54 A 64/2025 – Krajský soud v Praze

54 A 64/2025- 57 - text 10 54 A 64/2025 USNESENÍ Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Ing. Petra Šuránka a soudců JUDr. Davida Krysky a Mgr. Věry Pazderové, LL.M., M.A., ve věci navrhovatelky: politická strana Volt Česko sídlem Na dlouhém lánu 343/34, 160 00 Praha 6 zastoupená advokátkou Mgr. Eleanor Šmejkalovou sídlem Kaprova 42/14, 110 00 Praha 1 proti odpůrcům: 1. Krajský úřad Středočeského kraje sídlem Zborovská 81/11, 150 00 Praha 5 2. politické hnutí Stačilo! sídlem Václavov 741/12, 671 72 Miroslav jednající zmocněncem C. S. o návrhu na zrušení rozhodnutí o registraci kandidátní listiny politického hnutí Stačilo! do voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konaných ve dnech 3. a 4. 10. 2025 takto: I. Návrh se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu řízení. Odůvodnění: 1. Navrhovatelka se návrhem podle § 89 odst. 1 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) dodaným do datové schránky soudu dne 19. 8. 2025 domáhá zrušení registrace kandidátní listiny politického hnutí Stačilo! (odpůrce 2) pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, jejichž termín konání byl stanoven na dny 3. a 4. 10. 2025. Navrhovatelka sama podala kandidátní listinu do těchto voleb a její kandidátní listina byla Krajským úřadem Středočeského kraje jakožto registračním úřadem (odpůrce 1) registrována rozhodnutím ze dne 15. 8. 2025, č. j. 113775/2025/KUSK. Kandidátní listina odpůrce 2 byla registrována rozhodnutím odpůrce 1 ze dne 15. 8. 2025, č. j. 113735/2025/KUSK. Obsah návrhu 2. Navrhovatelka spatřuje v registraci kandidátní listiny odpůrce 2 narušení rovnosti politické soutěže obcházením uzavírací klauzule pro koalice ve smyslu § 49 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky, ve znění účinném od 1. 1. 2025 (dále jen „zákon o volbách do Parlamentu“). Odpůrce 2 je přitom celostátně dohodnutou nepřiznanou koalicí Komunistické strany Čech a Moravy (KSČM), Sociální demokracie (SOCDEM), České strany národně sociální (ČSNS) a Spojených demokratů – Sdružení nezávislých (SD-SN). Lze předpokládat, že i ve Středočeském kraji budou na kandidátní listině členové více politických stran, nikoliv pouze odpůrce 2. 3. Navrhovatelka odkázala na zprávy v denním tisku, webové stránky KSČM a veřejnou část memoranda Stačilo!, KSČM, SD-SN a ČSNS. Z nich dovozuje, že odpůrce 2 je schránkou, pomocí které se ostatní strany chtějí vyhnout uzavírací klauzuli ve výši 11 % pro koalice vícero politických subjektů a využít nižší 5% hranici pro samostatně kandidující politické strany. Politické hnutí Stačilo! je totiž materiálně koalicí podle § 31 odst. 1 zákona o volbách do Parlamentu. Jako koalice kandidovalo v červnu 2024 do Evropského parlamentu a v říjnu 2024 do krajských zastupitelstev. V krajských volbách platí 5% klauzule pro všechny subjekty, takže zvýšený práh pro koalice nebyl relevantní. Jednotlivé politické strany koordinují svůj program a společné kandidátní listiny v rámci odpůrce 2. Odpůrce 2 je úzce ekonomicky spojen s KSČM, která za půjčku 30 mil. Kč na volební kampaň ručí svou budovou v Brně. Navrhovatelka též upozornila na okolnosti spojení odpůrce 2 se SOCDEM, jejíž členové (celorepublikově asi 30 lidí) kandidují za odpůrce 2. Odpůrce 2 provádí společnou propagaci politických stran. Pakliže usiluje o sjednocení levice, tak má dvě transparentní možnosti: sloučení všech stran, nebo vytvoření standardní koalice. Rozdíl mezi kandidátní listinou samostatné strany a koalice se promítá v § 32 zákona o volbách do Parlamentu, neboť na kandidátce koalice je nutné uvést, které politické hnutí nebo strana navrhlo kandidáta. Tento mechanismus byl zvolen i v případě kandidátky odpůrce 2. Navrhovatelka též upozornila, že volebním lídrem kandidátky Stačilo! je Kateřina Konečná, která je předsedkyní KSČM. 4. Podle navrhovatelky nelze vycházet z nálezu Ústavního soudu ze dne 28. 5. 1996, sp. zn. I. ÚS 127/96, dle kterého nemůže Ústřední volební komise určovat, zda je spojení stran koalicí či nikoliv, neboť v tamním případě se jednalo o kandidátní listinu dvou sloučených stran a od vydání nálezu došlo k zásadním novelizacím zákona o volbách do Parlamentu. Navíc uplynulo téměř 30 let a došlo k proměně politické reality a volební judikatury. Navrhovatelka dále z usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 11. 2017, č. j. Vol 57/2017-24, dovozuje, že politická strana může na kandidátní listinu umístit kandidáty z jiných stran či nestraníky, nejsou-li umístěni na základě dohody politických stran, jako je tomu v případě koalice. Z usnesení Ústavního soudu ze dne 19. 8. 2014, sp. zn. Pl. ÚS 2/14, plyne, že volební systém může obsahovat též integrační stimuly. 5. Navrhovatelka zdůraznila, že podobný případ nepřiznaných koalic nebyl dosud v českém volebním soudnictví řešen. Výše uvedené případy se týkaly kandidatury jediné strany nebo účasti jednotlivých členů jiné strany na kandidátní listině. Byly i případy kandidatur politických stran „s podporou“ jiných subjektů nebo transparentních koalic. Účelovým je ale spojení více politických subjektů pod značkou jediného, které má obejít klauzuli pro koalice. Navrhovatelka připouští, že pro volební kandidátku koalice platí totožný limit nákladů na volební kampaň a přísnější uzavírací klauzule. Je ale výhodnější, než kdyby musely jednotlivé strany samostatně překonat hranici 5 % hlasů. 6. Výklad § 49 zákona o volbách do Parlamentu musí být podle navrhovatelky teleologický. Cílem je zabránit, aby slučováním do koalic mohly malé subjekty snadno překonat hranici pro vstup do Poslanecké sněmovny. Ustanovení § 31 odst. 1 zákona o volbách do Parlamentu nezná režim jiného „sdružení stran“ než volební koalici. Spojení stran pod „zastřešující značkou“ by znamenalo vytvoření kategorie volebních stran, kterou zákonodárce nepřipustil. Obavu ze skrytých koalic v důsledku přísné klauzule vyjádřil již JUDr. Antonín Procházka v disentu k nálezu Ústavního soudu ze dne 24. 1. 2001, sp. zn. Pl. ÚS 42/2000. V nynějším případě hrozí, že se dostanou do poslanecké sněmovny zástupci čtyř stran v rámci jednoho subjektu. To odporuje názoru Ústavního soudu na význam sčítacích klauzulí a možnost omezení diverzifikace politického zastoupení. Je proto nutné dotvořit mezeru v zákoně. Účelovost postupu odpůrce 2 demonstruje to, že v parlamentních volbách v roce 2021 získala KSČM pouze 3,6 % hlasů a SOCDEM jen 4,6 %. Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2024 získalo uskupení Stačilo! 9,6 % hlasů, tedy pod hranicí 11 % klauzule. I v průzkumech za rok 2025 se odpůrce 2 drží okolo 8 %. Obcházení klauzule zasahuje i do rovnosti financování politických stran, které pro získání příspěvku potřebují získat 1,5 % hlasů (§ 86 zákona o volbách do Parlamentu). Odpůrce 2 proto podle navrhovatelky v rozporu s čl. 5 Ústavy a čl. 22 Listiny základních práv a svobod porušil rovnost účastníků politické soutěže. 7. V návaznosti na zveřejnění kandidátních listin ve Středočeském kraji navrhovatelka doplnila, že za odpůrce 2 kandiduje 34 osob, přičemž pouhé 3 z nich jsou členy odpůrce. Naopak 16 osob politicky přísluší ke KSČM. Odpůrce 2 je tedy účelovou prázdnou skořápkou. Vyjádření odpůrce 1 8. Odpůrce 1 navrhl, aby byl návrh jako nedůvodný zamítnut. Na kandidátní listině odpůrce 2 je 34 kandidátů, u nichž je v souladu s § 32 odst. 1 písm. c) zákona o volbách do Parlamentu uvedena politická příslušnost. Kandidátní listina odpůrce 2 nebyla označena jako koaliční. Uvedení členů jiných politických stran na kandidátní listině samo o sobě není důvodem pro její vyškrtnutí. Odpůrce 1 plní úlohu registračního úřadu pro kandidátní listiny, způsob sestavování nezkoumá. Je na politickém subjektu, zda zvolí kandidaturu formou jedné strany nebo volební koalice. Z hlediska registračního procesu nedošlo k obcházení zákona. Vyjádření odpůrce 2 9. Odpůrce 2 navrhl, aby byl návrh odmítnut, nebo zamítnut jako nedůvodný. Původní plnou moc advokátky totiž nevystavil volební zmocněnec navrhovatelky, nýbrž její statutární orgán. Tím pádem byl návrh podán osobou k tomu zjevně neoprávněnou a tuto vadu již nelze zhojit. 10. V samotném návrhu spatřuje odpůrce 2 přenášení politického boje do soudní roviny. Litera § 31 odst. 1 zákona o volbách do Parlamentu vychází z formálního pojetí volební koalice. Odpůrce 2 není skrytou koalicí, ale registrovaným politickým hnutím, které má orgány a členskou základnu. Výklad judikatury podaný navrhovatelkou je účelový. Soudní přezkum má cílit primárně na ochranu před odmítnutím přihlášky kandidátky (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 12. 2004, č. j. Vol 11/2004-31, č. 471/2005 Sb. NSS). Registračnímu úřadu nepřísluší zkoumání způsobu a účelu vytváření kandidátních listin (srov. usnesení Městského soudu v Praze ze dne 3. 9. 2018, č. j. 9 A 179/2018-65). Smyslem je umožnit volit a být volen. 11. Není pravdou, že by politický vývoj přinesl nové poznatky o spolupráci politických stran. V roce 2017 kandidovala