7 Afs 212/2006 — Nejvyšší správní soud

16 A 9/2021- 55 - text  8 16 A 9/2021 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy Ing. Mgr. Martina Jakuba Bruse a soudců JUDr. Jiřího Derfla a JUDr. Martiny Vernerové ve věci žalobce: M. M., narozen „X“, bytem „X“, proti žalovanému: Krajský úřad Ústeckého kraje, sídlem Velká Hradební 3118/48, 400 02 Ústí nad Labem, za účasti osoby zúčastněné na řízení: S. M., narozena „X“, bytem „X“, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 12. 2020, č. j. KUUK/186548/2020, sp. zn. KUUK/176073/2020, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou podanou v zákonem stanovené lhůtě domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 12. 2020, č. j. KUUK/186548/2020, sp. zn. KUUK/176073/2020, jímž bylo zamítnuto odvolání jeho a jeho manželky S. M. (v soudním řízení nakonec v postavení osoby zúčastněné na řízení, neboť řízení ve vztahu k její osobě bylo zastaveno z důvodu nezaplacení soudního poplatku) a potvrzeno usnesení Městského úřadu Šluknov, odboru stavební úřad, (dále jen „stavební úřad“) ze dne 2. 11. 2020, č. j. OSÚ/9153/2020/1334/2018/mas, kterým bylo podle § 66 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) rozhodnuto o zastavení řízení o dodatečném povolení stavby „Plynofikace bytu v 1. NP rodinného domu na adrese X“, umístěné na pozemcích p. č. „XA“ a „XB“ v katastrálním území „X“ (dále i jen „stavba“). Žalobce se současně v žalobě domáhal toho, aby soud uložil žalovanému povinnost nahradit mu náklady řízení. Žaloba 2. Žalobce popsal, že v roce 1999 prostřednictvím dodavatele vlastním nákladem a se souhlasem spoluvlastníků s manželkou pořídili plynofikaci bytu v 1. NP domu č. p. „X“ ve X, jehož jsou vlastníky, včetně přípojky vedené po společných pozemcích p. č. „XA“ a „XB“. Stavební úřad v roce 2018 zahájil řízení o odstranění stavby. Jakkoli žalobce považoval nařízení odstranění stavby za překvapivé a nepřesvědčivé, bylo důvodem, proč spolu s manželkou (vlastníky bytu jsou oba) v určené lhůtě požádali o dodatečnou legitimizaci stavby. V rámci řízení o dodatečném povolení stavby ve lhůtě předložili všechny potřebné doklady, přesto jim byla výzvou ze dne 15. 1. 2019 uložena povinnost doložit souhlas současných spoluvlastníků nemovitostí k provedení stavebního záměru podle § 184a zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“). S výzvou nesouhlasili a nakonec jí nevyhověli, stavební úřad proto správní řízení zastavil s tím, že jejich žádost nelze projednat. 3. Napadené rozhodnutí žalobce označil za vnitřně rozporné, nezákonné a nesprávné, jeho odůvodnění za nesrozumitelné a nepřesvědčivé. K zastavení řízení bez projednání podle něj nebyly splněny zákonné podmínky. Odvolací důvody nebyly řádně posouzeny, důkazy nebyly hodnoceny jednotlivě a v celém souhrnu. Závěry žalovaného jsou v rozporu s důkazy přiloženými k žádosti. Rozhodnutí podle žalobce porušuje několik zásad správního řízení a ústavně zaručených práv. 4. Žalobce poukázal na § 1117 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“) s tím, že pozemky dotčené stavbou plynofikace jejich bytu pro ně nejsou cizí. Žalovaný, který se ztotožnil se závěrem stavebního úřadu, podle něj přehlédl podstatné skutečnosti vyplývající z Prohlášení vlastníků a dohody o vypořádání spoluvlastnictví ze dne 6. 3. 2003, č. j. V-531/2003-51, s právními účinky ke dni 9. 4. 2003. Tento dokument upravil vlastnictví k bytům a stanovil pravidla pro správu společných věcí a též dohodu spoluvlastníků o rozdělení a držbě částí společného pozemku p. č. „XB“. Podle žalobce tento dokument potvrzuje vlastnictví k stavbě plynofikace jejich bytu včetně zatížení pozemku p. č. „XA“ a části pozemku p. č. „XB“ břemenem plynové přípojky na základě smlouvy uzavřené před nabytím účinnosti občanského zákoníku. Dohoda spoluvlastníků o provedení plynofikace jejich bytu včetně přípojky na pozemcích p. č. „XA“ a „XB“ byla schválena všemi spoluvlastníky. Posouzení této listiny, které provedl stavební úřad, podle žalobce vážně narušilo právní jistotu vyplývající z listiny. Upozornil zároveň, že § 184a stavebního zákona připouští i jiné právní tituly pro osvědčení práva stavebníka k provedení stavebního záměru než výhradní vlastnictví. Nelze navíc přehlédnout, že toto ustanovení bylo do zákona doplněno v roce 2018, zatímco úprava právních vztahů mezi spoluvlastníky odpovídala tehdy platným předpisům. Stavba se tudíž nestala součástí pozemků. V řízení podle žalobce nebyl řádně a správně zjištěn skutečný stav věci a nebyly ani vyvráceny či zohledněny jejich námitky proti výzvě a postupu stavebního úřadu. 5. Dále žalobce namítl, že není pravdou, že by byli vyzýváni k doložení souhlasu se stavebním záměrem dle § 184a stavebního zákona dříve než ve výzvě ze dne 15. 1. 2019. Při kontrolní obhlídce ze dne 10. 7. 2018, jak tvrdil stavební úřad, k tomu nedošlo a není o tom ani zmínka v protokolu. Uvedené v žalobci podle jeho slov vzbuzuje pochybnosti o objektivitě správního řízení. 6. Žalobce dále uvedl, že současně probíhá i samostatné řízení o dodatečném povolení stavby plynofikace bytu v 2. NP téhož domu a že stavební úřad apeloval na uzavření smíru mezi znesvářenými spoluvlastníky domu č. p. „X“ a vzájemné poskytnutí si souhlasu s dodatečným povolením staveb plynofikací v 1. a 2. NP. To žalobce odmítl s tím, že na vyvolání sváru nesou vinu výlučně manželé M., kteří stavbu plynofikaci 2. NP provedli přes část pozemku p. č. „XB“, který je v držbě manželů M. Uzavřel, že žalovaný sice konstatuje povinnost řídit se pravidly pro správu domu a pro užívání společných částí (§ 1176 občanského zákoníku), ve skutečnosti však tato pravidla zjevně ignoruje, jak je zřejmé z odůvodnění napadeného rozhodnutí. 7. Dále žalobce uvedl, že stavební úřad vydal výzvu k doložení souhlasu podle § 184a stavebního zákona, aniž by řádně zjistil rozsah práv a povinností současných spoluvlastníků – manželů M. Ti se majiteli bytu v 2. NP stali s účinností ke dni 16. 1. 2008. Z kupní smlouvy a připojených listin vyplývá, že byli předem seznámeni s rozsahem práv a povinností svého právního předchůdce (paní I. P.) dle Prohlášení vlastníků a dohody o vypořádání spoluvlastnictví ze dne 6. 3. 2003. Podpisem kupní smlouvy převzali práva a povinnosti v rozsahu, který měla jejich právní předchůdkyně, a to včetně držby dohodou rozdělených částí pozemku p. č. „XB“ a oprávnění k plynofikaci bytu v 1. NP včetně přípojky na pozemcích p. č. „XA“ a „XB“. Úpravu právních vztahů žalobce označil za závaznou a trvale platnou nejen pro spoluvlastníky, ale i pro třetí osoby včetně správních orgánů. Souhlas manželů M. se stavebním záměrem je proto podle něj bez významu. 8. Pokud správní orgány v průběhu řízení nabyly pochybnosti o oprávnění k plynofikaci bytu v 1. NP, měli žadatele správně odkázat na soud, aby prokázali nabytí příslušného oprávnění ke stavbě a pozemkům. Řízení měly přerušit, nikoli zastavit. Žalobce se i s poukazem na § 988 odst. 2 občanského zákoníku a úpravu vydržení tamtéž domnívá, že by u soudu své právo prokázali. Výzvu k doložení souhlasu spoluvlastníků i z tohoto důvodu označil za zmatečnou. Vyjádření žalovaného 9. Žalovaný v písemném vyjádření k žalobě navrhl, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Žalobní námitky jsou podle něj totožné s odvolacími, odkázal proto na žalobou napadené rozhodnutí a též na své rozhodnutí ze dne 31. 8. 2020, č. j. KUUK/110381/2020, kterým zamítl odvolání žalobce proti usnesení o přerušení řízení o dodatečném povolení stavby a ve kterém byla přezkoumávána oprávněnost výzvy, kterou byli žalobce a jeho manželka vyzváni k předložení souhlasu se stavbou ve smyslu § 184a stavebního zákona. Specifický způsob, jakým je v Prohlášení vlastníků a dohodě o vypořádání spoluvlastnictví ze dne 6. 3. 2003 řešeno umístění přípojky, podle žalovaného nemůže plnohodnotně nahradit souhlas dle § 184a stavebního zákona. Dohoda dle prohlášení navíc byla uzavřena až po realizaci stavby a pouze bez podmínek reflektuje daný stav – existenci vedení plynu. Řešení dle prohlášení nemá ani parametry dřívějšího zřízení věcného břemene pro umístění přípojky, k němuž by stavební úřad mohl přihlédnout. Replika žalobce 10. V replice doručené soudu dne 28. 6. 2021 žalobce soudu zaslal zákres získaný od GasNet Služby, s.r.o., na kterém mají být vyznačeny trasa plynovodu a hlavní plynové uzávěry v ulici „X“ a „X“. Uvedl, že podle vyjádření žalovaného se tento zákres z roku 1997 patrně nenachází ve spise vedeném k plynofikaci města Šluknov. Ze zákresu a vyhotovitelem ručně vepsaných údajů má podle žalobce vyplývat, že přívod plynu PE u domu č. p. „X“ existuje od roku 1997. Teprve následně mohla být provedena plynofikace 1. NP domu č. p. „X“, a to dodavatelem stavby doporučeným městem Šluknov. Vyjádření osoby zúčastněné na řízení