4 As 3/2008 — Nejvyšší správní soud

77 A 37/2022- 56 - text  15 77 A 37/2022 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jaroslava Škopka a soudců JUDr. Ondřeje Szalonnáse a Mgr. Jaroslavy Křivánkové ve věci žalobce: V. L., nar. X, bytem X, zastoupen JUDr. Jiřím Vlasákem, advokátem, se sídlem náměstí Republiky 2/2, 301 00 Plzeň, proti žalovanému: Krajský úřad Plzeňského kraje, se sídlem Škroupova 1760/18, 301 00 Plzeň, za účasti osoby zúčastněné na řízení: obec Štěnovice, se sídlem Čižická 133, 332 09 Štěnovice, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 4. 2022, č. j. PK-RR/1879/22, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osobě zúčastněné na řízení se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: Předmět řízení 1. Žalobce napadá rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 4. 2022, č. j. PK-RR/1879/22 (dále též jen: „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaný zamítl jeho odvolání a potvrdil územní rozhodnutí obecního úřadu Štěnovice (dále též jen: „správní orgán I. stupně“) ze dne 22. 1. 2021, č. j. OŠ/299/20/17, sp. zn. stav. 20/1377 (dále též jen: „rozhodnutí správního orgánu I. stupně“). Územním rozhodnutím správní orgán I. stupně rozhodl podle § 89 a § 92 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále též jen: „stavební zákon“) o dělení pozemku p. č. X (ostatní plocha) v k. ú. X (dále též jen: „pozemek p. č. X“), na němž v žalobcův prospěch vázne věcné břemeno, a pro toto dělení pozemku stanovil podmínku. 2. Žalovaný takto o tomto žalobcově odvolání rozhodl již podruhé, neboť jeho předchozí rozhodnutí ze dne 19. 4. 2021, č. j. PK-RR/1500/21, bylo zrušeno rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 28. 2. 2022, č. j. 77 A 79/2021-40 (dále též jen: „kasační rozsudek“). Důvodem pro vydání kasačního rozsudku byla absence podkladů, z nichž by vyplýval rozsah věcného břemena váznoucího na pozemku X a jež by podporovaly právní úvahu žalovaného, že dělením pozemku p. č. X nedojde k omezení rozsahu tohoto věcného břemena. 3. Žalobce má za to, že správní orgány postupovaly v rozporu se zákonem, když aprobovaly deklarovaný nezákonný záměr obce Štěnovice zmenšit rozsah věcného břemene. Žalovaný pochybil, když potvrdil rozhodnutí správního orgánu I. stupně, které je založeno na nesprávném právním posouzení věci. Obec Štěnovice navíc prostřednictvím návrhu na rozdělení pozemku obchází zákon. Konečně je dle žalobce napadené rozhodnutí i nepřezkoumatelné, protože nebylo náležitě odůvodněno. Proto žalobce navrhl, aby soud napadeného rozhodnutí i rozhodnutí správního orgánu I. stupně zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Obsah žaloby 4. Žalobce uvedl, že napadeným rozhodnutím i rozhodnutím správního orgánu I. stupně byl zkrácen na svých subjektivních právech, především ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, neboť správní orgány posoudily věc v rozporu se zákonem. Navíc byl zkrácen na právu na spravedlivý proces tím, že správní orgány postupovaly při posuzování návrhu na vydání územního rozhodnutí v rozporu se zákonem. 5. Dle žalobce je hlavním záměrem obce Štěnovice nezákonné zmenšení věcného břemene. V závazném stanovisku orgánu územního plánování je konstatováno, že záměrem navrhovatele dělení pozemku p. č. X je oddělení jeho části nově označené jako p. č. XA v k. ú. X (dále též jen: „pozemek p. č. XA“) o výměře 61 m2 pro účely zamýšleného zmenšení věcného břemene, kterým je v současnosti pozemek p. č. X zatížen v celém rozsahu – nově by měla být věcným břemenem zatížena jen oddělená část, tedy pozemek p. č. XA. Předmětné věcné břemeno je věcným právem žalobce, které je zapsáno v katastru nemovitostí. Možnosti, jak dosáhnout změny v rozsahu věcného břemene stanoví zákon, přičemž oddělení části pozemku mezi ně nepatří. Dle žalobce je z deklarovaného záměru evidentní, že obec Štěnovice se snaží tímto způsobem obejít zákon. Takový postup nemůže úřad, eventuálně ani soud aprobovat. 6. Správní orgán I. stupně vydal rozhodnutí, kterým schvaluje nezákonný záměr. Takové rozhodnutí je nejen nesprávné, ale i nezákonné. K omezení nebo zrušení žalobcova práva věcného břemene k předmětnému pozemku může dojít pouze rozhodnutím soudu nebo dohodou účastníků. Obec Štěnovice se již dříve snažila nezákonně věcné břemeno žalobce zrušit, když zastupitelstvo obce dne 13. 2. 2019 schválilo zrušení věcného břemene – služebnosti na pozemku p. č. X. Žalobce má za to, že toto rozhodnutí potvrzuje záměr obce Štěnovice, tj. zrušení, resp. zmenšení věcného břemene. Přestože dělením pozemku zůstane věcné břemeno na původním i odděleném pozemku, záměrem obce Štěnovice dle vyjádření jejího starosty je oddělený pozemek následně oplotit, a tím fakticky omezit věcné břemeno na pozemku p. č. X, žalobci by pak byl znemožněn přístup po tomto pozemku k jeho vlastním nemovitostem. Jinak by oddělení pozemku a s tím související náklady pozbývaly opodstatnění a zřejmě by nebyly v souladu s péčí řádného hospodáře, pokud by došlo jen k oddělení pozemku bez dalšího. Ale právě deklarovaný záměr, tedy zmenšení věcného břemene, svědčí o účelu takového postupu a prokazuje jeho nezákonnost. Žalobce přitom navrhoval řešení, na které by obec nemusela vynakládat žádné prostředky, naopak by je získala, což by bylo evidentně v souladu s péčí řádného hospodáře, ale na toto řešení obec nepřistoupila; naopak se snaží prosadit vlastní řešení s vlastními náklady, tedy v rozporu s péčí řádného hospodáře, zejména však v rozporu se zákonem. Žalovaný se přesto s posouzením správního orgánu I. stupně ztotožnil a rozhodnutí správního orgánu I. stupně potvrdil. 7. Byť po zrušení předchozího rozhodnutí žalovaného kasačním rozsudkem žalovaný doplnil správní spis o požadované dokumenty, opětovně odvolání žalobce zamítl a rozhodnutí správního orgánu I. stupně potvrdil. Rozhodnutí správního orgánu I. stupně je založeno na nesprávném právním posouzení, čímž se žalovaný dopustil stejného porušení práv žalobce, přičemž své rozhodnutí náležitě neodůvodnil, což jej činí nepřezkoumatelným. 8. Žalovaný odmítá argumenty žalobce jako účelové, aniž by se však s nimi jakkoli vypořádal. Závěry žalovaného místy trpí i logickými rozpory. Přestože obec Štěnovice jiné pozemky v areálu prodala, žalobci prodej pozemku odmítla. Žalobce podotýká zjevnou nerovnost a rozdílnost přístupů, když některým občanům obce může být prodán pozemek ve stejné lokalitě a jiným nikoliv. Žalobce má za to, že prodejem předmětného pozemku by obec získala finanční prostředky a zároveň by vyřešila nastalý problém s věcným břemenem, který je jediným deklarovaným důvodem pro předmětné řízení. Prodejem předmětného pozemku by navíc obec Štěnovice zamezila zbytečnému vynakládání nejen finančních prostředků, ale i času a práce dotčených subjektů, když takové počínání je zcela evidentně v rozporu s péčí řádného hospodáře. Pokračováním sporu bude docházet k dalšímu navyšování zbytečných výdajů, kterých se žalobce hodlá domáhat. 9. Správní orgán v řízení posuzuje, zda je záměr žadatele v souladu s požadavky uvedenými v § 90 stavebního zákona. Dále posuzuje soulad s územně plánovací dokumentací a s cíli a úkoly územního plánování u stavebních záměrů, pro které se nevydává závazné stanovisko podle § 96b stavebního zákona. Podle § 92 odst. 2 stavebního zákona stavební úřad žádost o vydání územního rozhodnutí zamítne, jestliže stavební záměr není v souladu s požadavky uvedenými v § 90, nebo jestliže by umístěním a realizací záměru mohly být ohroženy zájmy chráněné tímto zákonem nebo zvláštními právními předpisy. Podle § 20 odst. 3 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, se pozemek vždy vymezuje tak, aby svými vlastnostmi, zejména velikostí, polohou, plošným a prostorovým uspořádáním, umožňoval využití pro navrhovaný účel a byl dopravně napojen na veřejně přístupnou pozemní komunikaci. 10. Podle § 12 odst. 1 vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků kromě obecných náležitostí rozhodnutí a náležitostí stanovených v § 92 stavebního zákona obsahuje parcelní čísla a druh pozemků podle katastru nemovitostí, jichž se dělení nebo scelení týká, a určení nových hranic pozemků s vyznačením přístupu z veřejně přístupné pozemní komunikace ke každému pozemku. Dle § 12 odst. 3 vyhlášky č. 503/2006 Sb., grafická příloha rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků, ověřená stavebním úřadem, obsahuje situační výkres současného stavu území v měřítku katastrální mapy s vyznačením nových hranic pozemků a přístupu z veřejně přístupné pozemní komunikace na každý nově vytvořený pozemek. 11. S ohledem na výše uvedený výčet ustanovení má žalobce za to, že posouzení situace, její hodnocení a následné rozhodnutí je nesprávné a nezákonné, nerespektuje zjištěný stav a porušuje jeho práva. Vyjádření žalovaného 12. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě konstatoval, že žalobce uplatňuje téměř totožné námitky, které již