§ 40 zákon o důchodovém pojištění – Potřebná doba pojištění pro invalidní důchod
Zákon o důchodovém pojištění · 155/1995 Sb. · účinné od 20. 3. 2023 · Sociální zabezpečení · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 40 zákona o důchodovém pojištění stanovuje, jak dlouho musí být člověk pojištěn, aby mu vznikl nárok na invalidní důchod, a to v závislosti na jeho věku v době vzniku invalidity. Pro nárok na invalidní důchod je nutné splnit určitou dobu pojištění, jejíž délka se liší podle věku pojištěnce v době, kdy se stal invalidním. (§ 40 zákona č. 155/1995 Sb., zákon o důchodovém pojištění, znění účinné od 20. 3. 2023)
Klíčová fakta
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „do 20 let méně než jeden rok“
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „od 20 let do 22 let jeden rok“
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „od 22 let do 24 let dva roky“
- Odkazuje na: § 5, § 12
- Judikatura: na § 40 odkazuje 168 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od ; novela předpisu účinná od 1. 7. 2027 tento § nemění
- Zdroj: e-Sbírka, 155/1995 Sb.
(1) Potřebná doba pojištění pro nárok na invalidní důchod činí u pojištěnce ve věku
a) do 20 let méně než jeden rok,
b) od 20 let do 22 let jeden rok,
c) od 22 let do 24 let dva roky,
d) od 24 let do 26 let tři roky,
e) od 26 let do 28 let čtyři roky a
f) nad 28 let pět roků.
(2) Potřebná doba pojištění pro nárok na invalidní důchod se zjišťuje z období před vznikem invalidity, a jde-li o pojištěnce ve věku nad 28 let, z posledních deseti roků před vznikem invalidity. U pojištěnce staršího 38 let se podmínka potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod považuje za splněnou též, byla-li tato doba získána v období posledních 20 let před vznikem invalidity; potřebná doba pojištění činí přitom 10 roků. Podmínka potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod se považuje za splněnou též, byla-li tato doba získána v kterémkoliv období deseti roků dokončeném po vzniku invalidity; u pojištěnce mladšího 24 let činí přitom potřebná doba pojištění dva roky.
(3) Pro účely splnění podmínky potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod se za dobu pojištění považuje též doba účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 2 písm. a) a dále doba studia na střední nebo vysoké škole v České republice, a to před dosažením 18 let věku, nejdříve však po ukončení povinné školní docházky, a po dosažení věku 18 let po dobu prvních 6 let tohoto studia. Ustanovení § 12 odst. 1 věty druhé platí zde přiměřeně.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pro nárok na invalidní důchod je nutné splnit určitou dobu pojištění, jejíž délka se liší podle věku pojištěnce v době, kdy se stal invalidním.
- U mladších osob (do 28 let) je požadovaná doba pojištění kratší (např. do 20 let méně než rok, ve 20–22 letech jeden rok).
- U osob starších 28 let je standardně potřeba pět let pojištění, které se zjišťuje z posledních deseti let před vznikem invalidity, nebo za určitých podmínek deset let pojištění z posledních dvaceti let.
- Do potřebné doby pojištění se započítává i doba studia na střední nebo vysoké škole v České republice, a to v rozsahu stanoveném zákonem.
Na co si dát pozor
- Doba pojištění se zjišťuje z období před vznikem invalidity.
- Pro osoby starší 38 let existuje alternativní možnost splnění podmínky doby pojištění, a to 10 let pojištění získaných v posledních 20 letech před vznikem invalidity.
- V některých případech se podmínka potřebné doby pojištění považuje za splněnou, i když byla získána v kterémkoliv období deseti let dokončeném po vzniku invalidity, přičemž u mladších 24 let činí potřebná doba pojištění dva roky.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 40
Jak soudy aplikují § 40
Jeho žádost o invalidní důchod byla totiž právě tímto rozhodnutím pravomocně zamítnuta s argumentem, že zdravotní stav obviněného sice odpovídá invaliditě prvního stupně, a to nejméně ode dne 28. 11. 2012, ale ke vzniku nároku na invalidní důchod je podle § 40 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, třeba, aby byla splněna i podmínka stanovené doby pojištění, a tu obviněný nesplnil.
Zdravotně hendikepovanému stěžovateli nebyl přiznán invalidní důchod pro nedostatečnou dobu pojištění [§ 38 písm. a) a § 40 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů ("zákon o důchodovém pojištění")].
… dne 28. 1. 2016 č. j. 18 Ad 45/2015-43, kterým byla zamítnuta stěžovatelova správní žaloba proti rozhodnutí vedlejší účastnice ze dne 12. 6. 2015, jímž byla zamítnuta stěžovatelova žádost o invalidní důchod, a to proto, že v rozhodném období nezískal potřebnou dobu pojištění, předvídanou v § 38 písm. a) ve spojení s § 40 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v rozhodném znění, přičemž nebylo rovněž prokázáno, že by stěžovatelova invalidita byla v příčinné souvislosti s pracovním úrazem.