1 As 335/2019 — Nejvyšší správní soud

141 A 32/2022- 44 - text  11 141 A 32/2022 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátu složeném z předsedy Ing. Mgr. Martina Jakuba Bruse a soudců JUDr. Martiny Vernerové a JUDr. Jiřího Derfla ve věci žalobce: Ing. M. K., Ph.D., narozen X, bytem X, zastoupen Mgr. Štěpánem Malčíkem, advokátem, sídlem Marešova 305/14, 602 00 Brno, proti žalovanému: Katastrální úřad pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Rumburk, sídlem Vrchlického 282/19, 408 01 Rumburk, o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobou na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu podle § 82 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) podanou v zákonem stanovené lhůtě se žalobce domáhal, aby soud určil, že neprovedení výmazu zástavního práva zapsaného v řízení Z-54400240/1994-531 na základě smlouvy V2 239/1994, účinnost ke dni 14. 3. 1994, ve prospěch zástavního věřitele TITUS CZ s. r. o. "v likvidaci", IČO: 25919652, se sídlem Chrudim IV., Tovární 1112, PSČ: 537 36, zapsaného na listu vlastnictví X, k. ú. X, na základě návrhu na vklad – výmaz zástavního práva ze dne 1. 7. 2022 bylo nezákonným zásahem. Žaloba 2. V úvodu žaloby žalobce popsal dosavadní průběh řízení počínaje podáním návrhu na vklad do katastru nemovitostí (výmaz zástavního práva váznoucího na žalobcových nemovitostech), přes vyrozumění žalovaného o tom, že se k návrhu žalobce na vklad nepřihlíží z důvodu nepředložení vkladové listiny, a konče vyrozuměním žalobce ze strany nadřízeného orgánu žalovaného – ředitele Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, že stížnost žalobce ohledně neprovedení vkladu žalovaným nebyla shledána důvodnou. 3. Žalobce uvedl, že dle § 11 odst. 1 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „katastrální zákon“) se do katastru nemovitostí zapisují vkladem vznik, změna, zánik i promlčení zástavního práva. Vyhláška č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „katastrální vyhláška“) stanoví v § 66 odst. 1 možné listiny, na základě nichž lze provést zápis do katastru nemovitostí. Dle žalobce však katastrální zákon ani katastrální vyhláška nestanoví, jakou listinu použít v případě, kdy neexistuje osoba (zástavní věřitel), která by mohla vydat potvrzení o zániku zástavního práva, které by bylo vkladovou listinou. 4. Žalobce upozornil na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 7. 2020, č. j. 1 As 335/2019-97, ve kterém je za výjimečných skutkových okolností s přihlédnutím k účelu právní úpravy a principu právní jistoty připuštěna možnost prokázání zániku či promlčení práva jiným způsobem než prostřednictvím potvrzení oprávněné osoby o zániku práva. Žalobce je přesvědčen, že postupoval v souladu s uvedeným judikátem, když v návrhu na výmaz zástavního práva uvedl, na základě jakých konkrétních zjištění zástavní právo zaniklo, a toto doložil příslušnými listinami. Žalobce citoval ze svého návrhu na vklad příslušné pasáže. 5. Výjimečné skutkové okolnosti spatřuje žalobce v tom, že zástavní právo bylo zapsáno do katastru nemovitostí v roce 1994, takže uplynula již dlouhá doba od skutečností rozhodných pro zápis omezení vlastnického práva. 6. Z hlediska účelu právní úpravy a principu právní jistoty je dle žalobce významná skutečnost, že na majetek zástavního věřitele TITUS CZ s. r. o. ″v likvidaci″ byl již v roce 2017 prohlášen konkurs a v roce 2019 byl zástavní věřitel vymazán z obchodního rejstříku. V době podání návrhu tak již zástavní věřitel několik let právně ani fakticky neexistoval, když zanikl bez právního nástupce. Navíc je zde dle žalobce pravděpodobnost hraničící s jistotou, že nedošlo k přechodu ani převodu pohledávky a zástavního práva na jiný právní subjekt. Výmazem zástavního práva tak k žádnému zásahu do práv třetích osob dojít nemohlo. 7. Žalobce je přesvědčen, že v návrhu na vklad dostatečně doložil zánik zástavního práva jiným způsobem, když jednak tvrdil konkrétní zjištění a skutečnosti dokládající zánik zástavního práva a jednak tato tvrzení doložil příslušnými listinami (zejména výpisem z obchodního rejstříku a listinami z insolvenčního rejstříku). V podrobnostech žalobce odkázal na samotný návrh, případně stížnost. Vyjádření žalovaného 8. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že v případě návrhu na vklad podaného žalobcem požádal o metodickou pomoc Katastrální úřad pro Ústecký kraj, odbor metodiky a kontroly, který odkázal na stanovisko Českého úřadu zeměměřického a katastrálního ze dne 26. 1. 2022, č. j. ČÚZK-03309/2022, s názvem Výmaz zástavního práva evidovaného v katastru nemovitostí ve prospěch zaniklého zástavního věřitele (dále obvykle jen „stanovisko ČÚZK“). Ze zmíněného stanoviska vyšel žalovaný ve svém sdělení ze dne 20. 7. 2022, ve kterém doporučil žalobci, aby získání vkladové listiny pro výmaz zástavního práva řešil soudní cestou (rozhodnutím o neexistenci práva či jeho promlčení). Replika žalobce 9. Žalobce ve své replice uvedl, že mu není znám přesný obsah stanoviska ČÚZK, avšak patrně jde o interní předpis, který však nemá účinky navenek a nelze jím omezit zákonnou povinnost. Žalobce poukázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 8. 2010, č. j. 2 Afs 53/2010-63, dle kterého sice správní orgány mají povinnost se ve své správní praxi řídit interními pokyny, což však neplatí v případě, že by se taková praxe neslučovala s obecně závaznými právními předpisy. Dále žalobce upozornil na rozsudek Nejvyššího správní soudu ze dne 28. 4. 2005, č. j. 2 Ans 1/2005-55, dle kterého je-li určitá správní praxe upravena vnitřním předpisem, je přípustné (a zároveň nutné) se od něho výjimečně odchýlit v konkrétním případě, jde-li o případ zvláštní a atypický. 10. Žalobce je přesvědčen, že se žalovaný mohl a měl odchýlit od stanoviska ČÚZK, když jeho případ byl zvláštní a atypický a byly dány výjimečné skutkové okolnosti, přičemž účel právní úpravy tomu nebránil. Postup žalovaného, který rozhodl pouze dle stanoviska ČÚZK, aniž sám daný případ blíže posoudil, považuje žalobce za nezákonný zásah správního orgánu. Posouzení věci soudem 11. O žalobě soud rozhodl v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s. bez jednání, neboť žalobce i žalovaný s tímto postupem výslovně souhlasili. 12. Žalobu na ochranu před nezákonným zásahem soud posoudil podle části třetí hlavy druhé třetího dílu s. ř. s. Žalobou na ochranu před nezákonným zásahem se podle § 82 odst. 1 s. ř. s. může každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, domáhat ochrany proti takovému zásahu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný. Podle § 87 odst. 1 s. ř. s. platí, že soud o této žalobě rozhoduje na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí; pokud soud rozhoduje pouze o určení toho, zda zásah byl nezákonný, vychází ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době zásahu. Podle § 87 odst. 2 s. ř. s. platí, že soud rozsudkem určí, že provedený zásah byl nezákonný, a trvá-li takový zásah nebo jeho důsledky anebo hrozí-li jeho opakování, zakáže správnímu orgánu, aby v porušování žalobcova práva pokračoval, a přikáže, aby, je-li to možné, obnovil stav před zásahem. Žalovaným je pak podle § 83 s. ř. s. správní orgán, který podle žalobního tvrzení zásah provedl. 13. V projednávané věci spatřuje žalobce nezákonný zásah v tom, že žalovaný neprovedl výmaz zástavního práva na základě návrhu na vklad podaného žalobcem. Takto vymezenému nezákonnému zásahu odpovídají tvrzení v žalobě i žalobní petit. Soud nepřehlédl, že žalobce v replice spatřoval nezákonnost postupu žalovaného dále v tom, že žalovaný rozhodl pouze dle stanoviska ČÚZK, aniž by sám daný případ blíže posoudil. K tomu soud uvádí, že žalobní petit a ostatně i celá žaloba jsou koncipovány v tom smyslu, že nezákonným zásahem je samotné neprovedení výmazu zástavního práva, nikoli neposouzení bližších okolností případu žalovaným. Pokud by nezákonný zásah měl být spatřován v neposouzení bližších okolností případu žalovaným, musel by být žalobní petit formulován jiným způsobem tak, aby vystihoval podstatu tvrzeného nezákonného zásahu. S přihlédnutím k formulaci žalobního petitu a dalším údajům v žalobě vycházel soud z toho, jak již bylo uvedeno výše, že nezákonný zásah je spatřován v neprovedení výmazu zástavního práva k návrhu žalobce. Soud podotýká, že případný rozsudek soudu, kterým by bylo vyhověno žalobě v souladu s žalobním petitem, neponechává žalovanému prostor k uvážení, zda vklad provede, či nikoli, nýbrž by žalovaný musel vklad (výmaz zástavního práva) provést, což je zjevně i smyslem žaloby. 14. Soud zjistil z obsahu správního spisu, že postup žalobce i žalovaného byl takový, jak to popsal žalobce v žalobě. Dne 1. 7. 2022 podal ža