožnila s posudkovým hodnocením vyhotoveným v řízení o prvních námitkách. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce tedy označila zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII, oddílu E, položce 1c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti na horní hranici 40 % (z rozpětí 30 – 40 %) s tím, že se procentní míra poklesu pracovní schopnosti žalobce ve smyslu § 3 a § 4 vyhlášky, dále neměnila. 11. Na základě tohoto posudku žalovaná druhým napadeným rozhodnutím ze dne 17. 7. 2024, námitky žalobce zamítla a v odůvodnění odcitovala posudkové závěry s tím, že s ohledem na zjištěný pokles pracovní schopnosti se jedná o invaliditu prvního stupně. 12. Soud poté, co ověřil, že žaloba byla podána včas, že je věcně i místně příslušným soudem a že napadené rozhodnutí je rozhodnutím ve smyslu § 65 s. ř. s., přezkoumal napadené rozhodnutí v žalobou vymezeném rozsahu. Dospěl přitom k závěru, že žaloba je částečně důvodná. 13. Soud s ohledem na argumentaci žalobce provedl důkaz posudkem posudkové komise MPSV v Praze ze dne 20. 2. 2025 (soudu po urgenci spisu doručeném až dne 26. 5. 2025). Žalobce byl jednání posudkové komise přítomen a byl vyšetřen odbornou lékařkou z oboru neurologie. Posudková komise MPSV shrnula, že za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je vertebrogenní algický syndrom, tedy zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII, oddílu E, položce 1c přílohy vyhlášky o posuzování invalidity, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 40 % z rozpětí 30 – 40 %. Míra poklesu pracovní schopnosti pak byla ve smyslu § 3 a 4