6 As 141/2019 — Nejvyšší správní soud

59 A 9/2021- 291 - text  32 59 A 9/2021 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Alexandra Krysla a soudců JUDr. Veroniky Burianové a Mgr. Aleše Smetanky ve věci navrhovatele: Spolek pro zelenou Valchu, z. s., IČ 09491970 sídlem Vlaštovková 316/3, 301 00 Plzeň zastoupen Mgr. Martinou Fialovou, advokátkou sídlem Františkánská 120/7, 301 00 Plzeň proti odpůrci: za účasti osoby zúčastněné na řízení: Statutární město Plzeň sídlem náměstí Republiky 1/1, 306 32 Plzeň zastoupen Mgr. Markem Novotným, advokátem sídlem Na viničních horách 493/25, 160 00 Praha 6 Valcha Property Development, a.s., IČ 27926931 sídlem Walterovo náměstí 329/3, 158 00 Praha 5 o návrhu na zrušení části opatření obecné povahy č. 1/2021 – změny č. 1 územního plánu Statutárního města Plzeň, v části 6. 3. 3. Koncepce rozvoje lokalit a ochrany rozvoje hodnot lokalit, pro lokalitu 3_25 Nová Valcha, Prostorové a kompoziční požadavky na rozvoj lokality a ochranu a rozvoj jejich hodnot, druhá odrážka v rozsahu části věty „v kompozičně vhodných místech formou bytových domů výšky max. 4NP“, takto: I. Návrh se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Napadené opatření obecné povahy 1. Navrhovatel se svým návrhem ze dne 30. 6. 2021 domáhal zrušení opatření obecné povahy č. j. 1/2021 – Změna č. 1 územního plánu města Plzeň, vydaného usnesením Zastupitelstva města Plzně č. 85 dne 29. 3. 2021, které nabylo účinnosti dne 30. 4. 2021 (dále jen „změna č. 1“) v rozsahu části věty „v kompozičně vhodných místech formou bytových domů výšky max. 4NP“ v kapitole 6.3.3. Koncepce rozvoje lokalit a ochrany a rozvoje hodnot lokalit, pro lokalitu 3_25 Nová Valcha, Prostorové a kompoziční požadavky na rozvoj lokality a ochranu a rozvoj jejích hodnot, druhá odrážka. II. Návrh 2. Existenci své aktivní legitimace navrhovatel odůvodnil tím, že je spolkem sdružujícím své členy za účelem ochrany přírody a krajiny v k. ú. Valcha v městě Plzeň, zejména pak v oblasti vystavené v rámci developerského projektu Nová Valcha, za účelem zajištění trvale udržitelného rozvoje kvality života na tomto území včetně zajištění odpovídající občanské vybavenosti a zabránění další činnosti, která by vedla k nadměrnému úbytku zeleně a k celkovému zhoršení životních podmínek místních obyvatel. Členy navrhovatele byli i vlastníky nemovitých věcí v území zasaženém předmětnou změnou č. 1. S ohledem na účel navrhovatele, místo jeho sídla a skutečnost, že sdružuje vlastníky nemovitých věcí v území zasaženém změnou č. 1 tak byl navrhovatel dle svého názoru aktivně legitimován k podání předmětného návrhu (v této souvislosti poukázal na nález Ústavního soudu ze dne 30. 5. 2014, sp. zn. I. ÚS 59/14). Napadenou změnou č. 1 bylo zasaženo do účelu fungování navrhovatele a zájmů jeho členů, neboť v jejím důsledku bude v dotčené lokalitě umožněna neúměrná zástavba bytovými domy v míře a rozsahu nepřiměřeně zatěžujícím nejen danou lokalitu Nová Valcha, nýbrž celé katastrální území Valcha, čímž dojde k ohrožení přírody a krajiny, jakož i neúměrnému dopravnímu přetížení dané lokality. 3. Dále navrhovatel uvedl, že proti změně č. 1 uplatnil v procesu jejího přijetí námitky. S těmito se odpůrce dle tvrzení navrhovatele vypořádal nedostatečně. V této souvislosti navrhovatel odkázal na ust. § 68 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), a rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 9. 2017, č. j. 2 As 265/2017-29, a ze dne 24. 11. 2010, č. j. 1 Ao 5/2010-169. 4. Navrhovatel i přes vypořádání některých námitek odpůrcem na těchto trval i v návrhu. Odpůrce se dle tvrzení navrhovatele nezabýval námitkou, že pro dodržení požadavku rozvíjení rezidenčního charakteru lokality s důrazem na harmonický přechod zástavby do krajiny bylo třeba blíže vymezit podmínky takové zástavby jako např. maximální zastavěnost pozemku, minimální velikost stavebního pozemku, počet rodinných nebo bytových domů, minimální rozsah zeleně apod. Dle navrhovatele nebylo pravdou, že by se jednalo o detail neodpovídající měřítku územního plánu. 5. K námitce rozporu výškového regulativu čtyř nadzemních podlaží s definicí nízkopodlažní zástavby v bodě 1.1 Obecné pojmy změny č. 1, která byla charakterizována třemi nadzemními podlažími, odpůrce uvedl, že definice nízkopodlažní zástavby byla respektována. Takové vypořádání navrhovatel nepovažoval za dostatečné a rovněž jej označil za nepravdivé. Tato námitka byla dle navrhovatele stěžejní, neboť se jednalo jednoznačný a neodůvodněný vnitřní rozpor změny č. 1 a zároveň měla tato úprava dopad na již probíhající územní řízení o stavebním záměru osoby zúčastněné na řízení na vybudování deseti bytových domů o čtyřech nadzemních podlažích (následovat bude přinejmenším jedna další fáze s počtem dalších deseti bytových domů o čtyřech nadzemních podlažích). Byť bylo územní řízení zahájeno 8. 10. 2020, stále nebylo vydáno ani nepravomocné rozhodnutí stavebního úřadu, když navrhovatel měl za to, že jedním z důvodů byl i rozpor s územním plánem ve znění před účinností změny č. 1, který umožňoval v této lokalitě výstavbu toliko domů s třemi nadzemními podlažími v souladu s definicí nízkopodlažní zástavby. Navrhovatel se domníval, že změnou č. 1 tak odpůrce mohl vyhovět stavebnímu záměru uvedeného developerského projektu. Zvýšením výškové regulace dle navrhovatele rovněž dojde k potenciálnímu navýšení celkového počtu bytů minimálně o 140 bytů (20 domů po 30 bytech v 4. NP). 6. Navrhovatel dále namítal neurčitost a nejednoznačnost změny č. 1 a absenci vymezení části lokality Nová Valcha, kde měly být postaveny bytové domy o maximální výšce čtyř nadzemních podlaží. Odpůrce provedl dle navrhovatele nedostatečnou konkretizaci potenciálního umístění těchto domů, neboť uvedl toliko to, že tyto budou umístěny v kompozičně vhodných místech. Takto neurčité vymezení bude stavební úřad v územním řízení povinen vyložit. Pokud navrhovatel namítal nedostatečnou určitost vymezení území, kde by mohly být umístěny bytové domy o výšce čtyř nadzemních podlaží, nemohl odpůrce tuto námitku zamítnout pouze tím, že tuto část upřesnil pojmem kompoziční vhodnosti. Navrhovatel nevěděl, jak bude tento pojem vykládán v průběhu územních řízení a co si pod tímto představit. Tento regulativ byl tedy bezobsažný a může být pružně přizpůsobován potřebám konkrétního územního řízení. 7. Navrhovatel dále brojil proti nezpracování územní studie pro lokalitu Nová Valcha. K této námitce učiněné již v procesu přijetí změny č. 1 se odpůrce nevyjádřil a její zamítnutí neodůvodnil. Ani argumentace vztahující se ke skladům nemohla obstát. V roce 2007 vydané územní rozhodnutí počítalo se zcela jiným projektem, než který má být realizován (v původním projektu nebylo záměrem umístit vedle sebe dvacet shodně orientovaných bytových domů). Vzhledem k tomu, že záměr developera se za čtrnáct let změnil, dochází pro každou z dílčích fází projektu k žádosti o vydání změny původního územního rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že původní územní rozhodnutí v jeho původní podobě nelze realizovat, nemohlo obstát neprovedení územní studie s odůvodněním, že je to v podstatě bezpředmětné, protože bezpředmětné není. Pokud by odpůrce vyhotovil územní studii, kterou sám zjevně dle znění odůvodnění považuje za standardní nástroj (procenta zeleně pro zastavitelné plochy jsou na území města Plzně stanovena v územních studiích), mohl by tím v souladu se zjevně standardním způsobem uplatňování své územní politiky regulovat i zástavbu v dané lokalitě. Změna č. 1 přitom výslovně uložila jako podmínku vypracování územní studie u čtyř lokalit (str. 102 úplného znění Územního plánu Plzeň po vydání změny č. 1), zatímco u lokality Nová Valcha, kde má vzniknout několik vyšších stovek bytových jednotek, tak odpůrce neodůvodněně neučinil. 8. K námitce rozporu změny č. 1 v napadeném rozsahu s územní studií Preventivní hodnocení krajinného rázu v Plzni, sešit 3, Preventivní hodnocení, navrhovatel uvedl, že nesouhlasil s odůvodněním zamítnutí této námitky, že namítaný rozpor byl mimo měřítko územního plánu města Plzně. Dle navrhovatele měly být zohledněny faktické podmínky lokality Nová Valcha a přítomnost lesa v dané lokalitě, čemuž měla být ze strany odpůrce v souladu s uvedenou územní studií přizpůsobena zastavitelnost lokality a její podmínky. Zde navrhovatel poukázal na ust. § 43 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“), a uvedl, že zákonnými definičními znaky územního plánu je dáno, že uspořádání krajiny je předmětem územního plánu, a proto bylo liché zjednodušující tvrzení, že posouzení souladnosti uspořádání krajiny podle zpracované územní studie pro danou konkrétní lokalitu je mimo měřítko územního plánu. 9. K námitce nevymezení minimální procentuálního rozsahu