41 A 12/2024 – Krajský soud v Ústí nad Labem

41 A 12/2024- 48 - text  6 41 A 12/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Ing. Mgr. Martinem Jakubem Brusem ve věci žalobce: P. K., narozen X bytem X zastoupen advokátkou JUDr. Martinou Tesařovou sídlem Hořelická 1230/39, 252 19 Rudná proti žalovanému: Krajský úřad Ústeckého kraje sídlem Velká Hradební 3118/48, 400 01 Ústí nad Labem o žalobě proti rozhodnutí žalovaného č. j. KUUK/117372/2024 ze dne 13. 8. 2024 takto: I. Rozhodnutí Krajského úřadu Ústeckého kraje ze dne 13. 8. 2024, č. j. KUUK/117372/2024, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 14 870 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: 1. Rozhodnutím ze dne 5. 2. 2024, č. j. MUBI/5470/2024, Městský úřad Bílina (dále jen „městský úřad“) uznal žalobce vinným ze spáchání přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 2 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“). Přestupku se žalobce dopustil z nedbalosti tím, že dne 20. 9. 2023 v 13:07 hodin na silnici č. I/13 u obce Hostomice u zastávky BUS ve směru jízdy na Bílinu jako řidič automobilu Audi, registrační značka X, překročil nejvyšší dovolenou rychlost mimo obec (90 km/h) o 50 km/h, neboť po odečtu možné odchylky rychloměru ve výši ±3 % mu byla naměřena rychlost jízdy 140 km/h. Za tento přestupek městský úřad žalobci uložil pokutu 5 000 Kč a zákaz řízení motorových vozidel na šest měsíců. Dále městský úřad žalobci uložil povinnost zaplatit náklady řízení 1 000 Kč. Žalobcovo odvolání proti rozhodnutí městského úřadu žalovaný žalobou napadeným rozhodnutím zamítl. Žaloba 2. V žalobě žalobce namítal, že výrok rozhodnutí neobsahuje informaci o započtení již vykonaného trestu zákazu činnosti. Městský úřad jej přípisem ze dne 24. 10. 2023 informoval, že jím podaný odpor je opožděný a příkaz ze dne 2. 10. 2023, č. j. MUBI 38001/2023, se stal pravomocným a vykonatelným. Na základě uvedeného příkazu tedy nemohl řídit ani neřídil motorová vozidla. Teprve přípisem ze dne 18. 1. 2024 byl vyrozuměn o zrušení doložky právní moci na příkazu ze dne 2. 10. 2023. Podle žalobce je tedy zřejmé, že po dobu asi tří měsíců měl v evidenční kartě řidiče zaznamenánu blokaci řidičského oprávnění, neboť na příkaz bylo nahlíženo jako na pravomocný. Měl tedy právo na to, aby tato doba byla do doby uloženého zákazu řízení započtena, což musí být provedeno výrokem rozhodnutí. Na podporu své argumentace poukázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 3. 2022, č. j. 7 As 126/2020-34. 3. Žalobce podotkl, že k odvolací námitce týkající se nezohlednění útrap (nemožnost řízení vozidel) žalovaný konstatoval, že mu byly uloženy tresty na samé spodní hranici a za nesprávné doručení nese odpovědnost doručující orgán. Žalobce zdůraznil, že stejné tresty mu byly uloženy již příkazem ze dne 2. 10. 2023 a doba, po kterou již vykonal trest zákazu řízení morových vozidel, tak nebyla v rozhodnutí městského úřadu zohledněna. 4. Podle žalobce nebyl dostatečně zjištěn skutkový stav, neboť nebylo prokázáno, že se přestupku dopustil on. Ve správním řízení poukázal na skutečnost, že ke změření vozidla došlo u obce Hostomice, ale on byl kontrolován až na parkovišti u obchodu Lidl v Bílině, což je o deset kilometrů dále. Ve vozidle pouze hledal peněženku a osoba, která vozidlo řídila, již odešla. Podle žalobce je v tomto případě nutné, aby správní orgány prokázaly, že osoba, která byla subjektem kontroly u prodejny Lidl, byla tatáž, která předtím vozidlo řídila. Žalobce podotkl, že městský úřad nezajistil žádný důkaz, který by tuto skutečnost prokazoval. Konstatoval, že policisté neměli vozidlo po celou dobu od změření do kontroly v dohledu. Podle žalobce je proto sporné, zda byl řidičem vozidla i u obce Hostomice, kde bylo vozidlo změřeno. Žalobce dodal, že žalovaný uvedenou námitku neshledal důvodnou s odůvodněním, že se zakládala na nepravdivém tvrzení, že policejní vozidlo v době měření stálo na místě. Podle žalobce je irelevantní, zda policejní vozidlo stálo, či jelo, neboť podstatné je, že ke změření vozidla došlo v jiném místě a čase než k jeho kontrole a on se nacházel u již zaparkovaného vozidla. 5. Žalobce navrhl, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Vyjádření žalovaného k žalobě 6. Žalovaný ve svém vyjádření konstatoval, že nezbývá než přisvědčit námitce chybějícího výroku o započtení doby již vykonaného trestu zákazu činnosti. Ohledně výpočtu doby setrval na svém výpočtu, který uvedl ve zrušeném opravném rozhodnutí. 7. K námitce týkající se nedostatečně zjištěného skutkového stavu uvedl, že žalobce sice tvrdí, že vozidlo v době zastavení řídil, ale neřídil jej při změření vozidla. Tuto skutečnost ale při kontrole policisty ani v průběhu řízení až do podání odvolání nenamítal. Na podporu svého tvrzení nepředložil žádný důkaz, a toto tvrzení tak žalovaný vyhodnotil jako účelové, nepodložené a bez schopnosti zpochybnit stav věci zjištěný městským úřadem. Dodal, že pokud při vypořádání tohoto odvolacího důvodu zcela vyvrátil tvrzení měření rychlosti ze stojícího vozidla, pak považoval za nadbytečné vyvracet okolnosti, které mají na vyvrácené tvrzení navazovat a vycházet z něj. Žalovaný měl za to, že okolnost, kde byl žalobce zastaven a kontrolován, není podstatná, neboť žádný předpis nestanoví limity vzdálenosti ani času, do kdy musí být změřené vozidlo zastaveno. Požadavek, aby místo změření a kontroly bylo totožné, je podle žalovaného nereálný. Další vyjádření žalobce 8. Podáním ze dne 25. 2. 2025 žalobce sdělil, že žalovaný dne 16. 10. 2024 vydal opravné rozhodnutí, kterým se pokusil vytýkanou vadu výrokové části rozhodnutí napravit. Proti tomu rozhodnutí podal odvolání, na jehož základě Ministerstvo dopravy opravné rozhodnutí zrušilo. Obě rozhodnutí ke svému podání přiložil. 9. Na vyjádření žalovaného reagoval žalobce replikou ze dne 14. 4. 2025, v níž uvedl, že žalovaný měl možnost legálně napravit vadu rozhodnutí městského úřadu. Postupoval však nezákonně, a proto není divu, že došlo ke zrušení opravného rozhodnutí. Žalovaný podle žalobce nedostál své povinnosti zjistit skutkový stav bez důvodných pochybností. Svým tvrzením, které nebylo rozporu s žádným provedeným důkazem, vnesl do skutkového stavu pochybnost. Poznamenal, že na povinnosti žalovaného řádně vypořádat jeho námitku nemůže nic změnit ani skutečnost, že ji nevznesl v průběhu řízení v prvním stupni. Zopakoval, že městský úřad neprovedl žádné dokazování k prokázání, že osoba, která byla ve vozidle ztotožněna, byla toutéž osobou, která na jiném místě a v jiném čase překročila rychlost. Postačovalo mu poukázat na možné jiné varianty skutkového děje, nebyl povinen nést břemeno důkazní, to by se na něj přesunulo teprve tehdy, pokud by správní orgán nějakým důkazem jeho tvrzení vyloučil. Žalobce konstatoval, že žalovaný ve svém rozhodnutí poukazoval toliko na fakt, že policejní vozidlo jelo, což však na námitce nedostatečně zjištěného skutkového stavu nic nemění, protože nebylo prokázáno, že řidič vozidla v místě a čase měření byl právě žalobce, který byl kontrolován jindy a jinde, a to v době, kdy vozidlo již stálo a žalobce ve vozidle hledal peněženku. Netvrdil, že by sama skutečnost, že je silniční kontrola vykonána 10 km od místa měření, byla nezákonná. Vždy je však nutné prokázat subjekt přestupku, tj. postavit najisto, kdo řídil vozidlo v momentě, kdy mu byla naměřena vyšší rychlost. Dále uvedl, že neměl žádnou pochybnost o tom, že příkaz byl doručen právě dne 10. 10. 2023, kdy mu jej předala jeho manželka. Na podání odporu stanoví zákon lhůtu osm dnů, kterou využil a odpor podal dne 18. 10. 2023. Z hlediska jeho subjektivního pohledu neměl důvod pochybovat o tom, že takto podaný odpor je včasný. Teprve z vyrozumění městského úřadu o opožděném podání odporu, které mu bylo doručeno na začátku listopadu 2023, se dozvěděl, že odpor byl podán opožděně. Naopak městský úřad již z doručenky musel zjistit, že žalobci příkaz do vlastních rukou doručen nebyl, a tedy nemohl považovat doručení za platné. Posouzení věci soudem 10. Žaloba je důvodná. 11. Nejprve se soud zabýval námitkou nezapočtení doby již vykonaného trestu zákazu řízení motorových vozidel. 12. Ze správního spisu vyplývá, že městský úřad příkazem ze dne 2. 10. 2023, č. j. MUBI 38001/2023, uložil žalobci mimo jiné trest zákazu činnosti (řízení motorových vozidel) na šest měsíců ode dne nabytí právní moci tohoto příkazu. Podle doručenky založené ve správním spisu byl příkaz žalobci doručen dne 6. 10. 2023. Následně dne 18. 10. 2023 podal žalobce prostřednictvím svého zmocněnce proti uvedenému příkazu odpor. Městský úřad sdělením ze dne 24. 10. 2023 (doručeným žalobci dne 2. 11. 2023) žalobce informoval, že odpor je opožděný. Podáním ze dne 15. 11. 2023 žalobce oznámil, že zásilku obsahující příkaz nepřevzal on, a