1 Afs 107/2004 — Nejvyšší správní soud

59 Af 33/2020- 27 - text  59 Af 33/2020 - 27 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Lucie Trejbalové a soudců Mgr. Karolíny Tylové, LL.M. a Mgr. Zdeňka Macháčka ve věci žalobce: X bytem X zastoupen advokátem JUDr. PhDr. Stanislavem Balíkem sídlem Kolínská 13, Praha 3 proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství sídlem Masarykova 427/31, Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 6. 2020, č. j. X takto: I. Žaloba proti rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství ze dne 29. 6. 2020, č. j. X, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Žalobce se včas podanou žalobou domáhá zrušení shora označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Finančního úřadu pro Liberecký kraj (dále jen „správce daně“) ze dne 10. 12. 2018, č. j. X. Tímto rozhodnutím správce daně žalobci vyměřil na dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2017 daň ve výši 331 144 Kč, daňovou ztrátu ve výši 0 Kč a daňový bonus ve výši 0 Kč. 2. Žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí konstatoval, že dne 19. 3. 2018 podal žalobce daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2017, ve kterém mimo jiné uplatnil nezdanitelnou část základu daně podle § 15 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve výši 50 000 Kč. Jednalo se o finanční dar dle darovací smlouvy ze dne 15. 10. 2017, dle níž byl dárcem X a obdarovaným X jako registrovaná třetí osoba pro účast ve volební kampani pro volby do PS Parlamentu ČR, ev. číslo X. V darovací smlouvě bylo uvedeno, že dárce poukáže dar na transparentní účet obdarovaného a obdarovaný použije dar výhradě pro účely řádného vedení volební kampaně pro volby do PS Parlamentu ČR ve prospěch politického hnutí Starostové a nezávislí (STAN). Provedeným postupem k odstranění pochybností nebyly odstraněny pochybnosti správce daně ohledně oprávněnosti uplatnění uvedené nezdanitelné části základu daně ve výši 50 000 Kč, proto byl vydán prvostupňový platební výměr, proti němuž podal žalobce odvolání. 3. Žalovaný k odvolacím námitkám žalobce uvedl, že v § 15 odst. 1 zákona o daních z příjmů jsou vyjmenovány konkrétní účely, na které lze poskytnout bezúplatné plnění, a taktéž příjemci bezúplatného plnění, kterým lze bezúplatné plnění na tyto konkrétní účely poskytnout, aby bylo možné jeho hodnotu odečíst od základu daně. V daném případě však předmětné bezúplatné plnění nebylo poskytnuto politickému hnutí, ale registrované třetí osobě, která je fyzickou osobou, nesplňuje kritéria zmíněného ustanovení a nelze ji považovat za politickou stranu či politické hnutí. Právní úprava je v tomto směru určitá a bezrozporná, výklad žalovaného není formalistický. Žalovaný odkázal na § 16 odst. 2 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů (dále jen „ zákon o volbách do Parlamentu ČR“), z nějž plyne, že registrovaná třetí osoba se účastní volební kampaně bez vědomí kandidujícího politického hnutí a za volební kampaň se považuje také sdělení v neprospěch kandidujícího politického hnutí. Je to registrovaná třetí osoba, kdo vede svou politickou kampaň a rozhoduje o způsobu použití získaných finančních prostředků. Je tak třeba odlišit situaci, kdy je poskytnuto bezúplatné plnění na činnost politického hnutí od poskytnutí bezúplatného plnění registrované třetí osobě, neboť tyto subjekty nelze zaměňovat. 4. Dle žalovaného nemá v řešené věci dárce a obdarovaný odlišné postavení, když jde o jednu osobu. V takovém případě je vyloučena podstata darování, jak vyplývá z § 2055 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Registrovaná třetí osoba nezískává zvláštní právní osobnost, proto nemohlo dojít ke změně vlastnictví, nýbrž s finančními prostředky nadále nakládal žalobce, na čemž nic nemění zřízení transparentního volebního účtu. Žalobcem uvedený případ manželky, která je zároveň obhájkyní, je z důvodu odlišné právní situace nepřiléhavý. Zmíněná darovací smlouva je neplatná, což je pro věc relevantní okolnost. Nejde o totožnou situaci, jako v žalobcem uváděných příkladech, neboť fyzická osoba může uzavřít smlouvu s právnickou osobou, za níž zároveň jedná, když obě mají právní osobnost. II. Žaloba 5. Žalobce v podané žalobě uvedl, že žalovaný věc nesprávně právně posoudil, když jeho postup zavádí nerovnost mezi dárcem – nekandidátem a dárcem – kandidátem. Nebere také v úvahu, že je možné, aby tentýž člověk byl zároveň občanem a zároveň zoon politicon, k čemuž odkázal na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 4. 2020, čj. 25 Cdo 2386/2019-76. Dar ve výši 50 000 Kč, který žalobce poskytl J. V. jako registrované třetí osobě pro účast ve volební kampani pro volby do Poslanecké sněmovny, dle jeho názoru splňuje podmínky dle § 15 odst. 1 zákona o daních z příjmů. Dle tohoto ustanovení lze odečíst hodnotu bezúplatného plnění poskytnutého mimo jiné politickým hnutím. V daném případě bylo poskytnuto plnění ve prospěch politického hnutí Starostové a nezávislí. Osoba, jíž byla finanční částka poskytnuta, má odlišné právní postavení od osoby, jež finanční částka poskytla, a to přesto, že se jedná o tutéž osobu. Finanční prostředky na transparentním účtu mají odlišnou povahu od prostředků na běžném účtu, neboť jsou účelově určené a pod dohledem Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Jejich poskytnutím přichází daňový poplatník o možnost naložit s nimi jinak, například pro svoji potřebu. 6. Dle žalobce není otázka, zda darovací smlouva byla či nebyla platná, pro danou věc relevantní. Žalobce, jako již v daňovém řízení, uvedl příklad advokátky, která je obhájkyní obžalovaného manžela a navštěvuje jej ve vazební věznici nikoliv jako manželka, ale jako advokátka. Výklad žalovaného je nepřípustně restriktivní, pomíjí smysl právní úpravy a zavádí nerovnost mezi ostatními poskytovateli darů pro účely volební kampaně a těmi, kdo poskytují finanční prostředky pro účely volební kampaně a mají pro tento účel zřízený transparentní účet. Žalobce citoval pasáž nálezu Ústavního soudu ze dne 6. 6. 2013, sp. zn. II.ÚS 2429/12, z níž plyne, že stát může vyžadovat od fyzických a právnických osob chování, jehož pravidla jsou stanovena a vyhlášena předem, což vystupuje do popředí obzvláště v oblasti správy daní a poplatků. Názor žalovaného je přepjatě formalistický, proti čemuž směřuje názor Ústavního soudu vyslovený v nálezu ze dne 19. 3. 2009, sp. zn. III. ÚS 75/05. Správní orgány se s námitkami žalobce nevypořádaly. V jejich pojetí by nebylo možné, aby smlouvu uzavřela fyzická osoba na jedné straně a obchodní korporace, jednající toutéž fyzickou osobou na straně druhé. Závěr, že finanční prostředky na speciálním transparentním účtu, které žalobce na tento účet daroval, jsou stále jeho, není správný. Ani jiným dárcům prostředky nezůstávají, nemohou si je vzít zpět. Pokud by ad absurdum byla dárcem společnost s ručením omezeným, pak by tato obchodní korporace na rozdíl od žalobce odpočet uplatnit mohla. Není zakázáno, aby kandidát ve volbách daroval finanční prostředky na transparentní účet pro vedení předvolební kampaně. III. Vyjádření žalovaného 7. Žalovaný v písemném vyjádření k žalobě odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí a navrhl, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Dále prakticky zopakoval argumentaci, na níž je vystavěno napadené rozhodnutí, tedy, že § 15 odst. 1 zákona o daních z příjmů vyjmenovává konkrétní účely, na které lze poskytnout bezúplatné plnění, a také konkrétní příjemce plnění. Plnění poskytnuté registrované třetí osobě tato kritéria nesplňuje. Výklad žalovaného není přepjatě restriktivní ani formalistický, právní úprava je určitá a bezrozporná. Plnění bylo poskytnuto registrované třetí osobě, nikoli politickému hnutí. Darovací smlouva je neplatná, když nedošlo ke zmenšení majetku dárce a zvětšení majetku obdarovaného. Příklady uváděné žalobcem nedopadají na žalobcův případ. IV. Posouzení věci krajským soudem 8. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí a řízení jeho vydání předcházející v řízení dle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ,,s. ř. s.“), v rozsahu a mezích uplatněných žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu v době rozhodování správního orgánu v souladu s § 75 odst. 1, odst. 2 s. ř. s., a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 9. Ze správního spisu soud zjistil, že dne 19. 3. 2018 podal žalobce daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2017, ve kterém uplatnil nezdanitelnou část základu daně podle § 15 odst. 1 zákona o daních z příjmů, v celkové výši 60 000 Kč. Z této částky bylo 50 000 Kč uplatněno jako finanční dar dle darovací smlouvy ze dne 15. 10. 2017, dle níž, jak bylo popsáno výše, byl dárcem X a obdarovaným X jako registrovaná třetí osoba pro