10 As 96/2014 — Nejvyšší správní soud

40 A 4/2019- 60 - text  18 40 A 4/2019 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Markéty Lehké, Ph.D., a soudců JUDr. Petra Černého, Ph.D., a Ing. Mgr. Martina Jakuba Bruse ve věci navrhovatele: Ing. J. B., narozen „X“, bytem „X“, zastoupen Mgr. Pavlem Černohousem, advokátem, sídlem Lublaňská 398/18, 120 00 Praha 2, proti odpůrci: Ústecký kraj, sídlem Velká Hradební 3118/48, 400 02 Ústí nad Labem, za účasti osoby zúčastněné na řízení: NET4GAS, s. r. o., IČO: 27260364, sídlem Na Hřebenech II 1718/8, 140 21 Praha 4, zastoupena JUDr. Václavem Žaloudkem, advokátem, sídlem Na Příkopě 854/14, 110 00 Praha 1, o návrhu na zrušení opatření obecné povahy ze dne 28. 1. 2019, č. j. 335/UPS/2018-71, kterým byla vydána 3. aktualizace Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje, takto: I. Návrh se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Návrhem na zrušení opatření obecné povahy ve smyslu § 101a a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), podaným v zákonem stanovené lhůtě, se navrhovatel domáhal zrušení opatření obecné povahy ze dne 28. 1. 2019, č. j. 335/UPS/2018-71, přijatého usnesením Zastupitelstva Ústeckého kraje č. 008/17Z/2019, jímž byla vydána 3. aktualizace Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje. Návrh 2. V návrhu navrhovatel označil napadené opatření obecné povahy za nezákonné, neboť Zastupitelstvo Ústeckého kraje bez dalšího přijalo tvrzení osoby zúčastněné na řízení, že její podnikatelský záměr vybudovat stavbu inženýrské sítě – VLT plynovodu DN 1.400, RU Kateřinský potok – RU Přimda je veřejně prospěšnou stavbou, a proto ji ve 3. aktualizaci Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje schválilo s účinností od 17. 2. 2019. Podle navrhovatele nebyl před schválením takto rozsáhlého zásahu do krajiny a především do pozemků zpracován odborný posudek znaleckého ústavu k posouzení, zda se jedná skutečně o veřejně prospěšnou stavbu, když stávající plynovod Gazela svou kapacitou plně pokrývá potřebu České republiky na dodávky plynu. 3. Navrhovatel konstatoval, že běžný občan, který nedojíždí do Ústí nad Labem a nenavštěvuje běžně stavební úřad, neměl možnost se k této schválené změně vyjádřit v připomínkovém období, protože o ní vůbec nevěděl. Navrhovatel připustil, že z důvodu velkého počtu účastníků – vlastníků dotčených pozemků může být doručování informací o tomto záměru obtížné, nicméně namítal, že se odpůrce spokojil pouze s tím, že záměr 3. aktualizace Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje zveřejnil na úřední desce s krátkou lhůtou pro podání připomínek, ačkoli mu muselo být zřejmé, že se tato informace dostane jen k minimálnímu okruhu dotčených vlastníků. Tím je odpůrce podle navrhovatele zkrátil na jejich nezadatelných právech, a upřednostnil tak privátní zájem osoby zúčastněné na řízení jakožto investora před zájmy vlastníků dotčených pozemků. Navrhovatel podotkl, že osoba zúčastněná na řízení měla mít uloženo např. v trase zvažovaného plynovodu v dotčených obcích informovat vlastníky na veřejných projednáních či ve sdělovacích prostředcích formou zaplacené reklamy zveřejňovat svůj podnikatelský záměr, aby se k této informaci dostalo co nejvíce občanů. Namísto toho měla podle navrhovatele osoba zúčastněná na řízení opačnou snahu, stejně jako při výstavbě plynovodu Gazela, kdy zneužila možnost nechat si takto obrovskou stavbu „povolit“ stavební techničkou – autorizovanou inspektorkou Ing. J. H. Navrhovatel poznamenal, že tuto možnost pak Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky na základě řady zneužití zrušila. 4. Podle navrhovatele se lze v současnosti v praxi seznámit s dopady stavby Gazela na pozemky v trase tohoto plynovodu, kdy s ohledem na velikost potrubí a rozsah zemních prací došlo k nevratnému znehodnocení dotčených pozemků nejen velikostí ochranného pásma, ale především velkými zásahy do půdního profilu. Podle navrhovatele vznikl velký depresní kužel pro hladinu spodní vody, což bylo zvláště patrné v posledním suchém roce 2018. Navrhovatel dodal, že porušením původních půdních vrstev podloží ornice dochází k odvádění spodních vod z dotčených pozemků a místy také naopak k zamokřování polí přítokem vod v korytu plynovodu. Podle navrhovatele lze toto vše pozorovat ještě po létech na obilí, které tam roste, neboť rostliny neprospívají tak jako v místech, kde plynovod nevede. Tyto skutečnosti mají podle navrhovatele kromě organizačních také ekonomické dopady na zemědělce snížením výnosů plodin, komplikacemi při sklizni i setí, a snížení bonity půdy v důsledku stavby plynovodu nebylo zohledněno ani při stanovení daně z pozemků. Navrhovatel doplnil, že vzhledem k prognózám oteplování klimatu a snižování srážek budou tyto škody na straně vlastníků jistě narůstat. Uzavřel, že je vlastníkem pozemků parc. č. „X“, „X“, „X“, „X“ a „X“ v katastrálním území „_X“, obec „X“, a v případě realizace plynovodu podle 3. aktualizace Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje dojde podle navrhovatele ke znehodnocení pozemků v jeho vlastnictví, aniž by to odůvodňoval veřejný zájem. Vyjádření odpůrce k návrhu 5. Odpůrce k výzvě soudu předložil spisovou dokumentaci a písemné vyjádření k návrhu, v němž navrhl jeho zamítnutí pro nedůvodnost: Podotkl, že navrhovatel zůstal v době pořizování 3. aktualizace Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje zcela pasivním a neuplatnil žádnou připomínku. Jeho námitky o nedostupnosti informací o pořizování této aktualizace označil odpůrce za nedůvodné a poznamenal, že postupoval přesně podle § 42a a násl. zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“), návrh předmětné aktualizace a oznámení o konání veřejného projednání doručil v souladu s § 172 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) a s § 42b odst. 2 ve spojení s § 20 stavebního zákona veřejnou vyhláškou vyvěšenou na úředních deskách obecních úřadů obcí v řešeném území a obcí sousedících s tímto územím a na úřední desce krajského úřadu. Veřejná vyhláška stanovila místo, den a hodinu veřejného projednání, sdělení o tom, kde je návrh předmětné aktualizace přístupný k veřejnému nahlédnutí, a poučení o možnosti podat připomínky. Tato veřejná vyhláška byla podle odpůrce vyvěšena i na úřední desce Obecního úřadu Podbořany, kde se nachází navrhovatelovy pozemky, a to od 13. 8. 2018 do 29. 8. 2018. Odpůrce dodal, že stavební zákon ani jiný právní předpis neumožňuje pořizovateli zásad územního rozvoje, aby oprávněným investorům navrhujícím aktualizaci těchto zásad nařizoval či doporučoval zveřejňování jejich záměru formou placené reklamy. Pokud oprávněný investor čistě z vlastní vůle nepřikročí k veřejné prezentaci svého záměru, nezbývá podle odpůrce navrhovateli nic jiného než důsledně sledovat úřední desku krajského úřadu nebo obecního úřadu obce, kde se jeho nemovitosti nacházejí, neboť vzhledem k povaze krajské územně plánovací dokumentace nepřichází individuální doručování písemností s ní souvisejících vůbec do úvahy. 6. Podle odpůrce právní řád České republiky umožňuje legislativní stanovení „veřejného zájmu“ v souvislosti s druhově vymezeným typem záměru, popř. výkonem činnosti, což označil za typické pro oblast energetiky. Konstatoval, že veřejný zájem na zřízení a provozování vysokotlakého plynovodu a veřejná prospěšnost této stavby vyplynuly přímo ze zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „energetický zákon“), nikoli z tvrzení osoby zúčastněné na řízení, která jakožto oprávněný investor podle § 23a stavebního zákona ve své žádosti o aktualizaci Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje ani neuvedla, že jde o veřejně prospěšnou stavbu. Pro navrhovatelem požadované znalecké posouzení veřejného zájmu nebyl podle odpůrce žádný prostor, když navíc znalci nepřísluší hodnotit otázky právní. Odpůrce dále citoval pasáže napadeného opatření obecné povahy, které se vyjadřují k veřejné prospěšnosti daného záměru. 7. K obavám navrhovatele ze znehodnocení jeho pozemků předmětným záměrem odpůrce uvedl, že tyto měly být prezentovány formou připomínky v procesu pořizování 3. aktualizace Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje, což se nestalo. Odpůrce se proto logicky nemohl vyjádřit ke střetu mezi veřejným zájmem na výstavbě plynovodu a soukromými zájmy navrhovatele. Pro dokreslení odpůrce doplnil, že plynovod bude veden pod zemí a prakticky v celé své délce kopíruje již realizovaný plynovod Gazela, tudíž nejsou předpokládány žádné významnější zásahy do životního prostředí, ani trvalé zábory zemědělského půdního fondu. Z hlediska ochrany vod se k návrhu předmětné aktualizace vyjádřil Krajský úřad Ústeckého kraje jakožto vodoprávní úřad s tím, že nemá připomínky. Odpůrce připomněl, že napadené opatření obecné povahy vymezuje koridor o šíři 600 m, nik