16 A 39/2023 – Krajský soud v Ústí nad Labem

16 A 39/2023- 36 - text  7 16 A 39/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Václava Trajera a soudců Mgr. Lenky Havlíčkové a Mgr. Vojtěcha Salamánka ve věci žalobce: ZPĚTNÝ LEASING, s. r. o., IČO 11850400 sídlem Nová výstavba 218, 435 21 Obrnice zastoupený advokátem JUDr. Petrem Doležalem sídlem Mazovská 476/2, 181 00 Praha proti žalovanému: Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor dopravy a silničního hospodářství, sídlem Velká hradební 3118/48, 400 01 Ústí nad Labem o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 6. 2023, sp. zn. KUUK/095740/2023/3, č. j. KUUK/097965/2023, takto: I. Rozhodnutí Krajského úřadu Ústeckého kraje, odboru dopravy a silničního hospodářství, ze dne 27. 6. 2023, sp. zn. KUUK/095740/2023/3, č. j. KUUK/097965/2023, a rozhodnutí Městského úřadu Roudnice nad Labem, odboru dopravy, ze dne 25. 5. 2023, sp. zn. 975/41629/2022/OD/MN, zn. I-31/2023, se zrušují a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 15 342 Kč do třiceti dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou podanou prostřednictvím právního zástupce v zákonem stanovené lhůtě domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 6. 2023, sp. zn. KUUK/095740/2023/3, č. j. KUUK/097965/2023, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání a bylo potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Roudnice nad Labem, odboru dopravy, (dále jen „povinný subjekt“) ze dne 25. 5. 2023, sp. zn. 975/41629/2022/OD/MN, zn. I-31/2023, (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), jímž byla dle § 15 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, (dále jen „zákon o svobodném přístupu k informacím“) v návaznosti na § 2 odst. 3 téhož zákona odmítnuta žádost žalobce o poskytnutí informací doručená povinnému subjektu dne 23. 5. 2023. 2. Současně žalobce požadoval, aby soud uložil žalovanému povinnost nahradit mu náklady soudního řízení. Žaloba 3. Žalobce konstatoval, že žádostí o informace dle zákona o svobodném přístupu k informacím ze dne 19. 5. 2023 (dle obsahu správního spisu byla žádost datována dnem 1. 5. 2023 a doručena povinnému subjektu byla dne 23. 5. 2023 – poznámka soudu) se domáhal zaslání listiny  oznámení o přestupku, která je založena ve spise sp. zn. 975/41629/2022/OD/MN. Povinný subjekt jeho žádost odmítl z důvodu, že zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád, (dále jen „správní řád“) garantované právo nahlížení do spisu je ve vztahu speciality vůči všem informačním zákonům. Povinný subjekt při tom dle žalobce odkázal na stanovisko Ministerstva vnitra, dle kterého se specialita ustanovení § 38 správního řádu užije pouze v případě žádosti o poskytnutí celého spisu či jeho převážné části, přičemž žalobce měl ve své žádosti dle povinného subjektu zaslané dne 11. 5. 2023 požadovat protokol z ústního jednání ze dne 11. 5. 2023 ve věci vedené pod sp. zn. 1183/53494/2022/OD/PZ. Povinný subjekt dle žalobce dospěl k závěru, že se jedná o část spisu, a byl tedy naplněn citovaný závěr Ministerstva vnitra. Žádosti nebylo podle povinného subjektu možno vyhovět, protože by došlo k ohrožení veřejného zájmu na ochraně procesních práv účastníka řízení či dokonce k jejich hrubému porušení. 4. Žalovaný pak dle žalobce odvolání zamítl proto, že v žádosti o poskytnutí informace není specifikována konkrétní požadovaná informace, neboť v označeném spise se nachází celkem 10 oznámení o přestupku, přičemž z podání žadatele nebylo zřejmé, ke kterému z nich se žádost vztahuje. Nebylo tak dle žalovaného zřejmé, které z oznámení je požadováno, nebo zda jich není požadováno více, nebo snad všechna, kdy v takovém případě by však žadatel musel použít množné číslo a dožadovat se tedy „oznámení o přestupcích“. 5. Žalobce trval na tom, že žalobou napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné, neboť argumentace povinného subjektu ve spojení s argumentací žalovaného je rozporná, nejednotná a nesrozumitelná. Žalobce trval na tom, že z obou rozhodnutí není zjistitelné, z jakého konkrétního důvodu nebylo jeho žádosti o poskytnutí informace vyhověno. Povinný subjekt totiž na jedné straně tvrdí, že nevyhověl žádosti proto, že právo dle § 38 správního řádu na nahlížení do spisu je speciální vůči právu na informace, ovšem současně cituje názor Ministerstva vnitra, dle kterého se tato specialita uplatní pouze tehdy, je-li žádáno o celý spis nebo jeho převážnou část. 6. Žalobce dále poukázal na skutečnost, že povinný subjekt uvedl, že nevyhoví žádosti žalobce ze dne 11. 5. 2025 a neposkytne mu protokol o ústním jednání ze dne 11. 5. 2023, o který žalobce údajně žádal. Žalobce však o žádný protokol o ústním jednání nežádal a žádost o informaci nepodal dne 11. 5. 2023. Dle žalobce tedy není zřejmé, o jaké žádosti povinný subjekt rozhodoval. Dle žalobce se nejedná o písařskou chybu, neboť neodpovídá ani obsah požadované informace, ani datum podání žádosti, ani spisová značka spisu, ze kterého je údajná informace požadována. Dle žalobce zřejmě bylo rozhodnuto o jiné žádosti jiného žadatele. 7. Dále žalovaný upozornil na skutečnost, že povinný subjekt uvedl v prvostupňovém rozhodnutí, že požadovanou informaci nelze poskytnout, protože by došlo k ohrožení veřejného zájmu na ochraně procesních práv účastníka řízení či dokonce k jejich hrubému porušení. Tento závěr považuje žalobce za zcela nepřezkoumatelný. Z prvostupňového rozhodnutí není zjistitelné, zda je tento závěr činěn ve vztahu k žádosti žalobce o poskytnutí oznámení o přestupku či ve vztahu k žádosti o zaslání protokolu o ústním jednání ze dne 11. 5. 2023, o který však žalobce nežádal. Zřejmé dle žalobce rovněž není, jak by mělo dojít k ohrožení veřejného zájmu či k hrubému porušení zájmu na ochraně práv účastníka řízení. V předmětné věci je totiž jediným účastníkem sám žalobce. Dle žalobce by stěží mohlo dojít k porušení procesních práv žalobce tím, že se seznámí s listinou založenou ve spise vedeném ve věci, ve které je účastníkem řízení. 8. V žalobou napadeném rozhodnutí pak žalovaný tvrdí zcela odlišné důvody zamítnutí žádosti žalobce, než byly uvedeny v prvostupňovém rozhodnutí, aniž by došlo k přezkumu závěrů prvostupňového orgánu. Z žalobou napadeného rozhodnutí pak dle žalobce nijak nevyplývá, že by žalovaný prvostupňové rozhodnutí nějak korigoval, neztotožňoval se s jeho důvody nebo že by rozhodovací důvody povinného subjektu nahrazoval svými novými důvody. Ve svém důsledku pak není dle žalobce zřejmý důvod, proč nebyla požadovaná informace poskytnuta. 9. Žalovaný v žalobou napadeném rozhodnutí jako důvod neposkytnutí informace uvedl skutečnost, že z žádosti není patrné, kterého oznámení o přestupku se žadatel dožaduje, protože v dotyčném spise je jich deset. Žádost tak byla dle žalovaného nesrozumitelná, neboť nebylo zřejmé, která konkrétní informace je požadována. Žalobce k tomu namítal, že takováto vada žádosti nezakládá důvod k jejímu zamítnutí, ale zakládá povinnost povinného subjektu vyzvat žadatele k upřesnění žádosti. Tento závěr žalovaného je tedy dle žalobce nezákonný. Vyjádření žalovaného k podané žalobě 10. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že odůvodnění prvostupňového rozhodnutí obsahuje v posledním odstavci podstatný závěr, že žádost žadatele podanou v řízení o přestupku sp. zn. 875/41629/2022/OD/MN (správně má být 975/41629/2022/OD/MN – poznámka soudu) nelze vyřídit v režimu zákona o svobodném přístupu k informacím, ale že žadatel musí postupovat podle ustanovení § 38 správního řádu. Dle žalovaného je z argumentace v odůvodnění prvostupňového rozhodnutí zřejmé, že závěr povinného subjektu je postaven na skutečnosti, že ustanovení § 38 správního řádu je při poskytování informací účastníkům správního řízení v postavení legis specialis vůči všem informačním zákonům. 11. Dále žalovaný trval na tom, že vzhledem k okolnosti, že prvostupňové rozhodnutí bylo žalobou napadeným rozhodnutím potvrzeno, je zřejmé, že se žalovaný se závěry povinného subjektu ztotožnil a dále je doplnil posouzením nekonkrétní žádosti žadatele. 12. Žalovaný setrval na tom, že pokud správní orgány dospějí k závěru, že žádost žadatele nepodléhá režimu zákona o svobodném přístupu k informacím, ale je dán důvod pro postup podle § 38 správního řádu, není na místě vyzývat žadatele k doplnění žádosti, neboť účastník řízení má v režimu nahlédnutí do spisu prakticky neomezený přístup ke všem podkladům, které spis obsahuje. 13. S poukazem na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 8. 2008, č. j. 2 As 38/2007-78, žalovaný konstatoval, že i v případě zrušení a vrácení věci žalovanému lze v dalším řízení očekávat stejný výsledek rozhodovacího procesu správních orgánů. Replika žalobce 14. Žalobce setrval na svých námitkách obsažených v žalobě. Zopakoval, že žalovaný nepostupoval správně, pokud zmatečné úvahy povinného subjektu, u kterých ani nebylo zřejmé, zda rozhoduje o žádosti žalobce nebo o jiné žádosti o poskytnutí protokolu z jednání, potvrdil, a teprve v soudním řízení žalovaný vyjasň