9 Afs 45/2024 — Nejvyšší správní soud

54 Af 8/2024- 49 - text 7 54 Af 8/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Ing. Petra Šuránka a soudců JUDr. Davida Krysky a Mgr. Miroslava Makajeva ve věci žalobkyně: OPTAGLIO a.s., IČO 48950076 sídlem Obora 20, 267 23 Lochovice zastoupena advokátem Mgr. Jiřím Skálou sídlem Ovčí Hájek 2172/42, 158 00 Praha 5 proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství sídlem Masarykova 427/31, 602 00 Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 6. 2024, č. j. 19062/24/5100-10612-710970, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 6. 2024, č. j. 19062/24/5100-10612-710970, a platební výměr Finančního úřadu pro Středočeský kraj ze dne 17. 3. 2023, č. j. 1061818/23/2100-31473-208968, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 9 800 Kč, a to k rukám jejího zástupce Mgr. Jiřího Skály, advokáta. Odůvodnění: 1. Žalobkyně se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) dodanou dne 16. 8. 2024 do datové schránky soudu domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 6. 2024, č. j. 19062/24/5100-10612-710970 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaný na základě odvolání žalobkyně změnil platební výměr na odvod za porušení rozpočtové kázně Finančního úřadu pro Středočeský kraj (dále jen „správce daně“) ze dne 17. 3. 2023, č. j. 1061818/23/2100-31473-208968, tak, že se žalobkyni podle § 44a odst. 4 písm. b) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění účinném do 31. 1. 2021 (dále jen „rozpočtová pravidla“) vyměřuje odvod do Národního fondu za porušení rozpočtové kázně ve výši 2 573 346 Kč namísto původně vyměřené částky 2 795 272 Kč. Obsah žaloby 2. V podané žalobě nejprve žalobkyně podrobně rozporovala jednotlivá kontrolní zjištění správce daně týkající se způsobu stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky, nedodržení minimální zákonné lhůty pro podávání nabídek uchazečů o veřejnou zakázku, nezaslání písemné pozvánky zástupcům poskytovatele dotace, nepovoleného navýšení ceny v průběhu realizace veřejné zakázky a porušení zásady transparentnosti při výběru dodavatele. V návaznosti na tuto argumentaci žalobkyně namítala, že stanovená výše odvodu za porušení rozpočtové kázně není přiměřená vzhledem k závažnosti porušení dotačních pravidel, neboť poskytnutá dotace splnila svůj účel. Vyjádření žalovaného 3. Žalovaný navrhl, aby byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, přičemž se podrobně vyjádřil k jednotlivým žalobním námitkám. Podstatný obsah správního spisu 4. Dne 11. 1. 2019 správce daně oznámil žalobkyni zahájení daňové kontroly, které se uskuteční při ústním jednání dne 4. 2. 2019 v sídle žalobkyně. Předmětem daňové kontroly má být plnění rozhodnutí o poskytnutí dotace k projektu č. CZ.1.03/4.1.00/14.01563. 5. Ve správním spisu jsou založeny dokumenty, které se týkají žalobkyní realizovaného dotovaného projektu „Výroba nových unikátních ochranných, identifikačních a bezpečnostních prvků dokladů firmy OPTAGLIO s. r. o.“ Především se jedná o rozhodnutí o poskytnutí dotace na projekt financovaný ze 100 % z Evropského fondu pro regionální rozvoj a následně o dokumenty týkající se průběhu jednotlivých výběrových řízení a veřejných zakázek, jejichž zadavatelkou byla žalobkyně. 6. Ve zprávě o daňové kontrole ze dne 13. 3. 2023, která má celkem 162 stran, správce daně podrobně popsal své kontrolní zjištění k jednotlivým veřejným zakázkám zadávaným žalobkyní v rámci dotačního titulu. K celkem 15 výběrovým řízením na veřejné zakázky správce daně zpracoval v příloze zprávy o daňové kontrole seznam celkem 32 případů porušení rozpočtové kázně v celkové výši odvodu 2 795 271,98 Kč. Podle závěrů správce daně mělo k nejstaršímu porušení rozpočtové kázně dojít dne 13. 2. 2015 a k poslednímu dne 4. 11. 2015. 7. Dne 17. 3. 2023 správce daně vydal platební výměr na odvod za porušení rozpočtové kázně, v jehož odůvodnění odkázal na správu o daňové kontrole. 8. Dne 14. 4. 2023 žalobkyně podala proti tomuto platebnímu výměru odvolání. 9. Napadeným rozhodnutím ze dne 13. 6. 2024, které bylo žalobkyni doručeno dne 17. 6. 2024, žalovaný změnil platební výměr tak, že snížil vyměřený odvod. V odůvodnění žalovaný reagoval na jednotlivé odvolací námitky, přičemž některým vyhověl, a proto také snížil výši odvodu pro porušení rozpočtové kázně. Závěry žalovaného nijak neovlivnily skutkové zjištění, že k porušení rozpočtové kázně mělo dojít jednotlivými skutky v období od 13. 3. 2015 do 4. 11. 2015. Posouzení žaloby 10. Soud ověřil, že žaloba byla podána včas, že je věcně i místně příslušným soudem a napadené rozhodnutí je rozhodnutím ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s. Při přezkoumání napadeného rozhodnutí vycházel soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). Soud rozhodl bez nařízení ústního jednání, neboť napadené rozhodnutí zrušil podle § 76 odst. 1 písm. c) s. ř. s. pro podstatné porušení ustanovení o řízení před správním orgánem, které mělo za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé. 11. Byť žalovaný dne 25. 3. 2026 požádal soud o stanovení lhůty pro vydání nového rozhodnutí, jímž by žalobkyni uspokojil, soud s ohledem na pokročilý stav rozpracování věci a v zájmu zkrácení délky soudního řízení i nezvyšování nákladů řízení ve věci rozhodl obratem sám. Marné uplynutí prekluzivní lhůty pro vyměření odvodu 12. Žaloba sice neobsahuje výslovnou námitku prekluze práva žalovaného vyměřit odvod za porušení rozpočtové kázně, nicméně v jejím úvodu se žalobkyně kriticky pozastavila nad smysluplností vracení části dotace po takřka deseti letech a nad otázkou ochrany právní jistoty. 13. S ohledem na závěry nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2009, sp. zn. I. ÚS 1169/07, je zdejší soud povinen z moci úřední přihlédnout k otázce prekluze práva orgánů finanční správy vyměřit odvod za porušení rozpočtové kázně bez ohledu na to, že žalobkyně k této otázce nevznesla plnohodnotnou právní argumentaci. 14. Podle § 44a odst. 11 rozpočtových pravidel správu odvodů za porušení rozpočtové kázně a penále vykonávají finanční úřady podle daňového řádu. Porušitel rozpočtové kázně má při správě odvodů za porušení rozpočtové kázně postavení daňového subjektu. Finanční úřad poskytuje na vyžádání informace získané při správě odvodů správnímu orgánu, který rozhodl o poskytnutí prostředků ze státního rozpočtu, státních finančních aktiv, státního fondu nebo Národního fondu, a orgánu oprávněnému ke kontrole těchto poskytnutých prostředků, jakož i ke kontrole použití prostředků státního rozpočtu nebo jiných peněžních prostředků státu, jde-li o informace týkající se správy odvodu za porušení rozpočtové kázně; to platí i pro příslušný orgán Evropské unie a správní orgán, který se podílí na správě těchto prostředků poskytnutých ze zahraničí. Penále, které vzniklo v důsledku porušení rozpočtové kázně před vyměřením, je splatné do 30 dnů ode dne doručení platebního výměru. Odvod a penále lze vyměřit do 10 let od 1. ledna roku následujícího po roce, v němž došlo k porušení rozpočtové kázně. (zvýrazněno soudem) 15. Jelikož se však jedná případ dotace poskytnuté z rozpočtu Evropské unie, je třeba přednostně před vnitrostátní právní úpravou aplikovat normy unijního práva (k tomu blíže viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 15. 7. 1964 ve věci C-6/64 Costa vs. E.N.E.L.): 16. Podle čl. 3 odst. 1 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (dále jen „nařízení o ochraně finančních zájmů EU“) promlčecí doba pro zahájení stíhání činí čtyři roky od okamžiku, kdy došlo k nesrovnalosti uvedené v čl. 1 odst. 1. Odvětvové předpisy mohou stanovit i kratší lhůtu, která však nesmí být kratší než tři roky. V případě pokračujících nebo opakovaných nesrovnalostí běží promlčecí doba ode dne, ke kterému nesrovnalost skončila. V případě víceletých programů běží promlčecí doba v každém případě až do definitivního ukončení programu. Promlčecí doba pro stíhání se přerušuje každým úkonem příslušného orgánu oznámeným dané osobě, který se týká vyšetřování nebo řízení o nesrovnalosti. Promlčecí doba začíná znovu běžet od provedení každého úkonu způsobujícího přerušení. Promlčení však nastane nejpozději ke dni, v němž uplynula lhůta rovnající se dvojnásobku promlčecí doby, aniž příslušný orgán uložil sankci, s výjimkou případů, kdy bylo řízení podle čl. 6 odst. 1 pozastaveno (poznámka: zvýraznění doplněno soudem). 17. Podle čl. 3 odst. 2 nařízení o ochraně finančních zájmů EU lhůta pro výkon rozhodnutí, na základě kterého byla uložena správní sankce, činí tři roky. Tato lhůta běží ode dne, kdy rozhodnutí nabude právní moci. Přerušení a pozastavení se řídí odpovídajícími pravidly vnitrostátního práva. 18. Po