33 Ad 14/2025 – Krajský soud v Plzni

33 Ad 14/2025- 67 - text  6 33 Ad 14/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní Mgr. Jaroslavou Křivánkovou ve věci žalobce: M. T., nar. X, bytem X právně zastoupený JUDr. Robertem Vargou, advokátem společnosti Varga a Partners advokátní kancelář s.r.o. se sídlem Zbrojnická 229/1, 301 00 Plzeň proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, IČ 00006963, sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 (dále i ČSSZ), v řízení o žalobě ze dne 15. 4. 2025 proti rozhodnutí žalované ze dne 14. 2. 2025, č. j. X o invalidní důchod takto: I. Rozhodnutí žalované České správy sociálního zabezpečení žalované ze dne 14. 2. 2025, č. j. X a jemu předcházející rozhodnutí č.j. X ze dne 30. 10. 2024 se zrušují a věc se vrací k dalšímu řízení žalované. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci k rukám jeho právní zástupkyně JUDr. Roberta Vargy, advokáta ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí 12 269,40 Kč na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Napadená rozhodnutí 1. Rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení ze dne 30. 10. 2024 č.j. X byl snížen stupeň invalidního důchodu žalobce z třetího stupně na invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně s tím, že invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně činí 10 880 Kč. 2. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce námitky, o nichž bylo rozhodnuto rozhodnutím žalované ze dne 14. 2. 2025 č. j. X, kterým žalovaná zamítla jeho námitky a potvrdila výše uvedené rozhodnutí s tím, že žalobce není invalidní pro invaliditu třetího stupně, neboť podle posudku České správy sociálního zabezpečení (dále jen „ČSSZ“) ze dne 20. 1. 2025 se u něj jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smysl § 26 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zdp“). Žalobce je invalidní dle ust. § 39 odst. 1 zdp, nejde již o invaliditu třetího stupně dle ust. § 39 odst. 2 písm. c) zdp, ale jde o invaliditu druhého stupně dle § 39 odst. 2 písm. b) zdp. Z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost o 60 %. Dnem změny stupně invalidity je 2.9.2024. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles jeho pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole VI (Postižení nervové soustavy), položce 1c (Cévní postižení mozku a míchy, dětská mozková obrna – středně těžké funkční postižení, středně těžká motorická, senzorická, řečová nebo kognitivní dysfunkce, některé denní aktivity omezeny) přílohy k vyhlášce Ministerstva práce a sociálních věcí č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (dále jen „citovaná vyhláška“). Míra poklesu pracovní schopnosti žalobce byla stanovena horní hranicí daného procentního rozmezí, tedy ve výši 60 %, a nebyla dále měněna ve smyslu ust. § 3 odst. 1 a 2 citované vyhlášky. II. Žaloba 3. Včasnou žalobou ze dne 15. 4. 2025 doručenou zdejšímu soudu téhož dne se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalované, přičemž žalobu odůvodnil tím, že má zato, že jeho zdravotní stav nebyl posouzen komplexně na základě úplné zdravotnické dokumentace, neboť nebylo přihlédnuto ke všem odborným nálezům a tvrzeným obtížím (zejména k jím předloženým lékařským zprávám, jež byly přílohou námitek ze dne 19. 11. 2024), a nepovažuje proto posudkové závěry za náležitě, přesvědčivě a srozumitelně zdůvodněné. Ve zdravotním stavu žalobce totiž nedošlo k žádnému zlepšení, jež by odůvodnilo rozhodnutí žalované, jež neobsahuje žádné, natož pak přesvědčivé odůvodnění, v čem konkrétně je spatřováno ono „zlepšení“ zdravotního stavu žalobce. Naopak z lékařské zprávy Neurologie Rokycany s.r.o. MUDr. V. V. ze dne 19. 11. 20224, jež byla v rámci námitkového řízení již v dispozici žalované, se uvádí, že zdravotní stav žalobce se od doby stabilizace po mozkovém krvácení z neurologického hlediska nemění, je trvalý, s prognózou dalšího zhoršování zdravotního stavu, zároveň jsou ve zprávě blíže popsána omezení žalobce zvládat běžné denní činnosti včetně komunikace a dorozumění. Žalobce má proto zato, že napadená rozhodnutí byla vydána na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu a bez přihlédnutí k žalobcem namítaným obtížím, a proto navrhl jejich zrušení. III. Vyjádření žalované k žalobě 4. Žalovaná dne 15. 5. 2025 ve svém vyjádření k žalobě shrnula dosavadní průběh správního řízení a s odkazem na závěry posudku vypracovaného v rámci námitkového řízení navrhla, aby byla žaloba zamítnuta a napadené rozhodnutí potvrzeno, neboť je přesvědčena, že vypracovanými posudky byl plně posouzen a zjištěn zdravotní stav žalobce a při vyhodnocení posudkových závěrů bylo vycházeno ze zjištěných diagnóz a oba posudky považuje za objektivní. Odkázala na odůvodnění napadeného rozhodnutí a navrhla důkaz posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen komise či PK MPSV), která je povolána k posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce pro účely přezkumného řízení. IV. Posouzení věci soudem 5. Řízení v projednávané věci je upraveno zákonem č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s.ř.s.). 6. V souladu s § 75 odst. 1, 2 s. ř. s. vycházel soud při přezkoumání napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, a napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích žalobních bodů uplatněných v žalobě a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Ve věci bylo v souladu s § 51 a § 76 odst. 1 písm. b) s.ř.s. rozhodnuto bez jednání. 7. Soud ve věci rozhodl bez jednání v souladu s § 51 odst. 2 s.ř.s. a § 76 odst. 1 písm. b) s.ř.s. V. Rozhodnutí soudu 8. Žaloba je důvodná. 9. Námitku žalobce týkající se toho, že u něj nedošlo ke zlepšení ani stabilizaci zdravotního stavu a odnětí invalidního důchodu proto není důvodné, shledal soud důvodnou. 10. K námitkám žalobce týkajícím se nedostatečného posouzení zdravotního stavu a rozporu s lékařskými nálezy odborných lékařů není soud oprávněný se vyjadřovat, protože v této věci se jedná o dávku podmíněnou zdravotním stavem a v takovém případě je rozhodnutí soudu závislé především na odborném lékařském posouzení. Ve správním soudnictví ve věcech důchodového pojištění posuzují zdravotní stav a pracovní schopnost pojištěnců PK MPSV, jak vyplývá z § 4 odst. 2 zák. č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v platném znění. 11. V přezkumném řízení soudním jsou k posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti osob i k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě ze zákona povolány posudkové komise (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení). V soudní praxi je důkaz posudkem posudkové komise chápán jako případ předepsaného důkazu (srov. rozsudek NSS č. j. 2 Ads 58/2003-75 ze dne 4. 12. 2003, č. 133/2004 Sb. NSS). 12. Soud hodnotí posudek jako každý jiný důkaz v rámci volného hodnocení důkazů [§ 77 odst. 2 soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“)]. Nejsou-li namítány jiné vady řízení, soud v řízení o žalobě proti rozhodnutí orgánů sociálního zabezpečení ve věci invalidity ověřuje pouze to, zda je posudek posudkové komise úplný a přesvědčivý (např. rozsudek NSS č. j. 4 Ads 13/2003-54 ze dne 25. 9. 2003, č. 511/2005 Sb. NSS), případně – namítá-li to žalobkyně – zda byla příslušná posudková komise řádně obsazena (např. rozsudek NSS č. j. 6 Ads 11/2013-20 ze dne 15. 5. 2013). Posudek, který splňuje požadavek úplnosti a přesvědčivosti, a který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi, bývá zpravidla rozhodujícím důkazem pro posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí (např. rozsudek NSS č. j. 4 Ads 61/2010-63 ze dne 11. 11. 2010, č. 2240/2011 Sb. NSS). 13. Z těchto důvodů požádal soud PK MPSV – pracoviště v Plzni o vypracování posudku, který byl vypracován po jednání konaném dne 29. 8. 2025 za účasti odborného lékaře z oboru neurologie, jemuž žalobce nebyl přítomen. Z obsahu tohoto posudku soud mimo jiné zjistil, že k datu vydání napadeného rozhodnutí byl žalobce invalidní dle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění, šlo o invaliditu třetího stupně dle § 39 odst. 2 písm. c) zákona, neboť šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 70 %, doba platnosti (lhůta KLP): trvale. Žalobce byl posuzován jako jednatel-řidič, dispečer. Komise uvedla, že je v souladu s prvostupňovým i námitkovým hodnocením, co se týče typu a tíže dominujícího funkčního postižení, jedná se o invaliditu pro postižení nervové soustavy, cévní postižení mozku a míchy, středně těžké funkční postižení, středně těžká motorická, senzorická, řečová nebo kognitivní dysfunkce, některé denní aktivity omezeny. Míra poklesu pracovní schopnosti činí 60 % dle kapitoly VI, položky 1, písm. c, přílohy citované vyhlášky. Na horní hranici hodnoceno s ohledem na přetrvávající tíži motorického deficitu, postižení