33 Ad 4/2025 – Krajský soud v Plzni

33 Ad 4/2025- 51 - text  8 33 Ad 4/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní Mgr. Jaroslavou Křivánkovou ve věci žalobce: J. F., nar. X, bytem K. proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, IČ 00006963, sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 (dále i ČSSZ), v řízení o žalobě ze dne 6. 2. 2025 proti rozhodnutí žalované ze dne 5. 12. 2024, č. j. X o invalidní důchod takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Napadená rozhodnutí 1. Rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení ze dne 5. 8. 2025 č.j. X byla zamítnuta žádost žalobce o invalidní důchod pro nesplnění podmínek dle ustanovení § 38 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Dle posudku IPZS Sokolov ze dne 16. 2. 2024 je žalobce invalidní pro invaliditu I. stupně dle § 39 odst. 2 písm. a) cit. zákona ode dne 16. 2. 2024, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu jeho pracovní schopnost poklesla o 35 %. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles jeho pracovní schopnosti bylo shledáno zdravotní postižení uvedené v kapitole V., položce 1c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 35 %, procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 a 4 citované vyhlášky nemění. Důvodem zamítavého rozhodnutí byla skutečnost, že žalobce získal v rozhodném období od 16. 2. 2014 do 15. 2. 2024 pouze 3 roky a 314 dnů pojištění a v rozhodném období od 16. 2. 2004 do 15. 20. 2024 pouze 8 roků a 64 dnů pojištění, tedy nesplnil podmínku potřebné doby pojištění pro vznik nároku na invalidní důchod. 2. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce námitky, v nichž vyjádřil nesouhlas se závěry posudku o invaliditě a správnosti stanovení procentní míry poklesu pracovní schopnosti s tím, že rozhodnutí bylo vydáno na základě nesprávně a neúplně zjištěného zdravotního stavu žalobce, přičemž žalobce má zato, že měl být vzhledem ke svému dlouhodobě nepříznivému zdravotnímu stavu hodnocen dle kapitoly V, položky 1d přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity a měla mu být s ohledem na diagnostiku postižení v roce 2022 přiznána invalidita druhého stupně. 3. O těchto námitkách bylo rozhodnuto rozhodnutím žalované ze dne 5. 12. 2024 č. j. X, kterým žalovaná jeho námitky zamítla a potvrdila výše uvedené rozhodnutí. Rozhodnutí odůvodnila tím, že v námitkovém řízení určil lékař IPZS míru poklesu pracovní schopnosti žalobce v rozsahu 35 %, rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole V. (Duševní poruchy a poruchy chování), položce 1 (Organické a symptomatické duševní poruchy), písm. c) středně těžké postižení, jež je uvedena v příloze k vyhlášce o posuzování invalidity, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 30 – 45 %. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti nebyla dle ust. § 3 citované vyhlášky zvýšena. Oproti předchozímu posouzení byla provedena změna data vzniku invalidity, s odkazem na psychiatrické vyšetření nelze vyhovět žádosti žalobce o změnu vzniku invalidity do r. 2022, neboť v tomto roce byl jeho psychický stav hodnocen jako porucha s bludy při abusu alkoholu. Žalobce byl až do roku 2023 zaměstnán v zahraničí, byl schopen řízení motorového vozidla. Žalobce tak sice splnil zdravotní podmínku nároku na invalidní důchod, neboť byl uznán invalidním v prvním stupni invalidity ode dne 12. 2. 2024, ale k tomuto datu nesplnil podmínku získání potřebné doby pojištění v období rozhodném pro vznik nároku na invalidní důchod. Žalovaná provedla kontrolu dob pojištění a konstatovala, že všechny doby pojištění, jež jsou doloženy v evidenci ČSSZ, jsou uvedeny na osobním listu důchodového pojištění ze dne 26. 11. 2024. Žalobci bylo v době vzniku invalidity více než 38 roků, takže byla zkoumána obě rozhodná období. V tzv. prvním rozhodném období (získání pěti roků potřebné doby pojištění z období posledních deseti roků před vznikem invalidity, tj. v době od 12. 2. 2014 do 11. 2. 2024) získal žalobce 3 roky a 314 dnů doby pojištění. V tzv. druhém rozhodném období (získání deseti roků potřebné doby pojištění z období posledních dvaceti roků před vznikem invalidity, tj. v době od 12. 2. 2004 do 11. 2. 2024) získal žalobce pouze 8 roků a 314 dní pojištění a podmínky nároku na invalidní důchod v souladu s ust. § 38 písm. a) zdp. tudíž žalobcem nebyly splněny pro nesplnění podmínky potřebné doby pojištění, a proto byla jeho žádost o invalidní důchod zamítnuta. II. Žaloba 4. Včasnou žalobou ze dne 6. 2. 2025 doručenou zdejšímu soudu dne 7. 2. 2025 se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalované, přičemž žalobu odůvodnil tím, že žalovaná učinila napadené rozhodnutí, aniž by podrobněji zkoumala jeho zdravotní stav, nezhodnotila jeho celkovou výkonnost, pohyblivost a schopnost vykonávat denní aktivity. Jak vyplývá z lékařské dokumentace, žalobce trpí postižením uvedeným v kapitole VI., bod 2d přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., s poklesem pracovní schopnosti o 70–80 % - Alzheimerovou chorobou s těžkým omezením většiny denních aktivit. V té souvislosti popsal své omezené schopnosti provádět věci denní potřeby. Navrhl, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno. III. Vyjádření žalované k žalobě 5. Žalovaná dne 10. 3. 2025 ve svém vyjádření k žalobě shrnula dosavadní průběh řízení o žádosti žalobce o přiznání invalidního důchodu. Žalobce je dle posouzení jeho zdravotního stavu vypracovaného v rámci námitkového řízení ode dne 12. 2. 2024 invalidní pro invaliditu prvního stupně, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost o 35 %. Nelze vyhovět žádosti žalobce o změnu vzniku invalidity do r. 2022, neboť v tomto roce byl jeho psychický stav hodnocen jako porucha s bludy při abusu alkoholu, psycho-medikace a péče psychiatra byla sporadická a onemocnění nesplňovalo kritéria k přiznání dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, žalobce byl až do roku 2023 zaměstnán v zahraničí a byl schopen řízení motorového vozidla. Žalobce za této situace sice splnil zdravotní podmínku nároku na invalidní důchod, ale k datu uznání invalidity – 12. 2. 2024 nesplnil podmínku získání potřebné doby pojištění v rozhodném období pro vznik nároku na invalidní důchod. Žalovaná provedla kontrolu dob pojištění a konstatovala, že všechny doby pojištění doložené v evidenci ČSSZ jsou uvedeny na osobním listu důchodového pojištění ze dne 26. 11. 2024, jenž byl součástí napadeného rozhodnutí. Žalovaná navrhla provedení důkazu odborným lékařským posouzením posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí, přičemž pokud tato uzná žalobce invalidním od jiného dne než od 12. 2. 2024 či 16. 2. 2024, pak ponechává rozhodnutí na úvaze soudu s ohledem na výsledky posouzení zdravotního stavu žalobce. Jinak navrhuje zamítnutí žaloby podle § 78 odst. 7 s.ř.s. jako nedůvodné. IV. Posouzení věci soudem 6. Řízení v projednávané věci je upraveno zákonem č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s.ř.s.). 7. V souladu s § 75 odst. 1, 2 s. ř. s. vycházel soud při přezkoumání napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, a napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích žalobních bodů uplatněných v žalobě a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 8. Ve věci bylo v souladu s § 51 odst. 1 s.ř.s. rozhodnuto bez jednání. V. Rozhodnutí soudu 9. Žaloba není důvodná. 10. K námitkám žalobce týkajícím se nedostatečného a nesprávného posouzení zdravotního stavu a rozporu s lékařskými nálezy odborných lékařů není soud oprávněný se vyjadřovat, protože v projednávané věci se jedná o dávku podmíněnou zdravotním stavem, a v takovém případě je rozhodnutí soudu závislé především na odborném lékařském posouzení. Ve správním soudnictví ve věcech důchodového pojištění posuzují zdravotní stav a pracovní schopnost pojištěnců posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „PK MPSV“), jak vyplývá z § 4 odst. 2 zák. č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v platném znění. 11. V přezkumném řízení soudním jsou k posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti osob i k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě ze zákona povolány posudkové komise (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení). V soudní praxi je důkaz posudkem posudkové komise chápán jako případ předepsaného důkazu (srov. rozsudek NSS č. j. 2 Ads 58/2003-75 ze dne 4. 12. 2003, č. 133/2004 Sb. NSS). 12. Soud hodnotí posudek jako každý jiný důkaz v rámci volného hodnocení důkazů [§ 77 odst. 2 soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“)]. Nejsou-li namítány jiné vady řízení, soud v řízení o žalobě proti rozhodnutí orgánů sociálního zabezpečení ve věci invalidity ověřuje pouze to, zda je posudek posudkové komise úplný a přesvědčivý (např. ro