3 As 51/2007 — Nejvyšší správní soud

15 A 30/2023- 23 - text  7 15 A 30/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Černého, Ph.D., a soudců Mgr. Ladislava Vaško a Mgr. Radima Kadlčáka ve věci žalobce: Mgr. D. J., narozený X bytem X zastoupený advokátem JUDr. Miroslavem Dubranem sídlem U Soudu 1971/3, 415 01 Teplice proti žalovanému: Krajský úřad Ústeckého kraje sídlem Velká Hradební 3118/48, 400 01 Ústí nad Labem o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 6. 2023, č. j. KUUK/098397/2023/DS/Píš, takto: I. Rozhodnutí Krajského úřadu Ústeckého kraje ze dne 27. 6. 2023, č. j. KUUK/098397/2023/DS/Píš, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 9 800 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou podanou v zákonem stanovené lhůtě domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 6. 2023, č. j. KUUK/098397/2023/DS/Píš, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Městské policie Dubí (dále jen „správní orgán prvního stupně“) ze dne 14. 10. 2021, č. j. MP-1124/EKŘ/2017 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Tímto rozhodnutím správní orgán prvního stupně zamítl žalobcovu žádost o povolení obnovy řízení o jeho přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 4 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“), které bylo ukončeno pravomocným rozhodnutím v příkazním řízení dne 14. 11. 2017, a to příkazovým blokem na pokutu série BB/2017, číslo bloku B 0091856. Žalobce se současně v žalobě domáhal toho, aby soud uložil žalovanému povinnost nahradit žalobci náklady soudního řízení. Žaloba 2. V žalobě žalobce uvedl, že pokutovým blokem č. B 0091856 série BB/2017 ze dne 14. 11. 2017 mu byla uložena pokuta a zároveň mu byly na jeho základě zaznamenány dva body v registru řidičů. Daného přestupku se však nedopustil on, ale jeho bratr – jednovaječné dvojče, který se při kontrole prokázal doklady žalobce. Tyto doklady měl žalobce ve svém automobilu, který však v té době řídil jeho bratr. 3. Žalobce konstatoval, že v odvolání mimo jiné namítal, že znalec při zpracování znaleckého posudku vycházel pouze z kopií jeho podpisů, nikoli z jejich originálů a taktéž namítal skutečnost, že správní orgán prvního stupně zcela pominul možnost svědecké výpovědi jeho bratra. Namítal, že se žalovaný nijak nevyjádřil k odvolací námitce, dle které znalec při zpracování znaleckého posudku vycházel pouze z kopií podpisů žalobce, nikoli z jejich originálů, čímž žalovaný porušil § 68 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). 4. Dle žalobce žalovaný pochybil, jestliže neprovedl důkaz výslechem jeho bratra, neboť se jedná o podstatný přímý důkaz, který může významně osvětlit průběh daného skutkového děje. Nesouhlasil s názorem žalovaného, který neshledal za podstatné provést výslech bratra žalobce, neboť předmětný znalecký posudek prokazuje pravost podpisu žalobce na předmětném bloku. Podotkl, že žalovaný se spokojil s důkazem nepřímým, a to ještě pouze se závěrem v rovině pravděpodobnosti, nikoli jistoty. Žalobce měl tedy za to, že žalovaný porušil § 52 správního řádu, neboť neprovedl důkaz, který je potřebný ke zjištění stavu věci. S ohledem na argumentaci žalovaného žalobce dále uvedl, že předmětné námitky nemohl v řízení o přestupku uplatnit, protože nebylo jednáno s ním. Vyjádření žalovaného k žalobě 5. Žalovaný k výzvě soudu předložil správní spis a písemné vyjádření k žalobě, v němž navrhl její zamítnutí. Uvedl, že je na znalci, které podklady pro provedení znaleckého posudku použije a kdy shledá podklady například nedostatečnými, což se v tomto případě nestalo. Nesouhlasil s tvrzením žalobce, že správní orgány neprovedly důkazy potřebné ke zjištění stavu věci a provedené důkazy označil za dostatečné. Žalovaný konstatoval, že v řízení bylo postupováno v souladu s platnými právními předpisy a rozhodnutí žalovaného a správního orgánu prvního stupně vycházejí ze spolehlivě zjištěného stavu věci. Posouzení věci soudem 6. O žalobě soud rozhodl v souladu s § 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), bez jednání, neboť žalobce ani žalovaný soudu nesdělili nesouhlas s tímto postupem, přičemž byli poučeni, že nevyjádří-li se do dvou týdnů od doručení výzvy, má se za to, že souhlas udělili. 7. Napadené rozhodnutí soud přezkoumal v řízení podle části třetí hlavy druhé prvního dílu zákona s. ř. s., který vychází z dispoziční zásady vyjádřené v § 71 odst. 1 písm. c), písm. d), odst. 2 větě druhé a třetí a v § 75 odst. 2 větě první s. ř. s. Z této zásady vyplývá, že soud přezkoumává zákonnost rozhodnutí správního orgánu pouze v rozsahu, který žalobce uplatnil v žalobě nebo během dvouměsíční lhůty po oznámení napadeného rozhodnutí ve smyslu § 72 odst. 1 věty první s. ř. s. Povinností žalobce je proto tvrdit, že rozhodnutí správního orgánu nebo jeho část odporuje konkrétnímu zákonnému ustanovení, a toto tvrzení zdůvodnit. Nad rámec žalobních bodů musí soud přihlédnout toliko k vadám napadeného rozhodnutí, k nimž je nutno přihlížet bez návrhu nebo které vyvolávají nicotnost napadeného rozhodnutí podle § 76 odst. 2 s. ř. s. Takové nedostatky však v projednávané věci nebyly zjištěny. 8. Na tomto místě soud předesílá, že po přezkoumání skutkového a právního stavu a po prostudování obsahu předloženého správního spisu dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 9. Nejprve se soud zabýval námitkou nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí, kterou žalobce spatřoval ve skutečnosti, že se žalovaný nijak nevyjádřil k odvolací námitce, dle které znalec při zpracování znaleckého posudku vycházel pouze z kopií podpisů žalobce, nikoli z jejich originálů. 10. Dle § 68 odst. 3 správního řádu se v odůvodnění uvedou důvody výroku nebo výroků rozhodnutí, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů, a informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s návrhy a námitkami účastníků a s jejich vyjádřením k podkladům rozhodnutí. 11. Soud v této souvislosti poukazuje na konstantní judikaturu Nejvyššího správního soudu, podle které platí, že „[n]evypořádá-li se správní orgán v rozhodnutí o opravném prostředku se všemi námitkami, které v něm byly uplatněny, způsobuje to nepřezkoumatelnost rozhodnutí zpravidla spočívající v nedostatku jeho důvodů [§ 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s.]. Může to však způsobit i nepřezkoumatelnost rozhodnutí spočívající v jeho nesrozumitelnosti“ (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 7. 2008, č. j. 3 As 51/2007-84). Rovněž není-li z odůvodnění napadeného rozhodnutí zřejmé, proč správní orgán nepovažoval za důvodnou právní argumentaci uvedenou v odvolání a proč námitky účastníka považuje za liché, mylné nebo vyvrácené, nutno pokládat takové rozhodnutí za nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů ve smyslu § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s., a to zejména tehdy, jde-li o právní argumentaci, na níž je postaven základ odvolání. Správní orgán musí uvést, v čem konkrétně nesprávnost argumentace účastníka řízení spočívá (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 7. 2005, č. j. 2 Afs 24/2005-44). 12. V doplnění odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí žalobce namítal, že soudní znalec posuzoval pravost podpisů, které byly předloženy v kopiích, tedy je nutno posuzovat, s jakou kvalitou kopií znalec pracoval a z jakého důvodu správní orgán prvního stupně vyloučil možnost zkoumat pravost podpisu při svědecké výpovědi před soudním znalcem, který by v daném případě posuzoval originály podpisů obou bratrů. Žalovaný ve vztahu ke znaleckému posudku v žalobou napadeném rozhodnutí toliko uvedl: „Městská policie Dubí nechala v dané věci vypracovat znalecký posudek z oboru písmoznalectví, ze kterého vyplynulo, že podpis na příkazovém bloku není padělkem ani se nejedná o úmyslné komolení podpisu, nejedná se ani o padělek podpisu. Znalec uvedl, že se jedná o pravděpodobně pravý podpis pana J., s čímž Krajský úřad Ústeckého kraje souhlasí.“ Žalovaný v napadeném rozhodnutí dále konstatoval: „Stěžejním důkazem je znalecký posudek, který prokazuje pravost podpisu na pokutovém bloku a není třeba dalšího dokazování.“ 13. Z výše uvedeného je zřejmé, že žalovaný se ke konkrétní námitce směřující vůči znaleckému posudku nijak nevyjádřil. Za situace, kdy žalovaný předmětný znalecký posudek považoval za stěžejní důkaz, měl se námitkou zpochybňující podklady, na základě nichž byl zpracován, zabývat. Námitka ohledně nepřezkoumatelnosti rozhodnutí pro nedostatek důvodů ve smyslu § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s. je tedy důvodná. 14. Podle § 100 odst. 1 písm. a) správního řádu řízení před správním orgánem ukončené pravomocným rozhodnutím ve věci se na žádost účastníka obnoví, jestliže vyšly najevo dříve neznámé skutečnosti