45 Az 4/2025 – Krajský soud v Praze

45 Az 4/2025- 23 - text 13 45 Az 4/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl samosoudcem Janem Peroutkou ve věci žalobce: V. T., narozený X státní příslušník Turecké republiky bytem X zastoupeného advokátem Mgr. Vratislavem Polkou sídlem Berní 2261/1, Ústí nad Labem proti žalovanému: Ministerstvo vnitra sídlem Nad Štolou 936/3, Praha – Holešovice o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 3. 2025, č. j. OAM-825/ZA-ZA11-VL14-R2-2022, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 3. 2025, č. j. OAM-825/ZA-ZA11-VL14-R2-2022, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 10 140 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce, Mgr. Vratislava Polky, advokáta. Odůvodnění: I. Vymezení věci a rozhodnutí žalovaného 1. Žalobce, státní příslušník Turecka, požádal dne 7. 9. 2022 o mezinárodní ochranu. 2. Při poskytnutí údajů k žádosti dne 21. 9. 2022 žalobce uvedl, že je kurdské národnosti. Hovoří turecky a kurdsky a vyznává islám. Nikdy nebyl členem žádné politické strany. Sympatizuje se stranou HDP (Lidově demokratická strana). Je rozvedený a má dvě děti, obě děti jsou v Turecku. Do České republiky přicestoval letecky z Istanbulu v prosinci roku 2019. Měl povolení k pobytu – zaměstnaneckou kartu. Je zdravý a nemá žádná zdravotní omezení. O mezinárodní ochranu žádá, jelikož je Kurd a nemůže se vrátit do Turecka. Žalobce nemohl žalovanému předložit cestovní doklad, protože ho žalobce nemohl najít a asi ho v místě bydliště někam založil. 3. Během pohovoru dne 21. 9. 2022 žalobce vypověděl, že si posledních pět let nemohl sehnat v Turecku trvalou práci a chodil na brigády. Vypomáhal na poli nebo dělal nosiče zavazadel. Předtím pokládal kabely pro různé mobilní společnosti. To dělal asi osm let, pak už ale žalobce nechtěli kvůli jeho národnosti zaměstnávat. Žalobce má dokončeno osm tříd základní školy. V České republice žijí příbuzní žalobcova otce, s nimi je žalobce v kontaktu. Žalobce má i někoho v Německu, ale s nimi se nestýká. Žalobce má v České republice přítelkyni. Bydlí spolu už tři roky a plánují svatbu. Žalobce se opravil a uvedl, že do České republiky přicestoval v lednu roku 2019. Měl vyřízenou zaměstnaneckou kartu. Do června roku 2020 pracoval v Mladé Boleslavi v kebabu. Chtěl požádat o prodloužení povolení k pobytu. Dal právníkovi podklady, aby mu to vyřídil. Právník ale podal žádost s denním zpožděním, takže ji kvůli pozdnímu podání zamítli. Právník ani nepodal odvolání a přestal se žalobcem komunikovat. Následně si žalobce našel jiného právníka, ale ten mu řekl, že kvůli covidu úřady nefungují. I tento právník se žalobcem nekomunikoval a v srpnu roku 2021 žalobci skončila doba platnosti povolení k pobytu. Žalobce se obrátil na dalšího právníka, který mu řekl, že za žalobce nikdo žádnou žádost o prodloužení povolení k pobytu nepodal. Žalobce chtěl získat povolení k pobytu na základě sloučení se svou družkou, ale protože se to táhlo, tak právník žalobci poradil, ať si mezitím zažádá o mezinárodní ochranu, než se vezmou. Žalobce neměl v Turecku žádné potíže s vyřízením zaměstnanecké karty. Na dotaz žalovaného žalobce upřesnil, že si cestovní doklad, který momentálně nemohl najít, vyřídil na tureckém velvyslanectví v roce 2021. Žalobce se po skončení platnosti povolení k pobytu nechtěl do Turecka vracet. Před odjezdem z Turecka na žalobce zaútočily tři osoby, protože žalobce mluvil kurdsky. Byli to policisté, měli na sobě uniformy. Stalo se to ve městě Izmir asi v únoru roku 2018. Žalobce telefonoval a útočníci se k němu přiblížili. Jeden z nich po žalobci začal křičet, jak může v Turecku mluvit kurdsky. Ostatní dva žalobce udeřili pěstmi do těla. Žalobce spadl na zem a útočníci ho „zkopali“. Incident proběhl během dne na veřejnosti. Trval asi 15 minut, lidé kolem se dívali, ale nikdo nezasáhl. Poté policie odešla. Žalobce měl pohmožděná žebra a krvácel z nohy. K lékaři nešel, šel rovnou domů. Žalobce se neobrátil nikam pro pomoc. Věděl, že pokud by si stěžoval, nic by se nezměnilo. Státní orgány nikomu nepomáhají. Po incidentu až do odjezdu z Turecka žil žalobce normálně. Chodil po brigádách a trávil čas s dětmi. Pokud jde o žalobcovy jiné problémy kvůli jeho národnosti, žalobce uvedl, že policie v Turecku provádí kontroly na ulici. V jeden den ho zastavili i desetkrát. Nemohl mluvit kurdsky. V nemocnici odmítli ošetřit žalobcovu matku, protože mluvila kurdsky. Žalobce také sdílel v roce 2017 na sociálních sítích své názory na prezidenta. Po žalobcově příjezdu do České republiky policie navštívila asi čtyřikrát žalobcův dům v Turecku. Policisté se vyptávali žalobcovy rodiny, kde žalobce je a chtěli, aby žalobce šel kvůli sdílením na sociálních sítích z roku 2017 vypovídat na policii. Všechny návštěvy proběhly na jaře roku 2021. Pak už se nic nedělo a policisté žalobce nehledali. Policisté žalobci nenechali žádné oficiální předvolání. Žalobce se domníval, že pokud by se vrátil do Turecka, byl by zadržen. Má kamarády, kteří také sdíleli své názory na Facebooku. Po předvolání byli zadrženi a uvězněni. 4. Žalovaný při rozhodování vyšel z následujících informací o zemí původu: - Článek ze seznamzpravy.cz ze dne 30. 9. 2022: Expert vysvětluje, proč v Evropě přibývá nelegálních migrantů. - Informace MZV ČR, č. j. 103966-6/2022-LPTP, ze dne 16. 3. 2022, k č. j. MV-39234-1/OAM-2022: Turecko – Organizační struktura tureckého státního zastupitelství. Dohledové a dozorčí prostředky pro kontrolu práce tureckých policistů. Inspekční komise Generálního ředitelství bezpečnosti. Programy na ochranu svědků. Vyšetřování trestných činů spojených se stranou kurdských pracujících (PKK). - Překlad webové stránky Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), uloženo dne 14. 2. 2022: Turecko – Profil země. - Informace MZV ČR, č. j. 125094-8/2022-LPTP, ze dne 30. 9. 2022, k č. j. MV-39234-6/OAM-2022. Turecko – Turečtí občané kurdského původu. - Překlad přehledu údajů o zemi za rok 2020 od Mezinárodní organizace pro migraci (IOM): Turecko. - Informace OAMP ze dne 8. 7. 2020: Turecko – Bezpečnostní a politická situace v zemi. Vybrané otázky z oblasti občanských svobod a lidských práv. 5. Rozhodnutím ze dne 26. 1. 2023, č. j. OAM-825/ZA-ZA11-ZA16-2022 (dále jen „první rozhodnutí žalovaného“), žalovaný žalobci neudělil žádnou z forem mezinárodní ochrany podle zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu). Žalovaný upozornil na to, že žalobce se se svými potížemi nikdy neobrátil na příslušné orgány v Turecku. Jak vyplynulo z podkladů obstaraných žalovaným, taková pomoc se žalobci objektivně nabízela. Žalobce navíc odešel z Turecka až v lednu roku 2019. Incident s policisty proto nemohl mít přímou souvislost s jeho odchodem ze země původu. Žalovaný ani nespatřoval nic neobvyklého na tom, že byl žalobce na ulici kontrolován policejními hlídkami. Takové kontroly obyvatelstva probíhají po celém světě. Žalobce nemluvil o tom, že by během kontrol utrpěl nějakou újmu. Žalobce nikdy nebyl v zemi původu zadržen nebo trestně stíhán. Žalovaný se dále zaměřil na obecnou situaci Kurdů v Turecku. Žalovaný na základě shromážděných podkladů uzavřel, že Kurdové nejsou v Turecku pronásledováni ve smyslu zákona o azylu. Pokud jde o žalobcem zmíněné návštěvy policie (v roce 2021), podle žalovaného nebylo pravděpodobné, že by police měla najednou zájem řešit s žalobcem záležitost starou čtyři roky (sdílení příspěvků na sociální síti v roce 2017). Do svého odjezdu žil žalobce v zemi původu běžným životem a bez problémů si vyřídil všechny potřebné doklady pro vycestování. Navíc žalobce sdělil, že pak už k němu domů policisté nepřišli ani se jej nesnažili žádným způsobem kontaktovat. Žalovaný ani neshledal důvod pro udělení doplňkové ochrany nebo humanitárního azylu. 6. Rozsudkem ze dne 14. 6. 2023, č. j. 40 Az 5/2023-20, zdejší soud zrušil první rozhodnutí žalovaného. Podle soudu žalobce opřel svou žádost o mezinárodní ochranu o příslušnost ke kurdskému etniku – tj. důvod pro udělení azylu na základě § 12 písm. b) zákona o azylu. Žalovaný měl proto ověřit, zda pronásledování všech příslušníků této etnické skupiny nedosahuje v žalobcově zemi původu takové intenzity, že už samotná příslušnost k této skupině vyvolává odůvodněné obavy z pronásledování v zemi původu, a to i v situaci, kdy by sám žalobce ještě žádným jasným aktům pronásledování vystaven nebyl (srov. rozsudek NSS ze dne 29. 8. 2019, č. j. 9 Azs 39/2019-77, č. 3924/2019 Sb. NSS). Zdejší soud připomněl, že informace o zemi původu by měly v maximální možné míře (1) relevantní, (2) důvěryhodné a vyvážené, (3) aktuální a ověřené z různých zdrojů, a (4) transparentní a dohledatelné (rozsudek NSS ze dne 4. 2. 2009, č. j. 1 Azs 105/2008-81, č. 1825/2009 Sb. NSS). Žalobce navíc zmínil incident z minulosti (fyzický útok ze strany příslušníků policie), jehož hodnověrnost žalo