33 Ad 12/2025 – Krajský soud v Plzni

33 Ad 12/2025- 49 - text  7 33 Ad 12/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní Mgr. Jaroslavou Křivánkovou ve věci žalobce: F. R., nar. X, bytem X proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, IČ 00006963, sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 (dále i ČSSZ), v řízení o žalobě ze dne 3. 4. 2025 proti rozhodnutí žalované ze dne 3. 2. 2025, č. j. X o invalidní důchod takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení Odůvodnění: I. Napadená rozhodnutí 1. Rozhodnutím č. j. X ze dne 17. 10. 2024 žalovaný zamítl žádost žalobce o přiznání nároku na invalidní důchod pro nesplnění podmínek ustanovení § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Žalovaný při rozhodnutí vycházel z posudku Institutu posuzování zdravotního stavu (dále jen „IPZS“) ze dne 15. 10. 2024, z něhož vyplývá, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles jeho pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII., odd. E, položce 1b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 20 %. Vzhledem k jeho vlivu na schopnost využívat dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti, na schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti nebo na schopnost rekvalifikace byla podle § 3 odst. 2 citované vyhlášky tato hodnota zvýšena o 10 % a celkově tak byla stanovena ve výši 30 %. 2. Rozhodnutím žalovaného ze dne 3. 2. 2025, č. j. X byly zamítnuty námitky žalobce proti rozhodnutí výše uvedenému rozhodnutí a toto bylo potvrzeno. Podkladem pro rozhodnutí byl posudek o invaliditě ČSSZ Plzeň ze dne 13. 1. 2025 č. j. LPS/2024/1525-NR-KRH_CSSZ, dle něhož byl posudkový závěr I. instance ze dne 15. 5. 2023 správný a lze ho potvrdit, neboť k datu napadeného rozhodnutí ze dne 11. 3. 2013 i po přešetření namítaných skutečností zdravotní stav neodpovídá invaliditě žádného stupně. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII., odd. E, položce 1b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 20 %. Vzhledem k jeho vlivu na schopnost využívat dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti, na schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti nebo na schopnost rekvalifikace byla podle § 3 odst. 2 citované vyhlášky tato hodnota zvýšena o 10 % a celkově tak činí 30 %. II. Žaloba 3. Včasnou žalobou ze dne 3. 4. 2025 doručenou zdejšímu soudu téhož dne se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalované. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný zamítl jeho žádost o přiznání invalidního důchodu, přičemž nové posouzení zdravotního stavu učinil v jeho nepřítomnosti a bez prokazatelného zjištění jeho subjektivních obtíží a dalších odborných zpráv. Ještě před vydáním nového posudku se žalobce podrobil lékařské prohlídce u MUDr. N. na rehabilitačním oddělení ambulance REHA cz. s.r.o. a to dne 7. 1. 2025, avšak posudkový lékař pro námitková řízení se s tímto nálezem neseznámil, neboť žalobce před vydáním nového posudku nepřizval. 4. V odůvodnění napadeného rozhodnutí žalovaná odkazuje pouze na jediný podklad pro své rozhodnutí, a to nový lékařský posudek, v němž jsou uvedeny blíže nekonkretizované podklady, na základě nichž lékař námitkového řízení IPZS posoudil zdravotní stav žalobce. Žalovaná pochybila, pokud tyto podklady blíže v odůvodnění napadeného rozhodnutí nespecifikovala a neuvedla, jak tyto podklady hodnotila a jaké závěry z nich učinila. Tím, že z napadeného rozhodnutí není zřejmé, co z těchto podkladů vyplývá, není rozhodnutí přezkoumatelné pro chybějící důvody. Při zpracování dalšího posudku nebyly zohledněny veškeré dostupné lékařské záznamy, ani nedošlo k „vytěžení“ žalobce co do jeho subjektivních obtíží, jejich zdokumentování a zhodnocení. Žalovaná pro svůj závěr v napadeném rozhodnutí vyšla z jediného podkladu, a to nového posudku lékaře pro námitková řízení, avšak nehodnotí podklady o zdravotním stavu žalobce, z nichž lékař vycházel. 5. Posudkový lékař námitkového řízení vymezil zdravotní postižení žalobce zmatečně nejprve pod kapitolou X., odd. E položka 1b přílohy k vyhl. MPSV ČR č.359/2009 Sb. a druhotně na jiném místě v odůvodnění napadeného rozhodnutí určuje kapitolou XIII., oddíl E, položka 1b přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. Z důvodu, že se kapitola X. týká postižení dýchací soustavy a kapitola XIII. postižení svalové a kosterní soustavy, je možné uvažovat o písařské chybě, nicméně nelze vyloučit ani chybu věcnou týkající se vadného zařazení zdravotního postižení žalobce. 6. Zároveň má žalobce zato, že žalovaná překročila meze správního uvážení tím, že dostatečně neodůvodnila určení konkrétní výši míry poklesu pracovní schopnosti žalobce v důsledku toho, že se posudkový lékař ani žalovaná v žádném bodě odůvodnění napadeného rozhodnutí nezabývají subjektivními schopnostmi a vlastnostmi žalobce ani jeho subjektivními obtížemi. 7. Žalovaná i posudkový lékař pochybili, pokud nevymezili, jaké jsou zachované pracovní schopnosti žalobce a jaké jsou jeho reálné schopnosti uplatnit se na trhu práce, když jeho zdravotní stav je proměnlivý s nepravidelnými intervaly, kdy jeho zhoršení v podobě brnění prstů na nohách a bolesti páteře při delším stání zaznamenává v posledním roce intenzivněji a zcela objektivně mu brání ve výkonu práce na plný úvazek. Pro své zdravotní potíže není žalobce schopen trvalého pracovního zatížení po dobu 8 hodin denně, když jeho práce je navíc podmíněna fyzickou zátěží, přičemž nemá vzdělání, jež by mu umožnilo vykonávat lehčí zaměstnání, neboť je držitelem výučního listu v oboru instalatérství bez maturitní zkoušky a problémy pociťuje i po cca 10 minutách jízdy autem. 8. Žalobce má proto zato, že nebyla zcela zjevně správně a určitě stanovena míra poklesu jeho pracovní schopnosti a v jeho důsledku došlo k nesprávnému posouzení zákonných podmínek invalidity ve smyslu § 39 odst. 1 a odst. 2 z. č. 155/1995 Sb. Za situace, kdy v posudku o invaliditě nejsou uvedena žádná konkrétní zaměstnání, jež je žalobce schopen i nadále vykonávat, nebyla mu ze strany správního orgánu poskytnuta ochrana na trhu práce a právní jistota. III. Vyjádření žalované k žalobě 9. Žalovaná dne 5. 5. 2025 ve svém vyjádření k žalobě uvedla, že je po zhodnocení veškeré předložené zdravotnické dokumentace žalobce byl posudky vypracovanými lékaři IPZS plně posouzen a zjištěn jeho zdravotní stav, při vyhodnocení posudkových závěrů bylo vycházeno ze zjištěných diagnóz a žalovaná považuje posudek za objektivní. Odkázala na podrobné odůvodnění napadeného rozhodnutí a s ohledem na námitky žalobce navrhla důkaz posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen komise či PK MPSV), která je povolána k posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce pro účely přezkumného řízení. IV. Posouzení věci soudem 10. V dané věci bylo rozhodnuto bez jednání v souladu s ustanovením § 51 odst. 1 s. ř. s. 11. V souladu s § 75 odst. 1, 2 s. ř. s. vycházel soud při přezkoumání napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, a napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích žalobních bodů uplatněných v žalobě. V. Rozhodnutí soudu 12. Žaloba není důvodná. 13. V přezkumném řízení soudním jsou k posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti osob i k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě ze zákona povolány posudkové komise (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení). V soudní praxi je důkaz posudkem posudkové komise chápán jako případ předepsaného důkazu (srov. rozsudek NSS č. j. 2 Ads 58/2003-75 ze dne 4. 12. 2003, č. 133/2004 Sb. NSS). 14. Soud hodnotí posudek jako každý jiný důkaz v rámci volného hodnocení důkazů [§ 77 odst. 2 soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“)]. Nejsou-li namítány jiné vady řízení, soud v řízení o žalobě proti rozhodnutí orgánů sociálního zabezpečení ve věci invalidity ověřuje pouze to, zda je posudek posudkové komise úplný a přesvědčivý (např. rozsudek NSS č. j. 4 Ads 13/2003-54 ze dne 25. 9. 2003, č. 511/2005 Sb. NSS), případně – namítá-li to žalobkyně – zda byla příslušná posudková komise řádně obsazena (např. rozsudek NSS č. j. 6 Ads 11/2013-20 ze dne 15. 5. 2013). Posudek, který splňuje požadavek úplnosti a přesvědčivosti a který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi, bývá zpravidla rozhodujícím důkazem pro posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí (např. rozsudek NSS č. j. 4 Ads 61/2010-63 ze dne 11. 11. 2010, č. 2240/2011 Sb. NSS). 15. Z těchto důvodů si soud vyžádal, aby Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR – pracoviště v Plzni vypracovala posudek, který byl vypracován po jednání konaném dne 15. 7. 2025 za účasti odborného lékaře z oboru neurologie, jemuž žalobce nebyl přítomen, neboť dokumentac