178 Az 2/2023 – Krajský soud v Ústí nad Labem

178 Az 2/2023- 151 - text  24 178 Az 2/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Havlíčkovou ve věci žalobkyň: a) T. B., narozená dne X, b) M. Y., narozená dne X, jednající prostřednictvím žalobkyně a) jakožto zákonné zástupkyně, obě státní příslušnost Republika Kazachstán, obě bytem X, obě zastoupené advokátem Mgr. Tomášem Zvoníčkem, sídlem Bělehradská 299/132, 120 00 Praha, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky, sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 8. 2023, č. j. OAM-1065/ZA-ZA11-P10-2022, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobkyně se včasnou žalobou domáhaly zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 8. 2023, č. j. OAM-1065/ZA-ZA11-P10-2022, jímž žalovaný vyslovil, že žádost žalobkyní o udělení mezinárodní ochrany je podle § 10a odst. 1 písm. e) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“) je nepřípustná a současně řízení o této žádosti podle § 25 písm. i) zákona o azylu zastavil. 2. Rozsudkem ze dne 14. 10. 2024, č. j. 178 Az 2/2023-70, (dále jen „první rozsudek“) podepsaný soud žalobu žalobkyň zamítl. Proti citovanému rozsudku podaly žalobkyně kasační stížnost, o níž rozhodl Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 9. 7. 2025, č. j. 4 Azs 267/2024-40, (dále jen „kasační rozsudek) tak, že první rozsudek zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Nejvyšší soud Závěry vyslovenými Nejvyšším správním soudem v kasačním rozsudku je podepsaný soud dle § 110 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), vázán. Žaloba 3. V žalobě žalobkyně a) uvedla, že podala dne 5. 12. 2022 v pořadí již druhou žádost o mezinárodní ochranu, neboť se jí podařilo získat důkazy na podporu svých tvrzení, a to DVD, články z internetu, fotografie, na nichž je patrné jméno manžela žalobkyně a), které nebyla z objektivních důvodů schopna zajistit během předchozího řízení o udělení mezinárodní ochrany. Důvodem podání uvedené žádosti byl rovněž ozbrojený konflikt v zemi původu v lednu roku 2022. Žalovaný měl tedy žádosti žalobkyní o mezinárodní ochranu meritorně posoudit, a nikoliv řízení o nich zastavit. 4. Žalobkyně a) sdělila, že její rodina vyznává netradiční směr islámu, odlišný od majoritního chanafijského směru. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že byla hlavním představitelem (imámem) společenství Džamahad. Kvůli svému náboženskému vyznání a spojení se zakázaným náboženským hnutím byla rodina žalobkyně a) v zemi původu pronásledována. Uvedenými skutečnostmi, které žalobkyně doložily v druhé žádosti o mezinárodní ochranu, se však žalovaný nezabýval. V případě návratu do země původu se žalobkyně obávají stupňování pronásledování, jak se to již stalo manželovi žalobkyně a), který byl uvězněn pro praktikování své víry, ačkoliv oficiálně byl uvězněn pro držení drog, které mu byly podstrčeny státními orgány. 5. Žalobkyně upozornily, že žalovaný v napadeném rozhodnutí pominul, že v Kazachstánu došlo v lednu 2022 k vyhlášení dvoutýdenního výjimečného stavu a prezident země požádal o mezinárodní vojenskou pomoc. Podle žalobkyň žalovaný na str. 7 napadeného rozhodnutí uznal, že situace v Kazachstánu je velmi vážná, ale na str. 8 nesprávně dovodil, že od meritorního rozhodnutí o první žádosti o udělení mezinárodní ochrany nedošlo k žádné relevantní změně a řízení nesprávně zastavil. Dle žalobkyň v zemi původu neustále dochází k porušování náboženských svobod a lidských práv. Státní orgány odmítají registrovat netradiční náboženské skupiny, přičemž jim brání v praktikování víry a kriminalizují je. Žalobkyně spatřují nedostatečně zjištěný skutkový stav v tom, že žalovaný uvedené skutečnosti neposoudil jako azylově relevantní pronásledování. K pojmu pronásledování a důkaznímu standardu v obdobných věcech poukázaly na rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 8. 2019, sp. zn. 9 Azs 39/2019, a ze dne 30. 9. 2008, sp. zn. 5 Azs 66/2008. 6. Žalobkyně uvedly kritéria, dle nichž se posuzují bezpečné země původu. Zároveň konstatovaly, že Kazachstán není v Česku považován za bezpečnou zemi původu, a proto nemohla být žádost o mezinárodní ochranu zamítnuta jako zjevně nedůvodná dle § 16 odst. 2 zákona o azylu. Kazachstán není uveden ve výčtu bezpečných zemí původů v § 2 vyhlášky č. 328/2015 Sb., kterou se provádí zákon o azylu a zákon o dočasné ochraně cizinců. 7. Dále žalobkyně uvedly, že za vážnou újmu se považuje i situace, kdy vycestování cizince není možné s ohledem na závazky plynoucí z mezinárodních smluv, jimiž je Česko vázáno. Tedy i situace, kdy vycestování není možné s ohledem na respektování soukromého a rodinného života dle čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Žalobkyně b) zdůraznila, že nutnost vycestování z Česka by pro ni znamenala nepřiměřený zásah do jejího soukromého a rodinného života, neboť zde žije třetinu svého dosavadního života (5 let), dokončila zde povinnou školní docházku a nyní zde studuje obchodní akademii. Žalobkyně b) zde má veškeré rodinné a sociální zázemí a přátelé. Na podporu svého tvrzení stran nepřiměřeného zásahu do soukromého a rodinného života žalobkyně poukázaly na rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 2. 2019, č. j. 5 Azs 235/2018-32, a ze dne 25. 1. 2013, č. j. 5 Azs 7/2012-28. Popsané okolnosti týkající se soukromého a rodinného života, které žalobkyně uvedly v řízení o žádosti o udělení mezinárodní ochrany, měly být kvalifikovány jako vážná újma dle § 14a odst. 2 písm. d) zákona o azylu. 8. Žalobkyně namítaly, že napadené rozhodnutí je z výše uvedených důvodů nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, částečně nemá oporu ve spise a částečně je vnitřně rozporné. Podle žalobkyň je odůvodnění napadeného rozhodnutí mechanické, přepjatě formalistické a je z něj patrná snaha odmítnout žalobkyním poskytnutí mezinárodní ochrany. Vyjádření žalovaného k žalobě 9. Žalovaný ve svém písemném vyjádření k žalobě navrhl její zamítnutí. Konstatoval, že žalobní text je totožný jako ve věci zletilého syna žalobkyně a), jehož správní žaloba je u zdejšího soudu projednávána pod sp. zn. 42 Az 3/2023, proto odkázal na své vyjádření v uvedené věci. Žalovaný zdůraznil, že žaloba je psána bez znalosti napadeného rozhodnutí. Žaloba se na třech stranách věnuje tomu, že Kazachstán nepatří na seznam bezpečných zemí původu, přičemž žalovaný v napadeném rozhodnutí ničím podobným neargumentoval. Žalovaný sdělil, že informacím, které žalobkyně žalovanému poskytla, a které žalobkyně označila za nové, se žalovaný v napadeném rozhodnutí podrobně věnoval na straně 4 a následujících napadeného rozhodnutí. První replika žalobkyň 10. Žalobkyně zopakovaly své tvrzení o pronásledování v zemi původu z náboženských důvodů a žalobu doplnily o dále uvedené důkazní návrhy. Žalobkyně společně s replikou soudu doložily výzvu Žylyojské okresní prokuratury Republika Kazachstán ze dne 19. 12. 2022 a předvolání Žylyojského okresního oddělení vnitra ze dne 16. 1. 2023 a 9. 2. 2023 k výslechu žalobkyně a), které měly prokázat pronásledování žalobkyně a) v zemi původu z náboženských důvodů. Žalobkyně a) uvedla, že je stále pronásledována státními orgány Kazachstánu kvůli svému náboženskému vyznání a příslušnosti k sociální skupině rodinných příslušníků osob spojených se zakázaným náboženským hnutím. 11. Žalobkyně poukázaly na nedostatečnou analýzu bezpečnostních rizik, kterým by žalobkyně v případě návratu do Kazachstánu čelily. Kazachstán dlouhodobě porušuje náboženské svobody a žalovaný tuto skutečnost v posuzované věci nezohlednil. Poukaz žalovaného ve vyjádření na irelevanci namítaného statusu Kazachstánu jako bezpečné země původu žalobkyně označily za odvádění pozornosti od podstaty věci. Žalobkyně sdělily, že v žádosti o mezinárodní ochranu uvedly nové skutečnosti, pro které měly být jejich žádosti meritorně posouzeny – celková změna politické a bezpečnostní situace v Kazachstánu (protesty z ledna 2022), individuální pronásledování žalobkyně (doložená výzva a předvolání). Uvedená předvolání byla vydána až poté, co žalobkyně a) opustila zemi původu, což svědčí o setrvalém a systematickém zájmu státních orgánů Kazachstánu o náboženské aktivity žalobkyně a). Uvedená předvolání s ohledem na datum svého vydání nemohla být zohledněna v řízení o předchozích žádostech o mezinárodní ochranu. Žalobkyně odmítly zamítavý postoj žalovaného k podpůrnému dopisu od Klubu vášnivých srdcí a uvedly, že je důkazem založeným na důvěryhodných informacích o potlačování náboženské svobody v Kazachstánu a dokládá, že případ žalobkyní vzbudil pozornost mezinárodních institucí. Žalobkyně dále upozornily, že předložená DVD obsahují záznamy o násilnostech ze strany státních orgánů Kazachstánu z ledna 2022 vůči obyvatelstvu včetně zabíjení mladých lidí, žen a dětí. Videozáznamy dokládají zhoršení bezpečnostní situace v zemi včetně represí vůči náboženským s