9 Afs 138/2014 — Nejvyšší správní soud

16 Af 23/2023- 33 - text 10 16 Af 23/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Václava Trajera a soudců Mgr. Lenky Havlíčkové a Mgr. Vojtěcha Salamánka ve věci žalobkyně: A. L., narozená X bytem X zastoupená advokátem Mgr. Ladislavem Malečkem sídlem Nerudova 1419/22, 412 01 Litoměřice proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, sídlem Masarykova 427/31, 602 00 Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 10. 2023, č. j. 35973/23/5200-10422-709827, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobkyně se žalobou podanou v zákonem stanovené lhůtě prostřednictvím svého právního zástupce domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 10. 2023, č. j. 35973/23/520010422-709827, kterým bylo zamítnuto její odvolání a bylo potvrzeno rozhodnutí Finančního úřadu pro Ústecký kraj (dále jen „správce daně“) ze dne 31. 3. 2023, č. j. 731424/23/2507-50522-505541, (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), jímž bylo dle § 112 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, (dále jen „daňový řád“) zastaveno odvolací řízení ve věci jejího odvolání podaného dne 20. 2. 2023 proti platebnímu výměru na daň z příjmů fyzických osob ze dne 23. 1. 2023, č. j. 39211/23/2507-50522-505541, (dále jen „platební výměr“) jímž správce daně vyměřil žalobkyni daň z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2020. Současně se žalobkyně domáhala přiznání náhrady nákladů řízení. Žaloba 2. Žalobkyně v žalobě namítala, že vady jejího odvolání proti platebnímu výměru byly odstraněny podáním, které učinil dne 13. 4. 2023 na základě udělené plné moci zástupce žalobkyně JUDr. Ing. Vladimír Nedvěd, advokát se sídlem v Litoměřicích, před tím, než bylo žalobkyni doručeno napadené rozhodnutí. Vady odvolání proti platebnímu výměru tak byly odstraněny dříve, než bylo napadeným rozhodnutím rozhodnuto o zastavení odvolacího řízení. Za těchto okolností podle žalobkyně nemohl žalovaný napadeným rozhodnutím zamítnout její odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí a toto rozhodnutí potvrdit. Měl naopak prvostupňové rozhodnutí zrušit, neboť pro postup zvolený žalovaným nebyly splněny zákonem stanovené podmínky. Takový závěr podle žalobkyně vyplývá z výkladu § 112 odst. 3 daňového řádu, v němž je upraven postup orgánů daňové správy pro případ, kdy odvolatel nevyhoví ve stanovené lhůtě výzvě k doplnění náležitostí odvolání, jejichž absence brání jeho projednání (§ 112 odst. 1 daňového řádu); žalobkyně poukázala, že tento závěr zastává i odborná literatura (Lichnovský O. a kol. Daňový řád. Komentář. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, str. 511). V uvedené publikaci se totiž uvádí, že i když dojde k odstranění vad podaného odvolání až v rámci posuzování odvolání proti rozhodnutí o zastavení řízení, bude nutno toto rozhodnutí zrušit a provést vlastní odvolací řízení. 3. Dále žalobkyně namítala, že byla zkrácena na svých právech, neboť napadené rozhodnutí nebylo doručeno jí, ale jejímu právnímu zástupci. Ten byl však výslovně zmocněn k zastupování žalobkyně v řízení o odvolání proti platebnímu výměru. V řízení, v němž bylo na základě odvolání žalobkyně – které podala sama (bez právního zástupce) – vydáno napadené rozhodnutí, ji tedy nezastupoval. Jelikož nebylo napadené rozhodnutí doručeno žalobkyni, nemohlo dosud nabýt právní moci. Vyjádření žalovaného 4. Žalovaný ve vyjádření konstatoval, že jeho postup byl zcela v souladu se zákonem i relevantní judikaturou. Žalobkyně podala dne 20. 2. 2023 odvolání proti platebnímu výměru. Podané odvolání neobsahovalo náležitosti stanovené v § 112 odst. 1 písm. d) a f) daňového řádu. Správce daně proto vydal dne 1. 3. 2023 podle § 112 odst. 2 daňového řádu výzvu k odstranění vad odvolání, která byla žalobkyni doručena dne 10. 3. 2023. Žalobkyně na tuto výzvu ve stanovené lhůtě 15 dnů od jejího doručení nereagovala. Správce daně proto vydal dne 3. 4. 2023 prvostupňové rozhodnutí, kterým řízení o odvolání proti platebnímu výměru z důvodu neodstranění vad odvolání zastavil. Prvostupňové rozhodnutí bylo žalobkyni doručeno dne 17. 4. 2023. Dne 13. 4. 2023 žalobkyně prostřednictvím svého zástupce JUDr. Ing. Vladimíra Nedvěda, zmocněného na základě plné moci z téhož dne, učinila u správce daně podání nazvané „Odstranění vad odvolání“, které následně doplnila dne 10. 7. 2023. Dne 25. 4. 2023 bylo správci doručeno odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí. Není tedy sporu o tom, že žalobkyně až do vydání prvostupňového rozhodnutí vady odvolání proti platebnímu výměru neodstranila. 5. Následné odstranění vad odvolání, k němuž došlo až dne 13. 4. 2023, již nebylo možno podle žalovaného zohlednit. V řízení o odvolání proti rozhodnutí o zastavení odvolacího řízení vydanému podle § 112 odst. 3 správního řádu odvolací orgán zkoumá jen to, zda byly splněny podmínky pro vydání rozhodnutí o zastavení řízení, tedy zda daňový subjekt ani přes výzvu neodstranil vady odvolání bránící řádnému projednání věci. To vyplývá jak z dikce, tak ze smyslu § 112 odst. 3 daňového řádu i z relevantní judikatury v podobě rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 11. 2014, č. j. 9 Afs 138/2014-41. Smyslem tohoto ustanovení je stanovení závazných pravidel, podle kterých lze v určitém časovém úseku požadovat po odvolateli odstranění vad odvolání za účelem náležitého vymezení skutkových a právních otázek jako rozsahu odvolacího přezkumu tak, aby bylo odvolání řádně projednatelné a následně bylo možno postoupit takové bezvadné odvolání k projednání odvolacímu orgánu. 6. Přichází sice v úvahu, aby k odstranění vad odvolání došlo až po lhůtě k tomu stanovené, avšak pouze před vydáním rozhodnutí o zastavení řízení, k čemuž podle § 101 odst. 2 daňového řádu dochází v okamžiku, kdy byl učiněn úkon k jeho doručení. Jen v takovém případě se podání odstraňující vady dostane do dispozice příslušného orgánu před tím, než finálně rozhodne o zastavení odvolacího řízení. Ke stejnému závěru dospěl také Nejvyšší správní soud ve zmíněném rozsudku. Žalovaný rovněž připomněl, že podle § 109 odst. 5 daňového řádu nemá odvolání proti rozhodnutí o zastavení odvolacího řízení odkladný účinek. Účinky zastavení řízení tedy nastávají již okamžikem vydání rozhodnutí o zastavení řízení, nikoliv jeho právní mocí. 7. Odvolací orgán proto není podle žalovaného v řízení vedeném o odvolání proti rozhodnutí o zastavení řízení povinen vyčkávat, zda odvolatel v jeho průběhu odstraní vady odvolání, ale má pouze přezkoumat důvody, které vedly k zastavení řízení o odvolání. Opačný názor, že lze vady odvolání odstranit ještě v průběhu řízení o odvolání proti rozhodnutí o zastavení odvolacího řízení, vyjádřený v komentáři k daňovému řádu, na který odkazuje žalobkyně v podané žalobě, považuje žalovaný za rozporný se smyslem a účelem příslušné právní úpravy i s judikaturou Nejvyššího správního soudu. 8. Za zcela nedůvodnou a nepodloženou považoval žalovaný námitku žalobkyně týkající se zkrácení jejích práv při doručování napadeného rozhodnutí. Z plné moci udělené žalobkyní advokátovi JUDr. Ing. Vladimíru Nedvědovi, evidované u správce daně 13. 4. 2023, podle žalovaného vyplývá, že žalobkyni byl tento zástupce oprávněn zastupovat jak v případě odstranění vad jejího odvolání, tak v souvisejícím řízení o odvolání proti rozhodnutí o zastavení odvolacího řízení. Žalovaný proto v souladu s § 41 odst. 1 daňového řádu, který stanoví, že má-li osoba, které je písemnost doručována, zástupce, doručují se písemnosti pouze tomuto zástupci, doručil napadené rozhodnutí zástupci žalobkyně. Napadené rozhodnutí se nadto nepochybně dostalo i do dispozice samotné žalobkyně, a to s ohledem ha skutečnost, že podala žalobu obsahující věcnou argumentaci. Ke zkrácení jejích práv proto dojít nemohlo. Posouzení věci soudem 9. O žalobě soud rozhodl v souladu s § 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) bez jednání, neboť žalovaný s tímto postupem výslovně souhlasil a žalobkyně se po řádném poučení, že může vyslovit nesouhlas s rozhodnutím věci bez jednání a že nevyjádření se v určené lhůtě je považováno za souhlas, k nařízení jednání nevyjádřila. 10. Důvodem pro nařízení jednání nebyla ani potřeba dokazování. Veškeré listiny potřebné pro rozhodnutí (a to včetně odvolání žalobkyně proti prvostupňovému rozhodnutí, plné moci udělené zástupci žalobkyně, podání, jež zástupce žalobkyně učinil za účelem odstranění vad odvolání proti platebnímu výměru, a napadeného rozhodnutí, jejichž provedení jako důkazů navrhla žalobkyně v podané žalobě) jsou obsaženy ve správním spisu, jímž se dokazování neprovádí (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 1. 2009, č. j. 9 Afs 8/2008-117, publ. pod č. 2383/2011 Sb. NSS). 11. Napadené rozhodnutí žalovaného soud přezkoumal v řízení podle části třetí hlavy druhé prvního dílu s. ř. s., který vychází z dispoziční zásady vyjádřené v § 71 odst. 1 písm. c), písm. d), odst. 2 větě druhé a třetí a v § 75