47 Ad 31/2025 – Krajský soud v Praze

47 Ad 31/2025- 53 - text 6 47 Ad 31/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl soudkyní Martinou Kotouček Mikoláškovou ve věci žalobce: K. Č., narozený X bytem X zastoupený obecným zmocněncem L. T. Č. bytem X proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 21. 7. 2025, č. j. X, takto: I. Rozhodnutí žalované ze dne 21. 7. 2025, č. j. X, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Obsah podání účastníků 1. Žalobce se žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) podanou do datové schránky soudu dne 19. 9. 2025, domáhá zrušení rozhodnutí žalované označeného shora (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaná zamítla jeho námitky a potvrdila své rozhodnutí ze dne 2. 5. 2025, č. j. X (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím žalovaná žalobci snížila podle § 56 odst. 1 písm. e) a § 41 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“) od 10. 6. 2025 invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně na invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně, neboť podle posudku Institutu posuzování zdravotního stavu (dále jen „IPZS“) ze dne 13. 3. 2025 poklesla jeho pracovní schopnost o 60 %. 2. Žalobce namítal, že posudkový lékař nezkoumal dostatečně jeho zdravotní stav. Jeho závěr je v rozporu s opakovanou dlouhodobou hospitalizací žalobce v Psychiatrické nemocnici X, s podstatou sdělení lékařské zprávy ošetřujícího psychiatra MUDr. R. a s dlouhodobým psychickým stavem žalobce, který není s ohledem na farmakorezistentní onemocnění schizofrenií schopen soustavné výdělečné činnosti či zaměstnání. 3. Žalovaná s ohledem na námitky žalobce navrhla provést důkaz posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“) ve smyslu § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „organizační zákon“). Dosavadní průběh správního řízení 4. Soud ze správního (zdravotního) spisu zjistil, že obsahuje posudek o invaliditě ze dne 13. 3. 2025, č. j. LPS/2025/321-ME_CSSZ, ve kterém posudková lékařka IPZS dospěla k závěru, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je paranoidní schizofrenie farmakorezistentní s postprocesuálními změnami, tedy zdravotní postižení uvedené v kapitole V, položce 3d přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 60 % (z rozpětí 50-60 %) s tím, že procentní míra poklesu pracovní schopnosti nebyla ve smyslu § 3 a 4 vyhlášky dále měněna. 5. S odkazem na závěr posudku posudkové lékařky IPZS vydala žalovaná prvostupňové rozhodnutí ze dne 2. 5. 2025, kterým podle § 56 odst. 1 písm. e) a § 41 odst. 3 zákona o důchodovém pojištění snížila žalobci invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně na invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně. 6. Žalobce napadl prvostupňové rozhodnutí námitkami, ve kterých uvedl, že kvůli svým psychickým stavům není schopen pracovat vůbec, hodnocení poklesu pracovní schopnosti o 60 % tak neodpovídá reálnému stavu. K námitkám přiložil poslední propouštěcí zpráv z Psychiatrické nemocnice X (6. 3. – 1. 4. 2025) a zprávu ošetřujícího psychiatra. 7. V řízení o námitkách zpracoval posudkový lékař IPZS posudek ze dne 15. 7. 2025, č. j. LPS/2025/954-NR-PLZ_CSSZ, a to na základě totožných lékařských zpráv, ze kterých vycházela posudková lékařka IPZS v prvostupňovém řízení a lékařských zpráv, které k námitkám doložil žalobce. Uzavřel shodně, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles jeho pracovní schopnosti je paranoidní schizofrenie farmakorezistentní s postprocesuálními změnami, tedy zdravotní postižení uvedené v kapitole V, položce 3d přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro které stanovil oproti prvostupňovému posudku míru poklesu pracovní schopnosti z rozpětí 50-60 % při dolní hranici 50 %. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 a 4 vyhlášky již neměnila. 8. Na základě tohoto posudku žalovaná napadeným rozhodnutím ze dne 21. 7. 2025, námitky žalobce zamítla a v odůvodnění odcitovala posudkové závěry s tím, že s ohledem na zjištěný pokles pracovní schopnosti se jedná o invaliditu druhého stupně. Splnění procesních podmínek a rozsah soudního přezkumu 9. Žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou a proti rozhodnutí, proti kterému je žaloba přípustná. Soud vycházel při přezkumu žalobou napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). Napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.). Vady, k nimž by byl povinen přihlédnout z moci úřední, soud neshledal. 10. Soud rozhodl bez nařízení jednání, neboť oba účastníci řízení s postupem podle § 51 odst. 1 s. ř. s. souhlasili (žalobce výslovně, žalovaná mlčky), zároveň měli účastníci možnost seznámit se s listinnými důkazy a vyjádřit se k nim. 11. Z posudku posudkové komise MPSV ze dne 12. 2. 2026 zjistil soud následující pro rozhodnutí věci podstatné skutečnosti. Žalobce nebyl jednání posudkové komise přítomen, neboť byl omluven z důvodu hospitalizace v Psychiatrické nemocnici X. Posudková komise označila za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti žalobce paranoidní schizofrenii diagnostikovanou v roce 2021 farmakorezistentní s postprocesuálními změnami, se stavem po opakovaných hospitalizacích, tedy zdravotní postižení uvedené v kapitole V, položce 3e přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 70 %. Posudková komise jednoznačně zhodnotila, že zdravotní stav žalobce odpovídá třetímu stupni invalidity. Žalobce má těžkou formu schizofrenie, která je farmakorezistentní, s častými dekompenzacemi a v mezidobí s ne plně stabilizovaným psychickým stavem. Posudková komise podrobně popsala průběh léčby žalobce, včetně zvolené terapie a poukázala na to, že je stav žalobce farmakorezistentní. Žalobce je pro své onemocnění hospitalizován opakovaně. 12. Posudková komise zohlednila i lékařské zprávy, které k žalobě doložil žalobce, konkrétně lékařskou zprávu ze dne 5. 8. 2025 z Ambulantní psychiatrie s.r.o. vystavenou MUDr. R., lékařskou zprávu o stavu a průběhu léčby z Psychiatrické nemocnice X vystavenou MUDr. M. i lékařskou zprávu z Psychiatrické nemocnice X ze dne 17. 12. 2025 vystavenou MUDr. P. Posouzení žaloby 13. Relevantní právní úpravu posuzování invalidity a podmínek nároku na invalidní důchod obsahuje § 39 zákona o důchodovém pojištění. Upravuje tři stupně invalidity. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně. Pokud se jedná o pokles pracovní schopnosti nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně. A konečně v případě poklesu nejméně o 70 % se jedná o invaliditu třetího stupně. 14. Správní rozhodnutí o nároku na invalidní důchod závisí především na odborném lékařském posouzení. Zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění posuzuje Ministerstvo práce a sociálních věcí, pokud se napadené rozhodnutí zakládá na posudku žalované; za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise. Při přezkumu takového rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle běžných zásad dokazování v soudním řízení správním (§ 77 odst. 2 s. ř. s.). S ohledem na jeho mimořádný význam bývá tento posudek rozhodujícím důkazem, pokud z hlediska své úplnosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb, a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, které by správnost posudku mohly zpochybňovat (srov. např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 9. 2003, č. j. 4 Ads 13/2003-54, publ. pod č. 511/2005 Sb. NSS, či ze dne 15. 5. 2013, č. j. 6 Ads 11/2013-20). 15. Požadavek (test) úplnosti a přesvědčivosti posudku spočívá v tom, že se posudková komise musí vypořádat se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítal, a musí posudkové závěry náležitě odůvodnit (srov. rozsudek Nejvyššího správného soudu ze dne 2. 4. 2015, č. j. 9 Ads 253/2014-52). Z posudku musí být zřejmé, že zdravotní stav byl komplexně posouzen na základě úplné zdravotnické dokumentace s přihlédnutím ke všem tvrzeným obtížím, aby nevznikly pochybnosti o úplnosti a správnosti klinické diagnózy. V posudku musí být dále uvedeno,