4 Ads 7/2007 — Nejvyšší správní soud

33 Ad 43/2024- 35 - text  9 33 Ad 43/2024 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní Mgr. Jaroslavou Křivánkovou ve věci žalobkyně: A. S. proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, IČ 00006963, sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 (dále i ČSSZ), v řízení o žalobě ze dne 26. 8. 2024 proti rozhodnutí žalované ze dne 10. 7. 2024, č. j. X. o starobní důchod takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení Odůvodnění: I. Napadená rozhodnutí 1. Rozhodnutím ČSSZ č. j. X. ze dne 3. 6. 2024 žalovaná přiznala žalobkyni od 11. 2. 2023 starobní důchod ve výši 1 396 Kč měsíčně a zároveň rozhodla, že starobní důchod se od červnové splátky důchodu v roce 2023 zvyšuje na částku 1 516 Kč měsíčně, a od 1. 1. 2024 na částku 1 619 Kč měsíčně. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně námitky, jež odůvodnila tím, že nesouhlasí s výpočtem výše starobního důchodu, neboť považuje za nemožné, aby za 4 468 dnů získaných v tehdejším Československu jí byla vyměřena částka starobního důchodu pouhých 1 396 Kč měsíčně. 2. Rozhodnutím žalované ze dne 10. 7. 2024, č. j. X. byly zamítnuty námitky žalobkyně proti výše uvedenému rozhodnutí a toto bylo potvrzeno. Žalovaná vycházela z osobního listu důchodového pojištění, z něhož vyplývá, že žalobkyně ke dni 11. 2. 2023, tedy ke dni, kdy jí vznikl nárok na starobní důchod, získala pro nárok na starobní důchod celkem 15 676 dnů pojištění, tj. 42 roků a 346 dnů pojištění. Žalobkyně získala pro nárok na starobní důchod podle českých právních předpisů celkem 4 468 dnů pojištění, tj. 12 let a 88 dnů a 11 208 dnů, tj. 30 roků a 258 dnů doby pojištění získané v Německu. Podmínka doby pojištění stanovená pro nárok na starobní důchod ke dni 11. 2. 2023 podle českých právních předpisů tedy byla splněna pouze s přihlédnutím k článku 6 nařízení č. 883/2004. Protože žalobkyně nesplnila podmínky nároku na starobní důchod pouze na základě dob pojištění získaných podle českých právních předpisů, ČSSZ provedla výpočet důchodu podle článku 52 odst. 1 písm. b) nařízení č. 883/2004, tedy dílčího důchodu se zohledněním doby pojištění získané v jiných členských státech EU, tj. v případě žalobkyně v Německu. Ve smyslu čl. 52 odst. 1 písm. b) nařízení č. 883/2004 se vypočte teoretická výše důchodu, na kterou by žalobkyně měla nárok v případě, že by všechny doby pojištění v členských státech získala v ČR. Výše starobního důchodu se skládá ze základní a procentní výměry (§ 4 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění ve znění pozdějších předpisů, dále jen “zdp“) Procentní výměra byla v souladu s ust. § 33 odst. 2 zdp stanovena procentní sazbou z výpočtového základu podle doby pojištění získané do vzniku nároku na starobní důchod. Podle § 34 odst. 1 zdp výše procentní výměry starobního důchodu, na který vznikl nárok podle § 29 odst. 1 až 3, činí za každý celý rok doby pojištění získané do vzniku nároku na tento důchod 1,5 % výpočtového základu měsíčně. Do doby pojištění se pro účely předchozí věty započítávají náhradní doby pojištění pouze v rozsahu 80 %, s výjimkou náhradních doby pojištění za dobu účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 2 písm. c) a d) a v § 102 odst. 5 a obdobných dob podle předpisů platných před 1. 1. 1996, počet dnů a náhradních dob pojištění stanovený podle části věty před středníkem se přitom zaokrouhluje na celé dny směrem nahoru. Vzhledem k tomu, že žalobkyně získala po této úpravě do dne vzniku nároku 42 celých roků doby pojištění, činí podle§ 34 odst. 1 zdp výše procentní výměry do vzniku nároku 63 % výpočtového základu měsíčně (42 celých roků x 1,5). Při výpočtu bylo vycházeno z osobního vyměřovacího základu, jenž byl určen v souladu s § 16 zdp jako měsíční průměr úhrnu ročních vyměřovacích základů žalobkyně za rozhodné období, jímž je období let 1986 až 2022. Doba pojištění získaná výkonem výdělečné činnosti v jiném členském státě se posuzuje obdobně jako doba pojištění získaná podle českých právních předpisů. Při výpočtu osobního vyměřovacího základu se ve smyslu čl. 56 odst. 1 písm. c) nařízení č. 883/2004 za dobu pojištění získanou výkonem výdělečné činnosti v jiném členském státě během rozhodného období dosadí průměrný indexovaný výdělek vypočtený z vyměřovacích základů získaných a započítávaných podle českých právních předpisů. V rozhodnutí jsou dále uvedeny důvody, pro něž byl základem pro stanovení průměrného výdělku vyměřovací základ získaný v roce 1984 s tím, že úhrn ročních vyměřovacích základů získaných v rozhodném období činí 582 982 Kč, osobní vyměřovací základ žalobkyně činí 1 358 Kč. Procentní výměra ke dni vzniku nároku na starobní důchod činí 63,00 % výpočtového základu, tedy 856 Kč měsíčně, základní výměra starobního důchodu podle ust. § 33 odst. 1 zdp ve spojení s ustanovením § 3 nařízení vlády č. 286/2003 Sb. pro rok 2024 činí 4 400 Kč. Při zjišťování skutečné výše tzv. dílčího důchodu je postupováno v souladu s čl. 52 odst. 1 písm. b) nařízení č. 883/2004, kdy se teoretická výše důchodu upraví v poměru dob pojištění získaných podle českých právních předpisů k celkové době pojištění získané ve všech členských státech. Pro výši důchodu byla započtena doba pojištění v českém důchodovém pojištění 4 468 dnů, v německém důchodovém pojištění 11 208 dnů, celkem 15 676 dnů. V tomto poměru dob činí základní výměra 1 152 Kč (4 040 Kč x (4 468/15 676)) a procentní výměra činí 244 Kč (856 Kč x (4 0468/15 676)). Celkem tedy starobní důchod žalobkyně podle čl. 52 odst. 1 písm. b) nařízení č. 883/2004 činí k 11. 2. 2023 částku ve výši 1 396 Kč měsíčně, tj. 1 152 Kč + 244 Kč. Podle ust. § 67c) zdp se od červnové splátky důchodu zvyšuje procentní výměra důchodu 244 Kč o 2,3 % + 400 Kč x (4 468/15 676), tj. o 120 Kč na 364 Kč měs., základní výměra důchodu 1 152 Kč v nezměněné výši, celkem náleží 1 516 Kč měsíčně. Základní výměra v plné výši činí 4 040 Kč měsíčně. Částky základní a procentní výměry jsou uvedeny v dílčené výši. Podle nařízení vlády č. 286/2023 Sb. od 1. 1. 2024 procentní výměra starobního důchodu zůstává v nezměněné výši 364 Kč a základní výměra důchodu 4 040 Kč se zvyšuje o 360 Kč x (4 468 /15 676), tj. o 103 Kč na 1 255 Kč měsíčně, celkem tak náleží 1 619 Kč měsíčně. II. Žaloba 3. Včasnou žalobou ze dne 26. 8. 2024 se žalobkyně domáhala přezkoumání rozhodnutí žalované. Žalobu odůvodnila tím, že v červnu 2024 obdržela rozhodnutí ČSSZ ve věci přiznání starobního důchodu č.j. X. ze dne 3. 6. 2024, proti němuž podala písemné námitky, jež byly dne 10. 7. 2024 rozhodnutím č.j. X. zamítnuty. Dle rozhodnutí ČSSZ nesplnila podmínky nároku na starobní důchod na základě dob pojištění získaných podle českých právních předpisů, vyměřovací základ je získání alespoň 5 kalendářních roků před rokem 1986. Tato podmínka však byla splněna, jak dokládá přiložený přehled dob pojištění vydaný ČSSZ: zaměstnání 1. 9. 1980 – 31. 12. 1985, což je celkem 5 kalendářních let a 4 měsíce. Navrhla, aby soud zrušil rozhodnutí ČSSZ ze dne 10. 7. 2024 a byla vydána nová výměra starobního důchodu na základě přiloženého výpisu odpracovaných let. III. Vyjádření žalované k žalobě 4. Žalovaná dne 17. 9. 2024 ve svém vyjádření zrekapitulovala dosavadní průběh správního řízení s tím, že žalobkyně namítá, že získala 5 kalendářních roků a 4 měsíce za období od 1. 9. 1980 do 31. 12. 1985, tedy potřebných 5 let pro určení výše vyměřovacího základu. Konstatovala, že v rozhodnutí, jímž bylo rozhodnuto o námitkách žalobkyně velice podrobně vysvětlila podmínky vzniku nároku na starobní důchod, doby pojištění získané v ČR a v Německu, výpočet teoretické výše a dílčení výše procentní i základní výměry a valorizační zvýšení. Při hodnocení doby pojištění získané v jiných státech EU žalovaná vychází z údajů tamních nositelů pojištění, jež jsou pro ni závazné. Odkázala na ust. § 28 zdp, dle nějž má pojištěnec nárok na starobní důchod, jestliže získal potřebnou dobu pojištění a dosáhl stanoveného věku, popř. splňuje další podmínky stanovené v tomto zákoně. Dle ust. § 29 odst. 1 písm. k) zdp má pojištěnec nárok na starobní důchod, jestliže získal dobu pojištění nejméně 35 let a dosáhne důchodového věku po roce 2018. Důchodového věku určeného dle ust. § 32 odst. 2 zdp, tj. 64 let žalobkyně dosáhla dne 11. 2. 2023 a k tomuto dni, kdy jí vznikl nárok na starobní důchod, získala celkem 15 676 dnů doby pojištění, tj. 42 roků a 346 dnů pojištění, z toho podle českých právních předpisů celkem 4 468 dnů pojištění, tj. 12 let a 88 dnů a 11 208 dnů doby pojištění, tj. 30 roků a 258 dnů doby pojištění získala v Německu. Zákonná podmínka potřebné doby pojištění získané v ČR v rozsahu 35 let ke dni 11. 2. 2023 pro nárok na starobní důchod pouze podle českých právních předpisů splněna není. Aby mohl být žalobkyni starobní důchod v ČR přiznán, bylo nutné aplikovat čl. 6 nařízení č. 883/2004, dle něhož příslušné instituce členského státu, jehož právní předpisy podmiňují získání nároku na dávky získáním dob pojištění, zaměstnání, samostatné výdělečné činnosti nebo