51 A 27/2025 – Krajský soud v Praze

51 A 27/2025- 64 - text 21 51 A 27/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Josefa Straky, soudce Karla Ulíka a soudkyně Johany Jandusové ve věci navrhovatelky: Safety Real, fond SICAV, a.s. sídlem Křižíkova 213/44, 186 00 Praha zastoupena advokátem Mgr. Martinem Mládkem sídlem Ostrovní 2064/5, 110 00 Praha proti odpůrci: město Říčany sídlem Masarykovo náměstí 53/40, 251 01 Říčany zastoupený advokátem JUDr. Janem Brožem, Ph.D. sídlem Teplého 2786, 530 02 Pardubice o návrhu na zrušení části opatření obecné povahy č. 7/2024 – změny č. 7 územního plánu Říčan, vydaného usnesením zastupitelstva odpůrce ze dne 17. 7. 2024, č. 24-06-007, takto: I. Opatření obecné povahy č. 7/2024 – změna č. 7 územního plánu Říčan, vydané usnesením zastupitelstva odpůrce ze dne 17. 7. 2024, č. 24-06-007, se dnem právní moci tohoto rozsudku ruší v části, v níž byl pro využití plochy smíšené obytné – městské (SM) v kapitole 6.2 textové části - v části Nepřípustné využití doplněn regulativ „– vč. území vymezeného v hl. výkrese jako Reg11“, - a v části Max. výška doplněn regulativ „– vč. území vymezeného v hl. výkrese jako Reg11“, a to v rozsahu pozemků parc. č. st. 311, jehož součástí je stavba rodinného domu č. p. 243, parc. č. st. 312 a parc. č. 73/10 v katastrálním území Říčany-Radošovice. II. Odpůrce je povinen zaplatit navrhovatelce na náhradě nákladů řízení částku 23 405 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího zástupce Mgr. Martina Mládka, advokáta. Odůvodnění Vymezení věci 1. Navrhovatelka vlastní pozemky parc. č. st. 311, jehož součástí je stavba rodinného domu č. p. 243, parc. č. st. 312 a parc. č. 73/10 v katastrálním území Říčany-Radošovice (dále „pozemky navrhovatelky“). 2. Tyto pozemky byly územním plánem Říčan zahrnuty mezi plochy smíšené obytné – městské (dále „plochy SM“), které mají primárně sloužit pro bydlení a „pro obslužnou sféru (obchod, služby, administrativa, občanské vybavení) s důrazem na minimalizaci konfliktů s bydlením včetně neúměrného zatěžování dopravní obslužností.“ Změnou č. 5 tohoto územního plánu (dále „změna č. 5“) byly pro využití ploch SM doplněny mj. následující regulativy: „NEPŘÍPUSTNÉ VYUŽITÍ: […] · stavby pro obslužnou sféru (obchod, služby, administrativa, komerční vybavení) ve vzdálenosti větší než 30m od hranice plochy SM vymezené podél ul. Černokostelecká […] MAX. VÝŠKA (m) […] ................................................ 9 a současně povinné ustupující podlaží nebo podkroví – ve vzdálenosti větší než 30m od hranice plochy SM vymezené podél ul. Černokostelecká; bez možnosti navýšení v případě umístění podzemních garáží“ (dále „Regulativy“; samostatně též „první Regulativ“ a „druhý Regulativ“). 3. Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 25. 9. 2023, č. j. 51 A 32/2023-73 (dále „zrušující rozsudek“), změnu č. 5 pro nepřezkoumatelnost zrušil v části, v jaké se Regulativy vztahovaly na pozemky navrhovatelky. 4. Odpůrce následně vydal v záhlaví označené opatření obecné povahy (dále „změna č. 7“ či „napadené OOP“), jímž Regulativy vztáhl na území vymezené v hlavním výkresu změny č. 7 jako Reg11, které zahrnuje pozemky navrhovatelky. 5. Navrhovatelka se návrhem podle § 101a a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále „s. ř. s.“), domáhá zrušení napadeného OOP v části, v níž opětovně zavádí Regulativy na její pozemky prostřednictvím území Reg11. Shrnutí návrhu 6. Úvodem navrhovatelka tvrdí, že odpůrce napadeným OOP sleduje jediný účel, kterým je blokace jejího stavebního záměru „Polyfunkční dům Říčany, Říčany, Radošovice“ (dále „stavební záměr“). Odpůrce minimálně již od září 2018 věděl, že navrhovatelka hodlá na její pozemky umístit stavbu pro obslužnou sféru ve vzdálenosti větší než 30 metrů od hranice pozemku plochy SM podél ulice Černokostelecká. Orgány odpůrce tento záměr v průběhu let opakovaně projednávaly. Změnami územního plánu se mu však odpůrce snaží zabránit. Společnost Treaslewort, a.s. (dále „stavebník“), v září 2019 požádala o územní rozhodnutí k umístění stavebního záměru, které bylo vydáno dne 30. 9. 2021. To nakonec potvrdil Krajský úřad Středočeského kraje rozhodnutím ze dne 12. 7. 2024 (správní žalobu odpůrce proti tomuto rozhodnutí zamítl Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 21. 5. 2025, č. j. 51 A 50/2024-134 - pozn. soudu). 7. Konkrétně navrhovatelka namítá, že je napadené OOP nepřezkoumatelné, protože se odpůrce dostatečně nevypořádal s jejími námitkami. Předně pominul námitku, že již územní plán stanovoval jasný regulativ, dle nějž má být kladen důraz na minimalizaci konfliktů s bydlením, včetně neúměrného zatěžování dopravní obslužností. Odůvodnění nezbytnosti přijatého řešení tak absentuje. Odpůrce rovněž nezohlednil, že stále probíhá územní řízení ke stavebnímu záměru, a tedy nevyhodnotil újmu, kterou navrhovatelka změnou č. 7 utrpí. Odpůrce nevzal v potaz kolizi soukromého zájmu navrhovatelky a veřejného zájmu a neprovedl vyhodnocení přiměřenosti přijatého řešení. 8. Odůvodnění je nedostatečné i ve vztahu k dalším námitkám. Odpůrce nezdůvodnil, z čeho vyplývá, že budova pro obslužnou sféru má na své okolí větší negativní vliv než budova bytového domu. Dále nevysvětlil, jak přijaté Regulativy sníží dopravní zátěž lokality, neboť zatížení ulice Černokostelecká je generováno zejména východo-západní nákladní tranzitní dopravou aosobami dojíždějícími do Prahy za prací či studiem. Z odůvodnění nevyplývá, jak se sníží dopravní zátěž tím, že budou stavby pro obslužnou sféru umístěny pouze do 30 metrů od hranice ulice Černokostelecká. Umístění stavebního záměru blíže či dále od hranice pozemku nemá vliv na počet projíždějících vozů. 9. Navrhovatelka brojí též proti tomu, jak odpůrce naložil s námitkou ohledně vysvětlení rozdílného vlivu staveb pro obslužnou sféru v ploše SM podél ulice Černokostelecká ve srovnání s ulicí Široká. Odpůrcem zmiňované odlišnosti nemají žádný vliv ve vztahu ke sledovanému cíli, jímž má být dosažení „sousedsky přijatelné výstavby“. Navrhovatelka argumentuje, že podmínky jsou v těchto ulicích srovnatelné. Odpůrce si nesprávně vyložil konstatování, že přijetím prvního Regulativu dochází k tomu, že se plochy SM fakticky mění na plochy BH. 10. V případě druhého Regulativu (tj. ohledně maximální výšky staveb) odpůrce nereagoval na podstatu vznesených námitek. Odpůrce cílil na dosažení sousedsky přijatelné výstavby mezi plochami SM a BI. V tomto kontextu ale nerozvedl, proč má být přijatá výšková regulace striktní jen v rozsahu 30 metrů a více od hranice ulice Černokostelecká, když ke styku ploch SM a BI dochází primárně na hranici těchto 30 metrů. Nevysvětlil, proč nevadí připustit stavbu na hranici plochy SM a BI o výšce až 12 metrů, pokud v daném místě plocha SM nedosahuje šířky více než 30 metrů od hranice ulice Černokostelecká. 11. Napadené OOP je nepřezkoumatelné i z důvodu, že podstatnou část odůvodnění tvoří tvrzená potřeba sjednocení úpravy přijaté změnou č. 5. Sjednocení však není samo o sobě dostatečným argumentem. Odpůrce neuvedl jediný důvod, proč by úprava měla být stejná i pro pozemky navrhovatelky. Navíc Regulativy přijaté změnou č. 5 jsou platné jen do doby, než je napadne některý z dotčených vlastníků v rámci incidenčního přezkumu, neboť jsou zatíženy nepřezkoumatelností shledanou soudem. 12. Navrhovatelka dále pokládá regulaci jejích pozemků změnou č. 7 za nicotnou a právně neuskutečnitelnou. Regulace ploch SM zavedená změnou č. 5 se měla vztáhnout i na pozemky navrhovatelky, nicméně změna č. 5 je pro tyto pozemky zrušujícím rozsudkem zrušená. 13. Dle následujícího návrhového bodu je napadené OOP diskriminační a excesivní. Navrhovatelka opakuje, že změna č. 7 se relevantně dotkne pouze jejích pozemků a stavebního záměru. Odpůrce nerespektoval zásadu kontinuity územního plánování a narušil právní jistotu a její legitimní očekávání. 14. Závěrem navrhovatelka argumentuje, že napadené OOP není vzhledem k deklarovanému cíli proporcionální, neboť ji neomezuje jen v té nejnutnější míře, která vede k jeho dosažení. Změna č. 7 nevyhoví kritériím vhodnosti a proporcionality v užším slova smyslu. Negativní vlivy z dopravy generuje primárně tranzitní doprava, nikoli místní doprava. Regulativy ani nezabraňují umístění záměrů, které dopravní zatížení vyvolávají (např. prostor pro vykládku či odstavná stání, případně bytové domy či stavby občanského vybavení). Nadto již samotný územní plán obsahoval dostatečnou úpravu, která dle navrhovatelky byla tím nejšetrnějším řešením. Změna č. 7 zavádí preventivní dodržení § 1013 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Dochází tak k nadbytečnému zdvojení regulace pro nové stavby. Vyjádření odpůrce 15. Odpůrce navrhuje návrh zamítnout. Nejprve upřesňuje, že územní řízení ve věci stavebního záměru bylo zahájeno k žádosti stavebníka. Právě jemu proto svědčí vydané územní rozhodnutí, nikoli navrhovatelce. Není ani pravdou, že by se odpůrce změnami č. 5 a 7 snažil zabránit jakémukoli konkrétnímu stavební