Z rozhodnutí: 1. Soud v této věci přezkoumával rozhodnutí o správním vyhoštění žalobce. V této věci se jedná o nové rozhodnutí o správním vyhoštění, které bylo poté, co zdejší soud nejprve zrušil předchozí rozhodnutí o správním vyhoštění pro procesní pochybení spočívající v nedostatečném vypořádání se s návrhem na důkaz výslechem žalobcovy družky. V dalším správním řízení však vyšlo najevo, že vztah s družkou j…
50 A 15/2025- 26 - text
14 50 A 15/2025
[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Praze rozhodl samosoudcem Josefem Strakou ve věci
žalobce: D. B.
narozený X, státní příslušník Moldavské republiky
v České republice bez hlášeného místa pobytu
zastoupen advokátem Mgr. Daliborem Lípou
sídlem Jugoslávská 856/2, 360 01 Karlovy Vary
proti
žalovanému: Ředitelství služby cizinecké policie
sídlem Olšanská 2176/2, 130 51 Praha
o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 5. 2025, č. j. CPR-56920-16/ČJ-2024-930310-V230,
takto:
I. Žaloba se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
1. Soud v této věci přezkoumával rozhodnutí o správním vyhoštění žalobce. V této věci se jedná o nové rozhodnutí o správním vyhoštění, které bylo poté, co zdejší soud nejprve zrušil předchozí rozhodnutí o správním vyhoštění pro procesní pochybení spočívající v nedostatečném vypořádání se s návrhem na důkaz výslechem žalobcovy družky. V dalším správním řízení však vyšlo najevo, že vztah s družkou již není relevantní. Kromě toho nevyplynuly žádné jiné skutečnosti, které by nasvědčovaly nepřiměřenosti uloženého správního vyhoštění bylo z hlediska zásahu do rodinného a soukromého života. Rovněž nevyplynuly žádné konkrétní skutečnosti nasvědčující tomu, že by žalobci hrozilo v zemi původu nějaké relevantní nebezpečí.
II. Dosavadní vývoj věci
Průběh řízení o správním vyhoštění
2. Dle úředního záznamu ze dne 25. 4. 2024 Krajské ředitelství policie Středočeského kraje (dále „prvostupňový orgán“) na základě oznámení z téhož dne zajistilo žalobce na pozemku parc. č. X v k. ú. X, kde pobýval ve stanu se svou družkou O. B. (dále „družka“). Prvostupňový orgán lustrací zjistil, že se žalobce na území ČR zdržuje od roku 2022 neoprávněně bez platného pobytového oprávnění.
3. Z tohoto důvodu zahájil téhož dne prvostupňový orgán s žalobcem řízení ve věci správního vyhoštění podle § 119 odst. 1 písm. b) bodu 4 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR a o změně některých zákonů (dále „zákon o pobytu cizinců“).
4. Žalobce při výslechu dne 26. 4. 2024 uvedl, že adresa jeho trvalého pobytu je v X. V Moldavsku se nezdržuje více než deset let. Žijí tam pouze jeho rodiče a sestra. Vůbec za nimi nejezdí. Jen zhruba jednou měsíčně si volá s matkou. Asi již dva roky žije s družkou, s níž čekají dítě. Družka je ve čtvrtém měsíci těhotenství. Seznámili se v ČR na hostelu a od té doby jsou spolu. Družka se v současnosti zdržuje v X, kde oba posledních deset dní bydlí ve stanu v průmyslové zóně za halou. Žalobce uvedl jejich telefonní čísla. Po příjezdu do ČR žalobce bydlel asi půl roku u kamaráda, poté s družkou bydleli v různých městech po celé ČR dle dostupnosti práce. Trvalý pobyt na Ukrajině žalobce získal, když se tam před deseti lety kvůli práci rozhodli s rodiči přestěhovat za dědou, který má ukrajinské občanství. Žili tam až do začátku války. Žalobce si v Moldavsku nechal zhotovit nový cestovní doklad a dne 20. 5. 2022 kvůli válce a práci vycestoval do ČR. Zde pobýval již v letech 2008–2010 z důvodu studia. Zhruba v roce 2015 tu neúspěšně žádal o azyl. Měl problémy s policií z důvodu krádeže. Žalobce si je vědom, že v ČR zůstává nelegálně. V Moldavsku se ale nemá kam vrátit a na Ukrajině je válka. V ČR chce zůstat a vychovávat s družkou dítě, neboť se o ni stará a hodlá si ji vzít. Jiné příbuzné či blízké osoby v ČR ani na území jiného státu Evropské unie (dále „EU“) nemá. Prostředky na obživu si příležitostně obstarával prací na stavbách. Družka také příležitostně pracovala, často ale byla bez práce. V případě vyhoštění by ztratil družku a dítě. Při návratu do Moldavska mu nic nehrozí. Z Podněstří nepochází. V Moldavsku se ale nemá kam vrátit, protože ho jeho rodina nemá kde ubytovat. Nestýká se s ní přes deset let. Přesnou adresu, kde žijí, žalobce nezná. V Podněstří to ale není.
5. Podle úředního záznamu ze dne 26. 4. 2024 prvostupňový orgán hovořil s družkou žalobce v místě, kde s žalobcem pobývali ve stanu. Potvrdila, že žalobce zná a že s ním čeká dvojčata. Je ve čtvrtém měsíci. To, že je těhotná, se dozvěděla při ošetření v nemocnici ve V. poté, co ji žalobce zbil. V ČR pobývá od roku 1995. Má dva syny ve věku 21 a 16 let. Starší se nachází na Ukrajině, mladší v ČR, ale nestýkají se spolu. Družka oběma přispívá na výživné, které platí bývalému partnerovi. Vydělává si příležitostně na brigádách. Na Ukrajině v Zakarpatské oblasti má veliký dům s hospodářstvím. Cestovní doklady, peníze a ostatní písemnosti jí ukradli na nádraží ve V. Nahlásila to až poté, co byla chycena při krádeži. Na opakované prodloužení dočasné ochrany se nedostavila, protože nemá cestovní doklad, finanční prostředky a také se jí nechtělo jet z V. do P.
6. Rozhodnutím ze dne 26. 4. 2024, č. j. KRPS-112438-24/ČJ-2024-010022, prvostupňový orgán žalobci uložil správní vyhoštění podle § 119 odst. 1 písm. b) bodu 4 zákona o pobytu cizinců a stanovil dobu dvou let, po kterou žalobci nelze umožnit vstup na území členských států EU.
7. Žalovaný však rozhodnutím ze dne 1. 8. 2024, č. j. CPR-30138-2/ČJ-2024-930310-V230, k odvolání žalobce rozhodnutí prvostupňového orgánu ze dne 26. 4. 2024 zrušil a věc mu vrátil k novému projednání. Vzhledem k trvalému pobytu žalobce na Ukrajině žalovaný upozornil prvostupňový orgán na možnost udělení dočasné ochrany. Rozhodnutí rovněž nezohledňovalo předchozí porušení právních předpisů žalobcem (dle lustrace bylo žalobci uloženo vyhoštění soudem z důvodu ublížení na zdraví). Prvostupňový orgán měl dále vyslechnout žalobcovu družku jako svědka. Neuvedl ani, jak řešil její pobytovou situaci, protože od 31. 3. 2024 má ukončenou dočasnou ochranu. Konečně prvostupňový orgán řádně neodůvodnil možný zásah do soukromého a rodinného života žalobce. Nezohlednil, že žalobce uvedl, že se nemá v Moldavsku kam vrátit.
8. V dalším řízení se prvostupňový orgán snažil kontaktovat žalobcovu družku. Na místě původního zajištění žalobce ji ale nenalezl. Nenacházel se zde ani jejich stan (viz úřední záznam ze dne 8. 8. 2024). Prvostupňový orgán provedl dne 20. 8. 2024 pobytovou kontrolu i na poslední hlášené adrese družky (X). Majitelka domu ji však v červnu 2023 vyhodila, protože nezaplatila nájemné a narušovala soužití v domě. Další informace o ní nemá.
9. K dotazu prvostupňového orgánu zástupce žalobce dne 15. 8. 2024 sdělil, že se mu dodnes nepodařilo žalobce kontaktovat. Není mu známa jeho adresa pobytu, resp. jeho družky. Dne 19. 8. 2024 prvostupňový orgán zástupci odpověděl, že konkrétní skutečnosti k soukromému a rodinnému životu žalobce, případně jeho deklarovanému vztahu s družkou, si nemůže opatřit čistě z vlastní činnosti. Je proto v zájmu žalobce, aby prvostupňovému orgánu poskytoval součinnost.
10. Ve správním spisu je založen i úřední záznam Policie ČR, místního oddělení H. P., ze dne 5. 9. 2024 o oznámení družky, že postrádá svého muže – žalobce. Tento úřední záznam mj. obsahuje i další telefonní kontakt na žalobcovu družku.
11. Krajské ředitelství policie hlavního města Prahy prvostupňovému orgánu dne 14. 10. 2024 sdělilo, že družce žalobce rozhodnutím ze dne 25. 9. 2024, č. j. KRPA-304010-11/Čj-2024-000022-UA, uložilo správní vyhoštění na dobu jednoho roku. Podle § 120a odst. 1 zákona o pobytu cizinců se na ni vztahují důvody znemožňující vycestování. Z rozhodnutí vyplývá, že družka žalobce se dne 25. 9. 2024 sama dostavila na policii a téhož dne si rozhodnutí osobně převzala. Krajské ředitelství policie hlavního města Prahy prvostupňovému orgánu sdělilo, že v průběhu řízení družka žalobce neuvedla, že by byla těhotná, nepředložila těhotenskou průkazku ani jiný doklad o těhotenství a vyšší stupeň těhotenství na ní patrný nebyl. Dle protokolu o výpovědi přepsané v označeném rozhodnutí družka žalobce vypověděla, že kromě rodiny v Ukrajině nikoho jiného už nemá. Není příslušníkem občana EU a s nikým takovým ani trvale nežije ve společné domácnosti. V ČR se o nikoho nestará a nikoho neživí. Nemá tu žádné rodinné, ekonomické, kulturní či sociální vazby. Chce odjet na Ukrajinu kvůli její mamince. V ČR ani v EU nemá nikoho, kvůli komu by skončení pobytu bylo z hlediska zásahu do rodinného a soukromého života nepřiměřené. Je v pořádku a žádné zdravotní problémy jí nebrání v cestování.
Rozhodnutí o správním vyhoštění
12. Rozhodnutím ze dne 18. 11. 2024, č. j. KRPS-112438-55/ČJ-2024-010022, prvostupňový orgán uložil žalobci správní vyhoštění podle § 119 odst. 1 písm. b) bodu 4 zákona o pobytu cizinců a stanovil dobu čtyř let, po kterou žalobci nelze umožnit vstup na území členských států EU (dále „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňový orgán v odůvodnění konstatoval, že žalobce na území ČR pobýval neoprávněně v období od 18. 8. 2022 do 25. 4. 2024 (na území EU vstoupil dne 20. 5. 2022 na základě cestovního dokladu, který jej opravňoval jen k turistickému pobytu na devadesát dní). Žalobce nedisponoval žádným pobytovým oprávněním (ani o něj nežádal). Délka neoprávněného pobytu tak činí 617 dní, což n