4 Ads 17/2011 — Nejvyšší správní soud

42 Ad 15/2011- 95 - text Pokračování 9 42Ad 15/2011 42Ad 15/2011-95 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Václavem Trajerem v právní věci žalobkyně: R. S. (dříve B.), „X“, zastoupené Mgr. Janem Kutějem, advokátem se sídlem Lamačova 824/9, Praha 5, proti žalovanému: Ministerstvu práce a sociálních věcí, Na Poříčním právu 376/1, Praha, v řízení o žalobě proti rozhodnutím Krajského úřadu Ústeckého kraje ze dne 5.11.2008 č.j. 3214/SZ/2008-3, číslo evidenční 177994/2008; č.j. 3214/SZ/2008-4, číslo evidenční 177995/2008 a č.j. 3214/SZ/2008-5, číslo evidenční 178011/2008, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Žalobkyně se žalobou, která byla podána v zákonem stanovené lhůtě, domáhala zrušení napadeného rozhodnutí původního žalovaného ze dne 5.11.2008, č.j. 3214/SZ/2008-3, číslo evidenční 177994/2008, kterým bylo zamítnuto její odvolání a bylo potvrzeno rozhodnutí Úřadu práce v Litoměřicích ze dne 9.9.2008 č.j. 7451/4/LTA-1/7, kterým bylo rozhodnuto o odejmutí dávky státní sociální podpory – přídavku na dítě nezletilé oprávněné osobě D. S. ode dne 1.8.2008. Dále se domáhala zrušení rozhodnutí původního žalovaného ze dne 5.11.2008, č.j. 3214/SZ/2008-4, číslo evidenční 177995/2008, kterým bylo zamítnuto její odvolání a bylo potvrzeno rozhodnutí Úřadu práce v Litoměřicích ze dne 9.9.2008, č.j. 7451/4/LTA-2/8, kterým bylo rozhodnuto o odejmutí dávky státní sociální podpory – přídavku na dítě nezletilé oprávněné osobě A. S. ode dne 1.8.2008. Dále se domáhala zrušení rozhodnutí původního žalovaného ze dne 5.11.2008, č.j. 3214/SZ/2008-5, číslo evidenční 178011/2008, kterým bylo zamítnuto její odvolání a bylo potvrzeno rozhodnutí Úřadu práce v Litoměřicích ze dne 9.9.2008 č.j. 4367/8/LTA/2, kterým bylo rozhodnuto o odejmutí dávky státní sociální podpory – sociálního příplatku žalobkyni ode dne 1.8.2008. Na tomto místě soud podotýká, že v průběhu soudního řízení vedeného dle zák. č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s.ř.s.“), počínaje dnem 1.1.2012 podle čl. VIII. bod 10 zák. č. 366/2011 Sb. přešla pravomoc z původního žalovaného Krajského úřadu Ústeckého kraje na Ministerstvo práce a sociálních věcí k rozhodování o dávkách státní sociální podpory. V dalším řízení počínaje dnem 1.1.2012 je tak nově v projednávané věci podle ust. § 69 s.ř.s. bez dalšího žalovaným Ministerstvo práce a sociálních věcí a již nikoli Krajský úřad Ústeckého kraje. Žalobkyně uvádí, že do 1.8.2008 pobírala dávky poskytované v závislosti na výši příjmů, a to přídavky na dvě nezletilé děti, sociální příplatek a příplatek na bydlení. Příjmy dokládala každé čtvrtletí. Součástí žádostí byla i dohoda rodičů o vyživovací povinnosti k nezletilým dětem. Dávky jí byly na základě doložených příjmů bez jakýchkoliv problémů vypláceny. Dne 14.4.2008 s ní byl sepsán na Úřadu práce v Litoměřicích, odboru státní sociální podpory protokol. V rámci sepisu protokolu bylo žalobkyni doporučeno požádat o výživné Okresní soud v Litoměřicích a doporučeno požádat o doplácení do životního minima u městského úřadu. Metodička úřadu práce jí sdělila, že doklady předkládané k přiznání dávek státní sociální podpory jsou staré, nejsou dostačující a to je prý důvod k tomu, aby žalobkyně požádala o určení výživného soud, případně soudu předložila dohodu rodičů o výživném ke schválení. Pracovnicí úřadu práce jí bylo sděleno, že její dávky státní sociální podpory budou pozastaveny z důvodu přezkoumání skutečností souvisejících s vyloučením otce dětí z okruhu společně posuzovaných osob. Rovněž bylo žalobkyni sděleno, že v případě, pokud by ke schválení dohody rodičů soudem o výživném nedošlo nebo nebylo vydáno rozhodnutí soudu o vyživovací povinnosti, byl by otec dětí dle zákona o státní sociální podpoře zahrnut do okruhu společně posuzovaných osob. K tomu žalobkyně uvádí, že s otcem jejích nezletilých dětí nežije již od roku 2003 a rozhodnutím Úřadu práce v Litoměřicích, odboru státní sociální podpory, č.j. 147/2005/SSP-VO/LTA byl otec nezletilých dětí vyloučen z okruhu společně posuzovaných osob od 1.9.2004. Žalobkyně obdržela výzvu Úřadu práce ze dne 6.6.2008 č.j. 973/95/LTA, aby k žádostem o sociální příplatek a příplatky na děti doložila rozhodnutí soudu o úpravě poměrů k nezletilým dětem, popřípadě schválenou dohodu rodičů ve lhůtě do 31.7.2008. Na základě této výzvy zaslala příslušnému orgánu dohodu rodičů o úpravě vyživovací povinnosti (bez soudního schválení). Namítá, že ve formuláři žádosti o přídavek na dítě ani ve formuláři žádosti o sociální příplatek není nikde uvedena povinnost dokládat soudem určené výživné či soudem schválenou dohodu. Tato povinnost není obsažena ani v zákoně č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře (dále jen „zákon o státní sociální podpoře“). Zdůrazňuje, že na každé žádosti potvrzuje svým podpisem, že si je vědoma povinnosti písemně ohlásit příslušnému úřadu, který o dávce rozhoduje, do osmi dnů změny ve skutečnostech rozhodných pro trvání nároku na dávku, její výši a výplatu. Dávky jí byly dle jejího názoru zastaveny protizákonně, neboť k žádostem vždy řádně dokládala veškeré potřebné náležitosti, které jí ukládá zákon. Zdůrazňuje, že pokud se s otcem svých dětí dohodla na výživném, nemá žádný důvod žádat soud o určení výživného případně o schválení dohody, přičemž tyto doklady není ani povinna dokládat k přiznání dávek státní sociální podpory závislých na příjmu. Trvá na tom, že k výzvě dle § 61 odst. 2 zákona o státní sociální podpoře dostatečným způsobem doložila požadované skutečnosti rozhodné pro přiznání dávky tím, že příslušnému orgánu zaslala dohodu rodičů o vyživovací povinnosti k nezletilým dětem. Tím vyhověla předmětné výzvě ve stanovené lhůtě, splnila svoji povinnost a osvědčila uváděné skutečnosti pro přiznání dávek státní sociální podpory. Zdůrazňuje, že jediné výjimky, kdy o výživném musí rozhodnout soud, se týkají rozvodu manželství a určení otcovství. Pokud se manželé rozvádějí a mají nezletilé děti, musí být nejprve soudně upraveno, komu děti budou na dobu po rozvodu svěřeny do výchovy a jaké má být placené výživné. Jestliže se ale rozejdou rodiče dítěte, kteří nežili v manželství, stačí, když se na výchově a výživě dohodnou. S otcem svých dětí žalobkyně pouze žila ve společné domácnosti a nikdy za něj nebyla provdána. Původně žalovaný ve svém písemném vyjádření k podané žalobě navrhl její zamítnutí v plném rozsahu. Uvedl, že dávky státní sociální podpory jsou žadatelům vypláceny na základě údajů, které jsou uvedeny v žádosti, přičemž tyto údaje jsou následně ověřovány z důvodu kontroly, při níž se zjišťuje, zda uvedené údaje odpovídají skutečnosti. V daném případě bylo skutečně rozhodnuto na základě žádosti žalobkyně ze dne 10.11.2005 Úřadem práce v Litoměřicích rozhodnutím č.j. 147/2005/SSP-VO/LTA ze dne 24.11.2005 o vyloučení otce nezletilých dětí A. S. a D. S., pana P. S. z okruhu společně posuzovaných osob, a to z důvodu, že dle tvrzení žalobkyně nežijí již ve společné domácnosti. V následujícím období předkládala žalobkyně Úřadu práce v Litoměřicích doklady o příjmech. Z těchto dokladů trvale vyplývá, že žalobkyně nepracuje, není vedena v evidenci úřadu práce, nepobírá žádný důchod, nepobírá dávky sociální péče a se dvěma dětmi žije pouze z dávek státní sociální podpory a výživného na děti. Na základě těchto zjištění vznikla na straně správního orgánu důvodná pochybnost o správnosti a úplnosti údajů poskytovaných žalobkyní za účelem výplaty dávek, neboť je evidentní, že pouze dávky státní sociální podpory nemohou pokrýt osobní potřeby žalobkyně, dvou nezletilých dětí a náklady rodiny na bydlení. Se žalobkyní byla věc projednána dne 14.4.2008, kdy žalobkyně do protokolu uvedla, že s dětmi žije pouze z dávek státní sociální podpory a výživného na děti, na každého 1 000,- Kč, další příjem nemá. Občas jí vypomáhají rodiče. Za pozornost dle žalovaného stojí, že žalobkyně zde také tvrdila, že s otcem nezletilých dětí nežije ve společné domácnosti od 1.9.2004, což je v rozporu s jejím tvrzením ze žádosti o vyloučení otce z okruhu společně posuzovaných osob. Dále uvedla, že požádá o výživné přes soud a zároveň o doplácení do životního minima. Správní orgán je oprávněn žádat osvědčení rozhodných skutečností, v daném případě osvědčení okruhu společně posuzovaných osob v souvislosti s vyloučením otce dětí pana Smrtky (§ 7 odst. 7 zákona o státní sociální podpoře), a to i vzhledem k tomu, že žadatelka dlouhodobě nedokládala žádné příjmy. Proto Úřad práce v Litoměřicích požádal dopisem ze dne 4.3.2008 Městský úřad v Litoměřicích o provedení místního šetření v rodině žalobkyně za účelem ověření rozhodných skutečností. Na základě této žádosti byly provedeny opakované pokusy o místní šetření, a to ve dnech 20.3., 25.3, 12.4., 6.5. a 13.5.2008. Ani v jednom případě nebyla žalobkyně zastižena na adrese svého trvalého bydliště. Svým šetřením Městský úřad v Litoměřicích rovněž zjistil, že otec nezletilých dětí pan P. S.