2 As 11/2005 — Nejvyšší správní soud

141 A 8/2025- 20 - text  3 141 A 8/2025 USNESENÍ Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy Ing. Mgr. Martina Jakuba Bruse a soudců JUDr. Jiřího Derfla a Mgr. Vojtěcha Salamánka ve věci žalobce: J. S., narozen X bytem X zastoupen JUDr. Petrem Doležalem, advokátem sídlem Mazovská 476/2, 181 00 Praha 8 proti žalovanému: Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor dopravy a silničního hospodářství sídlem Velká Hradební 3118/48, 400 01 Ústí nad Labem o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 7. 2023, č. j. KUUK/093707/2023/DS/FD, takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou podanou prostřednictvím svého právního zástupce domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného Krajského úřadu Ústeckého kraje ze dne 18. 7. 2023, č. j. KUUK/093707/2023/DS/FD, kterým žalovaný zamítl odvolání a potvrdil usnesení Městského úřadu Roudnice nad Labem, odboru dopravy (dále jen „městský úřad“) ze dne 16. 2. 2023, č. j. MURCE/8253/2023. Prvostupňovým rozhodnutím městský úřad rozhodl dle § 72b zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“), že nepřipouští zastoupení žalobce zmocněncem M. B., MBA, narozeným X, bytem X, protože zmocněnec vystupuje v řízení o přestupcích v různých věcech opětovně a nejde o advokáta nebo jinou osobu poskytující právní služby soustavně a za úplatu podle jiného zákona. 2. Soud připomíná, že tato věc týkající se nepřipuštění zmocněnce žalobce v přestupkovém řízení byla původně vedena pod sp. zn. 175 A 13/2024 společně s žalobou směřující proti meritornímu rozhodnutí ve věci přestupku. Usnesením ze dne 18. 2. 2025, č. j. 175 A 13/2024-41, které nabylo právní moci 20. 2. 2025, však byla věc týkající se nepřipuštění zmocněnce vyloučena k samostatnému řízení. 3. V nyní posuzované věci se soud nejprve zabýval tím, zda jsou splněny podmínky řízení. Žaloba, kterou žalobce podal, směřuje proti rozhodnutí žalovaného, a tudíž se jedná o žalobu proti rozhodnutí správního orgánu, která je jako institut upravena v části třetí hlavě druhé prvním dílu zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), tj. v § 65 až § 78. Podle § 72 odst. 1 s. ř. s. lze takovou žalobu podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou. Z odstavce 4 téhož ustanovení vyplývá, že zmeškání lhůty pro podání žaloby nelze prominout. Podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s., nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením návrh (žalobu) odmítne, jestliže byl návrh (žaloba) podán předčasně nebo opožděně. 4. Podle § 40 odst. 1 věty první s. ř. s. lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. Podle odstavce 2 věty první téhož ustanovení lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Podle odstavce 3 věty první téhož ustanovení, připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Podle § 40 odst. 4 s. ř. s. je lhůta zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, popřípadě zvláštní poštovní licence anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví-li tento zákon jinak. 5. Z obsahu správního spisu soud zjistil, že žalobci bylo napadené rozhodnutí doručeno fikcí dle § 24 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). Z doručenky plyne, že zásilka obsahující napadené rozhodnutí byla žalobci zaslána poštou na adresu shodnou s adresou v žalobě. Při doručování nebyl žalobce zastižen, a proto byla zásilka uložena na poště a připravena k vyzvednutí dne 3. 8. 2023. Jelikož si žalobce zásilku nevyzvedl, došlo k fiktivnímu doručení k poslednímu dni desetidenní lhůty dle § 24 odst. 1 správního řádu. Jelikož 10. den lhůty připadl na neděli 13. 8. 2023, došlo dle § 40 odst. 1 písm. c) správního řádu k prodloužení lhůty do pondělí 14. 8. 2023. K uvedenému dni bylo napadené rozhodnutí fikcí doručeno žalobci a následujícího dne bylo fyzicky vhozeno do poštovní schránky žalobce, jak plyne z doručenky. Den doručení (14. 8. 2023) je pak zapotřebí považovat za den oznámení dotčeného rozhodnutí žalobci ve smyslu § 72 odst. 1 s. ř. s. Dnem určujícím počátek lhůty počítané podle měsíců bylo tedy v případě žalobou napadeného rozhodnutí pondělí 14. 8. 2023, dvouměsíční lhůta pro podání žaloby počala plynout v úterý 15. 8. 2023, přičemž poslední den lhůty by připadl na sobotu 14. 10. 2023, čímž došlo k prodloužení lhůty dle § 40 odst. 3 s. ř. s. do nejbližšího pracovního dne, a proto lhůta skončila v pondělí 16. 10. 2023. 6. Pro zachování lhůty k podání žaloby tudíž bylo třeba, aby ji žalobce nejpozději dne 16. 10. 2023 předal soudu nebo jemu zaslal prostřednictvím držitele poštovní licence anebo předal orgánu, který má povinnost ji doručit. To však žalobce neučinil. Žalobu podal ke zdejšímu soudu právní zástupce žalobce e-mailem bez elektronického podpisu až dne 17. 6. 2024. Toto podání bylo potvrzeno písemným podáním (žalobou) shodného obsahu dne 20. 6. 2024, tedy ve lhůtě 3 dnů dle § 37 odst. 2 s. ř. s. Lhůta pro podání žaloby tedy nebyla zachována. 7. S ohledem na výše uvedené soud shledal, že žalobce podal žalobu opožděně, neboť nebyla dodržena zákonem stanovená dvouměsíční lhůta k jejímu podání. Soud proto podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. žalobu pro opožděnost odmítl. 8. Pro úplnost soud uvádí, že žalobce v minulosti podal včasnou žalobu proti napadenému rozhodnutí, kterou soud odmítl usnesením ze dne 12. 6. 2024, č. j. 141 A 37/2023-25, a to z důvodu nepřípustnosti dle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s., neboť rozhodnutí o nepřipuštění zmocněnce dle § 72b zákona o přestupcích představuje rozhodnutí, kterým se upravuje vedení správního řízení, přičemž takové rozhodnutí je z přezkoumání soudem vyloučeno dle § 70 písm. c) s. ř. s. Proti tehdejšímu usnesení o odmítnutí žaloby podal žalobce kasační stížnost, kterou Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 19. 9. 2024, č. j. 1 As 145/2024-33, zamítl. Nejvyšší správní soud aproboval závěry zdejšího soudu o nepřípustnosti žaloby. Přesto žalobce v nyní posuzované věci uplatnil žalobu proti stejnému rozhodnutí již podruhé. Tyto skutečnosti soud uvádí jen na okraj, aby bylo zřejmé, že nebýt opožděnosti žaloby, je zde další důvod pro odmítnutí žaloby z důvodu její nepřípustnosti, jak bylo popsáno výše. 9. Z důvodu odmítnutí žaloby soud současně v souladu s § 60 odst. 3 větou první s. ř. s. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. 10. Závěrem soud připomíná, že za nyní posuzovanou žalobu nebyl žalobcem zaplacen soudní poplatek, přičemž soud ani nevyzýval žalobce k zaplacení soudního poplatku za tuto žalobu, jelikož si byl vědom skutečnosti, že žaloba bude muset být odmítnuta a případný soudní poplatek by musel být vrácen žalobci. Není proto třeba, aby v souvislosti s nynějším odmítnutím žaloby řešil soud vrácení soudního poplatku. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Ústí nad Labem 2. dubna 2025 Ing. Mgr. Martin Jakub Brus v. r. předseda senátu Shodu s prvopisem potvrzuje G. Z.