175 Ad 12/2024 – Krajský soud v Ústí nad Labem

175 Ad 12/2024- 61 - text  8 175 Ad 12/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem JUDr. Jiřím Derflem ve věci žalobkyně: P. B., narozená dne X bytem X proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 7. 8. 2024, č. j. X, takto: I. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 7. 8. 2024, č. j. X, se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobkyně se včasnou žalobou domáhala zrušení rozhodnutí žalované ze dne 7. 8. 2024, č. j. X, jímž bylo změněno rozhodnutí žalované ze dne 16. 5. 2024, č. j. X (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím byl žalobkyni dle § 56 odst. 1 písm. e) ve spojení s § 41 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“) snížen od 16. 6. 2024 invalidní důchod třetího stupně na invalidní důchod druhého stupně (11 831 Kč měsíčně), neboť podle posudku Institutu posuzování zdravotního stavu (dále jen „IPZS“) ze dne 17. 4. 2024 z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla pracovní schopnost žalobkyně o 50 %. 2. Napadeným rozhodnutím bylo prvostupňové rozhodnutí změněno tak, že dle § 56 odst. 1 písm. c) ve spojení s §41 odst. 3 zákona o důchodovém pojištění se invalidní důchod třetího stupně, vyplácený od 16. 6. 2024 ve výši invalidního důchodu druhého stupně, snižuje od 16. 9. 2024 na invalidní důchod prvního stupně (9 354 Kč měsíčně), neboť podle posudku IPZS ze dne 23. 7. 2024 z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla pracovní schopnost žalobkyně o 45 %. Žaloba 3. Žalobkyně v žalobě namítala, že posudkový lékař v námitkovém řízení neposuzoval funkční dopady jejího zdravotního postižení, čímž porušil § 39 odst. 5 zákona o důchodovém pojištění. Podle žalobkyně důsledkem jejího zdravotního postižení je omezení pohyblivosti, přičemž žalobkyně je schopna pohybu pouze za pomoci dvou francouzských holí. 4. Dále žalobkyně uvedla, že posudkový lékař v námitkovém řízení neodůvodnil změnu stupně invalidity. Podotkla, že z neurologického hlediska se operace zdařily, avšak z hlediska gynekologického operace stále probíhají. 5. Žalobkyně upozornila, že v posudku vypracovaném pro námitkové řízení bylo uvedeno, že po provedených gynekologických operacích je zdravotní stav uspokojivý, což je v rozporu se závěry lékařské zprávy prof. MUDr. M., CSc., ze dne 24. 4. 2024, v níž je uvedeno, že „od LSCP chronický subileus – nález významných adhezí perioperační vysvětluje“. 6. Žalobkyně navrhla, aby soud nechal zpracovat posudek o jejím zdravotním stavu posudkovou komisi Ministerstva práce a sociálních věcí a na jeho základě zrušil napadené rozhodnutí. Vyjádření žalované k žalobě 7. Žalovaná v písemném vyjádření k žalobě navrhla žalobu zamítnout, zrekapitulovala průběh správního řízení a s ohledem na námitky žalobkyně souhlasila s posouzením jejího zdravotního stavu posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí. Žalovaná upozornila na omezenou důkazní použitelnost předložené lékařské zprávy s ohledem na skutečnost, že zpráva byla vydána až po datu vydání napadeného rozhodnutí. Jednání soudu 8. Při jednání soudu konaném dne 20. 5. 2025 žalobkyně uvedla, že trvá na podané žalobě a souhlasí s posudkem posudkové komise MPSV vyhotoveným v průběhu soudního řízení, že má nárok na invalidní důchod druhého stupně. 9. Pověřená pracovnice žalovaného při tomtéž jednání odkázala na vyjádření žalované k žalobě a k posudku posudkové komise MPSV. 10. Soud při jednání v souladu s § 52 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) provedl dokazování čtením posudku Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí v Ústí nad Labem (dále jen „posudková komise“ či „komise“) a protokolu o jednání ze dne 16. 1. 2025. 11. Soud v souladu s § 52 odst. 1 s. ř. s. neprovedl dokazování k žalobě přiloženými lékařskými zprávami Všeobecné fakultní nemocnice v Praze ze dne 10. 9. 2024 a 24. 4. 2024, a to pro nadbytečnost, neboť lékařské zprávy měla k dispozici posudková komise, která je řádně vyhodnotila, přičemž soud na rozdíl od posudkové komise nemá potřebnou odbornost k tomu, aby sám posoudil, zda skutečnosti v těchto lékařských zprávách měly nějaký vliv na pokles pracovní schopnosti žalobkyně, či nikoli. Posouzení věci soudem 12. Napadené rozhodnutí soud přezkoumal podle části třetí hlavy druhé prvního dílu s. ř. s., která vychází z dispoziční zásady vyjádřené v § 71 odst. 1 písm. c) a d), odst. 2 věty druhé a třetí a § 75 odst. 2 věty první tohoto zákona. Z této zásady vyplývá, že soud přezkoumává zákonnost napadeného rozhodnutí, a to pouze v rozsahu, který žalobce uplatnil v žalobě nebo během dvouměsíční lhůty po oznámení rozhodnutí dle § 72 odst. 1 věty první s. ř. s. Povinností žalobce je proto tvrdit, že správní rozhodnutí nebo jeho část odporuje konkrétnímu zákonnému ustanovení a toto tvrzení zdůvodnit. Nad rámec žalobních námitek musí soud přihlédnout toliko k vadám napadeného rozhodnutí, k nimž je nutno přihlížet bez návrhu nebo které vyvolávají nicotnost napadeného rozhodnutí podle § 76 odst. 2 s. ř. s. 13. Po přezkoumání skutkového a právního stavu a provedeném ústním jednání, při kterém se provádělo dokazování zdravotním posudkem posudkové komise ze dne 16. 1. 2025, který nechal vypracovat soud pro účely předmětného řízení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. 14. Z obsahu předloženého správního spisu soud zjistil, že prvostupňové rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku posudkové lékařky IPZS MUDr. L. H. ze dne 17. 4. 2024. Posudková lékařka IPZS dospěla k závěru, že u žalobkyně je dán dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav dle § 26 zákona o důchodovém pojištění, pro který poklesla pracovní schopnost celkem o 50 %. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti byl stanoven chronický vertebrogenní algický syndrom v bederní a křížové části páteře s radikulárně iritačně zánikovou symptomatologií L4 vlevo – těžké funkční postižení. Jedná se o zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII, oddílu E, položce 1d přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity, (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“), pro které byl pokles pracovní schopnosti stanoven na 50 %. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se dle § 3 a § 4 citované vyhlášky nezměnila. Den změny stupně invalidity byl stanoven na 17. 4. 2024. Proti prvostupňovému rozhodnutí žalobkyně podala námitky. 15. V řízení o námitkách si žalovaná nechala vypracovat další posudek posudkovou lékařkou IPZS MUDr. M. F. Posudková lékařka IPZS v posudku ze dne 23. 7. 2024 dospěla k závěru, že u žalobkyně je dán dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav dle § 26 zákona o důchodovém pojištění, pro který poklesla pracovní schopnost celkem o 45 %. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti byl stanoven bolestivý syndrom páteřní bederní, porucha statodynamiky páteře a oslabení pánevního dna po vícečetných operacích, taktilní hypestézie L4 vlevo. Jedná se o zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII, oddílu E, položce 1c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro které byl pokles pracovní schopnosti stanoven na 40 %. Vzhledem k vlivu na schopnost využívat dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti, na schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti nebo na schopnost rekvalifikace se podle § 3 odst. 2 citované vyhlášky zvýšila procentní míra poklesu pracovní schopnosti o 5 %, celkově tedy činí 45 %. Den změny stupně invalidity byl stanoven na 17. 4. 2024. Na základě uvedeného posudku ze dne 23. 7. 2024 žalovaná vydala napadené rozhodnutí, jímž byl snížen invalidní důchod žalobkyně ze třetího na první stupeň. 16. Podle § 39 odst. 1 až 5 zákona o důchodovém pojištění je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. 17. Pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. 18. Při určování poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotníh