55 Az 16/2024 – Krajský soud v Praze

55 Az 16/2024- 55 - text 13 55 Az 16/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl samosoudcem Janem Peroutkou ve věci žalobkyně: O. K., narozená X státní příslušnice Ruské federace hlášena k pobytu X zastoupená advokátem Mgr. Pavolem Kehlem sídlem Panská 895/6, Praha 1 proti žalovanému: Ministerstvo vnitra sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7 za účasti osoby zúčastněné na řízení: A. K. bytem X o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 10. 2024, č. j. OAM-544/ZA-ZA11-P15-2023, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 10. 2024, č. j. OAM-544/ZA-ZA11-P15-2023, se ruší a věci se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 10 229 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně Mgr. Pavola Kehla, advokáta. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvého zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), se žalobkyně domáhala zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí (dále jen „napadené rozhodnutí“). Napadeným rozhodnutím žalovaný rozhodl tak, že žalobkyni neudělil žádnou z forem mezinárodní ochrany podle § 12, § 13, § 14, §14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu). Obsah žaloby, vyjádření žalovaného a stanovisko osoby zúčastněné na řízení 2. Žalobkyně v žalobě uvedla, že se obává pronásledování kvůli vyjadřování svých politických názorů podle § 12 písm. b) zákona o azylu, popřípadě jí hrozí vážná újma podle § 14a odst. 2 písm. b) zákona o azylu. Žalovaný žalobkyniny obavy bagatelizuje. Pokud žalovaný uvádí, že žalobkyně v souvislosti s aktivitou na sociálních sítích v minulosti žádné problémy neměla, opomíjí, že rozhodování o mezinárodní ochraně má prospektivní povahu. Je třeba posoudit přiměřenou pravděpodobnost jejího pronásledování do budoucna. Skutečnost, že žalobkyně nebyla zadržena, obviněna či proti ní nebylo zahájeno trestní stíhání, neznamená, že se tak nestane v budoucnu. Žalovaný též opomněl, že žalobkyně v minulosti čelila obtěžování ze strany sousedů, kteří jí posílali výhružné vzkazy a telefonovali jí. Žalovaný si k riziku pronásledování kvůli žalobkyniným aktivitám na sociálních sítích neopatřil relevantní podklady. V žalobkynině případě nelze toto riziko v budoucnu vyloučit. Příspěvky na sociálních sítích sice smazala, to však neznamená, že její aktivita nebyla ze strany ruských orgánů zaznamenána. Publikovala je pod svým jménem na účtu veřejně přístupném a se soukromými fotografiemi. 3. Žalobkyně též měla za to, že nebyl řádně posouzen její zdravotní stav. Žalobkyně splňuje podmínky pro přiznání humanitárního azylu. Žalobkyni byla přiznána invalidita druhého stupně, trpí bolestmi končetin a při chůzi se musí opírat o hole. V Rusku nikoho nemá. Jen sestru, která žije daleko a sama má zdravotní potíže. Žalobkynin jediný syn žije v České republice a je schopen se o ni postarat. Žalobkyni bylo v době podání žaloby 69 let, což samo o sobě odůvodňuje udělení humanitárního azylu. I podle judikatury vysoký věk a nedobrý zdravotní stav odůvodňuje udělení humanitárního azylu. Vysoký věk a špatný zdravotní stav lze považovat i za důvod pro udělení doplňkové ochrany podle § 14a zákona o azylu. Vážnou újmou může být i vycestování do země původu, pokud je žadatel vážně nemocný a lze se v jeho případě ze závažných důvodů domnívat, že mu v zemi původu nebude poskytnuta vhodná (dostatečná) péče či k ní nebude mít dostatečný přístup. Riziko, že se zdravotní stav nemocné osoby vážně, rychle a nezvratně zhorší, může vést k intenzivnímu utrpení nebo výraznému snížení předpokládané délky života. 4. Žalobkyně namítala konečně i to, že se žalovaný vůbec nezabýval tím, zda je zranitelnou osobou. Žalobkyně přitom jakožto osoba starší 65 let splňuje definici zranitelné osoby ve smyslu § 2 odst. 1 písm. i) zákona o azylu. Z toho plyne, že žalovaný měl následně podle § 10 odst. 4 zákona o azylu posoudit, zda žalobkyně z důvodu vysokého věku netrpěla sníženou orientací v azylovém řízení a zda v řízení nepotřebovala pro uplatňování práv podporu. Tyto úvahy v napadeném rozhodnutí zcela chybí. 5. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že žalobkyně požádala o mezinárodní ochranu již podruhé. Řízení o první žádosti bylo zastaveno, neboť žalobkyně svévolně opustila Pobytové středisko Kostelec nad Orlicí. Žalovaný při posuzování žalobkyniny žádosti vycházel z jejích výpovědí a z informací o zemi původu, jež nashromáždil. Přihlédl i k doloženému potvrzení o přiznání invalidity. 6. V napadeném rozhodnutí žalovaný podrobně popsal, z jakého důvodu žalobkyni v zemi původu nehrozí pronásledování z důvodu jejích aktivit na sociálních sítích. Na nich působila již v době, kdy v zemi původu pobývala. Bezpečnostní složky tak o nich věděly. Žalobkyně sice vypověděla, že bezpečnostní složky jí měly v souvislosti s protivládními aktivitami na sociálních sítích osobně a telefonicky kontaktovat i zadržet. Žalobkyně ale nikdy nebyla trestně stíhána. Nikdo jí ani nebránil v opuštění vlasti. Od dubna 2022, kdy žalobkyně Ruskou federaci opustila, ji nikdo nekontaktoval. Nebyl pro to ani důvod, jelikož veškerou svoji aktivitu ze sociálních sítí smazala a není dohledatelná. Sociální síť VKontakte žalobkyně již nevyužívá a na sociální síti Instagram je aktivní jen v soukromé rovině. Podle žalovaného neexistuje žádný důvod, na základě něhož by se měly bezpečnostní složky o žalobkyni zajímat. 7. Žalovaný dodal, že žalobkynina výpověď je nevěrohodná a značně zveličená. Pravdivost výpovědi žalobkyně ničím nedoložila. Je i rozporuplná. Vypověděla, že řadu let bydlela ve stodole v nedůstojných podmínkách bez topení a kanalizace, avšak zjevně měla po celou dobu neomezený přístup k internetu. V roce 2021 se ji měli policisté pokusit třikrát zadržet, ale vytrhla se jim a utekla. To podle žalovaného nemůže být pravda, protože žalobkyně je invalidní ve druhém stupni a má problém s klouby. Její výpověď je až absurdní, celkově nevěrohodná a zcela evidentně účelově zveličená. 8. Žalobkynin zdravotní stav podle žalovaného nevyžaduje lékařskou péči v Ruské federaci nedostupnou. Nebyl důvod jí udělit humanitární azyl. Sama sdělila, že jí zdravotní potíže v běžném životě výrazně neomezují, je soběstačná a nepotřebuje asistenci. Léky neužívá a nepotřebuje lékaře. Existence rodinných vztahů na území České republiky není důvod pro udělení humanitárního azylu. Není rozhodující, že žalobkynin syn má v České republice povolen trvalý pobyt. 9. Osoba zúčastněná na řízení (žalobkynin syn) ve vyjádření uvedla, že žalobkynin zdravotní stav není dobrý, v Ruské federaci by žila zcela sama a nemá se kam vrátit. V Ruské federaci jí byl přiznán invalidní důchodu druhého stupně, trpí bolestmi končetin a sníženou pohyblivostí. Relevantní skutečnosti vyplývající ze správního spisu 10. Žalobkyně poprvé požádala o mezinárodní ochranu dne 13. 6. 2022. 11. Při poskytnutí údajů k žádosti o mezinárodní ochranu dne 17. 6. 2022 uvedla, že má nejspíš běloruskou národnost, neboť v dětství každý rok jezdili do Běloruska, kde se narodila její matka. Mluví rusky, sama se učí anglicky a česky. Je křesťanka. Již od dětství je politicky aktivní. O politice diskutovala s otcem a vždy k událostem ve světě zaujme politický postoj. Ke svému zdravotnímu stavu uvedla, že rok a osm měsíců pobývala v Rusku v zimním období, a proto ji bolí klouby a těžko se jí chodí. Má také přiznanou invaliditu druhého stupně. Nezjistili ale přesnou příčinu její invalidity a v dokladu o invaliditě je jen obecně uvedeno jen obecná nemoc. Nejspíš to souvisí s klouby. O mezinárodní ochranu požádala, neboť cítí agresi ze strany známých. Její syn bydlí v České republice, která je pro Rusko nepřátelská země. To se promítá i v přístupu státních orgánů k ní a k poskytování zdravotní péče. Když se s nějakým problémem obrátila na poslance, řekl jí, ať z Ruské federace odjede. Žalobkyně aktivně vyjadřuje své názory týkající se války na Ukrajině. Velice se stydí, že Rusko válku rozpoutalo. Odsuzuje jej za to. Na sociálních sítích sdílela, že Putin není její prezident. Je třeba jej odsoudit v Haagu. Má sociální síť Instagram, na níž ji sledují lidé z pěti světadílů, dva velvyslanci v OSN a několik veřejně známých osobností včetně těch z hudební scény. Žalobkyně byla velmi aktivní i na sociální síti Vkontakte. Pomocník místního gubernátora jí na této síti napsal, že pokud nepřestane, bude mít problémy (někdo jí dokonce pod dveře podstrčil vzkaz, že pokud o válce nepřestane psát, bude mít problémy). Na sociální síti Vkontakte poukazovala na porušování lidských práv v jejím regionu, psala o ekologii, nedostupnosti bydlení a machinacích s nemovitostmi. Sama byla donucena z dobrého bytu odejít do nevyhovujícího bydlení. Z žalobkyně se stal člověk, který není v Rusku mezi svými. Myslí i obléká se jinak. Nemá s