6 Ads 46/2013 — Nejvyšší správní soud

57 A 33/2022- 61 - text  10 57 A 33/2022 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Lukáše Pišvejce a soudců JUDr. Veroniky Burianové a Mgr. Aleše Smetanky ve věci žalobce: AUTO GAMES, a.s., IČO 25544608 se sídlem Za Olšávkou 365, 686 01 Uherské Hradiště zastoupena Bronislavem Žejdlem bytem Josefa Kajetána Tyla 1568, 356 01 Sokolov proti žalovanému: Generální ředitelství cel se sídlem Budějovická 1387/7, 140 00 Praha 4 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 2. 2022, č. j. 8778/2022-900000-312, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Dne 15. 6. 2020 provedl Celní úřad pro Karlovarský kraj (dále jen „celní úřad“) kontrolu zaměřenou na dodržování zákona č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách (dále jen „zákon o hazardních hrách“), v provozovně „HERNA VICTORIA“ na adrese Slovanská 2665, 352 01 Aš (dále jen „provozovna“) a dodržování podmínek stanovených žalobci v povoleních, a to v základním povolení a v povolení k umístění herního prostoru vydaným Městským úřadem v Aši rozhodnutím ze dne 15. 5. 2020, č. j. MUAS/13956/2020/OF. Nebylo sporu o tom, že při kontrole pan L. P. D. (dále jen „povinná osoba“) předložil dokumenty týkající se technických herních zařízení umístěných v provozovně včetně seznamu osob pověřených k jednání s kontrolním orgánem (dále jen „seznam pověřených osob“), který povinnou osobu nezahrnoval. O kontrole byl sepsán záznam č. j. 88170-2/2020-540000-61 a následně byl žalobce dodatečně informován o zahájení kontroly. Dne 13. 7. 2020 byl žalobci doručen protokol celního úřadu o kontrole ze dne 8. 7. 2020, jímž byl žalobce marně vyrozuměn o tom, že je oprávněn podat námitky proti kontrolnímu zjištění v protokolu do 15 dnů ode dne doručení protokolu. 2. Následně po provedeném řízení vydal dne 13. 10. 2020 celní úřad rozhodnutí č. j. 88170-12/2020-540000-12 (dále jen „prvoinstanční rozhodnutí“), jímž shledal žalobce jako provozovatele ve smyslu ustanovení § 6 zákona o hazardních hrách vinným tím, že v čase kontroly dne 15. 6. 2020 ve 12:15 hod. v provozovně porušil podmínku uvedenou v části V bodu 23 základního povolení, resp. v rozhodnutí č. j. MF-28727/2017/34-48 ze dne 18. 3. 2020 (dále jen „základní povolení“), jelikož nepřijal taková opatření, aby kdykoliv po celou provozní dobu byla v herním prostoru přítomna pověřená osoba provozovatelem oprávněná jednat v provozních záležitostech herního prostoru s místně příslušným celním úřadem, čímž naplnil skutkovou podstatu přestupku dle ustanovení § 123 odst. 1 písm. c) zákona o hazardních hrách. Žalobci byla prvoinstančním rozhodnutím uložena pokuta ve výši 5 000 Kč a povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou ve výši 1 000 Kč. 3. Odvolání žalobce proti prvoinstančnímu rozhodnutí bylo zamítnuto rozhodnutím žalovaného ze dne 4. 2. 2022, č. j. 8778/2022-900000-312 (dále jen „napadené rozhodnutí“), a prvoinstanční rozhodnutí bylo potvrzeno. II. Žaloba 4. V prvním žalobním bodu žalobce uvedl, že odůvodnění prvoinstančního rozhodnutí neposkytuje skutkovou a právní oporu výroku, protože se správní orgán nevypořádal s podklady ve spisovém materiálu a odůvodnění postrádá logické úvahy, směřující k vydání rozhodnutí a výkladu právních předpisů. Správní orgány porušily zásadu legality, kdy zjištěný skutkový stav není v souladu s aplikovanými hmotněprávními předpisy ve výrokové části, přitom rozhodná byla „nepřítomnost pověřené osoby v herním prostoru“. Právní opora výroku absentuje rovněž i u odůvodnění napadeného rozhodnutí, které přejímá tvrzení celního úřadu, aniž by na ně reagovalo v souvislosti na argumenty žalobce, čímž byla porušena zásada zneužití správního uvážení. Porušení zásady řádného odůvodnění spočívalo v tom, že žalovaný neprovedl řádné skutkové zjištění v souvislosti s důkazy navrhovanými žalobcem a vyvracející to, co bylo žalobci kladeno za vinu. 5. V druhém žalobním bodu žalobce namítl, že správními orgány bylo porušeno jeho právo na obhajobu a zásada presumpce neviny tím, že mu bylo znemožněno vyslýchat svědky podle čl. 6 písm. d) Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Správní orgány tak nedaly žalobci možnost vyvrátit skutečnosti tvrzené správním orgánem a tím poskytnout důkaz o opaku. Žalobcem navrženými důkazy by bylo jednoznačně prokázáno, že se v herním prostoru nacházela příslušná pověřená osoba. Ze spisu vyplývá, že příslušná pověřená osoba se v herním prostoru nacházela, což žalobce mohl prokázat i navrhovanými důkazy, kdy nic jiného nebylo žalobci dáváno za vinu. Není zřejmé, proč žalovaný polemizoval s tím, že by pověřená osoba, pokud by byla poučena pár hodin před předmětnou kontrolou, učinila kroky k předložení správného dokumentu - žalobci není dáváno za vinu nepředložení dokumentu, ale nepřítomnost pověřené osoby v herním prostoru, když vymezení skutku jeho popisem ve výroku je rozhodující. Žalobce označil za porušení zásady materiální pravdy to, že žalovaný hodnotil předložení dokumentu jako účelové bez toho, aniž by vyslechl navrhované svědky, kteří existenci dokumentu měli potvrdit. Žalovaný tedy hodnotil výpovědi svědků jako nepravdivé, aniž by tyto výpovědi byly provedeny a on tak mohl posoudit jejich věrohodnost, resp. účelovost dokumentu. Stejně by se mohl dozvědět i to, zda povinná osoba učinila nějaké kroky v souvislosti s předložením nesprávného dokumentu kontrolní skupině, případně zda byla upozorněna na to, že není oprávněnou osobou ve smyslu zákona a že k předložení „špatného“ dokumentu došlo omylem, tudíž by ani nebyla naplněna skutková podstata přestupku. Žalobci bylo v napadeném rozhodnutí kladeno k tíži, že nevyužil svého práva na podání námitek, ač zmatečně bylo předtím uvedeno, že mu to k tíži přičítáno nebylo. Žalobce zdůraznil, že dokument předložil během správního řízení na základě „doporučení“ kontrolních orgánů, kterého se mu dostalo v rámci jiných správních řízení. I pokud by bylo pravdou, že nebyla předložena dokumentace k pověřené osobě, nevyvrací to, že pověřená osoba není pověřenou osobou. Součástí spisového materiálu nemůže být záznam o proškolení v den kontroly, neboť tuto skutečnost se měl žalovaný dozvědět právě z navrhovaných důkazů a podání žalobce ze dne 23. 9. 2020 a jeho přílohy. Pokud by tedy žalovaný akceptoval navrhované důkazy, součástí spisového materiálu by byl i tento záznam a zdůvodnění předložení chybného formuláře, ačkoliv správný byl v herním prostoru k dispozici. Navrhované výslechy tří osob byly podstatné k prokázání toho, zda povinná osoba byla či nebyla v době kontroly pověřenou osobou, jelikož toto a nic jiného není kladeno žalobci za vinu (je zadokumentováno, že právě tato osoba se v herním prostoru nacházela). Není proto zřejmé, proč by měl žalobce uvádět jiné skutečnosti, které nejsou podstatné pro vyvrácení výroku o vině. 6. Žalobce navrhl, aby soud zrušil napadené i prvoinstanční rozhodnutí. III. Vyjádření žalovaného 7. Žalovaný s odkazem na odůvodnění napadeného rozhodnut uvedl následující. 8. Pokud žalovaný v napadeném rozhodnutí vypořádal podstatu odvolací námitky, nevznikla mu povinnost argumentaci opakovat ve vztahu k namítaným porušením zásad správního řízení. Správním orgánům podle judikatury, na niž žalovaný odkázal, vznikla povinnost, pokud navržené důkazy neprovedly, tento postup odůvodnit ve svých rozhodnutích. V posuzované věci správní orgány neprovedení svědeckých výpovědí odůvodnily a právo na obhajobu tak nebylo porušeno. Informace namítané žalobcem bylo jistě možno poskytnout i písemně, a to i formou vyjádření k podkladům rozhodnutí. Správní orgány řádně odůvodnily, proč dospěly k závěru, že se žalobce stíhaného jednání dopustil a jejich argumenty vyvracející námitky žalobce obstojí jako celek – není vyžadováno, že odůvodnění správního rozhodnutí reagovalo na výslovně na každou námitku odvolatele, pokud je prezentován názor odlišný od odvolatele. 9. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl. IV. Rozhodnutí bez nařízení jednání 10. Vzhledem k tomu, že s tímto postupem vyslovili výslovný souhlas oba účastníci řízení (žalovaný ve vyjádření k žalobě a žalobce v podání ze dne 6. 9. 2022), rozhodl soud v souladu s ust. § 51 odst. 1 s. ř. s. bez nařízení jednání. V. Posouzení věci 11. V souladu s § 75 odst. 1, 2 s. ř. s. vycházel soud při přezkoumání napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, a napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích žalobních bodů uplatněných v žalobě. 12. Žaloba není důvodná. 13. Soud při posouzení důvodnosti žaloby vyšel z následující právní úpravy. 14. Podle § 87 odst. 2 zákona o hazardních hrách v základním povolení ministerstvo stanoví hazardní hru, na niž se povolení vydává, její druh a podmínky jejího provozování a schválí herní plán a zařízení, jehož pomocí má být hazardní hra provozována. Podle § 123 odst. 1 písm. c) zákona o hazardních hrách dále platí, že právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí p