— Nejvyšší správní soud

55 A 37/2024- 114 - text  7 55 A 37/2024 USNESENÍ Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Alexandra Krysla, soudce Mgr. Jana Šmakala (zpravodaj) a soudkyně Mgr. Jaroslavy Křivánkové ve věci navrhovatelky: M. N. zastoupená advokátkou Mgr. Pavlou Krejčí, sídlem Vinohradská 938/37, Praha, dalších účastníků: 1) Krajský úřad Plzeňského kraje, sídlem Škroupova 1760/18, Plzeň, 2) volební strana ANO 2011, zastoupená zmocněncem V. M. 3) volební strana Česká pirátská strana, zastoupená zmocněnkyní E. H. 4) volební strana ČISTÝ A BEZPEČNÝ KRAJ, Zastoupená zmocněncem J. L. 5) volební strana Demokratická strana zelených - ZA PRÁVA ZVÍŘAT, zastoupená zmocněncem J. A. 6) volební strana Koruna Česká (monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska), zastoupená zmocněnkyní M. M. B. 7) volební strana LEPŠÍ ŽIVOT PRO LIDI - min. mzda 70.000 Kč, min. důchod 50.000 Kč, návrat cen energií na ceny z roku 2019, v obchodech zboží nejvyšší kvality za ceny dostupné pro každého, zrušení daně z nemovitostí, STOP válce, zastoupená zmocněnkyní B. O. 8) volební strana ODS a TOP 09 – SPOLEČNĚ DO KRAJE, zastoupená zmocněnkyní K. E. 9) volební strana PRO NÁŠ KRAJ - PRO PLZEŇ a KDU-ČSL s podporou Svobodných, agrárníků, starostů a sportovců, zastoupená zmocněnkyní L. P. 10) volební strana PŘÍSAHA občanské hnutí, zastoupená zmocněnkyní A. D. 11) volební strana Sociální demokracie, zastoupená D. Z. 12) volební strana SPD a Trikolora, zastoupená zmocněnkyní M. Z. 13) volební strana STAČILO! Koalice Komunistické strany Čech a Moravy, Spojených demokratů - Sdružení nezávislých a České strany národně sociální, zastoupená zmocněncem K. K. 14) volební strana STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ, Zastoupená zmocněnkyní J. S. o návrhu na rozhodnutí soudu ve volební věci označeném jako návrh na neplatnost volby kandidátů za volební stranu SPD a Trikolora ve volbách do zastupitelstva Plzeňského kraje konaných ve dnech 20. a 21. září 2024, takto: I. Návrh se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Řízení před soudem 1. Krajskému soudu v Plzni jako volebnímu soudu byl dne 27. 9. 2024 doručen návrh, kterým se navrhovatelka domáhá vyslovení neplatnosti volby všech kandidátů volební strany SPD a Trikolora z důvodu údajné protiústavnosti volební kampaně této volební strany. Návrh a jeho doplnění 2. Důvodem návrhu je tvrzené porušení čl. 1 odst. 1 a čl. 5 Ústavy ČR, čl. 3 a čl. 10 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Porušení těchto ustanovení navrhovatelka spatřovala zejména v použití série vizuálních reklam (zakrvácený černoch s nožem jako „chirurg z dovozu“, kouřící romské děti „za školou“, blond rodina bílé pleti věřící v rodinu, práci národ a Pannu Marii aj.), různých forem volební reklamy s vyobrazením násilí vůči premiérovi, obsahu předvolebních novin SPD s výroky proti menšinám, a celkově šíření tohoto druhu volební propagace. Tato kampaň podle navrhovatelky vyvolávala silný pocit strachu, xenofobie, homofobie, působila rasisticky a propagovala násilí jako řešení problémů. V některých občanech musela vyvolávat pocit méněcennosti. 3. Navrhovatelka si nepřeje, aby bylo možné používat v rámci volební kampaně podobné prostředky k ovlivnění voličů. Takové volby nepovažuje za volby demokratické, jednání volební strany SPD a Trikolora podle ní podstatně vybočilo z demokratických pravidel a ovlivnilo tak celkový průběh voleb do zastupitelstva Plzeňského kraje. Tím došlo k hrubému ovlivnění „výsledků voleb kandidátů kandidujících za volební stranu“. I kdyby však k hrubému ovlivnění výsledků volby nedošlo, pak došlo k hrubému narušení ústavních principů, zejména pak k ohrožení práva navrhovatelky žít v demokratickém právním státě. Xenofobní, homofobní a rasistické materiály a výroky a materiály a výroky nabízející násilí jako prostředek řešení problémů, musejí být z volební kampaně zcela vyloučeny a jejich použití musí vést k vyloučení z voleb toho, kdo takto vedenou volební kampaň vede. Navrhovatelka měla za to, že má subjektivní právo na to, aby volební kampaň byla vedena čestně a poctivě a v mezích vymezených Ústavou. 4. K požadavku hrubého ovlivnění výsledku voleb jako předpokladu pro zásah soudu navrhovatelka uvedla, že je otázkou, zda není protiústavní. Část ústavních práv (např. právo na dodržení rovnosti ústavního principu volebního práva, ale i další ústavní práva) se v rámci volební kampaně se dle jejího mínění ocitá zcela bez ochrany. Podle navrhovatelky však zákonodárce (ani volební soud svým výkladem) nemůže stanovit podmínky soudní kontroly natolik úzce, aby byl volební přezkum ve své podstatě vyloučen, respektive aby bylo vyloučeno naplnění základního účelu, kterému volební soudnictví slouží. Tímto účelem pak je ochrana demokratického systému a právního státu, tedy ochrana všech občanů žít v demokratickém právním státě. Navrhovatelka podle svého mínění nemusí prokazovat ovlivnění výsledků voleb ve vztahu k vůli voličů; postačí prokázání hrubého porušení ústavního principu. Poskytnutí důkazu týkajícího se míry ovlivnění vůle voličů je totiž nemožné, neboť takový důkaz lze objektivně poskytnout ve většině případů pouze opakovanou volbou, která je však fakticky volbou novou (v novém čase a za nových podmínek). Pokud je poskytnutí takového důkazu nemožné, pak je nesprávný i požadavek Krajského soudu v Plzni, aby navrhovatelka tvrdila a prokazoval hrubé ovlivnění výsledku vyžadované § 53 zákona o volbách do zastupitelstev krajů. Vyjádření ostatních účastníků řízení 5. Krajský úřad sdělil, že nad rámec přesně stanovených přestupků mu v předvolební fázi nenáleží zasahovat do volební kampaně a ve vztahu k volebním stranám. Dále uvedl, že bylo na navrhovatelce, aby osvědčila hrubé ovlivnění volebního výsledku. To se jí nepodařilo. 6. K návrhu se také vyjádřilo politické hnutí Strana přímé demokracie (SPD) prostřednictvím advokáta dr. Batuny. Tento advokát předložil plnou moc podepsanou za politické hnutí Strana přímé demokracie (SPD) předsedou tohoto hnutí Tomio Okamurou. K tomu soud konstatuje, že účastníkem soudního řízení je podle § 90 odst. 2 s. ř. s. volební strana ve smyslu § 20 zákona o volbách do zastupitelstev krajů, za kterou podle § 22 odst. 4 téhož zákona činí úkony její volební zmocněnec. Touto volební stranou je nynějším případě koalice SPD a Trikolora. Oproti tomu samotná Strana přímé demokracie (SPD) není volební stranou, která se účastnila voleb do zastupitelstva Plzeňského kraje, není tedy účastníkem řízení před soudem. Stejně tak Tomio Okamura ani dr. Batuna nejsou volebními zmocněnci volební strany SPD a Trikolora, nemohou tedy za ni v řízení před soudem vystupovat. 7. Lze proto shrnout, že za volební stranu SPD a Trikolora se v řízení před soudem nikdo nevyjádřil. Samotné politické hnutí Strana přímé demokracie (SPD) se pak k návrhu vyjádřit nemohlo, soud k jeho vyjádření nepřihlížel. 8. Zbylí účastníci řízení se k věci samé nevyjádřili. II. Posouzení věci 9. Návrh není důvodný. Navrhovatelka netvrdila a neprokazovala hrubé ovlivnění výsledku voleb údajnou protiústavností volební kampaně volební strany SPD a Trikolora, což je zákonný předpoklad pro zásah volebního soudu. Pro sankční zbavení mandátu úspěšných kandidátů této volební strany pak neexistuje zákonná opora; navrhovatelkou požadovaný postup by byl protiústavní. Obecná východiska posouzení volebním soudem 10. Hlavním smyslem soudního přezkumu voleb je ochrana volebního řízení či procesu jako celku. Ochrana subjektivního práva jednotlivce v takovém řízení sice není vyloučena, je však jen reflexem hlavní funkce tohoto řízení. Předmětem přezkumu soudu v řízeních o tzv. volební stížnosti je proto otázka protizákonnosti a intenzity této nezákonnosti z pohledu voleb, tj. způsob porušení volebního či jiného zákona a jeho dopad na volební výsledek. Poskytnutí ochrany subjektivním právům kandidátů a voličů oproti tomu není rozhodující [srov. rozhodnutí ÚS sp. zn. II. ÚS 540/02 ze dne 19. 10. 2004 (U 51/35 SbNU 603), sp. zn. Pl. ÚS 73/04 ze dne 26. 1. 2005 (N 17/36 SbNU 185; 140/2005 Sb.), sp. zn. IV. ÚS 4241/18 ze dne 23. 7. 2019 (N 140/95 SbNU 191)]. 11. Soud s ohledem na výše uvedené přezkoumává zákonnost voleb v rozsahu primárně vymezeném navrhovatelem, pokud však spolu s tím zjistí i další nezákonnost, která by mohla být podstatná pro výsledek voleb, může jít nejen nad rámec navržených tvrzení a důkazů, ale i nad návrh petitu (srov. Mikeš, P. in Kühn Z., Kocourek T. a kol. Soudní řád správní. Komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR 2019, str. 766, 777–778). K povaze návrhu 12. V usnesení č. j. 55 A 37/2024-81 soud avizoval, že aktuální návrh je sice formálně návrhem na neplatnost volby kandidátů, nicméně navrhovatelka dovozuje nezákonnost přidělení mandátů kandidátům za volební stranu SPD a Trikolora z údajné protiústavnosti kampaně této volební strany. Zpochybňuje tím fázi voleb před samotným hlasováním a vyhodnocením výsledku hlasování. Vytýkanou vadu nelze napravit zopakováním hlasování nebo určením neplatnosti volby kandidátů volební strany