17 Ad 33/2025 – Krajský soud v Plzni

17 Ad 33/2025- 133 - text  7 17 Ad 33/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Komínkovou ve věci žalobce: J. Š. zastoupen advokátem JUDr. Pavlem Cinkem, LLM. sídlem Veleslavínova 363/33, 301 00 Plzeň proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, IČ 00006963, sídlem Křížová 1292/25, 150 00 Praha, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 22. 4. 2025, č. j. X. takto: I. Rozhodnutí žalované ze dne 22. 4. 2025, č. j. X. se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 18.404,-Kč k rukám zástupce žalobce JUDr. Pavla Cinka, LLM. do 1 měsíce od právní moci rozsudku. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou domáhal zrušení výše označeného rozhodnutí žalované, jímž byly zamítnuty námitky žalobce a bylo potvrzeno rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení č. j. X. ze dne 11. 2. 2025 (dále jen „napadené rozhodnutí"), kterým žalovaná zamítla žádost žalobce o invalidní důchod podle ustanovení pro nesplnění podmínek daných ustanovením § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zdp"), neboť podle posudku lékaře Institutu posuzování zdravotního stavu (dále jen „lékař IPZS") ze dne 12. 2. 2025 není účastník řízení invalidní dle ustanovení § 39 odst. 1 zdp. Dle uvedeného posudku poklesla jeho pracovní schopnost z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pouze o 10 %. 2. Žalobce v žalobě tvrdil, že první zdravotní komplikace se u něho objevily již několik let zpátky, kdy před Vánoci v roce 2022 se u žalobce objevila zvýšená únava, kdy následovaly neúnosné otoky rukou, nohou a horečky. Poté se připadly i bolesti na hrudi a dušnost. Žalobce tak od 10. 1. 2023 nastoupil do pracovní neschopnosti, kdy měl horečku 2 měsíce, a nic proti tomuto nepříznivému stavu nezabíralo. Žalobce tak absolvoval rentgen plic, kde byl objeven nález a taktéž po CT vyšetření vyšlo najevo, že žalobce trpí sarkoidózou. Od února 2023 pak žalobce trpí silným kašlem a má neustále stavy na zvracení. Žalobce tak po celý rok od konce roku 2023 navíc pociťuje ztuhlosti, bolest rukou a neúnosný třes. Před létem roku 2024 se pak přidaly bolesti a ztuhlost kloubů dolních končetin, hlavně kolen a kotníků. V létě 2024 pak byla žalobci zjištěna taktéž chudokrevnost. Od října roku 2024 se žalobce dále lečí v oblasti gastroenterologie, jelikož mu byly zjištěny problémy s chudokrevností a trávením spočívající v pocitu na zvracení a pálení žáhy. Žalobce taktéž nemůže vyloučit ani celiakii. Od roku 2012 se žalobce dále léčí se štítnou žlázou a žalobce užíval přes 1 rok prednison, což mělo taktéž zásadní dopad na jeho zdravotní stav. 3. Podle žalobce se mu však se stávajícím onemocněním rozpadly různé citové vazby a vztahy, a to z důvodu jeho omezení. Žalobce uvádí, že před nemocí byl velice aktivní, měl koníčky jako je turistika, cyklistika, práce kolem domu a podobě. To vše žalobce zvládal bez jakýkoliv problémů, i v kombinaci s nepřetržitým provozem, kde pracoval. Dnes je však pro žalobce nepomyslitelná jakákoliv zátěž, zvládá pouze velmi krátké procházky, jednoduchou práci na zahradě, či menší nákup. Žalobcův stav je však proměnlivý, kdy jsou dny, kdy není schopen ani toho. 4. Žalobce uvádí, že stěžejní omezení spatřuje v jeho malé výkonnosti a výdrži, spojené s neustálou únavou. Žalobce si již musel nastavit režim, že vstává co nejpozději, aby alespoň nějakou část dne dokázal fungovat, jelikož v případě, že by vstával brzo, měl by velké problémy, kdy je pro něj nedostačující spánek i 10 hodin. Žalobce pak musí před vstáním z postele dlouho ležet, kdy v případě, že by se jakkoliv překonal, následovala by významná únava trvající i několik dní, kdy není schopen ničeho. Tato únava je ale spojená se zvláštním pocitem, jakoby měl žalobce chřipku a cítí se jako starý člověk. Při námaze se pak žalobce značně zadýchává, má chvění v končetinách, někdy v celém těle a je mu velice zle. Žalobce pak uvádí, že jediná věc, která relativně pomáhá, je, že si lehne, kdy nepomáhá ani posazení. Žalobce uvádí, že když si sedne, dělá se mu ještě hůře. Žalobce pak uvádí, že tento stav je naprosto nepředvídatelný, kdy není zjištěno, jak těmto stavům předcházet. I přesto se však snaží žalobce se svým zdravotním stavem něco dělat, dodržuje veškerou předepsanou léčbu, snaží se cvičit a podobně. Nicméně regenerace je velice náročná. Co se týče bolesti, ta je pro žalobce již opravdu neúnosná, kdy čím více má námahy, tím dříve a intenzivněji se bolest dostaví. Ta se pak projevuje neúnosnou bolestí a ztuhlostí kloubů na končetinách. Žalobce uvádí, že v rukou ho klouby bolí, jako kdyby mu je někdo propichoval jehlou a bolest na dolních končetinách, zejména pak v kolenních kloubech, ho dokonce budí ze spaní. K danému se pak samozřejmě přidává již zmíněný chronický kašel a chudokrevnost. 5. Žalobce udává, že na jím užívané léky není možné ani běžného fungování. V návaznosti na tyto skutečnosti, bolesti a nepříznivý zdravotní stav žalobce tak žalobce již 2 roky nemůže pracovat, kdy je tudíž bez jakéhokoliv příjmu. 6. Žalovaná ve vyjádření k žalobě navrhla její zamítnutí s tím, že napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku Institutu posuzování zdravotního stavu ze dne 11. 4. 2025, vypracovaného pro účely řízení o námitkách, který invaliditu žalobce posoudil ve smyslu ustanovení § 5 písm. j) a ustanovení § 8 odst. 7 zákona č. 582/1991 Sb., tak, že se u žalobce jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu ustanovení § 26 zdp, žalobce nebyl shledán invalidní podle ustanovení § 39 odst. 1 zdp, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost o 20 %. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti posuzovaného je stav po sarkoidóze II. stupně s postižením uzlin i plicního parenchymu, mimoplicní postižení (postižení srdce, centrálního nervového systému, sleziny, kůže, očí, kloubů, svalů, jater, zažívacího ústrojí, ledvin, žláz s vnitřní sekrecí) nebylo zjištěno. Jedná se o zdravotní postižení podřaditelné pod zdravotní postižení uvedené v kapitole X (postižení dýchací soustavy) oddílu B (dolní dýchací cesty) položce 7b (sarkoidóza - s lehkou poruchou plicních funkcí (restrikční)), přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 10 %, přičemž lékařka IPZS pro námitkové řízení. Přestože je onemocnění v remisi (tedy odpovídající posudková kritéria položky 7a oddílu B kapitoly X, s mírou poklesu pracovní schopnosti 5 %), vzhledem k přetrvávajícím dlouhodobým nespecifickým potížím a významné únavě funkční postižení hodnotila jako srovnatelné s posudkovými kritérii položky 7b, dále pak zvýšila procentní míru poklesu pracovní schopnosti ve smyslu § 3 citované vyhlášky o 10 procentních bodů, a to s přihlédnutím k dalším souběžným diagnózám, které se svým funkčním dopadem podílí na snížení pracovního potenciálu, celkem tak činí míra poklesu pracovní schopnosti 20 %, a ani po možném navýšení nedosahuje hodnoty, podmiňující uznání invalidity. 7. Žalobu soud shledal důvodnou. 8. Předmětem řízení bylo posouzení nároku žalobce na invalidní důchod, tedy na dávku podmíněnou dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem. Podle § 39 odst. 1 a 2 zákona o důchodovém pojištění, platí, že pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 % (odst. 1). O invaliditu prvního stupně se jedná, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 % [odst. 2 písm. a)]. O invaliditu druhého stupně se jedná, jestliže jeho pracovní schopnost poklesla nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 % [odst. 2 písm. b)]. O invaliditu třetího stupně se jedná, jestliže jeho pracovní schopnost poklesla nejméně o 70 % [odst. 2 písm. c)]. 9. V přezkumném řízení soudním jsou k posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti osob i k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě ze zákona povolány Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věci (§ 4 odst. 2 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení). V soudní praxi je důkaz posudkem posudkové komise chápán jako případ předepsaného důkazu (srov. rozsudek NSS č.j. 2 Ads 58/2003-75 ze dne 4.12.2003, č. 133/2004 Sb. NSS). 10. Soud hodnotí posudek jako každý jiný důkaz v rámci volného hodnocení důkazů (§ 77 odst. 2 s. ř. s.). Nejsou-li namítány jiné vady řízení, soud v řízení o žalobě proti rozhodnutí orgánů sociálního zabezpečení ve věci invalidity ověřuje pouze to, zda je posudek posudkové komise úplný a přesvědčivý (např. rozsudek NSS č.j. 4 Ads 13/2003-54 ze dne 25.9.2003, č. 511/2005 Sb. NSS), případně – namítá-li to žalobce – zda byla příslušná posudková komise řádně obsazena (např. rozsudek NSS č.j. 6 Ads 11/2013-20 ze dne 15. 5. 2013). Posudek, který splňuje požadavek úplnosti a přesvědčivosti a který se vypořádává se všemi rozh