53 Ad 6/2025 – Krajský soud v Praze

53 Ad 6/2025- 44 - text 8 53 Ad 6/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl samosoudcem Richardem Galisem ve věci žalobkyně: M. S. bytem X zastoupená advokátem JUDr. Zdeňkem Jelínkem sídlem Táborská 966/5, Mladá Boleslav proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 20. 1. 2025, č. j. X, takto: I. Rozhodnutí žalované ze dne 20. 1. 2025, č. j. X, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 20 573,11 Kč do třiceti dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Rozhodnutím ze dne 16. 10. 2024, č. j. X (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“) žalovaná zamítla žalobkyninu žádost o změnu výše invalidního důchodu, neboť žalobkyně dle posudku lékařky Institutu posuzování zdravotního stavu nesplňovala podmínky podle § 39 odst. 2 písm. b) a c) zákona č 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění a byla nadále invalidní pro invaliditu prvního stupně. Lékařka hodnotila žalobkynin zdravotní stav podle kapitoly XIII, oddílu E, položky 1c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity), a míru poklesu pracovní schopnosti stanovila na 40 %. 2. V záhlaví označeným rozhodnutím (dále jen „napadené rozhodnutí“) žalovaná zamítla žalobkyniny námitky a prvostupňové rozhodnutí potvrdila. Podle posudku lékaře Institutu posuzování zdravotního stavu z námitkového řízení byla žalobkyně nadále invalidní v prvním stupni. Lékař institutu dospěl k závěru, že rozhodující příčinou žalobkynina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu bylo extrapyramidové onemocnění. Žalobkynin zdravotní stav hodnotil na rozdíl od lékařky institutu v prvním stupni podle kapitoly VI, položky 3b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Míru poklesu pracovní schopnosti určil na 35 %. Lékař uvedl, že žalobkynin stav nelze hodnotit jako úzkostně depresivní syndrom jako jej dříve hodnotila posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „posudková komise“), neboť komisi nebyla známa informace o jedné z příčin špatného psychického stavu (šikana v zaměstnání). Stav nebylo možné hodnotit ani srovnatelně dle kapitoly XIII, oddílu E, položky 1c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, neboť se nejedná primárně o postižení páteře. Žaloba 3. Žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), se žalobkyně domáhá zrušení napadeného rozhodnutí. 4. Žalobkyně nesouhlasí s posouzením svého zdravotního stavu. K řádnému vyšetření žalobkynina zdravotního stavu je nezbytné vyšetření v oboru neurologie a ortopedie. Žalobkyni se zhoršil pohyb levé ruky, projevují se značné bolesti hlavy, kterou v ležící poloze může těžko zvednout, i poruchy spánku a značná únava provázená třesem. Její zdravotní stav byl posouzen bez osobní návštěvy posudkových lékařů, čímž jí byla odňata možnost se podrobně vyjádřit ke svým zdravotním problémům. Vyjádření žalované 5. Žalovaná navrhuje zamítnutí žaloby a vypracování posudku posudkové komise podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Jednání 6. Žalobkyně na jednání poukázala na závěry posudku posudkové komise ze dne 9. 7. 2025, dle nějž byla invalidní ve druhém stupni. Žalovaná s ohledem na obsah tohoto posudku dodala, že žaloba je důvodná. 7. Soud provedl dokazování posudkem posudkové komise ze dne 9. 7. 2025, ze kterého zjistil, že žalobkyně byla při jednání komise dne 4. 6. 2025 přítomna a osobně vyšetřena lékařkou z oboru psychiatrie MUDr. P. S. Jednání komise bylo poté odročeno za účelem konzultace s neuroložkou MUDr. Z. V., která byla členkou komise. Posudková komise dále vycházela z obsahu správních spisů, zdravotní karty žalobkynina psychiatra a lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k práci ze dne 25. 4. 2025 (který žalobkyně předložila v průběhu řízení před soudem). 8. Posudková komise dospěla k závěru, že ke dni vydání napadeného rozhodnutí se u žalobkyně jednalo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou byla extrapyramidová porucha lehkého stupně, na jejímž podkladě vznikla těžká dystonie krční páteře se spastickou torticolitidou s doprovodnou komplexní dysfunkcí pohybového aparátu včetně lehkého ochrnutí levé paže. Toto postižení podřadila funkčně srovnatelně pod kapitolu VI, položku 3b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Procentní míru poklesu pracovní schopnosti posudková komise stanovila na 40 % a podle § 3 vyhlášky o posuzování invalidity ji navýšila od 10 % na celkových 50 %. 9. Posudková komise u žalobkyně diagnostikovala těžkou dystonii krční páteře (spastická torticolitis) s doprovodnou komplexní dysfunkcí pohybového aparátu, muskuloskeletální psychosomatizací (syndrom musculus piriformis). Žalobkyně je vhodným kandidátem pro invazivní řešení typu hluboké mozkové stimulace (DBS), protože stávající konzervativní léčba botulotoxinem je nedostačující a přetrvává silný dystonický tremor. Dále žalobkyně trpí somatoastenií a smíšenou úzkostně depresivní poruchou částečně na bázi neurologické nemoci navozenou v zaměstnání částečně i interpersonálními vztahy. Žalobkyně má též emočně nestabilní osobnostní rysy. 10. Své závěry posudková komise odůvodnila tak, že žalobkyně trpí extrapyramidovým onemocněním s vyčerpanou farmakologickou léčbou a nasedající sekundární dysfunkcí pohybového aparátu, která je kromě pravidelných neurologických a psychiatrických kontrol dispenzarizována v centru pro abnormální pohyby a parkinsonismus v Brně, kde navrhují operativní léčbu. Dle vyjádření neurologa a psychiatra žalobkyně nebyla schopna plného pracovního zatížení. Posudková komise se ztotožnila s prvoinstančním posouzení co do zařazení zdravotního postižení, které představuje rozhodující příčinu dlouhodobě nepřiznivého zdravotního stavu, pod příslušnou kapitolu a položku přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, ale pokládala je pouze za funkčně srovnatelné. Extrapyramidová porucha je sice jen lehkého stupně, na jejímž podkladě ale vznikla dystonie krční páteře se spastickou torticolitidou, kterou neurolog hodnotí jako těžkou, s doprovodnou komplexní dysfunkcí pohybového aparátu včetně lehkého ochrnutí levé paže. S neurologickým onemocněním částečně souvisí depresivní a úzkostná symptomatika, která se rozvíjí tři roky a nasedá na emočně nestabilní osobnostní rysy. Dle vyšetření psychiatra ze dne 17. 12. 2024 jde o samostatnou jednotku, která představuje vedlejší příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, vzhledem ke zhoršujícím se somatickým nálezům se postupně zhoršuje i psychická konstelace, kde dochází k relapsům navzdory medikaci a remise jsou již krátké a nestabilní. Pracovní neschopnosti (často vystavené psychiatrem) jsou frekventnější a delší a práci žalobkyně zvládá jen s vypětím sil. Na doporučení psychiatra si i zkrátila pracovní dobu, byť se jedná o jednoduchou práci administrativního charakteru v chráněné dílně. Posudková komise zvolila horní hranici příslušné položky a procentní míru dále navýšila o 10 % pro psychiatrické onemocnění. Datum změny invalidity stanovila na 17. 12. 2024, kdy žalobkyni vyšetřil psychiatr, který inicioval další omezení v práci včetně zkrácení pracovní doby. 11. Žalobkyní navržené důkazy soud neprováděl, neboť všechny (prvostupňové i napadené rozhodnutí) jsou součástí správního spisu. Seznámení se s obsahem správního spisu nevyžaduje provádění dokazování (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu, dále jen „NSS“, ze dne 14. 5. 2015, č. j. 7 As 83/2015 – 56, nebo ze dne 29. 1. 2009, č. j. 9 Afs 8/2008 – 117, č. 2383/2011 Sb. NSS). Lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k práci ze dne 25. 4. 2025 žalobkyně formálně k důkazu nenavrhla, soud jej nicméně předložil posudkové komisi, která z něj vycházela při zpracování svého posudku. Skutečnosti, jejichž posouzení vyžaduje odborné znalosti, tj. žalobkynin zdravotní stav a jeho dopad na pracovní schopnost ve smyslu předpisů o důchodovém pojištění, přitom byly spolehlivě prokázány posudkem posudkové komise, a důkaz posudkem o zdravotní způsobilosti k práci (i kdyby byl navržen), by tak byl nadbytečný. Posouzení věci 12. Soud ověřil, že žaloba byla podána osobou k tomu oprávněnou, po vyčerpání řádných opravných prostředků, je včasná a splňuje všechny formální požadavky na ni kladené. Poté přezkoumal napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, v rozsahu napadených výroků a v mezích uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s. ř. s.). Vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalované (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). 13. Podle § 26 zákona o důchodovém pojištění se za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav považuje zdravotní stav, který omezuje tělesné, smyslové nebo duševní schopn