33 A 47/2024 – Krajský soud v Plzni

33 A 47/2024- 62 - text  10 33 A 47/2024 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní Mgr. Jaroslavou Křivánkovou ve věci žalobce: I. A. právně zast. JUDr. Tomášem Plíhalem, advokátem se sídlem Sedláčkova 212/11, 301 00 Plzeň proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, náměstí Hrdinů 1634/3, 140 21 Praha 4 v řízení o žalobě ze dne 20. 12. 2024 proti rozhodnutí žalované ze dne 25. 11. 2024, č. j. MV-155238-4/SO-2024 ve věci povolení k dlouhodobému pobytu, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Napadené rozhodnutí 1. Ministerstvo vnitra (dále jen „MV“) usnesením ze dne 8. 8. 2024 č.j. OAM-12150-29/DP-2023 podle § 169r odst. 1 písm. c) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), zastavilo správní řízení zahájené na základě žádosti žalobce ze dne 4. 5. 2023 o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia dle § 42d odst. 1 zák. č. 326/1999 Sb., ve znění účinném do 30. 6. 2023. Důvodem pro zastavení řízení byla skutečnost, že dne 4. 5. 2023, kdy žalobce podal žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia dle § 42d odst. 1 zák. č. 326/1999 Sb., již bylo jeho studium ke dni 15. 2. 2023 ukončeno, čímž pozbyl status studenta a zároveň mu přestal svědčit volný přístup na trh práce ve smyslu § 98 písm. j) zák. č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, k dalšímu studiu byl žalobce zapsán až později dne 1. 9. 2023. Žalobci byla vydána zaměstnanecká karta s dobou platnosti od 9. 11. 2022 do 8. 5. 2023 k zaměstnavateli Belvedere Spa a Wellness s.r.o. Dne 15. 2. 2023 podal žalobce oznámení o změně zaměstnavatele, dle něhož měl být v období od 24. 1. 2023 do 8. 5. 2023 zaměstnán u společnosti GALA HOTELS s.r.o, avšak tento pracovněprávní vztah byl na základě rozvázání pracovního poměru z podnětu žalobce ukončen ke dni 28. 2. 2023. Od tohoto dne počala plynout 60denní doba uvedená v § 63 odst. 1 zák. č. 326/1999 Sb., jež uplynula dnem 29. 4. 2023, a protože nejpozději do tohoto dne nebylo podáno oznámení o změně dle § 42g odst. 7 zákona č. 326/1999 Sb., a nebyla podána ani žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za jiným účelem v souladu s podmínkami stanovenými zák. č. 326/1999 Sb., půlnocí uvedeného dne žalobci platnost zaměstnanecké karty zanikla. Dne 4. 5. 2023 kdy žalobce učinil podání žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia, již proto nebyl držitelem žádného pobytového oprávnění na území ČR, tedy nesplňoval podmínky uvedené v ust. § 42d odst. 1 věty druhé zák. č. 326/1999 Sb. 2. Proti tomuto usnesení si žalobce podal odvolání, které žalovaná napadeným rozhodnutím zamítla a rozhodnutí MV potvrdila. II. Žaloba 3. Žalobce se žalobou domáhal zrušení napadeného rozhodnutí, přičemž žalobu odůvodnil tím, že rozhodnutí je v plném rozsahu nesprávné a rozporné s právními předpisy, tj. nezákonné, absolutně nepřezkoumatelné, neboť bylo vydáno v rozporu s ust. § 42 odst. 1 zákona o pobytu cizinců. 4. Tvrzení Komise, že žalobce nebyl oprávněn podat na území ČR žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia, je dle žalobce zcela nesprávné. Správním orgánem prvního stupně mu byl dne 4. 5. 2023, tj. v den podání žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia vylepen tzv. překlenovací vízový štítek, jenž slouží jako osvědčení k oprávněnosti pobytu. Tento štítek byl žalobci vyznačen následně i dne 8. 11. 2023, 9. 1. 2024 a 28. 2. 2024. Žalobce pak má za zcela absurdní tvrzení správního orgánu prvního stupně, stejně tak jako žalované, že k vylepení překlenovacího štítku žalobci došlo na základě pochybení správního orgánu, který následně zpětně dospěl k závěru, že žalobce na území ČR pobýval neoprávněně. Je zcela absurdní, aby správní orgán přistupoval k vydání překlenovacích štítků automaticky bez jakéhokoliv zkoumání daných případů. Skutečnost, že by správní orgán vydával překlenovací štítky, a žalobce by tak až s poměrně dlouhým odstupem času zjistil, že na území pobýval nelegálně, je zcela mimo zásady fungování právního státu a zásady legitimního očekávání a nelze tak souhlasit s názorem Komise, jež v napadeném rozhodnutí uvedla, že „Chybné vylepení překlenovacího štítku dne 4. 5. 2023, tj. v den podání žádosti, tak nebylo způsobilé založit jeho dobrou víru ani legitimní očekávání, že žádost, k jejímuž posouzení navíc bylo třeba opatřit příslušné podklady, podává v souladu se zákonem stanovenými podmínkami“ nicméně se nijak nevyjádřila ke skutečnosti, že překlenovací štítek byl posléze vydán správním orgánem ještě 3x. Překlenovací štítek byl žalobci vyznačen dne 4. 5. 2023, tedy v den podání jeho žádosti, a tedy jasně prokazoval, že žalobce podal svoji žádost v době, kdy byl oprávněn na území pobývat. I kdyby žalobce připustil, že mu byl překlenovací štítek vylepen z důvodu pochybení správního orgánu, jednalo by se o zcela jednoznačné narušení právní jistoty žalobce a důvěry ve správní orgán. Skutečnost, že na území údajně žalobce neměl pobývat oprávněně po dobu více než 1 roku, se žalobce dozvěděl až z napadeného usnesení, tj. dne 20. 8. 2024, kdy mu bylo doručeno. Kdyby bylo žalobci správním orgánem sděleno, že na území pobývá neoprávněně, jistě by pak z opatrnosti podal žádost na zastupitelském úřadě, avšak využití této možnosti bylo z důvodu tvrzeného pochybení správního orgánu zcela zmařeno, neboť v dobré víře považoval svoji žádost za podanou v době, kdy pobýval na území oprávněně a jeho žádosti tak bude vyhověno. Opakem pak bylo porušeno jeho legitimní očekávání, přičemž pochybení správního orgánu nemůže být kladeno k tíži žalobci, který byl v dobré víře, že svoji žádost podal včas a měl tak legitimní očekávání, že jí bude vyhověno. Žalobce je oproti Komisi slabší stranou, přičemž údajná pochybení správního orgánu, k nimž došlo zcela nezávisle na žalobcově vůli, jsou kladena k jeho tíži, což je nepřípustné. 5. Shledal-li by soud, že žalobce skutečně v době podání žádosti o povolení dlouhodobého pobytu na území za účelem studia pobýval na území neoprávněně, má žalobce za to, že doba, po níž údajně nedisponoval platným oprávněním k pobytu, byla velmi krátká a právní úprava by v tomto případě byla velmi tvrdá. Je nutné poukázat i na nebezpečí hrozby represí ruského státu i vůči jeho vlastním občanům, kteří po zahájení války na území Ukrajiny pobývali na území EU. 6. Žalobce uvedl, že nesouhlasí s tvrzením Komise, že pokud disponoval překlenovacím štítkem, nelze toto osvědčení považovat za zákonné pobytové oprávnění na území ČR, a v té souvislosti odkázal na ust. § 2 odst. 3 a 4 správního řádu. Žalobce byl držitelem zaměstnanecké karty s dobou platnosti od 9. 11. 2022 do 8. 5. 2023, z čehož žalobce při podání žádosti vycházel, když před ani po podání žádosti nebyl žádným způsobem správním orgánem vyrozuměn o tom, že platnost jeho zaměstnanecké karty měla skončit, což se dozvěděl až z napadeného usnesení. Je tedy zcela jasné, že správní orgán, stejně jako žalobce, považoval zaměstnaneckou kartu žalobce ke dni 4. 5. 2023, tedy ke dni podání žádosti, za platnou a žádost podanou v souladu se zákonnými podmínkami. Postupem Komise i správního orgánu došlo k porušení procesních práv žalobce a nelze souhlasit s tvrzením Komise, že správní orgán prvního stupně postupoval v řízení nadstandardně, když žalobce při seznámení se spisem upozornil na skončení pracovního poměru u zaměstnavatele GALA HOTELS s.r.o., přičemž oba orgány pominuly, že žalobce je cizinec a neovládá český jazyk, proto nemohl bez přítomnosti tlumočníka při seznámení se se spisovým materiálem porozumět obsahu spisu ani napadenému usnesení. Z pouhého předloženého spisového materiálu žalobce nemohl rozpoznat, jakým směrem se úvahy správního orgánu ubírají a nemohl tak věcně reagovat a bránit se. Judikatura, na niž Komise odkazuje, je k řešenému případu absolutně nepřiléhavá, přičemž Komise ani správní orgán prvního stupně nevzali v úvahu, že žalobce má v ČR mnoho přátel a je velmi pravděpodobné, že se rychle začlení do společnosti, aniž by zatěžoval sociální systém. Zároveň je povinností správního orgánu zkoumat přiměřenost dopadů napadeného rozhodnutí nejen u těch rozhodnutí, u kterých to zákon o pobytu cizinců výslovně stanoví. Žalobce z uvedených důvodů navrhl zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci Komisi k dalšímu řízení. III. Vyjádření žalované 7. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě uvedla, že plně odkazuje na odůvodnění napadeného rozhodnutí, neboť většina žalobních námitek je obsahově zcela shodná s námitkami uvedenými v odvolání. 8. K námitce, že se správní orgány nezabývaly nepřiměřeností prvostupňového usnesení do soukromého a rodinného života žalobce žalovaná uvedla, že řízení o žádosti žalobce bylo zastaveno podle § 169r odst. 1 písm. c) zákona č. 326/1999 Sb., tudíž nebylo o žádosti meritorně rozhodováno, a není proto zákonnou povinností správních orgánů posuzovat přiměřenost d