51 A 80/2024 – Krajský soud v Praze

51 A 80/2024- 53 - text 12 51 A 80/2024 USNESENÍ Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Lenky Bursíkové a soudců Karla Ulíka a Josefa Straky ve věci žalobce: P. M. bytem X zastoupen Tomášem Ajglem, advokátem sídlem K Starým valům 442/10, 326 00 Plzeň proti žalovanému: Městský úřad Hostivice Husovo náměstí 13, 250 80 Hostivice zastoupen Mgr. Karlem Volfem, advokátem sídlem Jindřicha Plachty 3163/28, 150 00 Praha o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného spočívajícím v nezahájení řízení o odstranění stavby železobetonového pilotu na pozemku parc. č. XA, v katastrálním území X, a o náhradě nákladů soudního řízení, takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalobci se vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč, který mu bude vyplacen do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Žalobce podal dne 4. 12. 2024 žalobu, kterou označil a pojal jednak jako žalobu na ochranu proti nečinnosti správního orgánu podle § 79 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále „s. ř. s.“), a jednak jako žalobu na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu podle § 82 a násl. s. ř. s. 2. Nečinnost žalovaného ve smyslu § 79 a násl. s. ř. s. měla spočívat v tom, že žalovaný nevydal rozhodnutí o žádosti společnosti EMBALADOR s.r.o. ze dne 1. 11. 2023 o prodloužení platnosti společného povolení ze dne 22. 11. 2021, č. j. 14116/21/SÚ/TMa, jímž byl schválen stavební záměr novostavby rodinného domu na pozemku parc. č. XB, v k. ú. X (všechny dále uváděné pozemky se nacházejí v témže katastrálním území). 3. Ve vztahu k této části žaloby soud řízení usnesením ze dne 7. 1. 2025, č. j. 51 A 80/2024-19, zastavil, neboť ji žalobce vzal v tomto rozsahu zpět. K náhradě nákladů řízení soud uvedl, že o ní rozhodne v rozhodnutí, jímž celé řízení skončí. Soud proto v tomto usnesení rozhoduje i o náhradě nákladů řízení v části, v jaké odkazovaným usnesením řízení zastavil. 4. Žalobce se dále žalobou na ochranu před nezákonným zásahem podle § 82 a násl. s. ř. s. domáhá, aby soud určil nezákonnost zásahu žalovaného spočívajícího v nezahájení řízení o odstranění stavby železobetonového pilotu na pozemku parc. č. XA (dále „stavba“) a žalovanému přikázal řízení o odstranění stavby zahájit. Právě v tomto rozsahu se soud podanou žalobou níže zabývá. Shrnutí žaloby 5. Žalobce v žalobě předesílá, že žalovaný společným povolením ze dne 22. 11. 2021, č. j. 14148/21/SÚ/Tma (dále „společné povolení“), podle § 94p zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění účinném do 31. 12. 2023 (dále „stavební zákon z roku 2006“), schválil společnosti EMBALADOR s.r.o., jejíž práva a povinnosti ze společného povolení přešla na právního nástupce – společnost EMBALADOR Real Estate s.r.o. (dále „stavebník“), stavební záměr „Novostavba RD: SO 04, typ X včetně zpevněných ploch, oplocení a souvisejících inženýrských sítí“ na pozemku parc. č. XA (dále „stavební záměr“). Žalobce byl jakožto mezující soused účastníkem řízení. 6. Stavebník dne 1. 11. 2023 požádal o prodloužení platnosti společného povolení. Usnesením ze dne 8. 4. 2024 žalovaný řízení o prodloužení platnosti společného povolení zastavil. Stavebník však mezitím fiktivně a v rozporu se společným povolením stavební záměr zahájil, a to tak, že provedl výše uvedenou stavbu železobetonového pilotu. Jde o stavbu zcela marginální v kontextu celkového objemu stavebního záměru, v jehož provádění stavebník dále nepokračoval. Tím nezákonně obešel uplynutí doby platnosti společného povolení, jehož podmínky stanovené pro zahájení prací ignoroval. 7. Žalobce proto zaslal žalovanému dne 26. 6. 2024 podnět, v němž jej na tyto skutečnosti upozornil a požádal jej o zajištění nápravy. Žalovaný na podnět reagoval sdělením ze dne 19. 8. 2024, v němž žalobci sdělil, že provádění stavebního záměru považuje za zahájené v souladu se společným povolením v době jeho platnosti. Námitkami žalobce se žalovaný nezabýval. Oznámení o zahájení prací stavebníkem přitom neodpovídalo skutečnosti a stavebník umístil stavbu v rozporu s projektovou dokumentací (mimo předpokládané umístění základových pásů). 8. Z důvodu nečinnosti žalovaného se žalobce dne 9. 9. 2024 obrátil na Krajský úřad Středočeského kraje (dále „krajský úřad“) s podnětem na ochranu proti nečinnosti podle § 80 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve vztahu k nezahájení řízení o odstranění stavby. Krajský úřad si sice dne 13. 9. 2024 vyžádal správní spis, ale následně byl i on již téměř 3 měsíce nečinný. 9. Žalobce tudíž bezvýsledně vyčerpal procesní prostředky na ochranu proti nečinnosti žalovaného a nezbývá mu než se domáhat odstranění nečinnosti žalovaného zásahovou žalobou v intencích rozsudku rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu (dále „NSS“) ze dne 26. 3. 2021, č. j. 6 As 108/2019-39, č. 4178/2021 Sb. NSS, ve věci ŽAVES. Žalobce tvrdí, že je nečinností žalovaného dotčen na svém hmotném právu tím, že žalovaný umožňuje vznik nepovolené stavby na sousedním pozemku. Žalobce má právo na to, aby na sousedních pozemcích byly prováděny jen stavby souladné se zákonem a vydanými povoleními. Vyjádření žalovaného 10. Žalovaný navrhuje žalobu zamítnout. Tvrdí, že nemohlo dojít k zásahu do žalobcových práv hned z několika důvodů. Stavba není nepovolená, žádným způsobem nemůže zasahovat do žalobcových práv (i kdyby železobetonový pilot neodpovídal společnému povolení) a neexistuje žádné veřejné subjektivní právo na to, aby na sousedních pozemcích byly stavby prováděny v souladu se zákonem a vydanými povoleními. 11. Žalovaný trvá na tom, že stavebník zahájil stavební práce v době platnosti společného povolení (v době, kdy se vedlo řízení o prodloužení doby platnosti společného povolení). Stavba nadto dle žalovaného odpovídá schválené projektové dokumentaci. 12. Žalobce navíc podal žalobu opožděně po uplynutí dvouměsíční lhůty podle § 84 odst. 1 s. ř. s. O nezákonném zásahu se totiž žalobce dozvěděl nejpozději v červnu 2024, kdy žalovanému zaslal podnět, resp. v srpnu 2024, kdy obdržel sdělení žalovaného a vyřízení podnětu. Pokud by soud žalobu neshledal opožděnou, je na ni třeba hledět jako na předčasnou. Žalobce totiž nevyčkal na rozhodnutí krajského úřadu o jeho podnětu na ochranu proti nečinnosti. Replika žalobce 13. V replice žalobce setrvává na závěru o rozporu stavby se společným povolením a o jejím fiktivním zahájení. Připomíná, že aktivní legitimaci mezujícího souseda k podání zásahové žaloby dovodil rozšířený senát NSS v rozsudku ŽAVES. Veřejné subjektivní právo na provádění staveb v souladu se zákonem je samou podstatou zákonnosti, rovnosti před zákonem, rovnosti vlastnického práva a práva na soudní ochranu. Žalobce dále argumentuje, že žaloba není opožděná ani předčasná. Jelikož nečinnost žalovaného stále trvá, nemohla lhůta k podání žaloby uplynout. Současně musel žalobce před podáním žaloby vyčerpat prostředky k ochraně před nečinností. To však nevedlo k žádoucímu výsledku. 14. V dalším vyjádření ze dne 17. 4. 2025 žalobce dokládá, že řízení o prodloužení platnosti společného povolení bylo s konečnou platností zastavené (do té doby ve věci probíhalo přezkumné řízení). Podmínky řízení Obecná východiska 15. Soud nejprve zkoumal, zda jsou ve věci splněny podmínky řízení. 16. Rozšířený senát NSS v rozsudku ŽAVES připustil možnost bránit se proti nečinnosti stavebního úřadu spočívající v nezahájení řízení o odstranění nepovolené stavby podle § 129 odst. 2 stavebního zákona z roku 2006 žalobou na ochranu před nezákonným zásahem (§ 82 a násl. s. ř. s.). Překonal tím dosavadní judikaturu, která obecně neumožňovala domáhat se u správního soudu zahájení řízení zahajovaného pouze z moci úřední. Zdůraznil ale nutnost restriktivního výkladu, neboť obecným pravidlem zůstává, že uplatnění podnětu, ve kterém podatel vyzývá správní orgán k uplatnění úřední povinnosti (úřední moci), žádné veřejné subjektivní právo nezakládá. 17. K tomu, aby (objektivně protizákonná) nečinnost správního orgánu při uplatnění jeho úřední moci (nezahájení řízení z moci úřední) přímo zasáhla do veřejného hmotného subjektivního práva určité osoby, NSS vymezil několik podmínek, které je nutno splnit. 18. Zaprvé NSS zdůraznil, že se musí jednat o žalobce, jehož veřejné hmotné právo nebylo ochráněno v důsledku nečinnosti správního orgánu, který v rozporu se zákonem nezahájil řízení z moci úřední. Přímým důsledkem nečinnosti správního orgánu tedy musí být i neposkytnutí ochrany právu subjektivnímu. Žalobní legitimaci tak zejména nemá ten, kdo by se nemohl bránit žalobou proti rozhodnutí podle § 65 odst. 1 s. ř. s., které by eventuálně z takto započatého správního řízení mohlo vzejít. 19. Zadruhé je třeba respektovat zásadu subsidiarity zásahové žaloby. Nesmí proto existovat žádné jiné správní řízení ani žádný jiný relevantní moment, kdy osoba v minulosti mohla nebo teprve v budoucnu bude moci chránit své subjektivní hmotné právo v rámci veřejné sp