2 As 30/2011 — Nejvyšší správní soud

15 A 55/2015- 50 - text Pokračování 15 15A 55/2015 15A 55/2015-50 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Václava Trajera a soudců JUDr. Petra Černého, Ph.D., a Ing. Mgr. Martina Jakuba Bruse v právní věci žalobce: M. K., nar. „X“, bytem „X“, zastoupeného Mgr. Bc. Martinem Kůsem, advokátem se sídlem Bartolomějská 304/1, 110 00 Praha 1, proti žalovanému: Krajskému úřadu Ústeckého kraje, odboru životního prostředí a zemědělství, se sídlem Velká Hradební 3118/48, 400 02 Ústí nad Labem, zastoupenému JUDr. Danielem Volákem, advokátem se sídlem Jiráskova 413, 436 01 Litvínov, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2.3.2015, č.j. 155/ZPZ/2015-12, JID: 31709/2015/KUUK, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Žalobce se žalobou podanou v zákonem stanovené lhůtě domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného Krajského úřadu Ústeckého kraje, odboru životního prostředí a zemědělství, ze dne 2.3.2015, č.j. 155/ZPZ/2015-12, JID: 31709/2015/KUUK, jímž bylo změněno rozhodnutí Městského úřadu Kadaň, odboru životního prostředí (dále jen „správní orgán I. stupně“), ze dne 3.11.2014, sp.zn. 221.6.3 V/5, č.j. MUKK-42762/2014, kterým byla žalobci podle ust. § 55 odst. 1 písm. d) zákona č. 289/1995 Sb., o lesích, ve znění účinném do 31.12.2015 (dále jen „lesní zákon“), uložena pokuta ve výši 125.000,- Kč splatná do 30 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí a současně stanovena povinnost uhradit náklady řízení ve výši 1.000,- Kč za jednání, jímž se jako vlastník lesa, na kterém hospodařil bez protokolu o převzetí lesních hospodářských osnov, dopustil v rozporu s ust. § 33 odst. 3 lesního zákona neoprávněné těžby v množstvím překračujícím 3 m3 na 1 ha lesa za kalendářní rok, když v měsíci březnu a počátkem dubna 2013 na LHC 401806 LHO Klášterec na p.p.č. „X“, „X“, „X“, „X“, „X“, „X“, „X“ nacházejících se v k.ú. Hradiště u Vernéřova vytěžil v lesních porostech označených jako 369B b12 množství 255 m3 dřeva a 369B b4/3 množství 80 m3 dřeva; a to tak, že se výše uložené pokuty mění na 100.000,- Kč. Pro případ neúspěchu návrhu na zrušení napadeného rozhodnutí navrhl žalobce moderaci uložené pokuty. Žalobce v žalobě uvedl, že formulace výroku rozhodnutí žalovaného nemůže obstát, neboť tím, že původní výrok správního orgánu I. stupně nahradil výrokem, jímž „Městský úřad Kadaň účastníku […] ukládá podle ust. § 55 odst. 1 písm. d) lesního zákona pokutu ve výši 100.000,- Kč“, prakticky rozhodl o tom, že snížená pokuta je ukládána přímo správním orgánem I. stupně, nikoliv však žalovaným. Není přitom přípustné, aby odvolací orgán ukládal pokutu jménem orgánu prvoinstančního. Napadené rozhodnutí pak ve výrokové části neobsahuje ani lhůtu ke splnění ukládané povinnosti, v důsledku čehož je dle žalobce nicotné. Žalovaný taktéž dle žalobce nedostatečně zjistil stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, když uvedl, že žalobce protokolárně nepřevzal lesní hospodářské osnovy od správního orgánu I. stupně, aby mohl s lesním majetkem hospodařit způsobem, který je v nich uveden. Tento závěr žalovaný dovodil pouze ze skutečnosti, že obsahem správního spisu není protokol o převzetí osnov. Obdobně dle žalovaného nepřevzaly lesní hospodářské osnovy ani předchozí vlastníci. Žalobce je však přesvědčen, že absence protokolu, který měl vyhotovit prvostupňový orgán, nemůže být dávána k tíži žalobci. Žalovaný navíc kromě vyžádání vyjádření od tohoto úřadu neprovedl žádné další úkony ke zjištění skutečného stavu věci, např. nevyslechl předchozí vlastníky lesních pozemků. Těm byl předán lesní hospodářský plán spolu s protokolem o vydání a převzetí lesních pozemků ze strany Lesů České republiky, s.p., při venkovní pochůzce konané dne 12.4.1996. Druhá předávka lesního hospodářského plánu nastala ze strany odhadce, pana Z. P. Při předkupních prohlídkách pak byly lesní hospodářské osnovy předány budoucímu lesnímu hospodáři žalobce, Ing. F., paní T., dcerou jednoho z vlastníků pozemků. Za tímto účelem žalobce navrhl provést důkaz protokolem o vydání a převzetí lesních pozemků, e-mailovou komunikací, lesními hospodářskými osnovami předanými předchozími vlastníky žalobci, lesními hospodářskými osnovami vyzvednutými žalobcem, předávacím protokolem ze dne 5.6.2013 a výslechem svědků I. A., J. Č., M. V. a V. V. Žalobce je přesvědčen, že lesní hospodářské osnovy mu byly předchozími vlastníky řádně předány. I pokud by nicméně soud dospěl k odlišnému závěru, bylo úkolem správních orgánů řádně zjistit, zda a kolik dřeva bylo žalobcem fakticky vytěženo před tím, než si osnovy od orgánu státní správy lesů vyzvedl, což však neučinily. Tato skutečnost má přitom zásadní vliv na výši uložené pokuty. Dle žalobce nebylo na místě rovněž aplikovat ust. § 33 odst. 3 lesního zákona, neboť jak již uvedl, měl lesní hospodářské osnovy řádně převzaty. I při opačném závěru je nicméně nutno poukázat na skutečnost, že žalobce v souladu s tímto ustanovením vyrozuměl správní orgán I. stupně a doložil vyjádření odborného lesního hospodáře již dne 9.4.2014, přičemž oznámení Lesů České republiky, s.p., došlo správnímu orgánu I. stupně až dne následujícího. V této souvislosti žalobce navrhl provést důkaz účastnickým výslechem a výslechem odborného lesního hospodáře, Ing. J. F. Neexistuje tedy žádný důkaz pro tvrzení, že žalobce započal s těžbou dříve. Bez významu dle žalobce rovněž není, že oznámení Lesů České republiky, s.p., nebylo nikterak prověřeno, např. ohledáním, a to přesto, že uvedená společnost není orgánem veřejné moci, nýbrž soukromým subjektem. Z důkazů provedených správním orgánem I. stupně, např. výpovědí zaměstnanců spol. SOLITERA s.r.o., kteří prováděli vlastní těžbu, je žalobce přesvědčen, že těžba v porostu 369B b4/3 byla toliko nahodilou. I zde je proto vyjádření Lesů České republiky, s.p., jež uvedly, že v okolí předmětných lesních pozemků neexistovaly v inkriminovaném období žádné stromy vyžadující provedení nahodilé těžby, zcela bezpředmětné, neboť nebylo správními orgány prověřeno a navíc se týká okolních pozemků, nikoliv pozemků žalobce. Žalovaný navíc u Českého hydrometeorologického ústavu (na rozdíl např. od údajů o extrémních teplotách, významném úhrnu srážek či výskytu bořivých větrů) neprošetřil, zda v daném období nedošlo ke sněhové kalamitě jakožto mimořádné okolnosti ve smyslu ust. § 32 odst. 2 lesního zákona, jež by odůvodňovala provedení nahodilé těžby. Konečně je dle žalobce nepřiměřená i pokuta uložená žalovaným. Nebylo zohledněno, jaké množství dřeva bylo vytěženo v rozporu s právními předpisy a jaké již po splnění zákonných podmínek (vyzvednutí lesních hospodářských osnov či doložení vyjádření odborného lesního hospodáře), a současně žalovaný založil své závěry pouze na hypotetických úvahách, když uvedl, že nelze vyloučit, že by ze strany orgánu státní správy lesů došlo k uplatnění negativního stanoviska. Tyto úvahy si však měl žalovaný posoudit jako předběžnou otázku, a nikoliv je užít jako přitěžující okolnost. Rovněž fakt, že dle žalovaného musel žalobce znát právní předpisy upravující těžbu dřeva, nelze považovat za přitěžující okolnost, neboť neznalost zákona neomlouvá nikoho, a případné porušení zákona tak musí být ze strany správních orgánů posuzováno u všech osob stejně. S ohledem na uvedené žalobce navrhl, aby soud rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k novému projednání. Žalovaný k výzvě soudu předložil správní spis a písemné vyjádření k žalobě, v němž navrhl její zamítnutí. K námitkám žalobce uvedl, že v rámci svého rozhodnutí postupoval plně v intencích právních předpisů, zhodnotil skutečný stav věci, podrobně popsal veškeré skutečnosti, které ho k rozhodnutí vedly, a plně se vypořádal s podaným odvoláním. K tvrzení žalobce, že žalovaný rozhodl jménem správního orgánu I. stupně, konstatoval, že v odvolacím řízení došlo ke změně prvoinstančního rozhodnutí – celou větu z původního výroku uvedl pouze z toho důvodu, aby nedošlo k vytržení změny z kontextu. Stejně tak, pokud žalobce tvrdil, že napadené rozhodnutí neobsahuje lhůtu ke splnění povinnosti, žalovaný poukázal na to, že z jeho strany došlo pouze ke změně první věty prvostupňového rozhodnutí, druhá věta obsahující platební údaje a povinnost pokutu uhradit do 30 dnů ode dne nabytí právní moci, zůstala nezměněna. V replice k vyjádření žalovaného žalobce v první řadě jmenovanému vytknul, že reakce žalovaného na jednotlivé námitky je velice vágní – vyjádření neobsahuje žádný odkaz na právní předpisy, judikaturu či právní rozbor. Dále žalobce ke svým předchozím námitkám doplnil, že před započetím těžby disponoval jak lesními hospodářskými plány, jež jsou definovány v ust. § 24 zákona o lesích, tak i lesními hospodářskými osnovami ve smyslu ust. § 25 zákona o lesích. Tyto dokumenty převzali již předchozí vlastníci pozemků od Lesů České republiky, s.p., jak dokládá protokol o vydání a převzetí lesních pozemků, jenž odkazuje na přílohu, kterou by