7 Afs 396/2021 — Nejvyšší správní soud

57 Af 11/2021- 90 - text  36 57 Af 11/2021 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Alexandra Krysla a soudců Mgr. Lukáše Pišvejce a Mgr. Aleše Smetanky ve věci žalobkyně: LightGate, a.s., IČO 26145219, sídlem Bor 4, 360 01 Sadov, zastoupený JUDr. Veronikou Vlkovou, advokátkou, sídlem T. G. Masaryka 883/53, 360 01 Karlovy Vary, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, sídlem Masarykova 31, 602 00 Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 12. 2020, č. j. 45900/20/5000-10480-710970 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Napadené rozhodnutí a vymezení věci 1. Žalobkyně se žalobou ze dne 12. 2. 2021, doručenou Krajskému soudu v Plzni (dále jen „soud“) dne 15. 2. 2021, domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 12. 2020, č. j. 45900/20/5000-10480-710970 (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž byla podle § 116 odst. 1 písm. c) zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění účinném v rozhodné době (dále jen „daňový řád“) potvrzena odvoláními napadená rozhodnutí (platební výměry) Finančního úřadu pro Karlovarský kraj (dále jen „správce daně“) ze dne 21. 1. 2020, č. j. 37373/20/2400-31471-403322 a č. j. 37376/20/2400-31471-403322 (dále společně jen „prvostupňová rozhodnutí“ nebo „platební výměry“). 2. Prvé prvostupňové rozhodnutí (č. j. 37373/20/2400-31471-403322) je platebním výměrem, kterým byl žalobkyni za porušení rozpočtové kázně vyměřen odvod do státního rozpočtu ve výši 4 896 234 Kč (dále jen „platební výměr č. 1“). 3. Druhé prvostupňové rozhodnutí (č. j. 37376/20/2400-31471-403322) je platebním výměrem, kterým byl žalobkyni za porušení rozpočtové kázně vyměřen odvod do Národního fondu ve výši 27 745 326 Kč (dále jen „platební výměr č. 2“). 4. V napadeném rozhodnutí je základní skutkový stav a průběh správního řízení shrnut následovně, přičemž žalobkyně uvedené shrnutí v podané žalobě nezpochybnila. 5. Rozhodnutím Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky (dále jen „MPO“ nebo „poskytovatel dotace“) ze dne 29. 6. 2009, č. j. 1220-09/4.1IN02-106/09/08200, ve znění dodatku č. 1 ze dne 7. 10. 2009, č. j. D1/1220-09/4.1IN02-106/09/08200 (dále souhrnně jen „rozhodnutí o dotaci“), jehož nedílnou součástí byly Podmínky poskytnutí dotace v rámci prioritní osy 4, ve znění 5. vydání (dále jen „podmínky pro poskytnutí dotace“), byly žalobkyni poskytnuty peněžní prostředky v rámci Operačního programu Podnikání a inovace (dále jen „OPPI“) na realizaci projektu s názvem „Výroba a aplikace miniaturních hologramů“ (dále jen „projekt“), a to ve výši maximálně 60 % způsobilých výdajů projektu, nejvýše však 32 715 000 Kč. Projekt byl financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj ve výši 27 807 750 Kč (tj. 85 % dotace) a z prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu ve výši 4 907 250 Kč (tj. 15 % dotace). Peněžní prostředky byly připsány na bankovní účty žalobkyně č. 2504548001/5500 a č. 2400113118/2010 postupně v průběhu roku 2010 v celkové výši 32 641 559 Kč. 6. Dne 10. 5. 2017 správce daně zahájil u žalobkyně protokolem o zahájení daňové kontroly daňovou kontrolu zaměřenou na skutečnosti rozhodné pro správné zjištění a případné stanovení povinnosti odvodu za porušení rozpočtové kázně dle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), v rozhodném znění (dále jen „zákon o rozpočtových pravidlech“) u peněžních prostředků poskytnutých na základě rozhodnutí o dotaci. Daňová kontrola byla zahájena v rozsahu plnění podmínek vyplývajících z rozhodnutí o dotaci na základě a v rozsahu podnětu MPO ze dne 16. 1. 2017, č. j. MPO 53147/16/61300. 7. K ukončení daňové kontroly došlo v návaznosti na vyhotovení zprávy o daňové kontrole ze dne 10. 1. 2020, č. j. 961815/19/2400-31471-403322 (dále jen „zpráva o daňové kontrole“). Vzhledem k tomu, že správce daně shledal v jednání žalobkyně znaky nesoučinnosti ve vztahu k projednání zprávy o daňové kontrole (žalobkyně se ve sjednaný den na jednání bez omluvy nedostavila, byť jí termín pro projednání zprávy správce daně stanovil opakovaně), považoval dle § 88 odst. 5 daňového řádu za den projednání a ukončení daňové kontroly den doručení zprávy o daňové kontrole do datové schránky žalobkyně (tj. 20. 1. 2020). 8. Na základě výsledku kontrolního zjištění dospěl správce daně k závěru, že došlo k celkem šesti porušením rozpočtové kázně. Dle závěrů správce daně se žalobkyně dopustila neoprávněného použití poskytnutých peněžních prostředků ve smyslu § 3 písm. e) zákona o rozpočtových pravidlech, a tím porušení rozpočtové kázně dle § 44 odst. 1 písm. b) téhož zákona, tudíž správce daně vyměřil žalobkyni výše specifikované odvody za porušení rozpočtové kázně. 9. Žalobkyně obě prvostupňová rozhodnutí napadla samostatnými odvoláními, a to nejprve blanketními odvoláními ze dne 29. 2. 2020, které následně doplnila podáními ze dne 14. 4. 2020 a ze dne 24. 4. 2020, přičemž po obsahové stránce byla obě odvolání, včetně jejich doplnění, prakticky shodná. O podaných odvoláních žalovaný rozhodl napadeným rozhodnutím způsobem popsaným výše. II. Žaloba 10. Vzhledem k obsáhlosti žaloby (žaloba čítá 32 stran) soud uvádí pouze shrnutí žalobní argumentace. 11. Žalobkyně v návaznosti na stručné vymezení napadeného a prvostupňových rozhodnutí úvodem namítla, že napadené rozhodnutí trpí vadami zásadního charakteru způsobující jeho nezákonnost, nepřezkoumatelnost a ve svém důsledku je v rozporu s principem proporcionality a přiměřenosti, což také svědčí o zneužití institutu správního uvážení. Podle žalobkyně zmiňované vady nejen zasahují do jejích práv a způsobují jí neoprávněnou újmu, ale rovněž ohrožují její právní jistotu. Žalobkyně je přesvědčena, že postup správce daně byl neobjektivní a od počátku zjevně účelový, což podle žalobkyně dokládá předchozí nestandardní a účelové vydávání zajišťovacích příkazů, které vedlo k úplnému paralyzování žalobkyně s likvidačním dopadem, a to tak, že z dlouhodobě ziskového subjektu se stal subjekt na pokraji úpadku. Žalobkyně zůstává přesvědčena, že se žádného pochybení nedopustila, absentuje zde argumentačně a důkazně podložená výtka, že se žalobkyně dopustila zásadního pochybení, natož takového pochybení, které by vedlo k jakémukoliv zkreslení výsledku hospodaření či jinému negativnímu ovlivněni dotačního řízení či realizace projektu. K jednotlivým kontrolním zjištěním pak podle názoru žalobkyně chybí posouzení jejich závažnosti, jakož i stanovení přiměřené sankce za každé zjištěné pochybení. Pokud by měl soud za to, že uvedená pochybení byla žalobkyni skutečně prokázána, měla by být dle názoru žalobkyně hodnocena jako pochybení formálního charakteru či jako nepodstatná, to zejména při zohlednění okolností každého konkrétně vytýkaného porušení a skutečnosti, že tyto nemohly ovlivnit výsledek daného projektu. 12. Žalobkyně namítala nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí a postupu správce daně a žalovaného. Nepřezkoumatelnost postupů daňových orgánů podle žalobkyně spočívala v absenci řádného odůvodnění postupů a sdělování kontrolních zjištění, jakož i v nesprávném vedení spisu. Žalobkyně namítala, že v obou platebních výměrech se pouze odkazuje na zprávu o daňové kontrole bez dalšího upřesnění, když nebylo postaveno najisto, jaké specifikované části zprávy o daňové kontrole se týkají toho kterého platebního výměru. Podle žalobkyně se žalovaný věcně s jejími námitkami nevypořádal, když navíc vzal v úvahu jen některé věcné příklady nesprávnosti zprávy o daňové kontrole, ale vadami nepřezkoumatelnosti a nejasnosti zprávy o daňové kontrole jako celku se nezabýval vůbec. Žalobkyně rovněž namítala, že žalovaný neodstranil nejasnost, formální a věcnou nesprávnost v odůvodnění a zjištění uvedených ve zprávě o daňové kontrole. K formální nesprávnosti rozhodnutí o odvolání, platebních výměrů, zprávy o daňové kontrole a postupu správce daně žalobkyně uvedla výčet 16 pochybení či nejasností, které se podle ní v jednotlivých fázích řízení prolínaly a v podstatě se opakovaly. Konkrétně pak žalobkyně v dané souvislosti namítla následující: (1) nedostatečné odůvodnění rozhodnutí z důvodu nejasného použití citací, (2) nedostatečné odůvodnění všech vydaných rozhodnutí z důvodu řádného nevypořádání se všemi důkazními prostředky, (3) nejasnost ve vytýkaných nedostatcích (kontrolních zjištěních) spočívající v rozporu mezi napadeným rozhodnutím a zprávou o daňové kontrole, (4) nesprávnost provedeného dokazování nedoloženým vyhledáváním na internetu, (5) nesprávný způsob vyhodnocení dokumentace, (6) nesprávný postup vedení spisu, (7) neobjektivní hodnocení důkazů, zejména výpovědí svědků, (8) manipulace s dokumentem výsledku kontrolního zjištění, (9) nejednotnost používané terminologie, (10) nepřehlednost a nesprávnost údajů ve vytvářených tabulkách, (11) vydávání stanovisek bez řádné kompetence a hodnocení odborných skutečností bez řádné kvalifikace, jakož i v rozporu se