15 A 45/2025 – Krajský soud v Ústí nad Labem

15 A 45/2025- 41 - text 5 15 A 45/2025 USNESENÍ Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Petra Černého, Ph.D., a soudců Mgr. Radima Kadlčáka a Mgr. Ladislava Vaško ve věci žalobce: P. K., narozený X bytem X zastoupený Mgr. Filipem Humplem, advokátem sídlem Bílinská 1147/1, 400 01 Ústí nad Labem proti žalovanému: Úřad práce České republiky – Krajská pobočka v Ústí nad Labem sídlem Revoluční 3289/13, 400 01 Ústí nad Labem, o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného spočívajícím v zahájení a vedení řízení o přeplatku na dávce: Příspěvek na bydlení za období 1/2025-3/2025, takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Ustanovenému zástupci žalobce Mgr. Filipu Humplovi, advokátovi, se přiznává odměna za zastupování žalobce a náhrada hotových výdajů ve výši 10 140 Kč, jež mu bude vyplacena z účtu Krajského soudu v Ústí nad Labem do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: 1. Žalobou na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu podle § 82 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), se žalobce prostřednictvím svého ustanoveného zástupce, který podanou žalobu upřesnil a doplnil, domáhal toho, aby soud vydal následující rozsudek: I. Určuje se, že zásah žalovaného spočívající v zahájení a vedení řízení o přeplatku na dávce: Příspěvek na bydlení za období 1/2025-3/2025 na základě žalobci doručeného oznámení vydaného Úřadem práce České republiky – Krajská pobočka v Ústí nad Labem, kontaktní pracoviště v Teplicích, ze dne 8. 9. 2025, č. j. 199534/25/TP, je nezákonný. II. Žalovanému se zakazuje pokračovat v tomto řízení o přeplatku na dávce: Příspěvek na bydlení za období 1/2025-3/2025. III. Žalovanému se přikazuje obnovit stav před tímto zásahem tím, že rozhodne o zastavení řízení o přeplatku na dávce: Příspěvek na bydlení za období 1/2025-3/2025 na základě žalobci doručeného oznámení vydaného Úřadem práce České republiky – Krajská pobočka v Ústí nad Labem, kontaktní pracoviště v Teplicích, ze dne 8. 9. 2025, č. j. 199534/25/TP, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku. 2. Zároveň ustanovený právní zástupce žalobce v upřesnění a doplnění žaloby navrhl, aby soud vydal podle § 38 odst. 1 s. ř. s. předběžné opatření, že: Zásah žalovaného spočívající v zahájení a vedení řízení o přeplatku na dávce: Příspěvek na bydlení za období 1/2025-3/2025 na základě žalobci doručeného oznámení vydaného Úřadem práce České republiky – Krajská pobočka v Ústí nad Labem, kontaktní pracoviště v Teplicích, ze dne 8. 9. 2025, č. j. 199534/25/TP, ani veškeré navazující postupy nebo rozhodnutí žalovaného nemají vůči žalobci právní účinky. Eventuálně, že: Povinnost vrátit přeplatek ve výši 4 041 Kč nejpozději do 31. 12. 2025 stanovená rozhodnutím ze dne 6. 10. 2025, č. j. 217080/25/TP, vydaného v řízení o přeplatku na dávce: Příspěvek na bydlení za období 1/2025-3/2025 zahájeného na základě žalobci doručeného oznámení Úřadu práce České republiky – Krajská pobočka v Ústí nad Labem, kontaktní pracoviště v Teplicích, ze dne 8. 9. 2025, č. j. 199534/25/TP, není vůči žalobci vymahatelná. 3. S ohledem na obsah předmětné žaloby, resp. jejího upřesnění a doplnění ustanoveným zástupcem žalobce, je tak dle soudu v projednávané věci nepochybné, že žalobce uplatnil žalobu na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu podle § 82 a násl. s. ř. s. 4. Podle § 82 s. ř. s. každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením (dále jen „zásah“) správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může se žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný. 5. Před vlastním projednáním věci je však soud vždy povinen zkoumat, zda jsou splněny podmínky řízení a zda neexistují překážky bránící věcnému projednání žaloby. V případě žaloby na ochranu před nezákonným zásahem musí soud mimo jiné vyhodnotit, zda žaloba není nepřípustná ve smyslu § 85 s. ř. s., který stanoví, že žaloba je nepřípustná, lze-li se ochrany nebo nápravy domáhat jinými právními prostředky; to neplatí v případě, domáhá-li se žalobce pouze určení, že zásah byl nezákonný. 6. V daném kontextu pak zdejší soud rekapituluje, že k upřesněné a doplněné žalobě bylo žalobcem připojeno mj. i jím poukazované oznámení žalovaného o zahájení řízení o přeplatku na příspěvku na bydlení ze dne 8. 9. 2025, č. j. 199534/25/TP, sp. zn. 1558-25-TP, za období 1/2025-3/2025 (zjištěn přeplatek ve výši 4 041 Kč). Stejně tak bylo žalobcem předloženo rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 10. 2025, č. j. 217080/25/TP, sp. zn. 1558-25-TP, kterým bylo rozhodnuto o vzniku přeplatku na dávce státní sociální podpory – příspěvek na bydlení za období 1/2025-3/2025, sp. zn. 155825TP, přiznané žalobci ve výši 4 041 Kč a o povinnosti vrátit uvedený přeplatek do dne 31. 12. 2025 na účet žalovaného. Soud si následně ve věci, ve které byly vydány nadepsané dokumenty, vyžádal od žalovaného předložení úplné spisové dokumentace. Ze správního spisu zn. 1558-25-TP se poté nad rámec již uvedeného mj. podává, že Ministerstvo práce a sociálních věcí jako nadřízený správní orgán žalovaného rozhodnutím ze dne 13. 11. 2025, č. j. MPSV2025/225818-916 (v právní moci dne 19. 11. 2025), zamítlo odvolání žalobce a potvrdilo rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 10. 2025, č. j. 217080/25/TP, kterým bylo rozhodnuto o výše odkazovaném přeplatku na dávce státní sociální podpory – příspěvku na bydlení. 7. V daném případě soud seznal, že podaná žaloba směřuje konkrétně proti zahájení a vedení řízení o přeplatku na dávce příspěvek na bydlení za období 1/2025-3/2025. V poukazovaném správním řízení se však žalobce mohl proti úkonům žalovaného najisto bránit tomu odpovídáními prostředky nápravy nebo ochrany plynoucími ze zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Ostatně sám žalobce v předmětném správním řízení uplatnil odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 10. 2025, č. j. 217080/25/TP, o kterém následně rozhodlo Ministerstvo práce a sociálních věcí rozhodnutím ze dne 13. 11. 2025, č. j. MPSV2025/225818-916 (v právní moci dne 19. 11. 2025), proti němuž je přípustná žaloba podle § 65 a násl. s. ř. s. 8. Vzhledem k dříve popsanému soud zdůrazňuje, že zásahová žaloba dle § 82 a násl. s. ř. s. je s ohledem na svou povahu subsidiární k jiným typům žalob. To je ostatně smysl celé koncepce nezákonného zásahu, kde soudy chrání adresáta zásahu jen tehdy, nelze-li použít jiné žalobní typy. Subsidiarita vůči ostatním žalobním typům tedy znamená, že zásahová žaloba je přípustná teprve tehdy, pokud nepřichází v úvahu podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu podle § 65 a násl. s. ř. s. (srov. např. rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 11. 2017, č. j. 7 As 155/2015-160, nebo rozsudek téhož soudu ze dne 31. 3. 2023, č. j. 3 As 347/2021-66). V žalobě proti rozhodnutí přitom lze namítat nezákonnost řízení, které předcházelo vydání toho kterého rozhodnutí (srov. např. Kühn, Z., Kocourek, T. a kol.: Soudní řád správní: Komentář., Systém ASPI, Wolters Kluwer, k § 82, či rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 1. 2005, č. j. 1 Afs 16/200490). V tomto kontextu soud dále odkazuje např. na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 8. 2005, č. j. 2 Aps 3/200442, v němž bylo jasně vyloženo, že „z ustanovení § 85 s. ř. s. plyne, že ve vztahu mezi žalobou proti rozhodnutí a žalobou proti nezákonnému zásahu správního orgánu má primát žaloba proti rozhodnutí a možnost úspěšně podat žalobu proti nezákonnému zásahu nastupuje teprve tehdy, pokud žaloba proti rozhodnutí nepřipadá v úvahu.“ Obdobně lze zmínit i rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 1. 2006, č. j. 2 Afs 17/2005-50, ze kterého se podává, že „žalobu na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu (§ 82 s. ř. s.) může žalobce podat jen tehdy, vyčerpal-li předtím ostatní dostupné právní prostředky nápravy (§ 85 s. ř. s.). Vydal-li správní orgán v žalobcově věci rozhodnutí, je takovým prostředkem nápravy žaloba proti rozhodnutí správního orgánu (§ 65 s. ř. s.).“ (srov. také rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 18. 2. 2014, č. j. 45 Af 28/2013-131). 9. Nadto lze poukázat i na judikaturu Nejvyššího správního soudu, která se možností posouzení zahájení (a vedení) správního řízení jako tvrzeného zásahu ve smyslu § 82 s. ř. s. zabývala. Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 8. 11. 2018, č. j. 10 As 220/2016–204, shrnul, že „již v rozsudku ze dne 31. 1. 2011, č. j. 2 Aps 4/2010-63, bod 23, konstatoval, že samotné zahájení správního řízení nemá vůči jeho účastníku přímý donucující charakter, nejde ani o přímý a bezprostřední zásah do svobodné sféry jednotlivce, a proto se pojmově nemůže jednat o nezákonný zásah ve smyslu § 82 s. ř. s. Pokud zahájení správního řízení nemá donucující pov