6 Ads 87/2006 — Nejvyšší správní soud

77 A 115/2020- 130 - text  18 77 A 115/2020 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jaroslava Škopka a soudců JUDr. Ondřeje Szalonnáse a JUDr. Veroniky Burianové ve věci žalobce: M. K., IČO X, se sídlem K. zastoupený Mgr. Pavolem Mlejem, advokátem, se sídlem Vinohradská 2165/48, 120 00 Praha 2, proti žalované: Ústřední veterinární správa Státní veterinární správy, se sídlem Slezská100/7, 120 00 Praha, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 15. 7. 2020, č. j. SVS/2020/074014-G, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Předmět řízení 1. Žalobce se žalobou domáhal zrušení rozhodnutí žalované ze dne 15. 7. 2020, č. j. SVS/2020/074014-G (dále též „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaná zamítla jeho odvolání a potvrdila rozhodnutí Krajské veterinární správy Státní veterinární správy pro Plzeňský kraj (dále též „správní orgán I. stupně“) ze dne 13. 5. 2020, č. j. SVS/2020/042922-P (dále též „rozhodnutí správního orgánu I. stupně“), jímž byl žalobce uznán vinným jednak ze spáchání přestupku podle § 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (dále též „veterinární zákon“), a to pro porušení 4 odst. 1 písm. a) veterinárního zákona, neboť nechoval zvířata způsobem, v prostředí a podmínkách, které vyžadují jejich biologické potřeby, fyziologické funkce a zdravotní stav, a nepředcházel poškození jejich zdraví, a jednak přestupku podle § 27 odst. 8 písm. c) zákona č. 154/200 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (dále též „plemenářský zákon“) pro porušení povinnosti stanovené v § 23 odst. 1 písm. c) plemenářského zákona upřesněnou v § 35 odst. 2 písm. c) a f), odst. 3 vyhlášky č. 136/2004 Sb., neboť nepředal pověřené osobě do 7 dnů ode dne, kdy k události došlo, údaj o datu narození mrtvého telete či úhynu telete (dále v textu rozsudku též jen: „předmětné přestupky“). Za spáchání obou přestupků byla žalobci podle § 27 odst. 26 písm. c) plemenářského zákona uložena pokuta ve výši 50 000 Kč a rovněž mu byla uložena povinnost nahradit náklady správního řízení v paušální částce 1 000 Kč. Žalobní body 2. Žalobce nejprve obecně uvedl, že napadené rozhodnutí a rozhodnutí správního orgánu I. stupně jsou založena na nesprávném skutkovém zjištění a nesprávném zhodnocení skutkového stavu a důkazů. Žalovaná v rámci napadaného rozhodnutí důkazy nesprávně posoudila i po právní stránce, a tedy právní posouzení obsažené v napadaném rozhodnutí je nesprávné. Žalovaná dle názoru žalobce v rámci napadeného rozhodnutí nesprávně zhodnotila důkazy pro rozhodnutí, jeho odůvodnění není ucelené a nevyhovuje zásadám logiky. 3. Žalobce dále namítal, že žalovaná bez dalšího převzala argumentaci správního orgánu I. stupně a odvolací námitky nevzala v potaz. Správní orgány posoudily stav hospodářství žalobce zcela účelově a nespravedlivě, přičemž žalobce má za to, že se jedná o exces a šikanózní výkon práva. Dále žalobce namítal porušení základních zásad správního řízení, konkrétně zásady materiální pravdy dle § 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále též „správní řád“), zásady souladu s veřejným zájmem dle § 2 odst. 4 správního řádu, přičemž veřejným zájmem je zde bezesporu ochrana zvířat v rámci veterinárního a plemenářského zákona. Žalobce několik pochybení sám uznal a zjednal nápravu, avšak správní orgán nápravu nekontroloval a snahu žalobce ignoroval. Žalobce tak pochybuje o zájmu správního orgánu chránit zvířata, spíše se kloní k tomu, že správní orgán účelově hledal možnosti, jak mu uložit pokutu. Dále žalobce namítal, že správní orgán zcela účelově hodnotil důkazy v jeho neprospěch a jeho vysvětlení nebral v potaz. Dle žalobce byla rovněž porušena zásada zákazu zneužití správního uvážení, což správní řád výslovně zakazuje. 4. Dle názoru žalobce probíhala prováděná kontrola zcela nestandardním způsobem a skončila závěry, se kterými se nemůže ztotožnit. Navíc nabyl dojmu, že se správním spisem bylo manipulováno. Během kontroly bylo pořízeno ze strany správního orgánu cca 150 ks fotografií, avšak do spisu byly vybrány selektivně pouze některé, které vedly k negativnímu pohledu na posouzení stavu chovu. Následně byl celkový stav fotografií ve spisu navýšen na 44 ks, avšak dne 7. 7. 2020 se Městský úřad Rokycany odvolává na obrázek č. 46. Z tohoto žalobce dovozuje manipulaci se spisem. Nestandardní způsob provedení kontroly žalobce spatřoval rovněž v tom, že oproti předchozím kontrolám mu nebyl předložen k podpisu zápis se zjištěnými závěry, případně mu nebyla dána lhůta k odstranění zjištěných nedostatků. Žalobce dále poukázal na opomenutí jedné ze zděných stájí a nesprávné zaměření velikosti kotců ze strany kontrolující osoby MVDr. V., což svědčí o špatné kvalitě práce této osoby. Žalobce se bezúspěšně domáhal nápravy popisu zjištěných skutečností uvedených v zápisu o kontrole, ale jeho námitky byly odmítány, a správní orgány s těmito zjištěnými informace pracují. 5. Dále žalobce uvedl, že žádný ze zákonů na ochranu zvířat nerozlišuje zvířata podle pohlaví či plemenné příslušnosti a chrání stejnou měrou zvíře čistokrevné i křížence. Celá konstrukce o neodpovídající výživě zvířat, která je postavena bez odpovídajících laboratorních rozborů pouze na porovnávání přírůstků a porážkových hmotností, spekulativní. Správní orgán využívá plemenné hodnoty, jež jsou vytvořeny primárně z důvodu selekce zvířat při šlechtitelských programech pro plemenitbu čistokrevných zvířat. Váhy a přírůstky jsou pouze dílčím parametrem celého komplexu hodnocení při výběrech zvířat pro plemenitbu a vzhledem ke skutečnosti, že plemenitbu zvířat ve svém chovu žalobce nedělá, není navíc ani právně těmito hodnotami vázán. Argumentace správního orgánu je tak v tomto směru nepřípustná. 6. Žalobce se dále vyjádřil ke zjištěním správního orgánu I. stupně, se kterými se následně žalovaná ve svém rozhodnutí ztotožnila. Uvedl přitom, že nesouhlasí se závěry, že v důsledku nezajištění odpovídající nutriční potřebě zvířat, nebyla zvířata v dobrém výživném stavu, přičemž tyto závěry nebyly dle žalobce v řízení ani nikterak prokázány. Rovněž tvrzení, že v důsledku nahromadění neodklízené kejdy hrozilo uvíznutí slabších zvířat, je dle žalobce nesprávné a nebylo v řízení prokázáno. Žalobce souhlasil s výtkou správního orgánu, že v prostoru výběhu byly umístěny nevhodné předměty, o které se zvířata mohla poranit, přičemž toto vyřešil uzavřením vrat a převezením strojů, o čemž správní orgán informoval. Žalobce dále nesouhlasil s tvrzením, že choval skot ve hnoji v prostorách krmiště, přístřešku i společných kotcích, čímž vystavoval zvířata riziku onemocnění prstu a onemocnění kůže, když ani toto tvrzení nebylo v řízení nikterak prokázáno. Obdobně se žalobce vyjádřil k argumentaci správních orgánů, že nezajistil čisté místo k ležení, ani odpovídající zoohygienickou úroveň v místech, kde se zvířata často zdržovala, čímž přímo vystavoval v období probíhajících porodů matky zvýšenému riziku poporodních komplikací v důsledku kontaminace porodních cest a novorozená telata zánětu pupečního pahýlu s možným rozvojem celkové sepse z obdobných příčin. 7. Jako lživou a tendenční označil žalobce argumentaci správních orgánů, podle níž „6 býků a 9 jalovic bylo ustájeno v budovách ve 3 skupinových boxech (2 býci, 4 býci, 9 jalovic). Rozměry kotce pro 4 býky byly 6,5 x 7 m, užitná plocha 45,5 m2, tj. 11,4 m2 na kus; rozměry kotce pro 9 jalovic byly 4,5 x 15 m, užitná plocha 67,5 m2, tj. 7,5 m2 na kus. Kotce neměly vnitřní členění, užitná plocha sloužila jako kaliště, krmiště a lehárna zároveň. Na podlaze byla hluboká vrstva mokré, silně znečištěné podestýlky (obr. 17, 18 uvedené v příloze č. 7 protokolu o kontrole). Jedna jalovička byla ustájena v prostorném individuálním boxu pod přístřeškem na betonovém podkladu bez podestýlky, se senem ke krmení předkládaným volně na podlahu.“ K uvedenému žalobce uvedl, že v rámci svého vyjádření ze dne 23. 1. 2020 uvedl pravdivé skutečnosti: stavebně pevně dané rozměry kotců jsou 39,7m2, 77,5m2, 54m2. Hluboká podestýlka nebyla mokrá a silně znečistěná. Rovněž v rámci kontroly byly fotografiemi dokladovány čisté nohy ustájených zvířat, jež by se do mokré podestýlky silně bořily a nesly stopy znečistění. V předmětném vyjádření je popisován zdravotní důvod individuálního ustájení malé a zakrslé jalovičky v kotci o výměře 30m2, z toho nastlány 4m2 což je pro 1 zvíře dostatečné. Opakovaně jsou dle žalobce v rámci předmětného kontrolního zápisu uvedené nepravdivé a hrubě zkreslující údaje. 8. Žalobce rovněž nesouhlasil s argumentací, podle níž: „Podklad v krmišti byl tvořen hlubokým hnojem, v části krmiště pokrytým zbytky sena a směrem k okrajům krmiště přecházejícím v hlubokou kejdu (obr. 12 uvedený v příloze č. 4 POK). Poblíž krmiště bylo příkrmiště pro telata a naháněcí ulička pro zootechnické a veterinární úkony.“