5 Afs 133/2022 — Nejvyšší správní soud

141 Af 2/2023- 29 - text  9 141 Af 2/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Václava Trajera, a soudců JUDr. Jiřího Derfla a Mgr. Bc. Jany Satrapové ve věci žalobce: Ing. A. S., narozený dne X, bytem X, zastoupený JUDr. Jiřím Rouskem, advokátem, sídlem Dubská 390/4, 415 01 Teplice, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, sídlem Masarykova 427/31, 602 00 Brno - město, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 11. 2022, č. j. 44288/22/5200-10421-711439, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou podanou prostřednictvím svého právního zástupce v zákonem stanovené lhůtě domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 11. 2022, č. j. 44288/22/5200-10421-711439, jímž žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Finančního úřadu pro Ústecký kraj (dále jen „správce daně“) ze dne 13. 4. 2022, č. j. 978336/22/2514-60561-507379, kterým bylo dle § 106 odst. 1 písm. b) zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), zastaveno řízení o žádosti žalobce o kompenzační bonus společníka společnosti s ručením omezeným za bonusové období od 1. 1. 2022 do 31. 1. 2022 ve výši 31 000 Kč. Žalobce se v žalobě současně domáhal toho, aby soud uložil žalovanému povinnost nahradit mu náklady soudního řízení. Žaloba 2. Žalobce konstatoval, že rozhodnutí daňových orgánů je založeno na nesplnění podmínky uvedené v § 3 odst. 1 zákona č. 519/2021 Sb., o kompenzačním bonusu pro rok 2022 (dále jen „zákon o kompenzačním bonusu pro rok 2022“). Nepopíral, že byl a je společníkem TRON spol. s.r.o., která má tři společníky. Považoval však za neústavní definici rodiny v zákoně o kompenzačním bonusu. Uvedl, že společnost, jejímž je žalobce společníkem, je vlastněna třemi společníky z jedné rodiny, kdy dva společníci jsou bratři (A. a M. A.) a třetí společník je jejich bratranec (žalobce A. S.). Poznamenal, že ačkoliv je společníkem společnosti se třemi společníky, kteří nejsou v rámci definice zákona o kompenzačním bonusu rodinou, dle smyslu a účelu tohoto zákona je nutné vykládat pojem rodina extenzivněji, a podporu osobám v rodinném vztahu je tak namístě poskytnout, ačkoliv doslovně nesplňují požadavek daného zákona. K tomu poukázal na § 22 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), a na závěry komentářové literatury k tomuto ustanovení. Namítal, že zúžení pojmu rodina v zákoně o kompenzačním bonusu pouze na příbuzné v řadě přímé a sourozence je nepřípustnou právní fikcí a také příliš restriktivní zákonné ustanovení, které je svou podstatou neústavní. Poukázal na důvodovou zprávu k zákonu o kompenzačním bonusu, ve které se uvádí: „Cílem obnoveného kompenzačního bonusu je opět zmírnit dopady současné epidemie, resp. dopady opatření státních orgánů reagujících na vývoj této epidemie, na osoby samostatně výdělečně činné, resp. na společníky malých společností s ručením omezeným.“ Odkázal též na důvodovou zprávu k zákonu č. 262/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2 (dále jen „důvodová zpráva k zákonu č. 262/2020 Sb.“). Zdůraznil, že účelem a smyslem zákona o kompenzačním bonusu je poskytnutí pomoci společníkům malých společností zasažených následky koronavirové pandemie. Takovou obětí je právě i žalobce, kdy je nepochybné, že společnost je tzv. sekundární obětí opatření. Poskytnutí kompenzačního bonusu pro žalobce je tak zcela v souladu s teleologickým, jazykovým, ale i historickým (ačkoliv velmi krátce) výkladem zákona, neboť účelem a smyslem je pomoci společníkům takto malých společností, přesně jako je tomu v případě žalobce. 3. Žalobce namítal, že nebylo přípustným procesním rozhodnutím zastavení řízení, neboť pokud se správce daně domnívá, že žalobce nesplňoval podmínky pro přiznání kompenzačního bonusu, mělo být výsledkem řízení rozhodnutí dle § 101 daňového řádu, protože se v případě žalobce nejednalo o podání, které by nebylo možné věcně projednat. Vyjádření žalovaného k žalobě 4. Žalovaný k výzvě soudu předložil správní spis a písemné vyjádření k žalobě, v němž navrhl její zamítnutí. Byl toho názoru, že právní úprava kompenzačního bonusu je ústavně konformní a zdůraznil, že mu v daňovém řízení nepřísluší přezkoumávat soulad předmětné právní úpravy s ústavním pořádkem, neboť dle § 5 odst. 1 daňového řádu je povinen postupovat v souladu se zákony a jinými právními předpisy. Uvedl, že ačkoliv je občanský zákoník i zákon o kompenzačním bonusu součástí jednotného právního řádu, nelze pojmy a definice v nich obsažené libovolně zaměňovat. Pojmy obsažené v určitém zákoně je vždy třeba vnímat a vykládat v souladu s daným zákonem, a to zejména za situace, kdy tento zákon daný pojem jednoznačně definuje. Což je v tomto případě splněno, když definice rodiny je pro účely zákona o kompenzačním bonusu zakotvena v § 5 odst. 3 zákona o kompenzačním bonusu pro rok 2022. Jinak by tomu bylo v situaci, kdy by zákon o kompenzačním bonusu pro rok 2022 definici pojmu „rodina“ neobsahoval, a v takovém případě by bylo namístě postupovat, jak navrhuje žalobce, tedy využít podpůrně výklad tohoto pojmu uvedený v občanském zákoníku. Poukázal na to, že principu rovnosti se v rozhodovací činnosti opakovaně věnoval Ústavní soud, přičemž z této ustálené judikatury vyplývá, že aby došlo k porušení principu rovnosti, muselo by se jednat o rozdílné zacházení s osobami nacházejícími se ve srovnatelné situaci, které by nemělo objektivní a rozumné odůvodnění (srov. nálezy Ústavního soudu ze dne 21. 1. 2003, sp. zn. Pl. ÚS 15/02, č. 40/2003 Sb., a ze dne 6. 6. 2006, sp. zn. Pl. ÚS 42/04, č. 405/2006 Sb.). Dle názoru žalovaného primárně nelze říci, že by se vazba mezi sourozenci a bratranci/sestřenicemi dala považovat za srovnatelnou. A to i s ohledem na účel zákona o kompenzačním bonusu pro rok 2022, jehož cílem je mírnit dopady na společníky malých společností s ručením omezených, jejichž činnost je materiálně obdobná samostatné výdělečné činnosti. V rámci posuzování, zda se bude jednat o malou společnost, jejíž společník bude mít nárok na kompenzační bonus, se tak zákonodárce řídil faktickým charakterem společnosti a zejména tím, aby její fungování co nejvíce odpovídalo charakteru podnikání osoby samostatně výdělečně činné. Tato podmínka bude naplněna za situace, kdy právo na kontrolu hospodaření společnosti a vliv na její řízení jsou distribuovány mezi minimální počet osob (max. 2), případně pokud těchto osob bude více, tak pokud tyto osoby jsou členové úzké rodiny. V případě členů tzv. úzké rodiny (tedy rodiče, potomci, sourozenci), kteří sdílí, případně historicky sdíleli, společnou domácnost a ekonomické zázemí, lze předpokládat jednotný přístup k řízení společnosti a také ekonomický stav společnosti má na takové společníky velmi obdobný dopad jako na osoby samostatně výdělečně činné. Taková rodinná vazba je tak nutně odlišná než vazba mezi bratranci, ačkoliv si tito mohou být subjektivně blízcí. Shrnul, že nepovažuje § 5 odst. 3 zákona o kompenzačním bonusu pro rok 2022 za diskriminační, neboť se v případě sourozenců a bratranců/sestřenic nejedná o stejné postavení, přičemž tento rozdíl je v daném případě zcela logický v souvislosti s účelem zákona o kompenzačním bonusu pro rok 2022. Vzhledem k tomu, že se jedná o osoby v rozdílné situaci, nelze pak klást zákonodárci ani žalovanému k tíži, že je s nimi jednáno odlišně. Na výše uvedeném nemění nic ani názor žalobce, že je definice rodiny obsažená v tomto ustanovení příliš restriktivní. Skutečnost, že zákonodárce pojem rodina určitým způsobem definoval v občanském zákoníku, netvoří závaznost tohoto pojmu napříč celým právním řádem. A to zejména za situace, kdy v občanském zákoníku je pojem rodina definován poměrně vágně, což sice může být vyhovující pro účel daného zákona, avšak použití tohoto neurčitého pojmu ve vztahu ke splnění podmínek pro vznik kompenzačního bonusu by vytvořilo pro žadatele o kompenzační bonus značnou právní nejistotu ohledně toho, zda jsou subjektem kompenzačního bonusu, či nikoliv. 5. Dle žalovaného bylo zřejmé, že podle jazykového výkladu jsou za rodinu považováni rodiče a potomci, sourozenci a manželé či partneři podle zákona upravujícího registrované partnerství. Smysl a účel dané právní úpravy lze nejlépe dovodit z důvodové zprávy k danému zákonu. Důvodová zpráva k zákonu o kompenzačním bonusu pro rok 2022, který se vztahuje k projednávané věci, se k výkladu pojmu rodina nevyjadřuje, neboť ve své obecné části uvádí, že do velké míry přejímá právní úpravu vztahující se k předchozím bonusovým obdobím, a proto jsou v důvodové zprávě konkrétně rozebrány jen odchylky od přechozích právních úprav. Výklad pojmu rodina pak obsahuje důvodová zpráva k zákonu č. 262/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti s