Zákon daňový řád · 280/2009 Sb. · § 5 · Daňové právo
Stručně: Paragraf 5 daňového řádu stanovuje, že správce daně musí postupovat v souladu se zákony, využívat svou pravomoc pouze k daným účelům a šetřit práva daňových subjektů a třetích osob, přičemž má volit co nejméně zatěžující prostředky pro dosažení cíle správy daní.
§ 5 ZÁKLADNÍ ZÁSADY SPRÁVY DANÍ
(1) Správce daně postupuje při správě daní v souladu se zákony a jinými právními předpisy (dále jen „právní předpis“). Zákonem se pro účely tohoto zákona rozumí též mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu.
(2) Správce daně uplatňuje svou pravomoc pouze k těm účelům, k nimž mu byla zákonem nebo na základě zákona svěřena, a v rozsahu, v jakém mu byla svěřena.
(3) Správce daně šetří práva a právem chráněné zájmy daňových subjektů a třetích osob (dále jen „osoba zúčastněná na správě daní“) v souladu s právními předpisy a používá při vyžadování plnění jejich povinností jen takové prostředky, které je nejméně zatěžují a ještě umožňují dosáhnout cíle správy daní.
Paragraf 5 daňového řádu stanovuje, že správce daně musí postupovat v souladu se zákony, využívat svou pravomoc pouze k daným účelům a šetřit práva daňových subjektů a třetích osob, přičemž má volit co nejméně zatěžující prostředky pro dosažení cíle správy daní.
Co to znamená v praxi
Správce daně (např. finanční úřad) nemůže jednat libovolně, ale musí se vždy řídit platnými zákony a mezinárodními smlouvami, které jsou součástí právního řádu.
Pravomoci, které má správce daně, smí být použity jen k účelům, pro které mu byly svěřeny zákonem, a pouze v rozsahu, který zákon stanoví.
Při vymáhání povinností od daňových subjektů a třetích osob musí správce daně volit takové postupy a prostředky, které jsou pro tyto osoby co nejméně zatěžující, ale zároveň umožňují splnit cíl správy daní (např. vybrat daň).
Správce daně má povinnost chránit práva a právem chráněné zájmy daňových subjektů a třetích osob, které se účastní správy daní.
Na co si dát pozor
Pokud má daňový subjekt pocit, že správce daně jedná v rozporu se zákonem nebo překračuje své pravomoci, může se na to odvolávat.
Správce daně by neměl používat nepřiměřeně tvrdé nebo zatěžující postupy, pokud existují mírnější, které vedou ke stejnému výsledku.
Daňový subjekt má právo na to, aby jeho práva a zájmy byly správcem daně šetřeny.