53 Ad 17/2024 – Krajský soud v Praze

53 Ad 17/2024- 60 - text 9 53 Ad 17/2024 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl samosoudcem Richardem Galisem ve věci žalobkyně: M. Š. bytem X proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 3. 6. 2024, č. j. X, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Rozhodnutím ze dne 2. 4. 2024, č. j. X (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“) žalovaná zamítla žalobkyninu žádost o změnu výše invalidního důchodu s tím, že jí nadále náleží invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně s odkazem na posudek Institutu posuzování zdravotního stavu ze dne 25. 3. 2024. Žalobkyně nesplnila podmínky podle § 39 odst. 2 písm. c) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. 2. V záhlaví uvedeným rozhodnutím (dále jen „napadené rozhodnutí“) žalovaná zamítla žalobkyniny námitky a potvrdila prvostupňové rozhodnutí (pozn. soudu: ve výroku je zjevnou chybou uvedeno nesprávné rozhodnutí, z hlavičky a zbývajícího obsahu napadeného rozhodnutí, jakož i data podání námitek, je však jasné, že žalovaná rozhodovala skutečně o námitkách proti prvostupňovému rozhodnutí; ostatně to lze dovodit i na základě žalobkynina rodného čísla, dle nějž bylo vytvořeno číslo jednací právě prvostupňového rozhodnutí, a nikoliv rozhodnutí nesprávně uvedeného ve výroku). Lékař Institutu posuzování zdravotního stavu námitkového řízení dospěl k závěru, že rozhodující příčinou žalobkynina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byla středně těžká depresivní porucha v zavedené léčbě bez psychotických fenoménů. Míru poklesu pracovní schopnosti stanovil podle kapitoly V položky 4c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity), na 45 % (horní hranice procentního rozmezí) a dále ji navýšil o 10 % podle § 3 odst. 1 této vyhlášky pro další zdravotní postižení (zejm. fibromyalgický syndrom). Žaloba 3. Žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), se žalobkyně domáhá zrušení napadeného rozhodnutí. 4. Žalobkyně nesouhlasí s tím, že je v určitém rozsahu stále schopna práce. Třese se jí pravá ruka, zadýchává se a má velmi silné bolesti kloubů a svalů. Obtížně se pohybuje o dvou francouzských holích a doma na chodítku. Je krátkozraká, trpí depresemi a má anemii kostní dřeně. Žalobkyně opakuje, že se pohybuje o francouzských holích a má únavový syndrom. Celkem tři lékaři (revmatoložka MUDr. K., MUDr. D. a neuroložka MUDr. Z.) jí navrhovali „plný“ invalidní důchod. Psychiatryně MUDr. D. napsala, že není schopna se zařadit do běžného života. Žalobkyně je přesvědčena, že její zdravotní stav naplňuje invaliditu třetího stupně. Vyjádření žalované 5. Žalovaná navrhuje zamítnutí žaloby a vypracování posudku posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „posudková komise“) ve smyslu § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Jednání 6. Účastnice během jednání setrvaly na svých procesních stanoviscích. Žalobkyně popisovala, že její zdravotní stav se v průběhu času zhoršuje. Lékaři jí doporučují plný invalidní důchod. Žalobkyně nepatří na psychiatrii. Pláče z toho, že má značné bolesti. Je omezená v pohyblivosti, není schopna ujít ani 20 až 30 metrů, poté musí oddechovat. Třese se jí pravá ruka. Má kolapsové stavy, které si nepamatuje. Ve všem jí pomáhá manžel, popř. neteř, včetně upravování. I v lázních pro ni bylo těžké se pohybovat a byla i po nich unavená. Správní orgány jí nepřiznaly ani jiné dávky. Jen s důchodem nevyžije, je jen jeden z léků ji stojí 500 Kč, musí jí vše platit manžel. Pokles pracovní schopnosti se stanoví na procenta, nelze ale říci, že žalobkyni bolí tělo na 70 %. Žalobkyni nebolí mozek, ale celé tělo a je unavená. I posudková komise ji nesprávně posoudila, neboť si nedokáže najít práci. Pro žalobkyni je obtížné i cestovat autem. Nezvládá běžné úkony, je závislá na ostatních. 7. Soud provedl dokazování posudkem posudkové komise ze dne 5. 6. 2025. Z něj zjistil, že žalobkyně byla na jednání posudkové komise přítomna a vyšetřena MUDr. M., lékařkou z oboru psychiatrie. Posudková komise dále vycházela ze správního i soudního spisu (včetně žaloby a doložených lékařských zpráv) a z dokumentace praktického lékaře MUDr. M. 8. Posudková komise dospěla k závěru, že ke dni vydání napadeného rozhodnutí se u žalobkyně jednalo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou byla duševní porucha, depresivní onemocnění středně těžkého stupně. Procentní míru poklesu pracovní schopnosti hodnotila podle kapitoly V položky 4c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity tak, že činila 45 %. Žalobkynino onemocnění bylo na zavedené léčbě dlouhodobě stabilní, nevyžadovalo hospitalizaci, bylo bez suicidálních tendencí, některé denní aktivity byly snížené. Pro dlouhodobě stabilní onemocnění stanovila posudková komise dolní hranici (30 %), vzhledem k dalším onemocněním (zejména fibromyalgii) a zhoršenému pracovnímu uplatnění však zvolila horní hranici procentního rozmezí 45 %. Z důvodu ztíženého výběru povolání navýšila horní hranici o 10 % na celkových 55 %. Žalobkynin zdravotní stav nebylo možné hodnotit podle položky 4d stejné kapitoly pro absenci těžkých depresivních epizod či závažných mánií, které by vedly k nutnosti ústavní léčby. Jako rozhodující příčinu posudková komise ani nemohla zvolit fibromyalgii s celkovými příznaky a poklesem výkonnosti, a to z důvodu nižšího rozmezí míry poklesu pracovní schopnosti, které podle kapitoly XIII, oddílu C, položky 3b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity činí 15 – 25 %. 9. Posudková komise u žalobkyně zjistila diagnózy depresivního syndromu středně těžkého stupně, fibromyalgie, chronického vertebrogenního algického syndromu krční, hrudní a bederní páteře s degenerativními změnami, koxartrózu a omartrózu oboustranně lehkého stupně s počínající gonartrózou oboustranně a stav po cévní mozkové příhodě s koncentrickým zúžením zorného pole v periferii. Věnovala se i vývoji žalobkynina zdravotního stavu. Konstatovala, že žalobkyně byla od roku 2011 sledována na psychiatrii pro syndrom středně těžké deprese a užívala psychofarmaka. Zdravotní stav byl dlouhodobě stabilní na léčbě, nevyžadoval hospitalizaci, žalobkyně neměla sebevražedné sklony a navštěvovala psychiatrii jednou ročně. Anamnesticky byla uváděna diagnóza lehké mentální retardace, která ale nebyla objektivizována. Žalobkyně byla plně orientována místem, časem i osobou. Chování, komunikace, paměť i intelekt byly v normě. Absolvovala běžnou základní školu se slabším průměrem, střední školu zvládala s výborným prospěchem. Zrak byl korigovaný na blízko brýlemi. Měla koncentrické zúžení zorného pole periferně, nejspíše po prodělané cévní mozkové příhodě. Zobrazovací metody mozku potvrdily drobné ložisko parietálně vpravo, které může odpovídat postischemickým změnám. Zrak byl bez posudkově významných změn a sluch byl normální. Žalobkyně nadužívala analgetika. Žalobkyně dále trpěla chronickým bolestivým syndromem krční, hrudní a bederní páteře s degenerativními změnami bez prokázaného zúžení páteřního kanálu, bez kořenového dráždění a bez senzomotorického deficitu. Osa páteře byla přímá, paravertebrální svalstvo spastické. Žalobkyně dále měla omezenou hybnost kyčelních a ramenních kloubů s artrotickými změnami lehkého stupně, kolenní smlouvy byly s počínajícími degenerativními změnami. Byla po léčbě ozařováním ostruhy pravé patní kosti a měla bolesti kloubů a svalů. Trpěla též fibromyalgickým syndromem, pro který ji sledoval revmatolog. Jiné patologické změny nebyly prokázány. Horní a dolní končetiny byly normální konfigurace, reflexy byly zachované, symetrické, pyramidové jevy negativní, Mingazzini negativní. Žalobkyně měla artrotické změny ramenních a kyčelních kloubů lehkého stupně a počínající artrotické změny kolenních kloubů oboustranně. Stisk byl slabší, špetku svedla. Stoj byl samostatný, včetně stoje na patách a špičkách. Chodila s oporou jedné nebo dvou francouzských holí. Dle lékařské lázeňské zprávy MUDr. P. ze dne 16. 10. 2023 byla možná rytmická chůze bez opory pomůcky. Pohyblivost i bolestivost byly zlepšeny. Žalobkyně byla kardiopulmonárně kompenzovaná, bez klidové dušnosti a interní onemocnění nebyla dokladována. 10. Dále soud provedl důkaz dvěma zprávami MUDr. K. ze dne 25. 9. 2024 a 6. 2. 2025, které žalobkyně předložila při jednání k prokázání tvrzení, že jí tato lékařka doporučila plný invalidní důchod. Z první zprávy plyne, že žalobkyně je velmi špatně pohyblivá, trpí výraznými polyartalgiemi a plošnými myalgiemi, podíl na obtížích při fibromyalgii. Významně ji omezují v životě při běžných aktivitách, není schopna delší chůze a delšího stoje, trpí výraznou únavou, pro kterou není nyní schopna vyko