54 A 39/2023 – Krajský soud v Praze

54 A 39/2023- 44 - text 9 54 A 39/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu Mgr. Lenky Oulíkové, soudkyně Mgr. Věry Pazderové, LL.M., M.A., a soudce JUDr. Davida Krysky ve věci žalobce: J. Š. bytem X zastoupen advokátem Mgr. Robinem Mlynářem sídlem Teplého 2786, Zelené Předměstí, Pardubice proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje sídlem Zborovská 81/11, Smíchov, Praha 5 za účasti: 1. R. L. 2. M. L. oba bytem X oba zastoupeni advokátem JUDr. Lubomírem Málkem sídlem Horní 6, Havlíčkův Brod o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 3. 2023, č. j. 025326/2023/KUSK, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 3. 2023, č. j. 025326/2023/KUSK, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 15 342 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta Mgr. Robina Mlynáře. III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci a obsah podání účastníků 1. Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaný zamítl jeho odvolání a potvrdil rozhodnutí Městského úřadu Čáslav (dále jen „stavební úřad“) ze dne 17. 1. 2022, č. j. MěÚ/32927/2021 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Stavební úřad prvostupňovým rozhodnutím na žádost osob zúčastněných na řízení (dále jen „stavebníci“) podle § 129 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 403/2020 Sb. (dále jen „stavební zákon“) dodatečně povolil stavbu zpevněné manipulační plochy na pozemcích parc. č. XA a parc. č. XB v katastrálním území a obci X (dále jen „pozemky stavebníků“) [dále jen „sporná stavba“]. 2. Žalobce v žalobě uvedl, že je vlastníkem pozemků parc. č. XA a parc. č. st. XB, jehož součástí je stavba rodinného domu č. p. XC (dále jen „nemovitosti žalobce“). Dne 7. 7. 2021 podal stavebnímu úřadu podnět k šetření ve věci parkování nákladních silničních souprav na pozemcích stavebníků, kde navážkou štěrku a zpevněním plochy o výměře cca 450 m2 vznikl prostor k pohybu a parkování vozidel nákladní dopravy a odkládání autovraků a pneumatik. V podnětu uvedl, že pozemky stavebníků jsou v těsné blízkosti jeho rodinného domu (asi 20 m od hranice pozemku) a jejich neoprávněné užívání k odstavování nákladních vozidel působí zvýšenou míru negativních externalit (hlučnost, prašnost, výpary z pohonných hmot) a vsakování pohonných hmot a oleje může mít negativní vliv na podzemní vody. Stavební úřad v reakci na podnět provedl kontrolní prohlídku a žalobci pak sdělil, že zpevněná plocha (terénní úprava) byla provedena bez územního rozhodnutí nebo souhlasu a bude zahájeno řízení o odstranění terénní úpravy. Žalobce nebyl zahrnut mezi jeho účastníky řízení, což ale s ohledem na charakter tohoto řízení nesporoval. 3. Stavební úřad však žalobce nezahrnul ani mezi účastníky řízení o dodatečném povolení sporné stavby zahájeného dne 4. 10. 2021, přestože na černou stavbu a její negativní vliv na své nemovitosti upozornil právě on. O tom, že řízení o odstranění stavby bylo zastaveno, protože sporná stavba byla dodatečně povolena prvostupňovým rozhodnutím, se žalobce dozvěděl skrze žádost o informace. Prvostupňové rozhodnutí obdržel dne 27. 10. 2022. Žalobce je přesvědčen, že prvostupňové rozhodnutí mu mělo být oznámeno a od počátku s ním mělo být jednáno jako s účastníkem řízení podle § 129 odst. 2 stavebního zákona ve spojení s § 85 odst. 2 písm. b) stavebního zákona. Podle odborné literatury i ustálené judikatury stačí pouhá potencialita dotčení na právech. Stavebnímu úřadu přitom bylo známo, že žalobce si na provoz nelegální stavby, zvýšenou dopravu, imise hluku, prachu a vibrace stěžoval. Žalobce v odvolání namítl, že jako opomenutý účastník nemohl uplatnit námitky k ochraně svých práv před uvedenými negativními vlivy a že stavební úřad nezkoumal splnění podmínek § 129 odst. 3 stavebního zákona a neřešil, zda stavebník prokázal, že stavba není umístěna v rozporu s obecnými požadavky na výstavbu. Ačkoliv prvostupňovým rozhodnutím byla povolena manipulační plocha pro odstavení osobních vozidel, jsou zde odstavována nákladní vozidla. Žalovaný v písemnosti ze dne 12. 12. 2022, č. j. 149367/2022/KUSK, uvedl, že žalobce měl být účastníkem řízení, jeho odvolání přesto napadeným rozhodnutím zamítl. 4. Napadené rozhodnutí je nezákonné, protože žalovaný žalobci odepřel možnost uplatnit námitky, účastnit se jednání a předkládat důkazy. Poté, co dospěl k závěru, že žalobce je opomenutým účastníkem řízení, měl žalovaný prvostupňové rozhodnutí zrušit a věc vrátit stavebnímu úřadu k novému řízení. V odvolacím řízení totiž nebylo možné garantovat žalobci všechna práva. Namísto toho odvolání zamítl, protože neshledal přímý dopad do práv žalobce. To je ovšem mylný argument, protože v písemnosti ze dne 12. 12. 2022 žalobce za opomenutého účastníka považoval. Postup žalovaného odporuje judikatuře Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“), která připouští jen výjimečně, aby se s námitkami opomenutého účastníka vypořádal odvolací orgán, a to jen v extrémních případech, jako procesní šikana či zjevná bezdůvodnost námitek. To není případ žalobce. Napadené rozhodnutí neobsahuje žádné podrobné odůvodnění, proč by žalobcovy námitky nemohly uspět, případně proč jsou ryze účelové či šikanózní. Napadené rozhodnutí tedy trpí nepřezkoumatelností pro nedostatek důvodů. 5. Žalovaný ve vyjádření k žalobě navrhl žalobu zamítnout. Prvostupňové rozhodnutí obsahuje úvahu ohledně okruhu účastníků řízení. Žalobce mezi ně zahrnut nebyl, protože stavební úřad dospěl k závěru, že jeho právo nemůže být spornou stavbou přímo dotčeno. Stavební úřad nevysvětlil, proč pak odvolání žalobce označil jako odvolání opomenutého účastníka. Když ale žalovanému předkládal doplněný spis, uvedl, že sporná stavba se práv žalobce přímo nedotýká. Žalovaný toto nerozporoval. Stavebníci unesli důkazní břemeno a prokázali splnění podmínek pro dodatečné povolení. Je-li sporná stavba užívána v rozporu s dodatečným povolením, jedná se o přestupek. Fotografie, které žalobce předložil, nebyly datovány, k čemuž se žalovaný v napadeném rozhodnutí vyjádřil. Argumentaci žalobce vyvracejí stanoviska dotčených orgánů. Žalovaný žalobcovy námitky nepovažoval za účelové či šikanózní. Dospěl ale k závěru, že by byly zamítnuty a nevedly by k opačnému rozhodnutí stavebního úřadu. 6. Žalobce v replice uvedl, že se účasti v řízení domáhal od počátku a upozorňoval na to, že sporná stavba je nelegálně využívána k odstavování nákladních vozidel, což působí značné hlukové a prachové emise a zhoršuje bezpečnost provozu v klidné obytné lokalitě. Stavební úřad se navzdory důkazům, které žalobce předkládal, tvářil, že povoluje odstavnou plochu pro osobní vozidla. Žalobce upozorňoval, že sporná stavba je i v průběhu řízení o dodatečném povolení užívána bez povolení a jde pouze o krytí jejího reálného využití. Stavební úřad na podněty žalobce reagoval provedením místního šetření, při němž nezjistil žádné nákladní silniční soupravy ani autovraky. Kontrolní prohlídky však stavebníkovi vždy předem ohlásil. Žalobce byl z řízení o dodatečném povolení stavby vynechán záměrně, aby ho svými námitkami „nekomplikoval“. Žalovaný žalobce zbavil možnosti uplatnit svá práva v řádném dvouinstančním správním řízení. Tvrdí, že jeho námitky by byly zamítnuty, přestože nemůže vědět, jaké všechny námitky by žalobce býval vznesl. Nelze srovnávat možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí s možností podat kvalifikované námitky, o nichž musí stavební úřad rozhodnout. 7. Stavebníci ve vyjádření k žalobě uvedli, že žalobce nebyl účastníkem předcházejícího řízení. Spornou stavbou totiž nejsou přímo dotčena jeho práva. Pozemky stavebníků s pozemky žalobce přímo nesousedí. Odděluje je dostatečně široká komunikace ve vlastnictví obce. Stavebníci navíc postavili na hranici svých pozemků 25 m dlouhou a 2 m vysokou protihlukovou stěnu. Sporná stavba žádným způsobem neovlivňuje nepřímo sousedící pozemky a širší území. Jelikož žalobce nebyl účastníkem řízení, netrpí napadené rozhodnutí tvrzenou vadou. Není ani nepřezkoumatelné. Splnění podmínek podle § 129 odst. 3 stavebního zákona žalovaný řádně posoudil a potvrzují ho i stanoviska dotčených orgánů. Stavebníci jednali v dobré víře a rozhodnutí nabylo právní moci. Je tedy namístě, aby bylo chráněno jejich legitimní očekávání. Přezkum by měl být výjimečný nástroj, nikoliv prostředek k prolomení vykonatelných rozhodnutí na základě sporných tvrzení o údajné procesní vadě. Skutková zjištění vycházející z obsahu správního spisu 8. Stavebníci podali dne 4. 10. 2021 žádost o dodatečné povolení sporné stavby. Opatřením ze dne 15. 12. 2021 stavební úřad oznámil zahájení řízení o dodatečném povolen