33 Ad 54/2024 – Krajský soud v Plzni

33 Ad 54/2024- 54 - text  7 33 Ad 54/2024 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní Mgr. Jaroslavou Křivánkovou ve věci žalobce: R. K., nar. X, bytem N. proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, IČ 00006963, sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 (dále i ČSSZ), v řízení o žalobě ze dne 12. 11. 2024 proti rozhodnutí žalované ze dne 3. 10. 2024, č. j. X o invalidní důchod takto: I. Rozhodnutí žalované České správy sociálního zabezpečení žalované ze dne 3. 10. 2024, č. j. X a jemu předcházející rozhodnutí č.j. X ze dne 26. 6. 2024 se zrušují a věc se vrací k dalšímu řízení žalované. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Napadená rozhodnutí 1. Rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení ze dne 26. 6. 2024 č.j. X byla zamítnuta žádost žalobce o invalidní důchod pro nesplnění podmínek dle ustanovení § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, neboť dle posudku Institutu posuzování zdravotního stavu (dále jen „IPZS“) ze dne 18. 6. 2024 není žalobce invalidní. 2. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce námitky, o nichž bylo rozhodnuto rozhodnutím žalované ze dne 3. 10. 2024, č. j. X, kterým žalovaná jeho námitky zamítla a potvrdila výše uvedené rozhodnutí s tím, že žalobce není invalidní, neboť podle posudku lékaře námitkového řízení IPZS ze dne 3. 9. 2024 č.j. LPS/2024/1327-NR-PLZ-CSSZ není invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost pouze o 20 %. Jedná se u něj o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který omezuje fyzické schopnosti a má vliv na pokles pracovní schopnosti, avšak funkční postižení doložené odbornými klinickými nálezy nepodmiňuje žádný stupeň invalidity. K datu vydání napadeného rozhodnutí bylo rozhodující příčinou DNZS žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles jeho pracovní schopnosti zdravotní postižení uvedené v kapitole X. (postižení dýchací soustavy), oddílu B (dolní dýchací cesty), položce 3b (astma – astma pod částečnou kontrolou, omezení denních aktivit jen při výskytu příznaků a exacerbaci) přílohy k vyhlášce MPSV č. 359/2009 Sb. o posuzování invalidity, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti v rozmezí 20 – 40 %, přičemž lékař NŘ IPZS zvolil dolní hranici taxace, tj. 20 % s tím, že procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 a 4 citované vyhlášky nemění. Z komorbidit farmakologicky korigovaná hypertenze, diabetes mellitus II. typu na PAD bez referovaných diabetických komplikací. Surditas vpravo, vlevo lehká bazokochleární percepční vada sluchu bez progrese, chronický algický vertebrogenní syndrom lumbální páteře, neurologický nález bez kořenové léze. Lékařem IPZS v prvním stupni byl žalobce posouzen za použití výše uvedeného posudkového kritéria a posudkové rozvahy, jeho hodnocení bylo shledáno v námitkovém řízení jako nevalidní, neboť posuzující lékař nesprávně vyhodnotil rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu a jeho vliv na pokles pracovní schopnosti, avšak akceptovatelně co do výsledku posouzení. Na základě takto provedeného přezkumu dospěl lékař NŘ IPZS dne 3. 9. 2024 k výsledku, že posudkový závěr uvedeného lékaře ze dne 9.5.2024 lze potvrdit s uvedenými výhradami s tím, že se nejedná o invaliditu. Námitkám žalobce proto nebylo možno vyhovět, neboť ani přezkumem nebylo zjištěno funkční postižení takové závažnosti, aby u žalobce indikovalo invalidizaci, zdravotní stav žalobce je dostatečně zhodnocen 20 % mírou poklesu pracovní schopnosti. II. Žaloba 3. Včasnou žalobou ze dne 12. 11. 2024 doručenou zdejšímu soudu téhož dne se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalované, přičemž žalobu odůvodnil tím, že s rozhodnutím vydaným v námitkovém řízení nemůže souhlasit, neboť má zato, že žalovaná nedostatečně posoudila jeho zdravotní stav v jeho komplexnosti a jeho vliv na schopnost soustavné výdělečné činnosti, rozhodnutí není dostatečně odůvodněno a nereaguje na jednotlivé body vznesených námitek. Posudkový lékař učinil závěr, aniž by dostatečně zkoumal jeho zdravotní stav, na jednání nebyl přizván a jeho zdravotní stav byl hodnocen pouze z lékařské dokumentace. Jeho zdravotní obtíže jej obtěžují v běžném i pracovním životě, jeho zdravotní stav je dlouhodobě neuspokojivý, má několik závažných onemocnění, jež podrobně popsal s tím, že jej velmi omezují jak v běžných denních činnostech, tak při výkonu zaměstnání. Od přiznání invalidního důchodu 1. stupně v roce 2022 do března 2024 byl zaměstnán na zkrácený úvazek jako osoba se zdravotním postižením, ale po odnětí invalidity jej musel zaměstnavatel propustit a je veden v evidenci úřadu práce. Jeho zdravotní stav mu však neumožnuje vykonávat výdělečnou činnost na plný pracovní úvazek, přičemž najít s jeho zdravotními omezeními stabilní zaměstnání je téměř nemožné. Od 12. 6. 2024 je v pracovní neschopnosti, s čímž je spojen nízký příjem. Posudkový lékař vůbec nehodnotil výkon denních aktivit, jež v námitkách obsáhle popsal. Posudkový lékař dostatečně neodůvodnil nezvýšení míry poklesu pracovní schopnosti podle § 3 odst. 1 vyhlášky č. 359/2009 Sb. či s ohledem na vliv onemocnění na jeho schopnost výkonu zaměstnání podle § 3 odst. 2 vyhlášky. Posudkový lékař ČSSZ se zabýval otázkou jeho invalidity ve vztahu k ust. § 39 odst. 3, neposoudil však dostatečně ust. § 39 odst. 3, jeho úroveň psychických, sociálních a pracovních funkcí a schopnost vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. 4. Navrhl, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno a byl mu přiznán invalidní důchod. III. Vyjádření žalované k žalobě 5. Žalovaná dne 12. 12. 2024 ve svém vyjádření k žalobě shrnula dosavadní průběh řízení o žádosti žalobce o přiznání invalidního důchodu. S ohledem na závěry posudku vypracovaného v rámci námitkového řízení navrhla, aby byla žaloba zamítnuta a napadené rozhodnutí potvrzeno, neboť je přesvědčena, že vypracovanými posudky byl plně posouzen a zjištěn zdravotní stav žalobce a při vyhodnocení posudkových závěrů bylo vycházeno ze zjištěných diagnóz a oba posudky považuje za objektivní. Subjektivní úvahy a vlastní vyhodnocení zdravotního stavu nejsou důvodem k uznání invalidity nebo změně jejího stupně či data jejího vzniku, neboť tato musí být objektivně zjištěna. Odkázala na podrobné odůvodnění napadeného rozhodnutí a navrhla důkaz posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen komise či PK MPSV), která je povolána k posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce pro účely přezkumného řízení. IV. Posouzení věci soudem 6. Řízení v projednávané věci je upraveno zákonem č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s.ř.s.). 7. V souladu s § 75 odst. 1, 2 s. ř. s. vycházel soud při přezkoumání napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, a napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích žalobních bodů uplatněných v žalobě. Ve věci bylo v souladu s § 51 odst. 2 a § 76 odst. 1 písm. b) s.ř.s. rozhodnuto bez jednání. V. Rozhodnutí soudu 8. Žaloba je důvodná. 9. Námitku žalobce týkající se toho, že rozhodnutí bylo vydáno na základě nedostatečně posouzeného zdravotního stavu není soud oprávněný se vyjadřovat, protože v této věci se jedná o dávku podmíněnou zdravotním stavem a v takovém případě je rozhodnutí soudu závislé především na odborném lékařském posouzení. Ve správním soudnictví ve věcech důchodového pojištění posuzují zdravotní stav a pracovní schopnost pojištěnců PK MPSV, jak vyplývá z § 4 odst. 2 zák. č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v platném znění. V soudní praxi je důkaz posudkem posudkové komise chápán jako případ předepsaného důkazu (srov. rozsudek NSS č. j. 2 Ads 58/2003-75 ze dne 4. 12. 2003, č. 133/2004 Sb. NSS). 10. Soud hodnotí posudek jako každý jiný důkaz v rámci volného hodnocení důkazů [§ 77 odst. 2 soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“)]. Nejsou-li namítány jiné vady řízení, soud v řízení o žalobě proti rozhodnutí orgánů sociálního zabezpečení ve věci invalidity ověřuje pouze to, zda je posudek posudkové komise úplný a přesvědčivý (např. rozsudek NSS č. j. 4 Ads 13/2003-54 ze dne 25. 9. 2003, č. 511/2005 Sb. NSS), případně – namítá-li to žalobkyně – zda byla příslušná posudková komise řádně obsazena (např. rozsudek NSS č. j. 6 Ads 11/2013-20 ze dne 15. 5. 2013). Posudek, který splňuje požadavek úplnosti a přesvědčivosti, a který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi, bývá zpravidla rozhodujícím důkazem pro posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí (např. rozsudek NSS č. j. 4 Ads 61/2010-63 ze dne 11. 11. 2010, č. 2240/2011 Sb. NSS). 11. Z těchto důvodů požádal soud PK MPSV – pracoviště v Plzni o vypracování posudku, který byl vypracován po jednání konaném dne 19. 3. 2025 za účasti odborné lékařky z oboru interní lékařství, jemuž žalobce nebyl přítomen. Z