15 A 10/2024 – Krajský soud v Ústí nad Labem

15 A 10/2024- 62 - text  8 15 A 10/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Černého, Ph.D., a soudců Mgr. Ladislava Vaško a Mgr. Radima Kadlčáka ve věci žalobce: Ing. M. Š., narozený X bytem X zastoupený advokátkou Mgr. Ninou Valešovou sídlem Kamenická 304/41, 170 00 Praha 7 proti žalovanému: Krajský úřad Ústeckého kraje sídlem Velká Hradební 3118/48, 400 01 Ústí nad Labem za účasti osob zúčastněných na řízení: 1) Statutární město Ústí nad Labem sídlem Velká Hradební 2336, 401 00 Ústí nad Labem 2) Mgr. J. F., narozená X bytem X 3) M. F., narozený X bytem X o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 2. 2024, č. j. KUUK/022057/2024, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žádná z osob zúčastněných na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 2. 2024, č. j. KUUK/022057/2024, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Magistrátu města Ústí nad Labem (dále jen „magistrát“) ze dne 23. 10. 2023, č. j. MMUL/OÚPSŘ/S/372810/Eva (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím byl podle § 94p odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“), a § 13a vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů, schválen stavební záměr „Rodinný dům na části p. p. č. XA v k. ú. X“ (dále jen „stavba“). Žaloba 2. V žalobě žalobce uvedl, že je vlastníkem pozemku, který bezprostředně sousedí s pozemkem, na němž byl napadeným rozhodnutím schválen stavební záměr. Žalobce vlastní pozemek p. č. XB (trvalý travní porost) v katastrálním území X. Stavba je tedy způsobilá zasáhnout do práv žalobce. Podle žalobce magistrát pochybil, neboť měl v posuzovaném případě nařídit ústní jednání a měl jej spojit s ohledáním na místě. Namísto toho magistrát od ústního projednání upustil s odkazem na § 94m odst. 3 stavebního zákona, neboť mu byly dobře známy poměry v území. Žalobce konstatoval, že pokud by však magistrátu poměry v území známy z úřední činnosti skutečně byly, nedocházelo by opakovaně k porušení zákona v dané lokalitě, kde dochází k porušování zastavitelnosti dotčeného území a k legalizování černé skládky stavební sutí. Žalobce dále zpochybnil, zda měl magistrát dostatečný podklad pro posouzení záměru (další podmínka pro upuštění od ústního projednání), a to s ohledem na posouzení výšky stavby a technického stavu předmětného pozemku. 3. Žalobce dále uvedl, že stavba v jeho bezprostředním sousedství výškově významně přesahuje okolní zástavbu, na což žalobce opakovaně ve správním řízení bezúspěšně upozorňoval. Podle žalobce z dokumentů dodaných stavebníkem je zřejmé, že stavba bude vysoká ve spodní části téměř 9 m, což je v rozporu se schváleným záměrem a v prvostupňovém rozhodnutí uvedenou výškou 6,270 m. Stavba by měla být realizována v souladu s platným územním plánem a právními předpisy, a to při zachování rozumně požadovatelných výškových parametrů. 4. Podle žalobce není možné stavbu realizovat podle předložené dokumentace, neboť je na svažitém pozemku a předložená dokumentace je pouze vzorová dokumentace (obchodní označení RD Rýmařov) nezohledňující právě svažitost terénu. V dokumentaci obsažené pohledy stavby ani v jejich spojení nepředstavují úplný podklad pro realizaci stavby. Uvedená skutečnost je podle žalobce v rozporu s vyhláškou č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů. 5. Žalobce uvedl, že žalovaný se nesprávně vypořádal s jeho námitkou o umístění kontrolní meliorační šachty. Podle žalobce se nejednalo o novou skutečnost, jak si nesprávně vyložil žalovaný, ale o skutečnost podtrhující neúplnost projektové dokumentace. Skutečnost, že v rámci řízení nebyla existence meliorační šachty vůbec řešena, patří k dalším nedostatkům podkladů pro zbudování stavby a potvrzuje neúplnost dokumentace předložené stavebníkem. Absence řešení kontrolní meliorační šachty dokazuje, že poměry v území nebyly magistrátu dobře známy, a tudíž nemělo být upuštěno od ústního projednání záměru. 6. Žalobce zdůraznil, že i přes předložený geotechnický průzkum má důvodnou obavu, že se v celé lokalitě nachází jílové podloží, tedy také na pozemku stavby, což může ohrozit budoucí okolní zástavbu včetně majetku žalobce. 7. Žalobce namítal, že napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné, neboť se žalovaný nevypořádal se všemi odvolacími námitkami, konkrétně s tím, že ve stavebníkem předložené projektové dokumentaci chybí pohledy celkové stavby a nebyla řešena meliorační šachta v souvislosti se záměrem. 8. Žalobce podotkl, že pokud bude stavba realizována v rozsahu prvostupňového a napadeného rozhodnutí, bude to mít za následek podstatné snížení úrovně kvality prostředí žalobce a podstatné snížení hodnoty jeho majetku, tedy znehodnocení jeho investice. Bylo by rovněž zasaženo do zájmů dalších dotčených osob s výrazně negativním dopadem na hodnotu jejich majetku. Žalobce i dané osoby vycházeli z legitimního očekávání, že správní orgány budou při svém rozhodování především náležitě šetřit práva dotčených osob nabytá v dobré víře a jejich oprávněné zájmy dle § 2 a násl. zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), čemuž správní orgány nedostály, a naopak vyšly nanejvýš vstříc záměrům stavebníků. Vyjádření žalovaného k žalobě 9. Žalovaný ve vyjádření k žalobě navrhl, aby soud žalobu zamítl jako nedůvodnou. Uvedl, že žalobní námitky jsou v podstatě shodné s námitkami, které žalobce uplatnil v řízeních před správními orgány, aniž by vzal významněji v potaz jejich vypořádání v napadeném rozhodnutí. Podle žalovaného neuvedl žalobce konkrétní argumentaci, proč považuje závěry uvedené v napadeném rozhodnutí za věcně nesprávné. Žalobce ani nikterak nedoložil svá žalobní tvrzení a obavy. Vyjádření osoby zúčastněné na řízení 1) 10. Osoba zúčastněná na řízení (dále jen „OZnŘ“) 1) uvedla, že trvá na závěrech vyslovených v prvostupňovém rozhodnutí a ztotožňuje se závěry uvedenými v napadeném rozhodnutí. Rozhodnutí o žalobě ponechala zcela na úvaze soudu. Vyjádření osob zúčastněných na řízení 2) a 3) 11. OZnŘ 2) a 3) se k žalobě vyjádřily shodně a uvedly, že považují žalobu za nedůvodnou a škoda, která by jim (manželé) vznikla znemožněním realizace stavby, by přesáhla částku 5 000 000 Kč včetně pokuty ve výši 500 000 Kč za nevyčerpání hypotečního úvěru určeného pro realizaci stavby. Dále OZnŘ 2) a 3) nesouhlasily s tím, že by mohl být žalobce jakkoli krácen na svých právech tím, že na sousedním pozemku určeném územním plánem k zastavění rodinným domem vznikne rodinný dům dbající územního plánu a související legislativy. Podotkly, že žalobce neuvedl, čím konkrétně by měla být jeho práva krácena. Podle OZnŘ 2) a 3) si musel být žalobce při nabývání pozemku vědom, že vzhledem k charakteru sousedního pozemku a územnímu plánu na něm vznikne stavba. Podotkly, že magistrátu jsou dobře známy poměry v území i staveniště, neboť OZnŘ 3), pracovník magistrátu a projektant se sešli osobně přímo na místě budoucí stavby. Jedním z důvodů schůzky bylo také přesvědčení se pracovníka magistrátu o nepravdivosti lživého tvrzení žalobce, že již bylo s realizací stavby započato bez stavebního povolení, kterým se žalobce snažil poškodit jejich důvěryhodnost a zabránit či oddálit realizaci stavby. OZnŘ 2) a 3) dále uvedly, že jejich žádost o stavební povolení poskytuje dostatečný podklad pro posouzení stavebního záměru. Tvrzení žalobce o údajném porušování zákona v území označily za nepodložená, učiněná s úmyslem znevěrohodnit magistrát. Dále podotkly, že jejich stavba je nižší než budova na sousedním pozemku p. č. XC, který sousedí s předmětným pozemkem stavby z druhé strany, než je pozemek žalobce, což je patrné i ze stavební dokumentace. Žalobce dle OZnŘ 2) a 3) nevysvětlil význam pojmu technický stav pozemku a bez jakýchkoliv odborných podkladů zpochybnil způsobilost dotčeného pozemku k realizaci stavby. OZnŘ 2) a 3) podotkly, že stavební dokumentace má všechny potřebné náležitosti k realizaci stavby, přičemž výška stavby dle dokumentace činí 6,27 m. 12. OZnŘ 2) a 3) se ohradily proti tvrzení žalobce, že magistrát hájil jejich zájmy, naopak žalobce sleduje výhradně své individuální zájmy. Žalobce rovněž nevysvětlil, z jakého důvodu je ve veřejném zájmu neumožnit realizaci stavby. Rovněž neuvedl, jak realizací stavby dojde ke snížení kvality prostředí. Dále uvedly, že realizací stavby se hodnota majetku žalobce naopak zvýší, pokud toho v budoucnu využije k realizaci smysluplné stavby, neboť stavba OZnŘ 2) a 3) architektonicky a urbanisticky navazuje na dosud realizované domy na dané straně ulice. Replika žalobce k vyjádření žalovaného 13. Na vyjádření žalobce reagoval replikou, v níž sdělil, že od počátku záměru se snažil s