8 Afs 21/2009 — Nejvyšší správní soud

59 A 13/2021- 344 - text  59 A 13/2021 - 344 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Lucie Trejbalové a soudců Mgr. Karolíny Tylové, LL.M., a Mgr. Zdeňka Macháčka ve věci žalobkyně: X sídlem X zastoupena Mgr. Janem Matznerem, advokátem, sídlem 8. března 21/13, 460 05 Liberec proti žalované: Ústřední veterinární správa Státní veterinární správy sídlem Slezská 100/7, 120 00 Praha 2 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 15. 12. 2020, č. j. X, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Žalobou podanou v zákonné lhůtě se žalobkyně domáhá zrušení shora označeného rozhodnutí žalované, kterým bylo zamítnuto její odvolání a rozhodnutí Krajské veterinární správy Státní veterinární správy pro Liberecký kraj (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 15. 9. 2020, č. j. X, bylo částečně změněno ve výroku I. tak, že se v prvním odstavci slova „§ 5 odst. 1 písm. i) veterinárního zákona“ nahradila slovy „§ 5 odst. 1 písm. d) veterinárního zákona“ a odstavec druhý se vypustil, ve výroku II. tak, že se v prvním odstavci slova „§ 5 odst. 1 písm. i) veterinárního zákona“ nahradila slovy „§ 5 odst. 1 písm. d) veterinárního zákona“ a odstavec druhý se vypustil, a ve výroku III. tak, že se v prvním odstavci slova „§ 5 odst. 1 písm. i) veterinárního zákona“ nahradila slovy „§ 5 odst. 1 písm. d) veterinárního zákona“ a odstavec druhý se vypustil. Ve zbytku bylo rozhodnutí potvrzeno. 2. Uvedeným rozhodnutím správního orgánu I. stupně byla žalobkyni podle § 72 odst. 3 písm. b) zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), uložena úhrnná pokuta ve výši 30 000 Kč za tři přestupky podle § 72 odst. 1 písm. e) veterinárního zákona spočívající v porušení § 5 odst. 1 písm. i) veterinárního zákona ve spojení s § 9 odst. 11 zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), a § 7 vyhlášky č. 344/2008 Sb., o používání, předepisování a výdeji léčivých přípravků při poskytování veterinární péče (dále jen „vyhláška č. 344/2008“). Žalobkyni byla dále podle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o přestupcích“), uložena povinnost uhradit paušální náhradu nákladů správního řízení v částce 1 000 Kč. 3. Dne X byla provedena v hospodářství žalobkyně úředními veterinárními lékaři veterinární kontrola. Z protokolu o kontrole ze dne X vyplývalo podezření, že žalobkyně mimo jiné nesplnila povinnosti podle § 5 odst. 1 písm. i) veterinárního zákona. Proti kontrolnímu zjištění žalobkyně brojila námitkami ze dne 5. 10. 2018. Správní orgán I. stupně dne 3. 4. 2019 vydal příkaz, kterým byla žalobkyně shledána vinnou ze spáchání přestupku podle § 72 odst. 1 písm. e) veterinárního zákona, za což jí byla uložena pokuta ve výši 100 000 Kč. Proti tomuto příkazu podala žalobkyně rozsáhlý odpor, ve kterém namítala nesprávnost provedené kontroly, přepjatě formalistickou aplikaci právní úpravy a zánik odpovědnosti některých přestupků s ohledem na aplikaci § 73 odst. 3 veterinárního zákona ve znění platném do 30. 6. 2017. Podáním uvedeného odporu byl příkaz zrušen. 4. Prvostupňovým rozhodnutím ze dne 28. 6. 2019 byla žalobkyně uznána vinnou ze spáchání přestupku podle § 72 odst. 1 písm. e) veterinárního zákona, pro porušení § 5 odst. 1 písm. i) veterinárního zákona, kterého se měla dopustit tím, že v rozporu s § 9 odst. 11 zákona o léčivech neuvedla v evidenci podávaných léčivých přípravků hospodářským zvířatům v celkem šesti případech potřebné údaje ve smyslu § 7 odst. 1 vyhlášky č. 344/2008. Za to jí byla uložena pokuta ve výši 70 000 Kč, Žalobkyně rozhodnutí správního orgánu I. stupně napadla odvoláním ze dne 15. 7. 2019. Namítala především nesprávnou kvalifikaci přestupků s ohledem na změnu právní úpravy, prekluzi některých přestupků a nesprávnost provedené kontroly. Žalovaná přezkoumala napadené rozhodnutí i odvolání spolu se všemi podklady v plném rozsahu. Shledala, že rozhodnutí správního orgánu I. stupně trpí vadami spočívajícími zejména v nesprávné právní kvalifikaci spáchaných skutků a aplikaci nesprávné právní úpravy. Odvoláním napadené rozhodnutí proto zrušila a věc vrátila správnímu orgánu I. stupně k novému projednání. 5. V rámci nového projednání věci bylo žalobkyni dne 10. 12. 2019 doručeno oznámení o pokračování řízení společně s oznámením o možnosti seznámit se s podklady pro vydání rozhodnutí. Dne 8. 1. 2020 se žalobkyně s obsahem spisu seznámila prostřednictvím svého právního zástupce. Dne 4. 6. 2020 byla žalobkyně vyrozuměna o změně právní kvalifikace vytýkaných skutků a poučena o možnosti navrhovat důkazy a činit návrhy po celou dobu řízení až do vydání rozhodnutí a o svém právu seznámit se s podklady pro vydání rozhodnutí, k čemuž jí byla stanovena lhůta deseti dnů ode dne doručení vyrozumění. Žalobkyně se k věci vyjádřila písemností ze dne 12. 6. 2020. Rozhodnutí ve věci bylo správním orgánem I. stupně vydáno dne 18. 9. 2020. Správní orgán I. stupně uvedl, že žalobkyně jako chovatelka hospodářských zvířat v záznamu o použití léčivých přípravků u chovatele, ve smyslu ustanovení § 9 odst. 11 zákona o léčivech ve spojení s ustanovením § 7 vyhlášky č. 344/2008, a to konkrétně u záznamu ze dne 20. 11. 2017 o odčervení 645 kusů skotu léčivým přípravkem Biomec 10 mg neuvedla šarži, dávku, kategorii a identifikaci zvířat (výrok I), u záznamu ze dne 16. 4. 2018 o odčervení 645 kusů skotu léčivým přípravkem Biomec 10 mg neuvedla šarži, dávku, kategorii a identifikaci zvířat (výrok II.) a u záznamu ze dne 16. 4. 2018 o očkování 645 kusu skotu léčivým přípravkem Moraxebin neuvedla šarži, dávku, kategorii a identifikaci zvířat (výrok III.). Řízení ve věci ostatních přestupků zjištěných v rámci veterinární kontroly bylo zastaveno usnesením ze dne 25. 9. 2020, jelikož odpovědnost za předmětné přestupky zanikla ve smyslu § 73 odst. 3 veterinárního zákona ve znění platném do 30. 7. 2017. 6. Proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně podala žalobkyně dne 30. 9. 2020 odvolání. Žalovaná rozhodnutí spolu s podklady a podaným odvoláním přezkoumala v plném rozsahu. Na tvrzeních správního orgánu I. stupně neshledala nic nepravdivého. V záznamech, které žalobkyně předložila v rámci kontroly, skutečně nebyla žádná šarže u použitých léčivých přípravků uvedena. Rovněž pokládala za nepodložené tvrzení, že záznamy obsahují dávku použitých přípravků 10 mg. Tato hodnota byla uvedena pouze u jednoho z přípravků, přičemž se nejednalo o dávku, nýbrž koncentraci aktivní složky obsažené v přípravku. Řádný údaj o kategorii zvířat, kterým byly léčivé přípravky podávány, v předložených dokumentech rovněž absentoval. Žalovaná za dostatečné označení nepovažovala písmeno „S“, které mělo označovat skot, jelikož to nespecifikuje kategorii zvířat, ale jejich druh. Jednotlivá zvířata nebyla žádným způsobem identifikována. Tvrzenou tabulku, která by jednotlivá zvířata identifikovala, žalobkyně při kontrole, ostatně ani během správního řízení nedoložila. Žalovaná nepřisvědčila ani argumentaci spočívající v tvrzení, že by žalobkyně neprocházela kontrolami společnosti X, která jí zajišťovala odbornou a nezávislou kontrolu a certifikaci v systému ekologického zemědělství, pokud by se zároveň dopouštěla přestupků dle veterinárního zákona. Odmítla rovněž námitky týkající se přepjatého formalismu. Závěrem se zabývala výší uložené pokuty, přičemž zhodnotila, že byla uložena v přiměřené výši. Dospěla proto k závěru, že správní orgán I. stupně provedené podklady vyhodnotil správně, neboť je nepochybné, že žalobkyně porušila pravidla pro používání veterinárních léčivých přípravků při poskytování veterinární péče a spáchání všech tří přestupků bylo věrohodně prokázáno. II. Žaloba 7. Žalobkyně předně namítala, že je napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné zejména s ohledem na skutečnost, že jeho výrok neobsahuje zcela konkrétně normu, která měla být porušena. Žalobkyně citovala výrok I. napadeného rozhodnutí a znění § 5 odst. 1 písmena d) veterinárního zákona, přičemž tvrdila, že toto ustanovení nestanovuje konkrétní povinnost uvádět šarži, dávku, kategorii zvířat, identifikaci zvířat, neboť na konkrétní ustanovení zákona o léčivech neodkazuje. Rovněž konstatovala, že je napadené rozhodnutí nesrozumitelné, neboť ve své podstatě není zcela zřejmé, jaký druhý odstavec se vypouští, zda odstavec některé konkrétní normy či odstavec ve smyslu rozdělení výroků. 8. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaná první rozhodnutí správního orgánu I. stupně zrušila a vrátila věc k novému projednání. Správní orgán I. stupně přípisem ze dne 10. 12. 2019 oznámil pokračování přestupkového řízení a současně informoval o možnosti seznámit se s podklady pro rozhodnutí. To samé poté zopakoval přípisem ze dne 4. 6. 2020 a žalobkyni stanovil lhůtu deseti dnů k vyjádření. Tento přípis obsahoval také vyrozuměn