17 Ad 26/2025 – Krajský soud v Plzni

17 Ad 26/2025- 49 - text  5 17 Ad 26/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Komínkovou ve věci žalobce: L. S. proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, IČ 00006963, sídlem Křížová 1292/25, 150 00 Praha, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 15.5.2025 č.j. X. takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou domáhal zrušení výše označeného rozhodnutí žalované, jímž byly zamítnuty námitky žalobce a bylo potvrzeno rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení čj. X. ze dne 28. 2. 2025, jímž byl odňat žalobci od 10. 4. 2025 invalidní důchod podle ustanovení § 56 odst. 1 písm. a) a ustanovení § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zdp"), neboť podle posudku lékaře Institutu posuzování zdravotního stavu (dále jen „lékař IPZS") ze dne 21. 2. 2025 již žalobce není invalidní. Dle uvedeného posudku poklesla jeho pracovní schopnost z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pouze o 20 %. 2. Žalobce v žalobě tvrdil, že v minulosti mu byl přiznán invalidní důchod 1. stupně s mírou poklesu pracovní schopnosti 35%. Nyní, při posuzování stejného zdravotního stavu a ze stejných lékařských zpráv, byla stanovena míra poklesu pouze 20%. Tento zásadní rozpor nebyl nijak věcně odůvodněn a žalobce jej považuje za nelogický a nesprávný. Zprávy od odborných lékařů (MUDr. N., MUDr. K., MUDr. Č.) potvrzují přetrvávající potíže s páteří, bolestivost a omezenou pohyblivost. Tyto obtíže žalobce trvale omezují ve výkonu jakékoliv práce a každodenním životě. Posudkový lékař se zaměřil pouze na vybrané nálezy, avšak zcela opomněl subjektivní obtíže, omezení hybnosti, bolesti a další faktory, které mají vliv na žalobcovu pracovní neschopnost. 3. Žalovaná ve vyjádření k žalobě navrhla její zamítnutí s tím, že novým posudkem o invaliditě, vypracovaným lékařem IPZS pro námitkové řízení na základě posouzení zdravotního stavu žalobce ze dne 6. 5. 2025, bylo zjištěno, že u žalobce se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu ustanovení § 26 zdp. Nejedná se již o invaliditu prvního stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) zdp, neboť jeho pracovní schopnost z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla pouze o 20 %. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles jeho pracovní schopnosti zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII. (postižení svalové a kosterní soustavy), oddílu E (dorzopatie a spondylopatie), položce 1b (bolestivý syndrom páteře včetně stavů po operaci páteře nebo po úrazech páteře, degenerativní změny páteře, výhřezy meziobratlových plotének - s lehkým funkčním postižením, postižení zpravidla více úseků páteře, polytopní blokády s omezením pohyblivosti, svalové dysbalance, porucha statiky a dynamiky páteře s občasnými projevy kořenového dráždění, s recidivujícím lehkým neurologickým nálezem, bez známek poškození nervu, některé denní aktivity vykonávány s obtížemi) přílohy k vyhlášce Ministerstva práce a sociálních věcí č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity), v platném znění (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity"), pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti v rozmezí 10 - 20 %, přičemž lékař IPZS pro námitkové řízení zvolil horní hranici taxace, tj. 20 %. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 vyhlášky o posuzování invalidity nemění. 4. Žalobu soud neshledal důvodnou. 5. Předmětem řízení bylo posouzení nároku žalobce na invalidní důchod, tedy na dávku podmíněnou dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem. Podle § 39 odst. 1 a 2 zákona o důchodovém pojištění, platí, že pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 % (odst. 1). O invaliditu prvního stupně se jedná, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 % [odst. 2 písm. a)]. O invaliditu druhého stupně se jedná, jestliže jeho pracovní schopnost poklesla nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 % [odst. 2 písm. b)]. O invaliditu třetího stupně se jedná, jestliže jeho pracovní schopnost poklesla nejméně o 70 % [odst. 2 písm. c)]. 6. V přezkumném řízení soudním jsou k posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti osob i k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě ze zákona povolány Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věci (§ 4 odst. 2 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení). V soudní praxi je důkaz posudkem posudkové komise chápán jako případ předepsaného důkazu (srov. rozsudek NSS č.j. 2 Ads 58/2003-75 ze dne 4.12.2003, č. 133/2004 Sb. NSS). 7. Soud hodnotí posudek jako každý jiný důkaz v rámci volného hodnocení důkazů (§ 77 odst. 2 s. ř. s.). Nejsou-li namítány jiné vady řízení, soud v řízení o žalobě proti rozhodnutí orgánů sociálního zabezpečení ve věci invalidity ověřuje pouze to, zda je posudek posudkové komise úplný a přesvědčivý (např. rozsudek NSS č.j. 4 Ads 13/2003-54 ze dne 25.9.2003, č. 511/2005 Sb. NSS), případně – namítá-li to žalobce – zda byla příslušná posudková komise řádně obsazena (např. rozsudek NSS č.j. 6 Ads 11/2013-20 ze dne 15. 5. 2013). Posudek, který splňuje požadavek úplnosti a přesvědčivosti a který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi, bývá zpravidla rozhodujícím důkazem pro posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí (např. rozsudek NSS č.j. 4 Ads 61/2010-63 ze dne 11.11.2010, č. 2240/2011 Sb. NSS). 8. Z těchto důvodů si soud vyžádal, aby posudková komise, konkrétně odbor posudkové služby v Plzni, vypracovala posudek o zdravotním stavu žalobce. 9. Soud doplnil dokazování o posudek posudkové komise MPSV CR v Plzně ze dne 22. 10. 2025, podle něhož: 10. Posudková komise MPSV nejprve shrnula předchozí řízení: Prvotní posudkové řízení na OSSZ proběhlo dne 24. 1. 2023, rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti stanovena istmická spondylolistéza L5/S1, pokles prac. schopností určen v kapitole XIII. odd. E, pol. 1c) ve výši 35 %. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 a 4 citované vyhlášky nemění. Posuz. uznán invalidním v I. st. od data 24. 1. 2023. 11. V rámci KLP invalidity dne 21. 2. 2025 lékař pověřený vypracováním posudku pro IPZS Tachov uznal rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti vertebrogenní algický syndrom se ztrátou pracovní schopnosti v kapitole XIII., oddíl E, položce 1b) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. ve výši 20 %. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 a 4 citované vyhlášky nemění. Invalidita oduznána. Námitkové řízení proběhlo dne 6. 5. 2025 se shodným posudkovým závěrem. 12. Posudková komise MPSV shodně s OSSZ a lékařem ČSSZ určila rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti bolestivý páteřní syndrom bederního úseku na podkladě graf. vyš. verifikované istmické spondylolistézy L5/S1 I. st. s lehkou foramen. stenozou a facetovým syndromem. 13. Podle zhodnocení zdravotního stavu neurologem v komisi dle posledního neurologické vyšetření ze dne 13. 12. 2024 se jedná o prosté lumbalgie bez kořenové léze i iritace, jen s lehkou poruchou statiky a dynamiky bederní páteře. 14. V souladu s doloženými lékařskými nálezy a na základě neurologického hodnocení zdrav, stavu odborným lékařem z oboru neurologie v komisi, klasifikuje PK MPSV dané postižení funkčně jako lehké, bez doprovodné radikulopatie a projevů kořenové iritace, s lehkou statodynamickou poruchou v beder, úseku, bez významného neurologického dráždění i zn. svědčících pro možnou symptomatologii moč. měchýře. Procentuální ztrátu pracovní schopnosti komise hodnotí shodně s IPZS i ČSSZ v kapitole XIII, odd. E, pol. 1b) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti v rozmezí 10-20 %. Se zohledněním dělnické profese stanovuje komise ztrátu PS v horní hranici citovaného procentního pásma, ve výši 20 %, uvedeným hodnocením jsou vyčerpány podmínky pro využití §3 vyhlášky č. 359/2009 Sb., při současné absenci dalších závažnějších zdravotních postižení. 15. Žalobce byl posuzován jako mechanik. 16. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je podle posudkové komise MPSV zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII, oddíl E, položka 1 b) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 20 %. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smys