Z rozhodnutí: I. Rozhodnutí žalované České správy sociálního zabezpečení žalované ze dne 26. 5. 2025, č. j. X se zrušuje a věc se vrací k dalšímu řízení žalované.…
33 Ad 23/2025- 53 - text
7
33 Ad 23/2025
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní Mgr. Jaroslavou Křivánkovou ve věci
žalobce:
P. S., nar. X, bytem X
proti
žalované:
Česká správa sociálního zabezpečení, IČ 00006963, sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 (dále i ČSSZ),
v řízení o žalobě ze dne 26. 6. 2025 proti rozhodnutí žalované ze dne 26. 5. 2025, č. j. X o invalidní důchod
takto:
I. Rozhodnutí žalované České správy sociálního zabezpečení žalované ze dne 26. 5. 2025, č. j. X se zrušuje a věc se vrací k dalšímu řízení žalované.
II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I.
Napadená rozhodnutí
1. Rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení ze dne 27. 1. 2025, č.j.X byla zamítnuta žádost žalobce o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu podle ust. § 41 odst. 3 a pro nesplnění podmínek ustanovení § 39 odst. 2 písm. b) a c) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zdp“), neboť podle posudku lékaře Institutu posuzování zdravotního stavu (dále jen „IPZS“) ze dne 3. 1. 2025 je žalobce nadále invalidní pro invaliditu prvního stupně ve smyslu ust. § 39 odst. 2 písm. a) zdp.
2. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce námitky, o nichž bylo rozhodnuto rozhodnutím žalované ze dne 26. 5. 2025, č. j. X, kterým žalovaná zamítla jeho námitky a potvrdila výše uvedené rozhodnutí s tím, že žalobce je i nadále invalidní pro invaliditu prvního stupně, neboť podle posudku lékaře námitkového řízení IPZS se u něj jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu ust. § 26 zdp, jenž omezuje fyzické schopnosti a má vliv na pokles pracovní schopnosti. Žalobce byl k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní dle ust. § 39 odst. 1 zdp, přičemž se jedná i nadále o invaliditu prvního stupně dle ust. § 39 odst. 2 písm. a) zdp. Z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu (dále jen „DNZS“) poklesla jeho pracovní schopnost o 40 %. Žalobce je schopen po vzniku invalidity prvního stupně vykonávat soustavnou výdělečnou činnost jen s menšími nároky na tělesné, smyslové nebo duševní schopnosti, jen v menším rozsahu a intenzitě. K datu vydání napadeného rozhodnutí bylo rozhodující příčinou DNZS žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles jeho pracovní schopnosti zdravotní postižení uvedené v kapitole XV. (funkční poruchy, postižení po úrazech, operacích), oddílu B (postižení končetin), položce 8b (endoprotézy na dolních končetinách – středně těžké poruchy, s poruchou motorických funkcí končetiny, svalovými atrofiemi, podstatným omezením hybnosti v kolenním a/nebo kyčelním kloubu, se značným snížením celkové pohyblivosti, některé denní aktivity omezeny), přílohy k vyhlášce Ministerstva práce a sociálních věcí č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity), pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti v rozmezí 30 -40 %, přičemž lékař NŘ IPZS volí horní hranici, tj. 40 % poklesu pracovní schopnosti. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 citované vyhlášky nemění. Rozhodující příčinou DNZS žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles jeho pracovní schopnosti je stav po léčbě artrózy TC kloubu vpravo s instabilitou, stav po TEP TC kloubu 29. 5. 2019, reimplantace tibiální komponenty TEP 23. 9. 2021. Lékař NŘ IPZS tak dospěl k závěru, že posudkový závěr lékaře IPZS ze dne 3. 1. 2025 lze potvrdit, avšak oproti prvoinstančnímu posudku byla provedena změna termínu KLP invaliditě (při artrodese se stav hodnotí odlišně). Zdravotní stav žalobce je dostatečně zhodnocen 40 % mírou poklesu pracovní schopnosti, KLP byla stanovena na 31. 12. 2025.
II.
Žaloba
3. Včasnou žalobou ze dne 26. 6. 2025 doručenou zdejšímu soudu téhož dne se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalované a jeho zrušení. Žalobu odůvodnil tím, že posudkový lékař učinil závěr, aniž by podrobněji zkoumal jeho zdravotní stav a osobně jej viděl, ignoroval jeho námitky proti rozhodnutí ČSSZ, nedostatečně se zabýval v námitkách popsanými zdravotními obtížemi a značnými omezeními z nich vyplývajícími, což samo o sobě zakládá nepřezkoumatelnost rozhodnutí, a posudek je proto neúplný a nepřesvědčivý. Z posudku neplyne, že by se posudkový lékař podrobně zabýval jeho zdravotními postiženími, celkovou výkonností, pohybovými schopnostmi, schopnostmi zvládat denní aktivity, kvalitou žalobcova života a toto zohlednil při určení poklesu jeho pracovní schopnosti. Rovněž nedošlo k zohlednění jeho dalších chorob a neschopnosti vykonávat výdělečnou činnost. Z aktuálních lékařských zpráv vyplývá, že se jeho zdravotní stav zhoršuje, v důsledku čehož není schopen vykonávat jakoukoliv soustavnou výdělečnou činnost. Má proto zato, že byla nesprávně stanovena závažnost jeho DNZS ve své komplexnosti a s ní spojená míra poklesu pracovní schopnosti, neboť ve výkonu většiny denních aktivit je velmi omezen. Jeho schopnost vykonávat výdělečnou činnost je dlouhodobě a trvale omezena nejméně o 70 %. Z uvedených důvodů má zato, že posudek o invaliditě vypracovaný v námitkovém řízení ani následně vydané rozhodnutí žalované se dostatečně nevypořádávají s jeho námitkami, bylo opomenuto přičtení poklesu pracovní schopnosti o 10 % za jeho další (duševní) onemocnění s přihlédnutím na schopnost vykonávat výdělečnou činnosti či na schopnost rekvalifikace dle § 3 odst. 2 vyhlášky č. 359/2009 Sb. Posudkový lékař ani neřešil jeho pracovní uplatnění na trhu práce s ohledem na tvrzenou invaliditu I. stupně, přičemž jeho fyzický stav se od roku 2022 velmi zhoršil. Posudek o invaliditě je nepřezkoumatelný a na základě něj vydané rozhodnutí je nezákonné, vydané na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu bez přihlédnutí k posudkovým kritériím.
4. Navrhl, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno a byl mu přiznán invalidní důchod III. stupně.
III.
Vyjádření žalované k žalobě
5. Žalovaná dne 7. 7. 2025 ve svém vyjádření k žalobě shrnula dosavadní průběh řízení o žádosti žalobce o změnu stupně invalidního důchodu. S ohledem na závěry posudku vypracovaného v rámci námitkového řízení navrhla, aby byla žaloba zamítnuta a napadené rozhodnutí potvrzeno, neboť je přesvědčena, že vypracovanými posudky byl plně posouzen a zjištěn zdravotní stav žalobce a při vyhodnocení posudkových závěrů bylo vycházeno ze zjištěných diagnóz a oba posudky považuje za objektivní. Odkázala na posudek IPZS ze dne 1. 4. 2025 s tím, že trvá na svém rozhodnutí ze dne 26. 5. 2025.
IV.
Posouzení věci soudem
6. Řízení v projednávané věci je upraveno zákonem č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s.ř.s.).
7. V souladu s § 75 odst. 1, 2 s. ř. s. vycházel soud při přezkoumání napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, a napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích žalobních bodů uplatněných v žalobě a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Ve věci bylo v souladu s § 51 a § 76 odst. 1 písm. a) s.ř.s. rozhodnuto bez jednání.
8. V souladu s § 75 odst. 1 a 2 s.ř.s. soud vycházel při přezkoumání napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu a napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích žalobních bodů uplatněných v žalobě.
V.
Rozhodnutí soudu
9. Žaloba je důvodná.
10. Námitku žalobce týkající se toho, že u něj došlo ke zhoršení zdravotního stavu a v důsledku ke snížení jeho pracovní schopnosti, a z tohoto důvodu není zamítnutí jeho žádosti o změnu stupně invalidního důchodu důvodné, shledal soud důvodnou.
11. Námitka žalobce týkající se osobní neúčasti při posouzení zdravotního stavu posudkovým lékařem není důvodná, neboť právní úprava v ustanovení § 8 a § 16a zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, obligatorně nezakotvuje osobní účast posuzované osoby. V neposlední řadě soud odkazuje na ustanovení § 7 vyhlášky č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity). Daný pokles invalidity je možné určit za pomocí zjišťovací lékařské prohlídky, avšak žádný právní předpis nezakotvuje povinnost takového vyšetření, které by bylo nutné provést za osobní účasti posuzované osoby, k tomu viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 11. 2012, č. j. 4 Ads 65/2012-21. Výše zmíněné závěry nejsou nijak v rozporu s požadavky judikatury, neboť daný případ se netýká odnětí jednou přiznaného invalidního důchodu, který byl pobírán po dlouhou dobu, a bez náležité kontrolní prohlídky došlo k jeho následnému odebrání na základě pochybení ze strany správního orgánu, viz rozsudek NSS ze dne 28. 11. 2012, č. j. 6 Ads 97/2012-28, bod 29. Dále dle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 20. června 2012 č. j. 6 Ads 1/2012 – 34 se Nejvyšší spr