53 Ad 35/2025 – Krajský soud v Praze

53 Ad 35/2025- 39 - text 8 53 Ad 35/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl samosoudcem Richardem Galisem ve věci žalobce: R. Č. bytem X proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 1292/25, Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 6. 8. 2025, č. j. X, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Rozhodnutím ze dne 17. 4. 2025, č. j. X (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“) žalovaná podle § 56 odst. 1 písm. e) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, od 12. 6. 2025 žalobci snížila invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně na invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně, neboť podle posudku Institutu posuzování zdravotního stavu (dále jen „institut“) ze dne 19. 3. 2025 poklesla žalobcova pracovní schopnost o 50 %. Za rozhodující příčinu žalobcova dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu institut pokládal fokální epilepsii, kterou hodnotil podle kapitoly VI, položky 4b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity). Míru poklesu pracovní schopnosti stanovil na horní hranici této položky na 40 % a dále ji navýšil podle § 3 vyhlášky o posuzování invalidity na celkových 50 %. 2. V záhlaví uvedeným rozhodnutím (dále jen „napadené rozhodnutí“) žalovaná zamítla žalobcovy námitky a potvrdila prvostupňové rozhodnutí. Institut posuzování zdravotního stavu v posudku z námitkového řízení dospěl k závěru, že rozhodující příčinou žalobcova dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je následek kraniotraumatu (a následky alkoholismu). Míru poklesu pracovní schopnosti stanovil podle kapitoly XV, oddílu A, položky 1c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity na 45 % (horní hranice procentního rozmezí) s ohledem na klinický obraz, středně těžkou poruchu mobility, lehkou poruchu duševních schopností, již kompenzovanou epilepsii a dělnickou profesi. Dále ji navýšil o 10 % podle § 3 odst. 1 této vyhlášky pro komorbiditu – encefalopatie a polyneuropatie na celkových 55 %. K žalobcovým námitkám institut uvedl, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu jsou následky alkoholismu a úrazu hlavy – fokální epilepsie, nyní sporadicky FGTCS, nyní klinicky kompenzovaná, poslední velký záchvat v červenci 2024, jako sekundární strukturální epilepsie po KTC dne 12. 6. 2019. Proti předchozímu posouzení došlo k dílčí stabilizaci postižení. Tehdy dočasná krátkodobá dekompenzace epilepsie byla chybně invalidizována ve třetím stupni, ačkoliv šlo o dočasné zhoršení epilepsie v režimu pracovní neschopnosti. Posudek lékaře v prvním stupni se opíral o aktuální odborné lékařské nálezy. U žalobce nejde o postižení podle položky 1d téže kapitoly a oddílu (těžké postižení, výkon některých denních aktivit podstatně omezen). Žádná z komorbidit nemá takový funkční dopad, aby sama o sobě zdůvodnila použití takového posudkového kritéria, které odpovídá invaliditě vyššího stupně. Žaloba 3. Žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), se žalobce domáhá zrušení napadeného rozhodnutí. 4. Žalobce nesouhlasí s posouzením svého zdravotního stavu. Namítá, že se od posledního posouzení nezlepšil. Žalovaná řádně neprověřila předložené lékařské zprávy včetně těch, které žalobce nově doložil v námitkovém řízení. Neplyne z nich zlepšení žalobcova stavu. Žalobci byl v roce 2023 přiznán invalidní důchod třetího stupně. Pravidelně navštěvuje ošetřující lékaře, naposledy předložil zprávy MUDr. C. ze dne 6. 5. 2025 a MUDr. Š. ze dne 14. 5. 2025 (z neurologického vyšetření). V obou se konstatuje, že žalobcův stav se nezlepšil, je spíše progresivního charakteru. Ani posudkový lékař nekonstatoval žádnou změnu žalobcova stavu k lepšímu. Naprosto bez souvislostí uvedl, že se již nejedná o invaliditu třetího stupně. Toto tvrzení nemá oporu v lékařských zprávách ani jiném důkazu. Navozuje dojem, že lékař pracoval na zakázku žalované, která mu nařídila stupeň invalidity snížit z finančních důvodů. Nejde o nezávislý posudek, neboť byl vypracován žalovanou. Je svévolný a účelový. Vyjádření žalované 5. Žalovaná navrhuje zamítnutí žaloby a vypracování posudku posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „posudková komise“) ve smyslu § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Jednání 6. Soud ještě před jednání účastníkům doručil posudek posudkové komise ze dne 11. 12. 2025. S ohledem na to, že účastníci (zejm. žalobce, v jehož neprospěch posudek vyzníval) se k posudku nevyjádřili, soud za účelem projednání věci při jediném jednání (tedy aby předešel překvapivým novým tvrzením či důkazním návrhům uplatněným až při jednání) usnesením ze dne 9. 2. 2026 v souladu s § 52 odst. 3 s. ř. s. (ve znění účinném od 1. 1. 2026, viz přechodné ustanovení čl. XI bodu 1 zákona č. 314/2025 Sb.) určil, že účastníci mohou uvést nová tvrzení o označit důkazy k jejich prokázání nejpozději do jednoho týdne od doručení tohoto usnesení (tuto lhůtu soud určil s ohledem na to, že již dříve účastníkům stanovil dvoutýdenní lhůtu k vyjádření k posudku). Ve vztahu k žalobci byl posledním dnem této lhůty 23. 2. 2026; ve vztahu k žalované 16. 2. 2026. Žádný z účastníků do tohoto dne neuplatnil nová tvrzení ani důkazy. 7. Soud věc projednal v nepřítomnosti žalované v souladu s § 49 odst. 3 s. ř. s. 8. Žalobce během jednání uvedl, že dle posudku posudkové komise se jizva na hlavě zacelila, to však není pravda, protože na hlavě má „díru“. Jeho epilepsie se odbourala díky tomu, že mu před dvěma až třemi lety byly nasazeny nové léky, které mu pomáhají a jejichž dávku postupně navyšoval. Také bere kapky, které pomáhají předejít epileptickému záchvatu. K jednání posudkové komise se nemohl dostavit, neboť dostal běhavku. Omluvil se a snažil o odročení, komise však věc projednala bez něj. Dle neuroložky může nést jen břemena do 3 kg. V roce 2019 mu z nemocnice sami podali žádost o plný invalidní důchod, trvalo rok a půl, než dostal invalidní důchod prvního stupně, pak žalobci na chvíli přiznali důchod třetího stupně, který mu hned odňali. Žalobce neuzvedne ani plnou láhev s vodou, nepoznal vlastního spolužáka a je rád, pokud ujde dvě kolečka kolem domu. Zkoušel se projít ke koupališti, ale musel se posadit. Celkově toho moc neujde, má pocit zabetonovaných nohou. Nevytáhne si jídlo z trouby, přitom dříve pracoval na stavbách, teď potřebuje madla. Vadí mu např. i teplo ze sporáku, ač dříve vařil. 9. Soud provedl dokazování posudkem posudkové komise ze dne 11. 12. 2025. Žalobcem navržené důkazy soud neprováděl, neboť jde o listiny, které jsou součástí správního spisu. Seznámení se s obsahem správního spisu nevyžaduje provádění dokazování (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu, dále jen „NSS“, ze dne 14. 5. 2015, č. j. 7 As 83/2015 – 56, nebo ze dne 29. 1. 2009, č. j. 9 Afs 8/2008 – 117, č. 2383/2011 Sb. NSS). Posouzení věci 10. Soud ověřil, že žaloba byla podána osobou k tomu oprávněnou, po vyčerpání řádných opravných prostředků, je včasná a splňuje všechny formální požadavky na ni kladené. Poté přezkoumal napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, v rozsahu napadených výroků a v mezích uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s. ř. s.). Vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalované (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). 11. Podle § 26 zákona o důchodovém pojištění se za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav považuje zdravotní stav, který omezuje tělesné, smyslové nebo duševní schopnosti pojištěnce významné pro jeho pracovní schopnost, pokud tento zdravotní stav trvá déle než jeden rok nebo podle poznatků lékařské vědy lze předpokládat, že bude trvat déle než jeden rok. 12. Podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Podle odst. 2 jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla [písm. a)] nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně; [písm. b)] nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně; [písm. c)] nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. 13. Podle § 39 odst. 3 zákona o důchodovém pojištění se pracovní schopností rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. 14. Při určování poklesu pracovní schopnosti se po